Prsatý muž a zloděj příběhů
Josef Formánek
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/397952/bmid_prsaty-muz-a-zlodej-pribehu-SQH-397952.jpg
4
734
734
Prsatý muž série
1. díl >
- Sedmé, upravené vydání, únor 2007. Kniha o tom, co člověk najde na dně, když už si myslí, že dál nemůže, i o tom, že zázrak může potkat každý z nás nejen v přítmí pralesa, ale kdekoliv. Poušť, džungle, šamani, rituální obřady, láska, smrt, ďábel v napínavém příběhu člověka, který se vydává k primitivnímu kmeni do deštného pralesa. Po návratu do Čech zjišťuje, že se nevrátil sám... „Nádherná kniha. Děkuji.“ (Květa Fialová) „Román, který tu dlouho nebyl.“ (Právo) „Povedené dílo.“ (MF DNES)... celý text
Přidat komentář
Exotika, šamani, nevěra, hledání Boha - nebo čehosi podobného.Opravdu hodně zvláštní kniha. Přesně jako její autor. Po přečtení jsem se musel podívat na pár videí, kde je pan Formánek. O to víc dnes musím nad knihou přemýšlet. Sympatický, přemýšlivý podivín, co má rád lidi a cizí kultury. Před těmi patnácti lety působil jako polo-hipízák s máničkou na hlavě, který se snad neštítí ničeho. Když se na něj podívám dnes, je to uhlazený a výřečný spisovatel, co kdysi propadl alkoholu – a troufám si tvrdit, že snad i možná záměrně. Takový člověk chce prostě vědět, kam až je ochoten zajít. Z těch zážitků (i z těch nepříjemných) pak dokáže vytěžit maximum a vtisknout to na stránky papíru. Líbil se mi styl, jakým autor vyprávěl. Příjemným zpestření jsou vtipné kresby, co jsou tak trochu na tripu. Krátké kapitoly jsou taky plusem, protože jinak bych se úplně ztrácel.
Nejvíc mě kniha bavila, když byl David Zajíc na cestách nebo když seděl ve svém oblíbeném podniku s kamarády. Hodně mě otravovaly ukázky z jeho připravované (zřejmě neexistující) knihy, ale ke konci jsem asi pochopil, co se snažil autor zdělit. Jeho dopis pro (zatím) nedospělou dceru byl velmi dojemný a hluboký – za mě nejsilnější část knihy. Plus nevyhnutelná smrt malé holčičky v chýši. Na vlastní kůži jsem cítil ty autorovy výčitky a strach ze selhání Musím uznat, že to nebylo zrovna lehké čtení. Myšlenky létaly ze stránky na stránku a chyběl tomu jakýsi řád. Nicméně... Létajícího jaguára si asi nepřečtu, ale něco novějšího klidně ano. Jistě budou jeho novější knihy o dost vyzrálejší a lepší.
Kniha nebyla špatná, ale nebyla to pro mě "TA" kniha. Některé situace mi připadaly málo uvěřitelné či málo propracované a nesympatický hlavní hrdina byl místy na tečku :-) Jako čtení na dovolenou docela fajn.
Vlastně jsem ji četla jen ze zvědavosti, ten název mě zaujal. A asi jsem měla správnou náladu a jen si ji prostě užívala. A četla se dobře, tak co. Pro mě ideální kniha na dovolenou.
Formánek je příklad člověka, který je lepší spisovatel než cestovatel...většinou je to naopak...nicméně je nutno dodat, že existuje mnoho lepších spisovatelů, a na druhou stranu ale taky hodně horších cestovatelů...
Zvláštní cestopis o cestě do sebe sama. Nejdřív jsem nechápal, nerozuměl a přece knihu nemůžete odložit. Pak teprve zjistíte, že podstatou existence je existence sama. Ať ve vzdáleném kmeni, nebo v "civilizaci".
Na to, že kolem pana Formánka a jeho knih, bylo svého času tolik humbuku a každou chvilku se o něm psalo, nebo byl v televizi... Si nemohu pomoct, ale jeho kniha, knihy přes veškerou propagandu u mé osoby neuspěly. Nějak se v příběhu nemohu zorientovat, přímo se ztrácím. Asi nebude pro mnohé špatný autor, dobrodruh, cestovatel, ale bohužel nejsem s ním na stejné vlně.
Příběh mě pohltil, i když jsem se v něm párkrát ztratila. Určitě to nebude má poslední kniha od Formánka, už se těším na pokračování, tyhle temné hrdiny mám nejraději.
Hlavní hrdina není zrovna klaďák, ale příběh má šmrnc i špínu za nehty. Přesně tak, jak to mám rád. Asi tak o 100% lepší než pokračování o větrném synkovi a o 1000% lepší než rychlokvaška Létající jaguár
Strašnej blábol, tohle číst bylo hotové utrpení. Jsem rád, že jsem se toho konečně zbavil. Naprosto nekonzistentní knížka, každý pes jiná ves, autor ji zjevně psal někde v léčebně. Pár hvězdiček nicméně nechávám pro několik zajímavých pasáží, které kdyby byly publikovány jako povídky, by celkem dobře fungovaly.
Dobrá kniha. Pre mňa odbočka ale prišla mi pod ruku, otvorila som ju a potom som už chcela dočítať do konca. Výpoveď muža - profesionála, dobrodruha, slabocha zároveň, jeho cesta, psychické, rodinné a existenciálne problémy. Intímna výpoveď. Ďakujem
Tak tohle by si měl přečíst asi každý. Velmi silný zážitek, i když ne se vším jsem byla v harmonii. Naprosto dechberoucí ale je to, jak píše autor otevřeně, padni komu padni. Hlavně teda sobě. A také poselství mezi řádky, které se tam možná dostalo, aniž by to bylo autorovým záměrem, je velmi silné. Určitě doporučuji přečíst a pro sebe jsem si naplánovala léto s Formánkem, narozdíl od Hartla si ho beru s sebou k moři:-). (4/5).
PS. Drobný žert pro Pražáky. Nevím, zda v jiných městech jsou vylepené reklamní plakáty, vemte Hartla s sebou k moři:-).
Nemá slitování s nikým; zvlášť se sebou se nepáře ani trošku. Doufám, že to psaní bylo více očistné než bolestné...
Musím říct, že pan Formánek má úžasný styl psaní, jeho způsob vyjadřování hrozně obdivuju a nemálokrát jsem si jen tak pro sebe a pro radost některé úryvky musela číst znovu. A hlavní hrdina mě moc bavil. Ale v knížce byly pasáže, které se hrozně táhly a špatně se četly, takže celkový dojem z knihy mi to trošku pokazilo.
Poslouchala jsem jako audioknihu, ale příběh mě nijak nezaujal, asi jsem vůbec nepochopila, o čem to je...
Na můj vkus je to tlustý špalek (mám na mysli knihu, nikoli autora), ale je to pro mě tak zvláštní vypravěčský styl, že jsem si to docela vychutnávala.
Jednoznačně zaujme. První polovinu jsem doslova zhltla. Část o psaní knihy mě začala nudit, a tak jsem knihu na čas odložila. Při správné náladě jsem ji dočetla jedním dechem do konce.
Líbil se mi styl psaní, zejména u příběhu psaným kurzívou, a obrázky z přírody. To s tím krahujcem a tak.
Těším se, až někdy dcera zabrousí do mé knihovny s otázkou, co si má přečíst (tak jak já chodím k našim), a já ji doporučím Si Lap Lapa.
Štítky knihy
prvotina muži Indonésie hledání smyslu života rodinné vztahy autobiografické prvky Bůh a člověk ďábel, satan domorodé kmeny stereotypy
Autorovy další knížky
| 2014 |  Úsměvy smutných mužů |
| 2008 |  Mluviti pravdu |
| 2008 | Prsatý muž a zloděj příběhů |
| 2016 | Dvě slova jako klíč |
| 2011 | Umřel jsem v sobotu |
Formánek - to je takové poctivé hledačství, hledání hrany žití, ten se toho nebojí.