Provazochodkyně
Simon Mawer
Marian Sutrová série
< 2. díl
Zatímco spojenecké jednotky na jaře roku 1945 utahují smyčku kolem Berlína, vynořuje se z trosek a rozvalin Německa na scénu tohoto románu osamělá postava. Je to Marian Sutrová, se kterou její britští velitelé ztratili kontakt na podzim 1943, kdy v Paříži padla do rukou gestapa. Nyní je jednou z mála přeživších agentů Velitelství zvláštních operací. Statečně čelila zatčení, brutálním výslechům i hrůzám pobytu v koncentračním táboře Ravensbrück, ale jakou cenu za to musela zaplatit? Vrací se do Anglie, kterou sotva poznává, učí se žít v poválečném světě, kterému nerozumí, a hledá nějaký záchytný bod, s jehož pomocí by mohla začít budovat svůj nový život. Rodina a přátelé jsou jí nablízku a mladý důstojník RAF se snaží probudit v ní chuť k normálnímu životu, k lásce a citům, ale vzpomínky a prožitky nepřestávají Marian pronásledovat. Za války se naučila, jak splynout s davem v ulicích Paříže, jak zabíjet a přežít mučení a věznění – nyní se musí přizpůsobit znovu, musí se naučit, jak žít v podivné realitě poválečné Anglie. Jakkoli se Marian snaží znovu vybudovat svůj život a setřást ze sebe minulost agentky a hrdinky odboje, vzpomínky na mučení, nešťastnou lásku a zradu nedokáže zapudit – podobně jakou touhu po dobrodružství. Když ji její bývalý řídící důstojník láká zpět do temného světa špionáže, těžko odolává vnitřní potřebě sloužit vyšším cílům. Marian se dostává do tíživého soukolí politiky studené války a nakonec je nucena riskovat všechno - aby ochránila ty, které miluje, aby pomohla věci, které věří, a, ze všeho nejvíc, aby dala průchod svým touhám. Provazochodkyně přináší napínavou a velmi propracovanou sondu do složitých motivů idealismu a odvahy těch, kteří nepřestali bojovat ani poté, co druhá světová válka dávno skončila. Je to ale také příběh neobyčejné ženy: ženy, která neváhá vraždit, která dokáže přežít, hrdinky i zrádkyně.... celý text
Přidat komentář
Mawer umí vyprávět. Tahle kniha není z jeho nejlepších, ale bavila mě. A rozhodně mě neurazilo, že se Marian líběj chlapy.
Mawer udělal z hlavní hrdinky promiskuitní ženu a tak asi naštval spoustu čtenářek. Nedivím se, že kniha má tak špatné hodnocení. Je tam vytvořena nějaká zbytečná postava vypravěče (asi sám Mawer), neustálé přeskakování v čase, opakování situací, a spoustu a spoustu přidaného textu o ničem, prostě vzduchoprázdno, kde každá provazochodkyně spadne na ústa.
Dobré ale na rozdíl od Dívky která spadla z nebe nikoliv výborné. Nicméně chování jednotlivců za studené války je popsané skutečně zajímavě.
Po napínavém a věru velice dobře napsaném prvním dílu jsem se na Provazochodkyni neuvěřitelně těšila. Jaké obrovské zklamání mě čekalo, když místo svižného děje na čtenáře čekaly milostné eskapády, zákulisní politicko-sociální plky tu a tam okořeněné kapkou hrdinčiny paranoie. Mawer je dobrý vypravěč, bytelnou nudou čtenáře provedl s grácií - o to větší škoda.
Simon Mawer nebyl nikdy žádný Shakespeare, ale v předchozích dílech alespoň dodržoval pravidla románové konspirace,které tato kniha zhusta postrádá. Nevěrohodně vykreslené postavy + naivně konstruovaná dějinná linie (hlavní hrdinka na jedné straně líčená jako z líhně rodiny Bondovy - na druhé straně jen tak mimochodem vycintá u večeře sovětskému agentovi detailní podrobnosti vodíkové bomby,kterou - se stejným sociálně-politickým cítěním - pomáhá sestrojit její homosexuální bratr.....) jsou toho patrným dokladem. Buďto autor záměrně mystifikuje období studené války, anebo celá léta tráví na prosluněném anglickém venkově stranou od reality světových dějin...
Musím přiznat, že Dívka, která spadla z nebe se mi z obou románů o Marian Sutrové líbila o trošku víc. Nic to však nemění nic na situaci, že Provazochodkyně jí slušně šlape na paty. No a já se už těším, až si od Simona Mawera zase něco přečtu.
Jedna ze slabších knih od Mawera. Už Dívka, která spadla z nebe mě moc nezaujala a pokračování příběhu Marian Sutrové se nese na stejné vlně. Knihy Skleněný pokoj a Pád zůstávají nepřekonány.
Čtivá kniha, ale nakonec se rozplynula v ničem o ničem. Za čas si na ni ani nevzpomenu. Mrzí mě, že jsem si ji koupila. Stačilo zapůjčit.
Nevím, nebylo to úplně ono. Bohužel jsem "Dívku, která spadla z nebe" četla již před nějakým časem, tak jsem si nevybavovala detaily, ale v této knize mi přišla Marian trochu nesympatická, naivní.. Přesto to není špatné, to ne. Přečtěte si to a uvidíte :)
Slabší než předchozí příběh Marian Sutro, který mě ale také neuchvátil tak, jako některé jiné autorovy knihy. Celkem obyčejná kniha, obyčejný příběh, kdy se vlastně skoro nic moc nestane. Ano, je tu jakési rozuzlení a dozvíme se, jak to s Marian dopadlo, ale vesměs jde o zdlouhavé popisy z jejího života, časté opakování toho, co bylo v prvním díle plus líčení sexuálních dobrodružství hlavní hrdinky, které jako by snad mělo nějak dohnat atraktivitu knihy. Mawer umí, tak snad mě o tom přesvědčí zase někdy příště.
Pro mě další skvěle napsaná kniha od Simona Mawera. Po dočtení Dívky, která spadla z nebe jsem si říkala, že by mě zajímalo, jak to bylo dál, takže jsem se dočkala... Silný příběh, který mě zaujal, kniha se četla velice dobře.
Dočteno! Moc se mi líbila. Po prožitých válečných hrůzách znovu na prahu světového konfliktu!
Pravdivé, hrozivé - lidstvo vydané napospas boji o moc a nadvládu- stále aktuální.
Dávám pět hvězdiček!
Právě dočteno. Nadchla mě už Dívka, která spadla z nebe a Provazochodkyně je jedinečné pokračování příběhu. 100% bez dalšího komentáře.
Kniha mě začala bavit až od poslední třetiny. Do té doby mi příběh přišel jen jako slepá oslava hlavní hrdinky. Nejde o to, že mi byla nesympatická, ale skrz oči a chování lidí a hlavně mužů kolem ní byla pořád popisována jako femme fatalle a válečná hrdinka k tomu, ale autor mi nedávala žádný důvod tomu věřit, jen jsem to musela vzít jako fakt, protože to říká. Sice se zde autor pořád vrací k válečným traumatům Marian, ale je to spíše povrchní tlachání než zprostředkování jejího nitra, jako kdyby se sám nedokázal do své hlavní postavy dostat a pochopit ji. Mám pocit, že autor byl oním zamilovaným dospívajícím chlapcem, který ženu vidí idealizovaně a nepotřebuje vědět nic hlubšího. Toto může být dostačující pro chlapce, ale ne pro čtenáře. Navíc jsem značnou část knihy měla dojem, že se přešlapuje na místě a nerozvíjí se žádná zápletka, až ke konci začalo o něco jít. Také se zde hrdinka neustále zmiňuje o zradě svoji i cizí, což buď nebylo v celé knize vysvětleno nebo to nehrálo žádnou větší roli.
Úžasná kniha. Neotřelý pohled na jednání lidí v době studené války - jak různá jejich motivace mohla být. Pro mne i ve zkratce příběh jaderného zbrojení. Skvělá kompozice a vyprávěcí forma mne nadchla - už dlouho jsem nečetla nic tak propracovaného. Jenom jsem nechápala chování hrdinky v osobním životě a její vztah k mužům (Málo propracované, nebo chyba ve mně?). Ale to nevadí - skvělý čtenářský zážitek!
Děkuji za příjemný čtenářský zážitek. Jednu hvězdu ubírám jen pro srovnání s dalším Mawerovým dílem, které je ještě lepší. Je to zkrátka můj oblíbený autor a budu ráda, když se dočkáme další knihy.
Přestože se Marian Sutro objevuje už v Mawerově románu Dívka, která spadla z nebe, v Provazochodkyni to je úplně jiná Marian. Kdo čeká pokračování v pravém smyslu slova, bude nejspíš zklamaný. Kniha je čtivá, hodně zacílená na psychologii Marian a její pokusy začlenit se do poválečné společnosti (které pochopitelně selžou). Námět = špionážní thriller, zpracování = syntetizující styl světové prózy zjemněný Mawerovou tradiční uhlazeností. Příjemný čtenářský zážitek (thrillery nemusím, toto zpracování mi vyhovuje více).
Více v recenzi: http://www.kukatko.cz/recenzeprovazochodkyne/
Safra, safra, začala jsem číst a zdá se mi, že je to pokračování Dívky, která spadla z nebe. Nedá se nic dělat, musím si ji přečíst znova. Mám radost. Dívka se mi moc líbila a dost mě tehdy rozčilovalo, že nevím, co bude dál. Tak teď se to s radostí dozvím.
(já tedy na pokračování tak trochu čekám, zatím dočítám Dívku...)
Hm. Trochu zklamání. "Tyhlety" hrdinky, fatální ženy, moc nemusím.
Autorovy další knížky
2013 | Skleněný pokoj |
2010 | Mendelův trpaslík |
2012 | Dívka, která spadla z nebe |
2018 | Pražské jaro |
2013 | Pád |
Další skvělá kniha od Simona Mawera. A opět úplně jiná než ty ostatní. Složitý příběh, složitá doba - pro někoho. Obdivuji spisovatelovi empatie. To jak dokáže popisovat niterné pocity postav, jak podává problémy doby o které zrovna píše, to je to jeho spisovatelské kouzlo. Musím si obě knihy, které patří k sobě - Dívka, které spadla z nebe a Provazochodkyni určitě přečíst ještě jedou . V knihách je ukryto poselství právě té složité doby, která by neměla být zapomněna. Doporučuji.