Průmysl lži: Propaganda, konspirace a dezinformační válka

24.09.2019

Výborná analýza propagandy, zejména té ruské.

17.09.2019

Těžko se mi hodnotí 4 nebo 5*?
Na jednu stranu jsem se nemohla odtrhnout. Je to vlastně dost smutné čtení, kdybych četla Kinga, Nesboho či nějakou jinou severskou krimi a třeba Kariku najednou, byla bych v pohodě. Z Průmyslu lži mám „depku“. Nejen že nás manipulují Rusové (asi skutečně největší hrozba), ale dělají to všichni. To ostatně autorka nezastírá. Pak by člověk byl ve stavu „nevěřit ničemu a nikomu“ a trollové splnili úkol. Jistě, PR specialisté nás stále a úspěšně o něčem přesvědčují a kdo si to nepřizná, je o to víc ovlivnitelný. Jenže někdo to dotáhl k dokonalosti a hrozí velký průšvih. Autorka skvěle ukazuje i na to, že jsou používány sofistikovanější postupy než „prosté lži a hoaxy“. A nikdo nejsme imunní.
Co bych autorce vytkla je pohrdání strýcem Karlem, to ostatně je v „naší bublině“ časté. Autorka zdůrazňuje, že strýcem Karlem nepohrdá a že inteligence a vzdělání k ochraně před manipulací nestačí. Jenže v kapitole o deprivantech sama sebe trochu popírá. Možná by stačilo text uspořádat a zdůraznit, že to je jen příklad a že to je složitější. To samé reptiliáni, chtělo by to víc to uvést jako příklad, jak můžou lidi zblbnout, jinak to postrádá smysl.
Vysloveně nesouhlasím s tím, že problém vznikl „probuzením" nevoličů.

Tuhle knížku by si měl přečíst každý. Bohužel, ti co jsou nejvíc ovlivnitelní, asi tohle číst nebudou nebo to odhodí jako odpad. A my ostatní bychom se neměli kasat, že nás se to netýká, že jsme přece ti chytří, co na špek neskočí.

15.09.2019

Váhal jsem, jestli dát plný počet a nebo jednu hvězdičku ubrat. Nakonec jsem dal těch 100%, protože 80 by bylo málo.
Vlastně mám jedinou výhradu, která už byla v komentářích zmíněna. A tím je občasné nezdržení se poněkud expresivnějších hodnocení těch, kteří by si tuto knihu měli primárně přečíst. A které právě tyto, i když ne příliš časté, pasáže mohou naopak utvrdit v jejich pohledu na svět.
Jinak je to velmi poučený a důkladný pohled na svět, jehož vývoj se stěží odhaduje, ale jehož budoucnost nevypadá ve světle uváděných informací zrovna růžově.
Vlastně i na DK jsou paradoxně, nebo spíše ve světle uváděných faktů pochopitelně, příklady toho, že autorka přesně ví o čem píše.
Reakce kritiků, obdivujících stalinistické pohrobky a nebo druhou stranu téhož, přesně odpovídají oněm paradigmatům, kterými se autorka zabývá. Emocionální obviňování bez snahy konkrétně říci, v čem autorka lže či se mýlí, přesně odpovídá úrovni diskuzí a reakcí, kterých jsme dnes tak často svědky.
Každopádně doporučuji k přečtení.

20.08.2019

Tahle kniha by měla být povinnou četbou v duchu hesla „Poznej svého nepřítele“ - propagandu můžeme odhalit a stát se vůči ní imunní jedině když budeme znát její zbraně (a naše slabá místa).

Souhlasím, že knížka je poněkud chaotická, používá spoustu cizích slov (na konci je slovníček) a s vysokou kadencí chrlí výklady z psychologie o manipulaci a fungování mozku, fakta, hoaxy, příklady z historie a svoje závěry, takže čtenář musí číst pozorně, aby se neztratil :) A taky si nebere servítky o úspěších manipulátorů u různých cílových skupin, což je citlivé téma, protože nám čtenářům šlape na kuří oko a ne každý, kdo se v tom pozná, to snese.

Ne se vším, co je nám předkládáno, musíme slepě souhlasit (třeba máte nějakou „konspirační teorii“, o jejíž pravdivosti nepochybujete). Fajn, nicméně to základní zůstává - můžeme pochopit spoustu věcí. Např. proč se bulvární slovník tak rozmáhá v různých médiích, proč se všude nabízí tolik zábavy, co jsou trollové a jak fungují atd. atd., což je velmi cenná osvěta, kterou můžete šířit mezi svými přáteli, dětmi, vnoučaty, (pra)rodiči... Díky tomu můžeme rozpoznat, že námi někdo manipuluje a přestat polykat návnadu i s navijákem. A o to asi šlo autorce v první řadě.
---
„Jedním z předpokladů úspěšné informační války je zpochybnit existenci pravdy.“
---
„Dva znepřátelené tábory jsou důležitý základ funkční manipulace. (...) Společnost si musí připadat ohrožená, opuštěná svými lídry a rozdělená na MY a ONI. (...) Důležité je, aby se rvali. V rodině, v sousedství, ve škole, v hospodě. Na ideích nesejde.“
---
„Mír klidně zmizí jedinou špatnou volbou do volební urny, to nás Evropany naučil Hitler.“

05.05.2019

Doporučuji k přečtení. Velmi silný obsah. Pro demokracii a svobodu je třeba být aktivní a vyhledávat pravdivé informace.
"Demokracie je, když dva vlci a jedno jehně hlasují, co bude k večeři. Svoboda je, když dobře ozbrojené jehně odmítá hlasovat."
Citát B. Franklina

Ano, někomu se kniha může zdát být napsaná jednostranně z hlediska aktérů propagandy, nicméně autorka hned na začátku knihy jasně připouští, že aktéři propagandy existují na mnoha stranách (Čína, USA,…), avšak ona se zajímá a vyzná v ruské propagandě, proto se kniha věnuje propagandě z této strany a čtenářům propagandy ze strany jiných aktérů autorka doporučuje jiné zdroje. Při čtení je však potřeba mít opravdu na paměti, že svět není černobílý a připomínat si, že propaganda více či méně existuje opravdu téměř na všech frontách, jen někteří jsou na jejím poli opravdoví mistři a používají ji jako zásadní nástroj při ovlivňování a směřování společnosti.
Autorka v díle popisuje propagandu jako takovou, její znaky, nezaměnitelnou sílu, původ a proměny propagandy napříč časem, věnuje se jejím nedílným stavebním kamenům – strachu., ignoranci a nenávisti, popisuje pojmy jako kritické myšlení, hoaxy a dezinformace, a věnuje také zvláštní kapitolu vysvětlení fenoménu trollingu -jaký je popis práce tzv.trola, jak takový trol funguje, jaké cíle sleduje. Četla jsem již více knih na téma propaganda, dezinformace, hoaxy a kritické myšlení, avšak toto dílo pro mě znamenalo mnoho zajímavých nových informací a poznatků právě o jevu zvaném trolling. Jak popisuje samotná autorka, když si člověk čte mnohé diskuze pod některými zpravodajskými weby, občas jej přepadá beznaděj a smutek z toho, kolik mezi námi žije zlých., bezcitných, nepřejícných a frustrovaných jedinců, kteří by si ze všeho nejvíc přáli pád demokracie a návrat staré dobré diktatury. Avšak je třeba si uvědomit, že tyto příspěvky píše stále tentýž malé procento lidí, stále ti stejní opakující se lidé, a že mezi ně nemalou částí přispívají právě placení trollové, ať už se jedná o politické dezinformační weby, maminkovské weby či diskuze pod články seriózních zpravodajských webů. Toto uvědomění je pro mě osobně na jednu stranu znepokojující - a to když si člověk uvědomí, kolik takových placených trolů se v online prostoru může objevovat a jak nedozírný dopad mohou mít na společnost a vnímání společnosti na mnoho významných politických a společenských otázek včetně celkové atmosféry a náladě ve společnosti. Jednak to však konkrétně ve mně vzbuzuje naději, že takto nenávistných jedinců bažících po rychlých a jednoduchých řešení v naší společnosti není nejspíše tolik, kolik se může na první pohled zdát, a že ti spokojení a slušní jednoduše spíše mlčí a nejsou tolik vidět a slyšet. Nejvíce ve mně utkvěla silná myšlenka: „Strach a ignorance jsou hlavními jednotkami propagandy, a jedině strach a nenávist dokáží vypnout kritické myšlení.“ A dále také: „Stokrát opakovaná lež se stává pravdou.“(Goebbels). Jednou vypuštěná senzační lživá a emotivně zabarvená informace vypuštěná do éteru má tisíce zhlédnutí a sdílení, avšak následné pravdivé vysvětlení a „fádní“ pravda již zdaleka tolik lidí nezajímá a je méně populární, nesrovnatelně méně sdílená a zhlédnutá. Jak tedy s touto hybridní dezinformační válkou bojovat a jakými zbraněmi, aby to nebyl boj s větrnými mlýny? Nebo také jaké pozitiva ve společnosti posilovat, aby lidé dokázali stále kriticky uvažovat? Autorka pár obecných nápadů přináší, avšak je zřejmé, že se jedná o obrovskou výzvu dnešní doby, která spočívá na bedrech každé konkrétní společnosti- a to do jaké míry vezme tuto informační válku na zřetel a jak se k ní postaví.
Autorka v neposlední řadě zmiňuje, že: „Smyslem dnešních falešných zpráv není kupodivu prosazení lži, ale prosazení světového názoru, že pravda neexistuje.“ A v tom tkví to největší nebezpečí. Zpochybnění existence pravdy a vyprázdnění pojmů a hodnot jako je pravda, ctnost, morálka, čest, slušnost či láska a orwellovská záměna těchto pojmů za pojmy opačného významu: „Svoboda je otroctví, válka je mír…“ Dále také přidání pejorativního nádechu těmto hodnotám a zesměšňování lidí, kteří je vyznávají, nálepkováním typu „sluníčkáři, pravdoláskaři“, apod. Pravda je jen jedna, avšak propaganda se nás snaží přesvědčit, že existuje mnoho verzí pravd, protože pravda je subjektivní, a že existuje něco jako pluralita pravd ve smyslu dění současnosti nebo minulosti, ve smyslu výkladu historie a jednotlivých událostí. „Množství pravd je tedy pouze jedna z metod, jak vytvořit zmatení hodnot.“

11.02.2019

Překvapivě nekonzistentní úvaha šitá horkou jehlou. Zajímavé myšlenky a postřehy se mísí s popisy Reptiliánů (proč?) a dehonestací „obyčejných lidí“ aka strejdy Karla. Pokud autorka skutečně chce, aby ji četli všichni, včetně lidí z venkova, bez znalosti cizího jazyka, nemusela by jimi tak očividně pohrdat (byť sama tvrdí, jak nad nimi neohrnuje nos, neboť ji jejich chování a důvěřivost živí - aha). Za kapitolku Probuzení deprivantů by si měla dát rovnou facku. Takhle to asi dopadá, když redukujete lidi na jejich komerčně využitelnou hodnotu.
Oceňuji postřehy týkající se bujení nepravdivých a konspiračních webů a jejich vlivu na nárůst nedůvěry v konzumentech médií, ale moc dalšího jsem se nedozvěděla. Tedy kromě toho, že svět je očividně jednoduše rozdělitelný na fuj fuj Rusko a jupí Ameriku. Tak dík.

22.01.2019

Kniha je ukázkou zaslepeného vnímání bipolárního světa. Rusko a Čína je zlo, Amerika a EU je dobro. Příliš z ní ukapává, že autorka pracovala dlouhou dobu pro EU, kde ztratila nadhled a objektivní vidění současného světa. Knihu jsem dočetl s velkým přemáháním do konce.
Co jsem si s knihy odnesl: Za všechno špatné kolem nás může Rusko. Kdo nevolí intelektuální TOP09 je idiot. Kdo neobdivuje dokonalou Evropskou unii, je hňup. Kdo volil Miloše Zemana za prezidenta je deprivant. Kdo si nepřeje imigranty, je zaostalý křupan. Kdokoliv řekne svůj vlastní názor, který není proamerický nebo prounijní, tak je ruský troll nebo agent, přestože možná 80% těchto trollů ani netuší, kde Rusko leží. Sečteno podtrženo: autorka říká, že my Češi jsme v podstatě debílci, kteří nemají svůj vlastní názor, proto jsme dnes zmanipulovaní ruskými tajnými službami. Po té co zemřel Václav Havel, tak ani nemáme žádnou moudrou osobnost. Autorka píše o kritickém myšlení, ale vůbec netuší, co to kritické myšlení znamená. Osobně mi to přijde, jako výcuc bakalářské práce nějakého EU absolventa, kde bylo zadání najít viníka, který může za to, že Evropská unie se potácí na pokraji zhroucení. Knihu vnímám jako tendenční a naprosto neobjektivní. Vzhledem k tomu, že získala řadu pětihvězdičkových ocenění některých čtenářů, tak zřejmě její manipulativní obsah zabral, což je pro mě s podivem. Vyvolává to ve mně otázku, jestli autorka nakonec nemá pravdu, že většina Čechů není schopna objektivně vnímat svět kolem sebe a udělat si vlastní názor. Abych jenom nehaněl, tak musím říci, že kniha obsahuje řadu zajímavých zdrojů pro lidi, kteří chtějí porozumět současnému politickému dění a umějí si zasadit věci do souvislostí. Za sebe dávám dvě hvězdy, kvůli neobjektivnímu a nevyváženému přístupu autorky, protože všechny příklady manipulací jsou jednostranně zaměřené.

28.12.2018

Udělit hodnocení a sepsat nějaký ucelený komentář k této knize bude opravdu těžké. Asi každému, kdo má mozek k myšlení, musí už dnes být nad slunce jasné, že v našem světě probíhají velmi podivné, nepřehledné a zřejmě zásadní změny, jejichž součástí je mimo jiné i ovlivňování mas někým, kdo používá média, politiky, internet, ale i skutečné akce, aniž by sám byl zřetelně vidět a byly zřejmé jeho cíle. A stejně jako není zřetelné, kdo tento "někdo" je, není jasné ani to, kolik těchto entit je a jaké jsou mezi nimi vztahy, aliance či nepřátelství. Říkejme tomu hybridní válka. Paní Alvarová se ve své knize zaměřuje na jedinou takovou "šedou eminenci", totiž Rusko a jmenovitě Putina (ačkoliv člověk by řekl, že Putin bude zřejmě jen viditelnou tváří širší zájmové skupiny) a tvrdí, že Rusové mají v této hybridní válce značnou převahu nad západními demokraciemi. Tato jednostrannost je podle mne první slabinou této knihy - je mi opravdu zatěžko uvěřit, že západní tajné služby, zejména americká CIA a NSA, byly natolik naivní a bezbranné, aby nechaly věci dojít bez jakékoliv protireakce tak daleko, jak paní Alvarová píše. Ostatně to, že západní propaganda, financovaná korporacemi, není žádné neviňátko, ilustruje sama autorka (i když jen jakoby mimochodem) na kauze tabákového průmyslu. Obávám se proto, že situace bude poněkud složitější než zlý Putin vs hodný zbytek demokratického světa (pominu okrajové autorčiny narážky na to, že nějakou propagandu podobného druhu zřejmě financuje i Čína). Kdyby toto byla jediná slabá stránka knihy, hodnotil bych výše - bohužel však není. Zdá se mi, že autorka sama podléhá přesně těm nešvarům, které kritizuje - stereotypnímu vidění světa, nekontrolovaným emocím a šíření neověřených informací. Jak jinak by se mohla vysmívat naivitě maminky, která se na fóru ptá na možnou souvislost mezi nočním svícením a výskytem rakoviny? Jednoduchý dotaz do Googlu nám vrátí kvanta článků o vztahu mezi nočním svícením a hladinou melatoninu a možném vztahu ke zdravotním potížím včetně rakoviny - a pardon, nejsou to informace z trolích továren, ledaže by trolové už publikovali i na Harvardu. Jak jinak by mohla posměšně tvrdit o jistém článku na Protiproudu, že nazývá 16 uprchlíků hordami, když tento článek pojednává o masové migraci do Itálie, kde slovo "hordy" není zas tak nadnesené (autorka si článek zřejmě vůbec neotevřela a domnívala se, že pojednává o České republice). A co už opravdu nemohu snést, je její nadřazený blahosklonně shovívavý postoj k naivním Čechům, kteří se bojí všeho cizího a nenávidí cizince. Je zajímavé, jak často k tomuto nebo podobnému pohrdlivému postoji dospívají čeští expati (extrémním příkladem byl krátce po revoluci jistý Ross Hedvicek). Paní Alvarová, i kdybyste snad měla pravdu (osobně a na základě svých zkušeností ovšem nevěřím, že co Čech to xenofob), mohlo by vám jako zkušené propagandistce dojít, že tento způsob určité dehonestace vaší cílové skupiny je značně kontraproduktivní. Ale abych jen nehaněl - nerad bych, aby můj komentář vyzněl tak, že knihu nemá cenu kupovat a číst. Pominu-li výše zmíněné kixy, obsahuje zajisté spoustu zajímavých informací pro přemýšlivého člověka a jistě má velký potenciál dodat vašim úvahám o současné politické a společenské situaci západního světa další rozměr.

21.12.2018

Na knihu jsem narazila v přehledech, co četli novináři DeníkuN. Dneska jsem začala číst a zítra ji asi dočtu. Jedná se o rozbor velice aktuálního tématu o využívání a zneužívání informací.

Doporučuji i vám začít co nejdříve se čtením.

09.12.2018

Kniha nutí k přemýšlení o souvislostech, konečně mi některé věci více zapadají do sebe. Kdyby byla lehčí psaná, bylo by pro mé děti povinné ji přečíct, než je pustím na internet.

03.12.2018

Emoce přebíjejí rozum, my podléháme. Gerasimova doktrína hybridní války. Trolové, trolí farmy, roboty v diskusích pod články na netu. Vyvolávání strachu a jeho promyšlené zneužívání. Zkratkovité nálepky. Rozdělování společnosti. Souhlasím, že je to nebezpečné. Souhlasím, že bychom se měli snažit pochopit, jak to na nás hrají. Souhlasím, že bychom tomu měli čelit. …
Jenže: "Jsem propagandista," píše autorka hned na první straně. Že by tím ospravedlňovala to, že sama na nás používá v této knize stejné postupy, jaké odhaluje (např. zneužívání metafor popisuje metaforicky)? Nebo má tyto postupy jako zkušená marketérka tak zažrané pod kůží? To mi trochu vadí. Sice s ní souhlasím, ale zároveň se jí cítím být manipulován. (Vlastně mi odhaluje, jak se mnou manipuluje!) Kvůli tomu v mém hodnocení hvězdička dolů.

20.09.2018

V dnešní postfaktické době je to povinná četba.

17.08.2018

Paní Alvarová dokáže zasvěceně hovořit o promyšlených propagandách různého druhu, např. Číny, USA či velkých nadnárodních firem. Tato kniha je ale o té, kterou s ohledem na své zkušenosti a odbornost považuje za řádově nebezpečnější - o propagandě ruské. Odhaluje charakteristické rysy hybridní války, kterou Rusko bojuje, aniž by si toho občané napadených (západních) států stihli všimnout. Nemáme totiž čas, bavíme se. A taky: „Bouráme pomníky. Nic nám není svaté a to je děsně cool. Nevěř ničemu a nikomu je naše národní heslo. Takže jsme troly uvítali s otevřenou náručí. Pochybovali o všem, vysmívali se všemu, byli jedni z nás.“ Přepadá mě bohužel velká skepse, že se tato potřebná kniha nedostane k většímu počtu čtenářů, byť by si to zasloužila. Její apelativní a hovorový jazyk jí sluší, jednu hvězdu dávám dolů za příliš stručnou závěrečnou kapitolu, ve které jsem čekal více praktických návrhů, co dělat, aby „byla naše ofenzíva mnohostranná“. V hybridní válce se totiž z civilistů, tedy z nás všech, stávají plnohodnotní vojáci. Není čas čekat na proměnu školství, které vychová mediálně zdatné občany, kteří tu bitvu vybojují za nás.

„Trolové jsou vojáci morální temnoty. Slouží k vypěstování pocitu, že dobro neexistuje a usilovat o ně může jen naprosto nevyléčitelný idiot.“

14.08.2018

Předpoklad že kdyby byli všichni lidé chytří a přemýšliví, tak by měli stejné názory, považuju dlouhodobě za jednu z nejtrvalejších a nejnebezpečnějších iluzí lidstva. Mimoto jde o neuvěřitelně arogantní postoj. Zároveň totiž předpokládá, že kdo má jiný pohled na svět, je buď hloupý, naivní, omezený, nebo zmanipulovaný. Názorová opozice tedy prý neexistuje. Lidé kteří si myslí něco jiného, nevychází z odlišné zkušenosti či jiných názorových postojů. Jsou jen jistým způsobem horší. Debata s nimi je pochopitelně zbytečná. Tolik k ochotě mnoha lidí šmahem odsoudit pro ně nepřijatelné názory a ještě si přitom užít pocitu morální převahy. Ergo jestli nechcete, aby svět ovládla blbost, arogance a nenávist, tak proboha diskutujte a používejte kritické myšlení. Jestli na tenhle princip Západ rezignuje, tak si může ta vybájená, ale všudypřítomná a všemocná armáda trollů dát klidně kafíčko. Měla by totiž splněno, aniž by napsala jediný příspěvek.

11.08.2018

Po již klasické Orwellově 1984, se mi do ruky dostala právě tato kniha A. Alvarové. Rozdíl oproti 1984 je, že autorka nepopisuje fiktivní budoucnost, ale naši dobře známou současnost. Kniha je do značné míry vysvětlením toho, proč je česká společnost v posledních letech tak rozdělená a rozhádaná a že to prostě nevzniklo jen tak samo od sebe, ale s bohatým přispěním pochybných zpravodajských webů šířících polopravdy či přímo lži a spoustou najatých diskutujících šířících navíc k tomu nenávist.
Výsledek můžeme dobře vidět na tom jak probíhaly poslední 2 prezidentské kampaně i volby. A je dobré na to myslet pokaždé, když člověk čte jakýkoliv internetový zdroj, diskusi a nevěřícně u toho kroutí hlavou.. Zaujala mě třeba tato myšlenka: "Smyslem dnešních falešných zpráv není kupodivu prosazení lži, ale prosazení světového názoru, že pravda neexistuje".
V poslední části kniha lehce ztrácí tempo, ale to nic nemění na tom, že stojí za přečtení.

03.07.2018

Autorka se snaží o maximální objektivitu a docela se jí to daří, nejspíš proto, že sama žije v Kanadě. Především poslední stránky knihy jsou skvělým manuálem jak se vyznat v džungli dezinformací.

19.06.2018

Kniha je velice poučná , zajímavá a zejména varující. Znaky rozvíjejícího se hybridního konfliktu vidíme všude kolem nás a velice děsivou netečnost minimálně třetiny obyvatel této země také. Skutečnost, že současná ruská politika a realita mohou být pro některé pomýlené jedince přitažlivé, patří k velkým záhadám našeho světa. Lidská hloupost a ignorance jsou nekonečné stejně jako boj proti nim.

29.05.2018

Tato kniha není pro ty, kteří věří Rusům, že to s námi myslí dobře. Velmi poučné.