Ptáci v trní
Colleen McCullough
Podmanivý příběh románu Ptáci v trní okouzlil od svého vzniku už miliony čtenářů všech věkových kategorií a ve vysokých nákladech je znovu a znovu vydáván v mnoha zemích světa. Australská prozaička Colleen McCulloughová, volně inspirovaná osudy vlastní rodiny, v něm líčí více než půl století v životě farmářského rodu Clearyů, jehož členové přicházejí počátkem dvacátých let dvacátého století z chudých poměrů na Novém Zélandu na bohatou usedlost v australském vnitrozemí, aby v nadcházejících letech vedli nepřetržitý zápas s drsnou přírodou i následky dramatických zvratů ve vlastním životě. Ze širokého okruhu hrdinů a dějových linií, které zavádějí čtenáře do australské buše, na bojiště druhé světové války i do vatikánských církevních kruhů, vystupují do popředí především nezapomenutelné postavy farmářské dcery Meggie a mladého kněze Ralpha de Bricassarta. Osudově spjatí skrývaným milostným vztahem, sebevědomá a přitom křehká Meggie a ctižádostivý, ale vnitřně rozpolcený Ralph jsou svým poutem celoživotně poznamenáni navzdory dlouholetému odloučení. Podobně jako pták, jenž musí podle úvodní legendy za svou jedinou píseň zaplatit v trnovém objetí životem, platí nakonec za svou touhu i oba hlavní hrdinové. Tragické vyústění opojného i trýznivého vztahu však nemůže potlačit poznání, že jedině odhodláním jít za hlasem vlastního srdce a svědomí a ochotou podstoupit i nejvyšší bolest lze dosáhnout skutečného štěstí. Pod stejným isbn vyšel v roce 1997 dotisk.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 1993 , Mladá frontaOriginální název:
The Thorn Birds, 1977
více info...
Přidat komentář
Bezesporu knížka patří k Světové literatuře. Neuvěřitelně emocionální román o všech druzích lásky a nečekané dramatické zvraty v osudech celého rodu Clearyů. Určitě se ještě ke knížce vrátím.
Kniha se čte dobře. Oceňuji pěkný popis přírody a života v Austrálii na pozadí milostného příběhu v první polovině 20 století.
Romantický příběh, který se velmi dobře četl. Ve své době byla pro holky povinnost tuto knížku přečíst a vůbec toho nelituji. Pěkná kniha.
Krásný čtenářský zážitek, čteno poprvé kdysi dávno na střední, nyní po letech jsem si dala opáčko a opět jsem byla velmi spokojená. Myslím si, že netřeba více dodávati, všichni víme.
Neuvěřitelně silný a krásný čtenářský zážitek. Troufám si napsat, že je to i jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla a konec mě vzal za srdce. Doporučuji.
… *************…*************…
nemám slov, možná zase někdy přečtu. Ani nevím, zda mě citově rozerval více děj v knize či ve filmu...
Díky ČV 2018 jsem jako poslední hledala knihu z roku mého narození. Měla jsem několik typů, ale stále jsem nebyla spokojená. A najednou jsem objevila titul Ptáci v trní a hned se mi vybavil seriál s TÍM knězem. .... tak jsem mela jasno a jsem ráda. Kniha je literární poklad .... hned si asi zase pustím televizní zpracování,aby se mi to ucelilo.
Vzpomínám si na krásný seriál z mého mládí....Když se tak ohlížím, tak mi připadá, že je jen holým výtahem z knihy. Opravdu stojí za to si tuto knihu přečíst!!!!
Knihu jsem si koupila pred rokem a celou dobu jsem se tesila, az se k ni dostanu. A bylo na co se tesit. Australska priroda, rodinne vztahy, romantika, drama, to vse autorka popisovala tak, ze se mi nechtelo knihu odkladat, ale zaroven jsem ji nechtela zhltnout najednou.Rozhodne to bylo krasne cteni a je docela mozne, ze se ke knize za par let vratim znovu.
Knihu jsem četla, protože ji zbožňovali moji praprarodiče. A jsem moc ráda, že jsem ji přečetla. Nebaví mě romány ani rodinné ságy, ale Ptáci v trní jsou naprosto strhující dílo. Miluji popisy přírody a zajímavý děj. To vše tato kniha obsahuje. A nejen to... Určitě se k ní vrátím.
Samozřejmě se tahle kniha přidala k mojí Top 10, úžasně napsaná živá kniha. Začátek mě absolutně pohltil a už nepustil. Tvrdý život měli v té Austrálii.
Krásně napsaná rodinná sága. Jenom otec Ralf mě někdy (vlastně dost často) pěkně štval. Věta "Boha miluje víc" mě fakt vytáčela.
Tohle jsem poprvé četla v patnácti, brzy po tom, co běžel v TV seriál. A ve třídě jsme všechny milovaly Ralpha.
Je to červená knihovna, ale především rodinná sága rodiny Clearyových. Sledujeme je od jejich života na Novém Zélandě, přes stěhování a usidlování v Austrálii. A pak i boj se suchem, s ohněm, i válku. A samozřejmě velká láska. Ke knížce se často vracím. Některé stránky jsou zkrabacené, protože si nad nimi pravidelně pobrečím.
Knížka se četla dobře, popisné části mi nevadily, ale na můj vkus byla příliš romantická. Především tedy část Meggie a Raplha. Také se mi dlouho nestalo, aby mě nějaká postava v knize tolik rozčilovala jako právě Meggie. Veškeré její myšlenkové pochody mi byly absolutně cizí a její chování mi připadalo mírně řečeno hloupé. Také Ralph na mě zapůsobil spíše negativně a nesympaticky. Naopak část s Danem a Justinou mi připadala záživnější a opravdovější. Takže knihu v mých očích zachránili právě tihle dva a taky pracovitá a moudrá Fee. 3* :-)
Je to už dlouho, co jsem knihu četla, ale pamatuju si jak jsem utíkala domů, abych se mohla zase ponořit do příběhu. Díky tomu, že jsem film nikdy neviděla, mohla jsem si knihu užít plnými doušky. Dávám plný počet bodů, dobrý pocit z knihy ve mě zůstal tak si to určitě zaslouží.
Kniha, která vypráví o tom, že spolu lidé mají mluvit a mají být upřímní. Jinak zničí svoje životy i těch, které milují.
Ach, moje nešťastná Meggi! Jak mi jí bylo líto, když jsem knihu před mnoha lety četla ještě v původní verzi! Stejné pocity jsem měla i při sledování seriálu. Milovala jsem Ralpha v podání interesantního Richarda Chamberlaina a pak byla zklamaná, když jsem zjistila, že mu ženy vlastně nic neříkají....A teď mne ten krásný a smutný příběh dostal znovu...nu, za mne plný počet :-)
Štítky knihy
Austrálie zfilmováno milostné romány kněží zakázaná láska
Autorovy další knížky
2004 | Ptáci v trní |
1994 | První muž Říma |
1995 | Koruna z trávy |
2005 | Říjnový kůň |
1999 | Caesar: leťte kostky! |
"Ještě dobře, že ten hlupák neviděl, jak někdy střihač rozřízne ovci břicho a zašije ho jehlou na pytle. Ve městě nevědí, jak žije druhá půlka obyvatel, a mohou si dovolit zbožňovat svoje zvířata jako děti. Na venkově je to jiné. Tady nikdy neuvidíte, že by muž, žena nebo dítě zůstalo bez pomoci. Ve městě si lidé zamilovaní do svých pejsků nevšimnou, že volá o pomoc člověk."
"Máš pravdu. Všichni pohrdáme tím, čeho je hodně. Tady jsou to ovce, ve městě lidé."