Psycho: Sanatorium
Chet Williamson
Psycho série
Román Psycho Roberta Blocha byl poprvé vydán v roce 1959 a okamžitě se stal hitem, což jen o rok později vedlo k natočení filmu, který přinesl děsivý příběh Normana Batese do povědomí veřejnosti, který ještě umocnila TV série Motel. Trvalo dalších 23 let, než Bloch napsal další román Psycho. V tomto pokračování Norman uprchne ze sanatoria pro duševně choré a v Hollywoodu rozjede smrtící mejdan.. Ale co se v onom sanatoriu přihodilo během těch dvou desetiletí? To ještě nikdo nezažil... Píše se rok 1960 a Norman Bates je ve státní nemocnici pro duševně nemocné zločince v péči doktora Felixe Reeda, který se ho snaží dostat z jeho katatonických stavů. Ale Norman a Dr. Reed jsou neustále obtěžováni ostatními pacienty i zaměstnanci, kteří si myslí, že toto sanatorium je daleko spíše vězení než místo určené k uzdravování nemocných, Přispívá k tomu i samotná budova, kdysi soukromá léčebna, o které se tvrdí, že je strašidelná. Na scéně se objevuje Normanovo dvojče Robert Newman, jehož mozek byl ihned po narození jeho ošetřujícím lékařem prohlášen za poškozený. Jak Robert a Norman vyrůstali, Norman zjišťuje, že temno Robertovo je ještě hlubší než to, které na Normana číhá venku ve městě. Vraždy na sebe nenechají dlouho čekat a šokující řetěz událostí nás vtáhne ještě hlouběji do vyšinutého šílenství uvnitř Psycho-Sanatoria...... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2016 , OmegaOriginální název:
Psycho: Sanitarium, 2016
více info...
Přidat komentář
Kniha je poměrně čtivá (mě alespoň bavila), ale nic až tak zásadního se v průběhu četby neděje. Tušení oč v knize vlastně jde jsem měla už někdy v půlce příběhu a když se na konci vše vysvětlovalo, tak jsem zas až tak mimo nebyla.
Kniha se dobře četla. Celá kniha mi přišla jako by se "pouze" vyprávěl nějaký příběh z psychiatrie a na konci to přišlo. Nečekaný závěr. Doporučuji přečíst.Celá kniha dobře napsaná a já neměla za dva dny co číst :)
Kniha sama o sobě špatná nebyla, měla zajímavý námět a celkové vyústění příběhu docela překvapilo. Taková správný psychárna. Co mi ale vadilo byl obsah, který mohl být na můj vkus více propracovaný a rozvětvenější.
Horory Psycho miluju. Tohle byl bohužel nepovedený pokus o pokračování. Konečné vyústění bylo sice velice překvapivé, obávám se ale, že to bylo to jediné, co na knize bylo kladně hodnotitelné.
Napínavé a nepředvídatelné... ten konec jsem opravdu nečekala :-) Více v mojí recenzi zde... :)
Nebylo to špatné, ale asi jsem čekala víc. Ale nemůžu říci, že bych si čtení neužila. Chvilky napětí byly, překvapivý zvrat taky a konec? Prostě přesně, tak jak to má v pravém Psychu být ;-). Recenze již brzy v záložkách - Knižní deníček.
Na Normana Batese jsem se těšila, klasika od Roberta Blocha je moje oblíbená. Psycho: Sanatorium je zvláštní příběh, místy by mě bylo Normana snad i líto. Závěr pro mě překvapující, až příliš vzdálený od reality. Na druhou stranu musím říct, že jsem knihu přečetla za chvíli a děj byl do poslední chvíle napínavý. Psychologie osobnosti je pozoruhodná...
A tak dobré to bylo. Pošuka Normana mi bylo líto, bylo mi ho vlastně líto už v původním Psychu od Blocha. On se pořád tak snaží a houby z toho. Asi bych taky zcvokla kdyby se mi v hlavě hrabalo tolik lidí. Nicméně hitovka to taky nebyla, nejdřív takové opatrné nesmělé napínání, kdy vám je okamžité jasné, že za rohem je bubák, a pak šup šup honem honem někoho zamordovat, aby se neřeklo a jdem zase rozebírat jemnou a kultivovanou Normanovu psychiku. Nejvíc se mi líbil autorův zápal a nadšení pro Blochovo Psycho a minulost ředitele nemocnice, tu bych klidně snesla rozvedenou do detailu.