Ptáci v trní
Colleen McCullough
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/372872/mid_ptaci-v-trni-IV5-372872.jpg
5
1139
1139
Podmanivý příběh okouzluje od svého vzniku miliony čtenářů. Australská prozaička v něm líčí více než půlstoletí v životě farmářského rodu Clearyů, jehož členové přicházejí z chudých poměrů na bohatou usedlost v australském vnitrozemí. Ze širokého okruhu hrdinů a dějových linií, které zavádějí čtenáře do australské buše, na bojiště druhé světové války i do vatikánských církevních kruhů, vystupují do popředí nezapomenutelné postavy farmářské dcery Meggie a mladého kněze Ralpha, kteří jsou osudově spjatí skrývaným milostným vztahem.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2019
,
Knižní klub
Originální název:
The Thorn Birds, 1977
více info...
Přidat komentář
Krásný román o nenaplněné lásce mezi dvěma lidmi. Oba hlavní hrdinové získali všechno a přece nic.
Úžasně čtivá kniha. Přestože většina z nás velmi dobře zná její filmové zpracování, kniha má neopakovatelné kouzlo. Má stálé místo v mé knihovně a jistě se k ní vrátím.
Vůbec nechápu, že jsem se k téhle knížce dostala až teď. Není to lehké téma, ale je to famózní.
Silný, pohlcující příběh. Přestože se nejedná zrovna o útlou a tematicky lehkou knihu, tak se četla opravdu svižně. Ráda bych se podívala i na filmové zpracování.
Stala sa jednou z mojich TOP hneď po prečítaní, pretože film pozná azda každý, no knižné spracovanie je ďaleko hlbšie, rozsiahlejšie, prepracovanejšie - možno si niekto povie ironicky "jak prekvapivé u knihy versus film, veď je to stále tak", ono možno aj je a malo by byť, avšak tu by som zdôraznila prehĺbenie aspektov kultúrnych, náboženských až filozofických, ale predovšetkým možnosť nahliadnuť za oponu ľudského zmýšľania a dať mu šancu na pochopenie v tej konkrétnej dobe a spoločenskom postavení. Práve tie rozličné perspektívy a dozrievanie múdrosti veku, vyrovnávanie sa so životnými údermi sú obdivuhodné. Nie je to len romantika, je to rodinná sága a aj dnešný čitateľ si z toho môže odniesť prvky k zamysleniu a inšpirácii.
Knihu jsem četla jako mladá holka, viděla seriál s Richardem Chamberlainem, který na mě taky hodně zapůsobil a některé scény se mi odehrávají před očima dodnes. Tentokrát audiokniha výborně nactena. Pěkný i hudebni doprovod. Kniha, u které se musí přemýšlet a pokaždé si tam člověk něco nového najde. Zajímavé prostředí a osudy hrdinů asi za půl století.Mam i v knihovně a po čase na ni zase přijde řada. Doporučuji.
Dlouho se na mě dívala z poličky a pak mi najednou pasovala na téma výzvy, nádherná klasika o osudech členů rodiny Clearyů, těžko se mi odkládala, protože tohle dílo se na jeden zátah dá těžko, ale neskutečně jsme se těšila na chvíle s Meggie jejími bratry, její láskou Ralphem a pak s dětmi Meggie, neskutečně jsme nesnášela Luka
Byla to moje oblíbená kniha už od doby, kdy jsem byla o 30 let mladší. Nebyla to sice lehká odpočinková četba, musela jsem hodně při čtení přemýšlet, číst pomalu, abych si zapamatovala všechny osoby a jejich osudy. Jen rodina Clearyů, rodiče otec Paddy a matka Fee, měla celkem osm dětí bez malého bratříčka Hala, který zemřel na záškrt.
Kniha byla rozdělená do několika částí, každá z nich nesla jméno hlavní osoby, o které se v té části nejvíc jednalo. Meggie, Ralph, Paddy, Luke, Fee, Dane a Justina. Vyprávění mělo několik rovin. Osudy jejich rodiny, kněze Ralpha de Bricassarta, Paddyho sestry Mary Carsonové, a nakonec manžela Luka a Meggiiných dětí Danea a Justiny. Hlavním tématem byla hluboká celoživotní zakázaná láska Otce Ralpha de Bricassarta a Meggie Clearyové. Osudy všech hlavních hrdinů mne zaujaly a kniha se nedala odložit, i když se četla pomalým tempem. Zaslouží si všech pět hvězdiček.
(SPOILER)
Knihu jsem četla už poněkolikáté během několika desetiletí. Také jsem viděla filmový seriál Ptáci v trní. Je to jedna z mých nejoblíbenějších knih, včetně filmového podání.
Oblíbila jsem si všechny hlavní postavy, i když k některým mám své výhrady. Meggie, jakkoliv mi byla sympatická, sdílela jsem její bolest z neuskutečněné a zakázané lásky, v její dospělosti bych jí vyčetla mnoho chyb. Jak unáhlený sňatek s Lukem, tak i konečné rozhodnutí, nesdělit Ralfovi, kdo je skutečným otcem jejího milovaného syna Dana. Zároveň mohu vytknout Ralfovi jeho touhu po povýšení a kariéře v římskokatolické církvi, na úkor lásky. Stejně tak jeho neschopnost pochopit, nebo aspoň uvažovat, zda by nemohl on sám být otcem Meggyina syna. Jako vysoce inteligentní člověk mohl umět počítat. Nebo aspoň pojat podezření, když si byl vědom, že v době, kdy měl být její syn počat, žil intimně s Meggy.
Kniha se mi velmi líbila, i když její přečtení mi zabralo delší dobu, než jiné knihy. Toto nebyla odpočinková četba, která se dá přečíst za krátkou dobu. Hodila se mi do čtenářské výzvy, tak jsem si ji moc ráda znovu přečetla.
Poutavá rodinná sága (převážně) z prostředí Austrálie. Matně jsem si děj pamatovala z dětství, kdy jsem to viděla zfilmované, přesto jsem se od čtení nemohla odtrhnout. I když část, kdy děti Maggie odrostly a děj se více přesunul do Evropy mě už bavil o něco méně, tam už se mi to místy trochu vleklo - proto také dávám v konečném hodnocení o hvězdu méně, i když celkově to hodnotím velice kladně.
Díky Čtenářské výzvě 2023 jsem se ke knize konečně dostala. A stálo to za to. To je panečku román.
Další velmi pěkně napsaná rodinná sága, drsná australská příroda, vztahy ze kterých někdy až mrazilo, postoj křesťanské víry - to vše a nejen to mě v této knize někdy až šokovalo , někdy rozesmutnilo, ale někdy i pohladilo na duši.
"Každý zpívá svou malou píseň a je přesvědčený, že je to ta nejkrásnější píseň na světě. Vytváříme si sami svoje trny a musíme za to platit. Můžeme jedině bolest přetrpět a říct si, že to stálo za to."
Knihu Ptáci v trní jsem poslouchala jako audio knihu přesně před rokem a doposud, když si na ni vzpomenu, tak ji zpracovávám. Tak hluboko mě zasáhla. Knihu si musíte přečíst/poslechnout, bez tohoto příběhu nemůže dál žít!
Hudba, kterou v audioknize na konci uslyšíte, se objevuje i v té nejkrásnější milostné scéně mezi Meggie a Raulphem, mě odrovnala, slzy tekly proudem a nešly zastavit.
Na tuto knihu nikdy nezapomenu!
Pro mě jedna z nejnádhernějších knih, které jsem kdy četla. První jsem viděla film, a to si člověk pak při čtení vždy představuje hrdiny v podobě herců, kteří je ztvárnili. K této knize i filmu se mohu vracet opakovaně.
(SPOILER)
Kde začít.
Nejprve je důležité zmínit, že nejsem z generace, kterou kniha a seriál zasáhly ve své době. Je mi 23 a Ptáky v trní považuji za novodobou klasiku, a to je jeden z důvodů, proč jsem si právě tuto knihu vzala s sebou k moři na plážové čtení.
Knihu i seriál po celý svůj život opěvovala moje milovaná babička, která tu s námi dnes již bohužel není. Nesmírně ráda vzpomínám na naše dlouhé konverzace o knihách a právě Ptáci v trní je jedna z knih, u které nesmírně lituji, že ji s ní probrat nemohu... (dnes se mi o tom však zdálo, tak alespoň tak).
Zpět k obsahu knihy. Je velice rozsáhlá, přes 500 stran a psána poměrně malým písmem, tudíž jsem očekávala, že mi bude chvíli trvat, než se skrz ní pročtu na konec. Opak byl však pravdou. Knihu jsem četla tři dny a četla bych ji klidně i dva dny, kdyby nebylo mé rodiny kolem mě, která mě během večerů donutila vyjít do města a knihu odložit. Když jsem nebyla na pláži v moři, byla jsem ponořená do příběhu.
Takže schopnost autorky vyprávět příběh je bezkonkurenční, celkové vykreslení atmosféry, špíny a všech neduhů australského venkova... jak mě bylo vedro s nimi!
Milostný příběh v knize je krásný, ale frustrující. To jak Ralph bojoval proti své lidskosti mě dohánělo k šílenství. Měl vystoupit z církve, žil by šťastnější život. Zarputilost Meggie mě také frustrovala, byla k Ralphovi až moc upnutá a to ji vzalo šanci na šťastný život. Poslední stránka v knize, ve které Meggie uvažuje nad tím, že by nic neudělala jinak mě píchla u srdce. Tím, že jsme ji sledovali od malé holčičky, jsem pro ni chtěla ten nejlepší osud. Nakonec žila poměrně spokojeně, až do smrti svého syna. Bylo to hezky provázané, avšak bylo to pro příběh nutné? Asi ano, jinak by mě to tak nechytlo za srdce.
Nutno dodat, že první polovina knihy, tj. před tím, než se Meggie vdala, mě bavila o trochu více, protože jsme byli zahrnuti i do životů ostatních obyvatelů Droghedy. Mé srdce plakalo pro Franka a pro Fee...
Paddy si smrt nezasloužil, ani Stuart ne, ale opět, pro příběh to byla funkční zápletka. Nečekala jsem ani Paddyho smrt, natož Stuartovu.
No, mohla bych psát o Ptácích v trní dál a dál, rozebírat každou část knihy, ale to by bylo na román. Suma sumárum, už vím, proč mě babička celý život nutila si tuto knihu přečíst. Dnes jsem ji vracela do knihovny v jejím pokoji a krásně jsem si zavzpomínala. Místo toho, abych své dojmy sdělovala jí, sděluji je zde, na databázi knih.
Naprosto neskutečně rozsáhlá sága, zahrnující životy, pocity a okolnosti života několika generací , které byly spojeny s usedlostí uprostřed Austrálie. Navléká jejich osudy jako korálky na nitku, která všechny nakonec stejně přivede zpět na Drogidu a všichni to tak chtějí. Přestože místy skáče děj o mnoho let, je vždy vše doplněno popisem změn, které proběhly a měly dopad na vývoj postav. Naprosto strhující je v knize všechno: popisy přírody, nahlédnutí do myslí jednotlivých protagonistů, atmosféra místa i děje... úplně celé vyprávění - zcela chápu nadšení předchozí generace z tohoto literárního skvostu, i z filmového zpracování (seriál), v čemž, samozřejmě, hrálo roli i obsazení. Trochu si jej, stejně jako jiní čtenáři, z dětství pamatuji, ale rozhodně mi neutkvělo, jak těžký život většina postav měla, co vše museli překovat a jak trpělivě vše snášeli. Jsem unesena, stržena od úplného začátku! A nechápu, jak jsem mohla tak dlouho odkládat setkání s tímto nádherným dílem, plným pochopení pro lidské duše, jejich slabostí i sílu.
Posloucháno jako velmi zajímavě zpracované CD, kdy se pěkně střídají interpreti pro mužské a ženské aktéry.
Autorovy další knížky
| 2004 |  Ptáci v trní |
| 1994 | První muž Říma |
| 1995 | Koruna z trávy |
| 2005 | Říjnový kůň |
| 1999 | Caesar: leťte kostky! |
nalezena (jak jinak :D) v knihobudce... znala jsem seriál (no znala, spíše matně registrovala - frčel v době, kdy jsem byla příliš malá na to, abych ho mohla beztrestně sledovat )... a tak jsem se ráda pustila do knižní předlohy. Bylo to trošku na škodu, postavy rázem měli tváře herců, kteří navíc figurují i na obalu mého vydání.
Ptáci v trní zavání romantikou a červenou knihovnou. A přitom, jak píší čtenáří předemnou, je to docela mnohovrstevný román, ba místy i psychologická sonda.
Kronika vystěhovalectví, kolonizace a sídlování Nového Zélandu a Austrálie. Historie boje za život a štěstí v suchých pustinách, kde i 10let nezaprší. Kde je tráva vyšisovaná do stříbra a ovečky dávají merino...kde je (neumím si a nechci si ani představit !!) je úmorné horko, až 46°C, a mouchy a prach. Klobouk dolů, smekám ...
Do toho se míchají lidské osudy. Rodina Clearyových, Fiona se svým tajemstvím, Paddy (kterého osud mě dojal snad nejvíc...), zástup synů a jediná dcera.
Jedovitá Mary Carsonová, a na scénu přichází Ralph de Bricassart. Kněz ? Láska k Bohu ? tu jsem mu teda vůbec, ani trochu nevěřila. A pak se Clearyovi stěhují k tetičce, a Ralph potkává Meggie... okouzlení ? osud ? byl ten vztah vůbec někdy normální ? co je vlastně k sobě táhlo ? tak nádherná změť citů, od nenávisti k lásce. Vnitřní boje, zrání... u všech hrdinů knihy, a že jich je požehnaně. Rodinné spletence, opakující se vzorce. Fiona snad nachází cestu k Meggie až ve chvíli, kd se stává babičkou. Otevírá srdce a stává se jednou z nejlepších postav.
Zástup kluků dozrává (až přezraje) a dorůstá, dvojčata si vyžerou druhou světovou válku...léta běží, svět se točí, cesty Ralpha a Meggie se protínají neustále. Aby zakusili lásku, štěsí i bolest. A kdoví, zda došli klidu a spokojenosti....
Nakonec spletitý příběh velké rodiny končí jedinou nadějí na pokračování - Justinou O´Neillovou...
Mimochodem, překvapilo mne, jak někteří zúčastnění lehce cestovali ty obrovské vzdálenosti - mezi Austrálií a zbytkem světa...možná tím, že když si chcete zatancovat, 250 km navečer není žádná vzdálenost (a ještě samozřejmě 250km domů..)
Velmi se mi také líbí, že autorka čerpala ze své rodinné historie a tudíž podklady jsou fakt reálné. Zajímalo by mě, jaké byly skutečné osudy autorčiných předků. A velmi děkuji za tento příběh či ságu. Bylo to, jak ráda říkám, plnotučné čtení. Ještě se ve mně melou dojmy a pocity. Před očima jedou jednotlivé linky a osudy , živě vidím kulisy divoké svobodné přírody.
Žádná levná slaďárna přátelé, ale život. Syrový, no krásný.
Doporučuji !