Psycho
Robert Bloch
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/497009/bmid_psycho-nWA-497009.jpg
4
486
486
Mary Craneová sedí za volantem auta, které se řítí hustým deštěm. Je na útěku. Pronásledují ji vina a výčitky svědomí, protože právě ukradla čtyřicet tisíc dolarů, aby splatila dluhy muže, kterého miluje. Když poté na jedné křižovatce špatně odbočí, netuší, že se jí kvůli tomu život právě převrátil o sto osmdesát stupňů. Před ní, na okraji zatuchlé bažiny, se totiž vypíná temný obrys motelu, jehož majitel Norman Bates vede osamělý život, řídící se vůlí jeho kruté a majetnické matky. Norman Mary připadá jako trochu zvláštní, ale jinak docela milý chlapík, a tak ji neodradí ani skutečnost, že pokoje jsou staré a nepříliš udržované. Jediné, po čem v ten moment touží, je odpočinek a horká sprcha, jež by smyla špatný den, který má za sebou. A právě v koupelně se nakonec seznámí i s Normanovou matkou… a jejím nožem.... celý text
Přidat komentář
Mám ráda staré horory, mají tu svoji zvlaštní atmosféru a nezapomenutelné záporáky. Psycho jsem četla za posledních 20 let už po několikáté a pořád mě to hodně baví.
Hitchcockův film je klasika, scéna ve sprše je legendární a populární. Totéž platí i o samotném Normanu Batesovi. Anthony Perkins je démon. Kniha se četla úplně sama. Není nijak tlustá a pořád se něco dělo. Bloch všechno dávkuje velmi pomalu a pěkně si čtenáře vede za ručičku až do samotného konce. Škoda, že jsem nejdříve viděla film. Ve finále se ale všechno perfektně spojilo. Jak málo stačí k vystavění příběhu, jedna špatná odbočka a starý motel a co z toho vyleze.
Nebýt televizních přenosů olympiády, měla bych přečteno za jeden den.
Knížka se velice dobře čte, i když je v ní poměrně málo přímé řeči. Děj je napínavý, strhující. Zajímavé i poučné bylo sledovat myšlenkové pochody šíleného pachatele.
Temná děsivá atmosféra je vystavěná naprosto skvěle. Skoro jsem se bála.
A teď bych se znovu mrkla na film.
Stačí špatně odbočit, stačí jedno špatně rozhodnutí a rázem se dostanete do maléru a ne zrovna příjemného protože tento malér se kterým se nechal inspirovat autor od samotného Eda Geina. Tato kniha vás upoutá hned od začátku. Autor pomalými kroky se vám dávkuje napětí a sype drobečky informací stejně tak jako postavám v knize. Každá kapitola má svůj pohled na příběh a v tomto příběhu rozhodně nechcete být návštěvníkem motelu Normana Batese. Chvíli to vypadá tak, chvíli jinak. Tady nevíte čemu věřit až do odhalení. Psycho je opravdu název knihy který sedí jak pdel na hrnec. Čím více čtete, tím vice se propadáte do Normanovi temné, zvrácené mysli a pokud neuhnete ztratíte se tam.
75%
Nezaslechla dveře, které se otevřely, ani zvuk kroků. Závěs se rozhrnul. Zprvu si nepovšimla tváře, jež se objevila, byla zastíněna parou. Ale pak ji uviděla, jenom tvář, civící mezi závěsy. Visela ve vzduchu jako maska. Vlasy zakrýval šátek a skelné oči nelidsky zíraly, ale to nebyla maska, nemohla být. Kůže se ztrácela pod mrtvolně bledým pudrem a dvě veliké skvrny růže zdobily lícní kosti. Nebyla to maska. Byla to tvář šílené stařeny.
_____________________________________________________________________________
Výborný thriller, ale na kultovní Hitchcockův film z roku 1960 pochopitelně nemá. Pořád jsem před sebou viděla Anthonyho Perkinse a krásnou Janet Leigh.
Knížka se čte lehce, myslím, že všichni už obsah znají, ale proč si ho neoživit. Rozdílů oproti filmu je tam dost, ale nic podstatného. Doporučuji!
Kaju se, že přesto, že film miluju a jedná se o naprostou klasiku klasik, ke knížce jsem se dostala až teď. Přitom je to taková kultovka žánru. Nicméně, všechna čest Hitchcockovi, že pozměnil jen jeden zásadní fakt a to Normanův vzhled. Nutno říct, že kniha byla po svém vydání dost velký propadák a díky filmu byla zase pozvednuta. nebýt Alfréda, nejspíš se z ní kultovka nikdy nestane. A i přesto, že je to kniha vydána poprvé v roce 1959, jedná se o příběh, který s přehledem smete i dnešní kousky. Trošku překvapením pro mě je, že se jedná o sérii a Psycho má další dvě pokračování. Co dodat. Přečtěte si to, pokud jste stejné ostudy jako já a znáte jen film.
Moje hodnocení: 9/10
Mary Craneová má za sebou dlouhou cestu. S pořádným balíkem peněz, které ukradla, utíká za svým milovaným do městečka Fairvale v Kalifornii. Od cíle ji dělí už jen kousek cesty, ale zmáhá ji únava a odpočinek by ji přišel vhod. V dešti a blížící se noci narazí na osamělý starý motel, který vede pan Bates se svou matkou. Zvláštní starší chlapík na Mary působí neškodně a všechno nasvědčuje příjemnému večeru v motelu, dokud se Mary nesetká s Batesovou matkou s řeznickým nožem v ruce…
Psycho - klasika mezi hororovými příběhy a filmy, která se u nás dočkala už několika vydání. Americký autor Robert Bloch se při vymýšlení hlavní postavy Normana Batese inspiroval skutečným příběhem amerického sériového vraha Eda Geina. Norman je stejně jako Ed duševně nemocný, měl komplikovaný vztah s matkou, nelehké dětství a také oba velice rádi četli temné a zvrácené knihy. Norman se stará o motel a je velmi fixovaný na svou matku, která ho i v jeho věku stále považuje za neschopného malého chlapce, podrývá jeho sebevědomí a ovládá ho. Starý motel, hlavní postava trpící schizofrenií a velmi dobře popsaná tajemná hororová atmosféra si získali v roce 1960 pozornost režiséra Alfreda Hitchcocka, který Blochovo Psycho zfilmoval a proslavil.
Od prvních stran je text velmi svižně a čtivě napsaný. Mary přijíždí k motelu a čtenář nemusí dlouze čekat na brutální scény. Všechno jde velice rychle a hladce. Bloch z pohledu dnešního čtenáře nevymyslel žádný originální a převratný příběh. Strašidelných domů, vraždících psychopatů a nejrůznějších krvavých scén máme dnes v knihách tolik, že už to ani nikoho nešokuje - nebo přinejmenším ne tolik jako dřív. Čtenář, který bez širšího povědomí o autorovi a jeho knize otevře knihu a začte se může zjistit, že je to vlastně taková svižná oddechovka, která se dobře čte, ale nenabízí nic nového. Ovšem nezapomínejme, že jde o horor vydaný v roce 1959. Brutální scény, hrůzu nahánějící starý motel u silnice s prapodivným samotářským obtlouslým majitelem a osamělá mladá žena utíkající s balíkem peněz za svým novým životem jistě dovedli v té době čtenáře pořádně zneklidnit. I dnes se tací určitě najdou.
Norman Bates je vlastně takový obyčejný fajn chlapík, kterého ovládá jeho nemoc. Empatickému čtenáři by ho mohlo být v jistých ohledech až líto, do jakých potíží se dostal. Vždyť nebýt hezké mladé Mary, mohl by dál nerušeně žít v motelu s matkou a svými démony v hlavě. Jak už to tak ale bývá, osud a autoři vládnou nemilosrdnou rukou a ani v jednom případě nenechají figurky v jejich příbězích hrál lehké hry.
Ach ta pointa. Pointa. POINTA!
Chápu Alfreda Hitchcocka, proč sáhl po této předloze. Držel se věrně textu a jeho budování napětí k závěrečnému odhalení je prodchnuté dokonalou atmosférou (s výrazným přičiněním hudby Bernarda Herrmanna).
Zpět ke knize. Poslouchal jsem jako audio knihu a přednes Kajetána Písařovice mi svou procítěnou naléhavostí docela připomněl filmovou verzi. Jedním slovem nádhera.
Ono se k textu těžce přistupuje, když znáte rozuzlení. Nicméně vnitřní monology hlavní postavy děj posouvají kupředu a temné tajemství je i přesto docela děsivé.
AUDIOKNIHA
Vlastně netuším, proč jsem do toho šla, ale poslech netrval dlouho a nebylo to úplně zlé. Namluvené to bylo moc dobře.
Film jsem neviděla a o hlavní postavě (té reálné) jsem nikdy neslyšela. Teď už jsem ale pogooglila a je to ještě horší, než jsem myslela!
O to víc jsem byla překvapena koncem a celým rozuzlením. Opravdu překvapivé, místy nechutné a nebo nelogické, ale bohužel nic pro mě.
Myslím, že tři hvězdičky jsou dobré! :)
Předloha kultovního Hitchcockova filmu, kterou inspiroval americký vrah Ed Gein a úřaduje v ní jedna z nejpamátnějších hororových postav – Norman Bates. Klasika o zapadlém motelu a jeho podivném majiteli funguje skvěle, mrazí z ní i více jak šedesát let po vydání. I když v tomhle případě knihu tak trochu zastínil film.
Bloch tady buduje napětí scénu po scéně, není divu, že Alfred Hitchcock toho ve srovnání se zdrojovým materiálem moc neměnil. Bates dostává mnohem víc prostoru, z podivného, byť celkem příjemného chlapíka se samozřejmě vyklube monstrum, byť s četnými psychologickými diagnózami a sexuální disfunkcí. Vhled do jeho mysli a postupné odhalování minulosti vedoucí k popisovaným situacím je bravurní.
Zápletka sice má logické díry, postavy nejednají v některých chvílích zrovna racionálně, ale ve výsledku je Psycho dobrým hororem, který logicky rezonoval víc v době vydání. Ale byla by škoda na něj zapomenout a znát jen ikonickou scénu ve sprše z filmového plátna.
Film jsem viděl dvakrát. Originál, remake a knihu čtu poprvé. Bloch skvěle buduje atmosféru, která houstne s každou další stránkou. Pohled do nitra Batesovi duše je velmistrovské dílo, takže můžeme skvěle sledovat jeho myšlenkové pochody. Čteno jedním dechem. Norman Bates má v hlavě opravdu PSYCHO.
Tím, že dobře znám slavný Hitchcockův film, jsem byl při četbě jeho knižní předlohy ochuzen o překvapivou pointu, ale ničemu to nevadí. Naopak jsem byl potěšen tím, jak věrně se film své předlohy drží.
Kniha dává na rozdíl od filmu možnost čtenáři více proniknout do mysli a myšlenkových pochodů Normana Batese, který je stěžejní postavou románu. Více se tak dozvídáme např. o jeho vztahu k matce, kterou miluje a zároveň nenávidí.
Knížka se mi velmi líbila, i s minimem přímé řeči byla skvěle čtivá, napínavá a zajímavá. Je příkladem hororu, ve kterém se autorovi daří vybudovat tísnivou atmosféru bez toho, aniž by se vyžíval ve zbytečných morbidnostech a nechutnostech.
Hororová klasika. Kdysi jsem viděl oba filmy, původní a remake. Výborně vystavěný příběh, svižný děj, nečekané rozuzlení...
Kniha mě naprosto nadchla. Psychologický popis Normana Batesea a hlavní rozuzlení této postavy řadím mezi to nejlepší. Ostatně i na malou obsáhlost, toto dílo dokázalo celosvětově zaujmout a vlastně i těch pár stránek byla ku prospěchu - všechno se to vlastně na vás vyhrnulo najednou, aniž by jste se museli tím prolouskávat nějakou bichlí. O to to mělo větší účinek. Každopádně jediné mírné zklamání pramení z oné slavné scény ze sprchy. Jelikož znám Hitchcockovu filmovou verzi - kde to bylo celkem barvitě vylíčeno. V knize mi to přišlo jen "letmo nastíněno". Jinak vše ostatní bylo skvělé. Tuto klasiku Doporučuji.
Psycho patřilo k mým restům: rozhodl jsem se dávno, že si přečtu předlohu slavného filmu. Ten jsem viděl několikrát, moc se mi líbil, ale předloha se mi zdá myšlenkově ještě dokonalejší, promyšlenější. Myšlenkový proces hlavní postavy je v knize propracovaný lépe, v knize to jde, ve filmu to bylo zvýrazněno jinými prostředky - a také velice dobře!
monstrozne fascinujici! poslouchano jako audiokniha nactena panem Kajetanem Pisarovicem. Vynikajici nakraply sipavy hlas, vyborne podtrhuje napeti - jeho "plizive" pojeti leze pod kuzi... :)
PS: film ani serial jsem nevidel a ani me to nelaka
Tak tohle bylo úžasné. Samozřejmě znám scénu ve sprše, ale to je asi tak vše. Celý film jsem nikdy neviděl, proto jsem neměl absolutně tušení o co jde. Nooooormane.....celou dobu jsem si myslel, že se jedná o chlápka pod vlivem své matky. V podstatě to tak bylo, ale že se z něj vyklube psychotický schizofrenik, to jsem nečekal. Budu si muset doplnit vzdělání a podívat se na film.
Kvalitní a dobře napsaná kniha, kterou jsem si moc užil. Můj jediný problém je v tom, že znám film, pointu, a díky tomu se nedostavil moment překvapení. Kdybych neznal slavný film, tak by mi samotná pointa vyrazila dech. Autor Robert Bloch odvedl velmi dobrou práci a osobně mi dost sedlo jakým způsobem vypraví děj. Bloch vypraví děj velmi zlehka, krásně buduje atmosféru a napětí, a nemá problém zvolnit. I kapitoly, kde je "jakoby nic neděje" mají v sobě něco, co žene čtenáře dál. Velkou radost mi udělala parádní práce s postavami, kde každá dostala dost prostoru a autor si hezky vyhrál s některými momenty. Psycho je zajímavá a dobrá kniha a já jsem rád, že jsem si jí mohl přečíst.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2014 |  Psycho |
| 2006 | Vlak do pekla a jiné povídky |
| 2014 |  Psycho II |
| 2014 | Psycho III |
| 2023 | Tajemství červa |
Kniha je výplodem své doby. Je strašidelná, ale ne tolik, abych se bála sprchy. Bylo vtipné, jak na konci autor nezapomněl opomenout případ, který ho k napsání knihy vůbec inspiroval. A pokud případ Eda Geina znáte, tak tam spoustu podobností najdete. Jen nejsou tak brutální. Myšlenka ale zůstává stejná - vychází ze strachu z lidské povahy, z toho, že i lidé, kteří se zdají být "normální", můžou v útrobách své mysli skrývat monstrum. A taky připomíná pradávné moudro, že karma je svině.