Ptáci v trní
Colleen McCullough
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/493168/bmid_ptaci-v-trni-XJT-493168.jpeg
5
1125
1125
Podmanivý příběh okouzluje od svého vzniku miliony čtenářů. Australská prozaička v něm líčí více než půlstoletí v životě farmářského rodu Clearyů, jehož členové přicházejí z chudých poměrů na bohatou usedlost v australském vnitrozemí. Ze širokého okruhu hrdinů a dějových linií, které zavádějí čtenáře do australské buše, na bojiště druhé světové války i do vatikánských církevních kruhů, vystupují do popředí nezapomenutelné postavy farmářské dcery Meggie a mladého kněze Ralpha, kteří jsou osudově spjatí skrývaným milostným vztahem.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2022
,
Ikar (ČR)
Originální název:
The Thorn Birds, 1977
více info...
Přidat komentář
Zamilovala jsem se hned na první stránce. Je v ní všechno. Kdyby měla tisíce stran, četla bych dál a dál..
Příběh se mi líbil, četl se hezky, ale nemohu říct, že by mi nějak přirostl k srdci, nebo že bych si postavy Meggie a Ralpha zamilovala. Bylo to hezké odpočinkové čtení. Klasická červená knihovna.
Vždycky mě od knihy odrazovala dramatická replika s patřičným afektem vystřižená do ukázek v televizi: "ALE BOHA MILUJE VÍC!!" Pak jsem jedny Vánoce běhala po knihkupectví s chutí si koupit knížku. Nevím proč, ale sáhla jsem po Ptácích. Trvalo mi další dva roky, než jsem ji otevřela a upřímně, kdo se při tom do otce Ralpha nezamiloval? :)
Krásný příběh, drsná a krásná australská krajina. Čtivě napsáno. Lepší než seriál. Příběh vám zůstane v srdci. Moc ráda vzpomínám a sáhnu jistě po knize znovu.
Tak tohle je další moje sdrcovka.Kdysi dávno jsem viděla minisérii a ještě k tomu ve slovenštině to mě naprosto dostalo.Četla jsem ji už mnohokrát a vždy pohladí po duši.
Knihu jsem četla již před lety a byla jsem jí uchvácená. Byla nádherná.
Filmové zpracování jí nesahá ani po paty...
Kdysi dávno v pubertě jsem viděla film, který jsem samozřejmě milovala. Knížku jsem přečetla až teď a byla to prostě nádhera, která si zaslouží plný počet.
Knihu mám doma už strašně dlouho a odkládala jsem ji, jako takovou tu spolehlivou jistotu dobrého čtení. Teď se mi hodila do čtenářské výzvy, bodu oblíbená kniha rodičů, prarodičů. Jen nadšení se nějak nedostavilo. Nádherné byly pasáže o australské přírodě nebo dramatické scény požáru. Milostná linka mezi Ralphem a Meggie mi přišla křečovitá, samotná myšlenka zakázané lásky katolického duchovního je výborná, ale tak, jak ji autorka pojala, s těmi krásnými postavami a vznešenými proslovy a gesty, to byla příliš červená knihovna. Nezaujalo mne ani zpracování postav, pokud tedy nějaké bylo, řada lidí vnáší do příběhu jen své jméno a vztah k Meggie nebo Ralphovi. A to ten začátek na Novém Zélandu vypadal tak slibně.
Ač to bylo tohle dílo původně stvořeno pro ženy, mě to dostalo. Romantika, drama, emoce, prostě mě to dostalo, i když jsem chlap. A nestydím se za to.
Já po ní sáhla díky čtenářské výzvě. Tak nějak se mi nechce sahat po knížce když jsem před ní viděla film, v tomto případě seriál. Nebylo to špatné, ale nějak se mi špatně četla, postavy mě spíše štvaly, no prostě zdlouhavé.
Oblíbená kniha rodičů... moc se mi do ní nechtělo, ač nemám s tlustými a popisnými knihami problém. Prostředí australské divočiny ani doba 1. poloviny 20. století mi nejsou blízké. Prvních asi 100 stran jsem se nutila, zdlouhavost, málo děje. Posledních 50 mě nebavilo, Justina mi byla celou dobu čtení nesympatická a "na facku", tyto strany byly oproti předchozím velmi plytké.
Manžel knihu komentoval slovy "a byl tam vůbec někdo normální?!" - no, nebyl :-) Jako v životě... Proto bych nenazývala příběh tragickým, je to zkrátka život. Drsný, nevyzpytatelný, nesvatý, kvůli lásce se trápící, naplněný sobeckostí, ambicemi a špatnými rozhodnutími, kterých lze na konci litovat. Anebo ne...
Když jsem se začetla, hltala jsem příběh nedočkavě, čekala jsem, jak vše dopadne. Nejvíce mě bavila proměna Fee, odhalení její minulosti a pohnutek. Meggie s Ralphem jsem moc přála ta tajná dostavení a projevy lásky, zasloužili si to. Kdybych psala Meggie, nenechala bych ji zahořknout, ale chápu ten projev vzdoru a pomstu Ralphovi, Bohu...
Co mně osobně kniha dala - připomenutí si, jak čas rychle plyne a život člověku uteče. S Meggie jsme se setkali jako s malým děvčátkem a rozloučili se s babičkou... Na 525 stranách...
Jen díky čtenářské výzvě jsem si knihu přečetla (oblíbená knihu rodičů/prarodičů). Pamatuji si , jak jsme si s mamkou a ségrou zalezly do postele a sledovaly to. Kniha mě příjemně překvapila, četla se dobře. Maggie to neměla jednoduché, krása není vše. Já bych to na jejím místě už dávno nedokázala vydržet. Hlavně s Lukem... Tragická romance, která se tragickou stává jen a jen kvůli lidské pýše.
Je to už delší doba, co jsem knížku přečetla, ale nemohu si nechat ujít možnost jí tady udělit pět hvězdiček.Tenkrát jsem ji přímo zhltla. Teď jsem se chtěla podívat na seriál, ale nejde to, končím u prvního dílu, vize, které jsem si vytvořila četbou, se neshodují s tím, co vidím na obrazovce.
Ptáci v trní - kniha, která se mi vryla do srdce a stala se jednou z mých oblíbených hned po prvních stránkách. Brilantně vykreslené charaktery postav, perfektní popisy situací a neuvěřitelně čtivý a květnatý styl psaní - to všechno mě naprosto pohltilo. Bylo pro mě téměř nemožné od čtení odtrhnout oči a věnovat se něčemu jinému. Navzdory délce jsem knihu zvládla za pár dní.
Já teda jako první viděla seriál, který se mi líbil, ale kniha je samozřejmě mnohem podrobnější a propracovanější. Mohu ji jednoznačně doporučit. :)
I když je to docela bichle, zhltla jsem ji za pár dní, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Jedna z knih, která téměř fyzicky bolí a když je všechno relativně v pořádku, člověk trne, co se sakra zase po*ere. A to je jeden z důvodů proč ji mám ráda. K tomu nádavkem náhled do života v australském středozemí i v rovníkové oblasti, letmý pohled do Vatikánu, na bojiště druhé světové války, ne moc, ale jen aby čtenář věděl a je to naprosto dostačující. A hlavně nejrůznější podoby lásky - zrádné mrchy, která neskutečně bolí ať už je to vztah partnerský, rodičovský, nebo sourozenecký.
Jedna z nejhezčích a nejsmutnějších...
O tom, že láska přes veškeré krásno dokáže být nesmírně bolestivá, když se zamiluje člověk do někoho "nesprávného". Meggie a otec Ralph; děvčátko, z kterého se stala žena a muž, který dal slib Bohu, že v jeho srdci bude mít hlavní místo pouze on. Jde vůbec něco takového s jistotou slíbit?
O tom, co si s sebou do života neseme, díky rodině, v které žijeme. Že některé vzorce chování se opakují generace po generaci. Jak nás ovlivňují okolnosti, které protkají náš život: láska, ztráta, chudoba, bohatství, práce, válka, izolovanost od okolního světa.
Kniha se nesoustředí jen na milostný vztah, jak by se mohlo zprvu zdát. Popisuje život celé rodiny Clearyů, nejprve na Novém Zélandu a později v Austrálii na farmě Drogheda, jejíž hlavní náplní je chov ovcí. Zavede nás také do Říma do vatikánských kruhů za otcem Ralphem.
"Podle jedné legendy žije na světě pták,
který zazpívá jen jednou za život, sladčeji
než jakékoliv jiné stvoření na této zemi.
Od chvíle, kdy vyletí z hnízda, hledá
trnitý strom, a neustane, dokud ho nenalezne.
Potom se v těch nehostinných větvích rozezpívá
a na nejdelší a nejostřejší trn se nabodne.
Umíraje se vypne ve smrtelných mukách
a krásněji než skřivan či slavík zazpívá jednu
jedinečnou píseň, za kterou zaplatí životem.
Ale celý svět zmlkne a naslouchá
a Bůh na nebesích se usmívá. Neboť to
nejlepší se vykoupí jen velikou bolestí...
Alespoň tak praví legenda."
Mám ráda rodinné ságy a tahle se četla opravdu sama. Jsem ráda, že jsem knihu po letech, kdy jsem kolem ní kroužila a z nějakého důvodu se jí vyhýbala, otevřela a přečetla.
Štítky knihy
Austrálie zfilmováno milostné romány kněží zakázaná láska
Autorovy další knížky
| 2004 |  Ptáci v trní |
| 1994 | První muž Říma |
| 1995 | Koruna z trávy |
| 2005 | Říjnový kůň |
| 1999 | Caesar: leťte kostky! |
Ptáci v trní jsou skvělým románem o lásce, a to nejen lásce mezi mužem a ženou, ačkoliv vztah Ralpha a Maggie je tím ústředním motivem celé knihy. Autorka velmi citlivě a střízlivě představila celou paletu odstínů tohoto citu – lásku mateřskou či sourozeneckou, lásku naplněnou i nenaplněnou, dále nemožnost se zamilovat, strach z lásky a vázání se na jiné. Nemine vás ani láska z vypočítavosti a láska k majetku, ale zároveň i její opak – láska k duchovnu, láska k Bohu. Čekají vás různé podoby lásky, které však nejsou podány plytce, kýčovitě nebo přeslazeně.
Je to úžasně napsané drama o lidech, které potkaly různé životní překážky, jež museli překonávat. Je to příběh o lidech, které na konci knihy opouštíme úplně jiné, než jsme je poznali na začátku. Knihu jsem si užila a doporučuji ji.