Ptáci v trní
Colleen McCullough
Podmanivý příběh románu Ptáci v trní okouzlil od svého vzniku už miliony čtenářů všech věkových kategorií a ve vysokých nákladech je znovu a znovu vydáván v mnoha zemích světa. Australská prozaička Colleen McCulloughová, volně inspirovaná osudy vlastní rodiny, v něm líčí více než půl století v životě farmářského rodu Clearyů, jehož členové přicházejí počátkem dvacátých let dvacátého století z chudých poměrů na Novém Zélandu na bohatou usedlost v australském vnitrozemí, aby v nadcházejících letech vedli nepřetržitý zápas s drsnou přírodou i následky dramatických zvratů ve vlastním životě. Ze širokého okruhu hrdinů a dějových linií, které zavádějí čtenáře do australské buše, na bojiště druhé světové války i do vatikánských církevních kruhů, vystupují do popředí především nezapomenutelné postavy farmářské dcery Meggie a mladého kněze Ralpha de Bricassarta. Osudově spjatí skrývaným milostným vztahem, sebevědomá a přitom křehká Meggie a ctižádostivý, ale vnitřně rozpolcený Ralph jsou svým poutem celoživotně poznamenáni navzdory dlouholetému odloučení. Podobně jako pták, jenž musí podle úvodní legendy za svou jedinou píseň zaplatit v trnovém objetí životem, platí nakonec za svou touhu i oba hlavní hrdinové. Tragické vyústění opojného i trýznivého vztahu však nemůže potlačit poznání, že jedině odhodláním jít za hlasem vlastního srdce a svědomí a ochotou podstoupit i nejvyšší bolest lze dosáhnout skutečného štěstí. Pod stejným isbn vyšel v roce 1997 dotisk.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 1993 , Mladá frontaOriginální název:
The Thorn Birds, 1977
více info...
Přidat komentář
80% - K téhle knize jsem se vrátila po dlouhých dvaceti letech - když jsem ji četla jako mladá a koukala při tom na působivě natočený seriál s Richardem Chamberlainem a Rachel Wardovou v hlavních rolích, tak jsem z toho hořkosladkého příběhu byla unesená. Člověk se ale s lety mění a po opětovném přečtení ve mně vítězí spíš pocit hořkosti. Mám poněkud problém s tím, že mi v podstatě žádná z postav není zvlášť sympatická. Zejména asi proto, že se téměř všechny chovají přesně jak ten pták z citované legendy, který se nabodne na trn a během umírání zazpívá svou nejkrásnější píseň. Ať už se jedná o matku rodiny Fee, která se odhodlá legalizovat postavení své a svého nemanželského syna Franka sňatkem s mužem, jemuž není schopna dát najevo svou lásku, až už je příliš pozdě, a téhož není schopna ani vůči zbytku svojí rodiny, nebo ať jde o zmíněného Franka, který raději uteče z domova a skončí na dlouhá léta ve vězení, o zbylé syny, kteří se na celý život uvážou ke starosti o spravovanou farmu, aniž by kdy založili vlastní rodiny, nebo o Meggie, která obětuje celý život nerealizovatelné lásce ke katolickému knězi (a posléze k jejich synovi), jejího manžela Luka, který se nedokáže odpoutat od dřiny s nejasnou vizí, že si někdy koupí farmu, anebo o otce Ralpha, jenž se až do smrti potácí mezi láskou k Meggie a pocitem povinnosti k církvi, hojně podporovaným jeho touhou po kariéře a uznání. Nakonec jedinou pro mě zajímavou postavou byla zdánlivě nesympatická Meggiina dcera Justina, která po letech projevila dostatečnou dávku rozumu na to, aby šla za svým štěstím. Dodatečně ale musím na této sáze ocenit to, co jsem si kdysi nedokázala tak vychutnat - popis australských reálií první poloviny dvacátého století, vykreslení farmářského života ve vyprahlých, suchem a požáry sužovaných končinách vzdálených desítky kilometrů od nejbližšího městečka, jakož i v jiných částech země, kde naopak vlhkost vzduchu dosahuje neuvěřitelných hodnot, a vyprávění o tom, jak se v této zemi žilo po první světové válce, v dobách krize, ve druhé světové válce i po ní. Přestože autorka občas věnuje až příliš času popisům a dějovým linkám, které pro mě nebyly až tak čtivé, její vypravěčský talent je nesporný.
Knihu jsem dostala už dávno- asi až po filmovém zpracování.
Babičce se film líbil - jestli knihu četla- to už si nepamatuji a bohužel už se nikdy nedozvím a maminka četla i knihu.
A já knihu doporučuji.
Čarokrásný příběh naplněný bolestí a neskutečnou silou. Dokázala jsem se vžít do všech postav a se všemi prožívat jejich životy. Připadá mi, že i tolikrát v knize zmiňovaná barva a její název "popel z růží" dokonale vystihuje atmosféru knihy. Nádhera.
Ptáci v trní. Zřejmě jediná kniha, kterou jsem xkrát přečetla. Pokaždé je to pro mě úžasná kniha, tolik lásky a přesto nad tím vítězí možnost moci. Jak moc bych si při čtení přála, aby tenhle příběh byl šťastný. Ale snad právě proto, že zde je tolik smutku, zůstává tato kniha ve mně navždy...
Moc pěkný příběh. Viděla jsem i filmové zpracování.
Kniha se četla skvěle. Jen mě štvala postava Ralpha, že dával stále přednost Bohu...
Tak tahle kniha? Naprostá paráda!!! Nejdříve jsem si myslela, že mě kniha nebude bavit, ale moc se za svoje předsudky autorce omlouvám. Kniha je napsaná strašně hezky a i přes 500 stran se četla rychle.
Konec je opravdu smutný, takže si připravte kapesníky :)
Určitě doporučuji k přečtení!!
Knížku jsem prvně četla cca před 20 lety a líbila se mi stejně jako teď. Spoustu věcí jsem si ještě pamatovala a spoustu už zapomněla. Úžasný příběh.
Film/seriál mě naprosto odboural a při čtení knihy se mi odvíjel film před očima. Kdo ví, kdyby to bylo naopak. Kniha skvělá, film ještě lepší. Mám ráda ságy a ta síla zakázaného... Prostě NĚCO pro holky.
Výborná kniha, která není jen o lásce, ale i o lidských chybách, hrdosti, křivdách a krutém životě na australské farmě.
Vášnivý příběh o lásce a krutosti života z romantického,avšak divokého australského prostředa...
Doporučuji přečíst! :)
Knihu jsem četla před necelými třiceti lety, v dobách svého raného mládí, proto si už na ni zase až tak dobře nevzpomínám. V paměti mi ale utkvělo, že mně příběh úplně nesednul a moje nadšení se drželo v mezích. Postavy mi zrovna moc sympatické nebyly a ani děj jako takový si mne tenkrát nedokázal získat. Ale kniha je i přes moje připomínky dobře napsaná a čtivá, a proto ji hodnotím na základě těchto vzpomínek čtyřmi hvězdičkami ;-).
Nejdříve jsem viděla seriál. Knihu jsem četla odstupem času a byla jsem neméně nadšená. Rodinná sága začínající svůj příběh na Novém Zélandu a pokračující v Austrálii je plná odhodlání, zklamání, obětavosti a lásky, pýchy a chyb, kterých se rodiče dopouští na dětech a křivd, kterými děti oplácejí rodičům. Zkrátka běžný rodinný život tří generací. Nic více nic méně. Častokrát lze nelézt velkou sílu v těch nejobyčejnějších věcech a toho si je autorka velmi dobře vědoma. :-)
Klasika, kterou si v naší rodině v 90. letech půjčovali dospělí se zdviženým obočím-prostě TA kniha. Téma bylo tehdy považováno za skandální, alespoň u nás v rodině. Ani na film jsme se nesměli dívat. Z dnešního pohledu je to už asi směšné. Takže když jsem si to konečně mohla přečíst, cítila jsem se strašně dospělá a hltala jsem to od začátku do konce. Příběh je hezký, australské reálie podle mně i dnešního čtenáře zaujmou. Ve své době asi převratně odvážné téma.
Hltala jsem popisy života v Austrálii a koloběhu ročních období na farmě. Příběh jako takový me moc nezasahl, myslim, ze je to tím, ze uz jsem jiná generace. Sebemrskacstvi všech žen v knize mi přišlo jako jejich slabost (okolnostmi tentokrat nuceny nebyly) a mela jsem chuť na ne křičet, aby se vzpamatovaly. Každý sveho štěstí strůjce - proč spolu víc nemluvili??? Depresivní výlet lidským životem. Nejlépe uchopitelny byl pro me život Justiny. Ke knize se vracet nebudu.
Již jednou jsem četla v pubertálním věku,teď po druhé...čtenářský zážitek. Myslím,že pokud se toho ještě dožiji,tak si jí hrozně ráda přečtu ještě po třetí. Za tuto knihu bych se spisovatelce poklonila.
Mám ráda příběhy, které zachycují celý život hlavního hrdiny a provedou nás od jeho dětství přes dospělost až po stáří. Jedinečná příležitost jak si uvědomit pomíjivost života, malichernost, nutnost smířit se s nevyhnutelným a jít dál stejně jako zbytečné lpění nebo poučení se z chyb... Seriál jsem nikdy neviděla a jsem za to ráda. Knížka je perfektní a nevěřím, že filmové zpracování může nabídnout podobnou kvalitu.
Hodne jsem o knizce slysela a precetla jsem ji pred par tydny. Mozna jsem mela vetsi ocekavani a proto jsem zklamana. Jakoze... cist se to dalo, ale to je asi tak vsechno. Az na dceru hlavni hrdinky me zadna z postav vic nezaujala, a vlastne ani ta ne moc. Mozna, ze kdyby byla kniha jen o hlavni zapletce a nebyka roztahana na nejakych 60 let, nebo kolik presne, cetlo by se to lip, byl by to silny podmanivy pribeh velke lasky, ale takhle to bylo az prilis rozvlacne. Pry je to klasika a stoji to za to. Ja to v tom nevidela a vracet se ke knizce urcite nebudu.
Autorovy další knížky
2004 | Ptáci v trní |
1994 | První muž Říma |
1995 | Koruna z trávy |
2005 | Říjnový kůň |
1999 | Caesar: leťte kostky! |
Ano, krásná kniha. Také ji miluji. Ale krásná je do té doby, než zjistíte, že na prvním místě je sice Ralphova velká láska - ale k nikomu menšímu, než je BŮH sám. S tím se nemůže měřit ani ta sladká Maggie. Jak sladkobolné.