Půlnoční slunce
Jo Nesbø
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/550058/bmid_pulnocni-slunce-krev-na-snehu-ii.jpg
4
1320
1320
Krev na sněhu série
< 2. díl
Já jsem typ, co utíká. Teď už je ale na čase, abych se probudil… V sedmdesátých letech 20. století se na severu Norska usadili příslušníci laestadiánského hnutí. Jejich domovem se stala opuštěná vesnice Kåsund kdesi ve Finnmarce. Izolace není na škodu, neboť jejich životy jsou svázány přísnými pravidly. Pak ale do uzavřené komunity vpadne záhadný Ulf, který tvrdí, že přijel z Osla na lov bělokurů. Na lovce však příliš nevypadá – dokonce ani nemá pořádnou pušku. Nechce se mu prozrazovat, že jedinou kořistí, na kterou se tu možná bude pořádat hon, je on sám. Těžko totiž odhadnout, na čí straně budou místní stát a zda mu pomohou lovce setřást.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno:
2017
,
OneHotBook
Originální název:
Mere blod, 2015
Interpreti: Václav Neužil
více info...
Přidat komentář
Konečně první kniha od Nesba, která mě dostala. Nebyla to pravá detektivka ani drsná akční krimi, snad jen povídkový minithriller, ve kterém netekly potoky krve, naopak zde vznikl prostor pro netradiční „love story“. Nesbovi se povedlo poskládal příběh, který zasadil do odlehlé nehostinné Finnmarky. Právě ta poskytla úkryt psanci Ulfovi, který tvrdí, že sem přijel na lov bělokurů. Dále se rozbíhá zajímavý děj, ke kterému se klidně rád vrátím.
Já nevím, jak to Nesbo dělá, ale jsem přesvědčená, že kdyby sepsal telefonní seznam, tak to bude čtivé. Přestože děj nijak slavný nebyl, žádné velké napětí, ani moment překvapení, kdy bych si řekla "wow, super", se nekonal, přesto se mi to moc líbilo. A potěšilo mě, že hlavní hrdina nebyl žádný superman, ale normální, obyčejný člověk. Za mě 4,5.
A mně se to líbilo moc. A rozhodně víc, než Krev na sněhu 1. Hlavní hrdina byl sympaťák a Lea byla vyloženě úžasná. Příběh sice lehoučce předvídatelný, nicméně velmi zajímavý.... Mně prostě takový trochu odlehčený Nesbo víc než vyhovuje :-)
Co k tomu napsat!? Snad jen že Nesbo je všestranný spisovatel který dokáže napsat od kvalitní detektivky až po román pro ženy (nebo pohádku pro dospělé!?) :o)) Knížka byla čtivá, dokázala jsem ji přečíst s přestávkami za 2 dny. Souhlasím se čtenářem Karlem 9045 že Nesbo je machr v kratších knihách. Jeho objemnější knihy mají spoustu zbytečných vět a pak se kniha čte o to dýl.Je pravda že tato kniha je svým zaměřením spíše pro ženy, ale chlap se u ní taky zasměje. Pokud knihu neberete vážně, tak stojí za přečtení. Není to žádný krvák, ale love story s jednodušší krimi zápletkou.
Čtivé, vtipné, jednoduchá srdcervoucí zápletka a románkový konec, to si se překonal, k tomu velmi detailní popis hry na schovku, Ulf nebyl jediný komu se chtělo zvracet. No vážně, byla jsem překvapená, kniha se mi moc líbila a jsem ráda, že jsem se odhodlala si ji přečíst, i přes mnohé negativní ohlasy.
Ne že by to nebylo čtivé, ale na Nesba to bylo trochu moc románkové. První krev na sněhu se mi líbila víc.
Nemůžu si pomoci, ale mně se to prostě líbilo, dialogy mi přišli takové docela vtipné a i s některými zamyšleními hlavního hrdiny jsem se docela ztotožňoval. Jestli to není trošku slaďák? No a co...
V knihách Syn, Krev na sněhu 1 a 2 bylo na můj vkus až moc vyřčených kýčovitých vět "Miluju tě". Jako když se díváte na romanťák a víte, že přesně teď přijde ta chvíle,kdy tu větu někdo vypustí z úst a vy si říkáte, jak je to trapný...Ještě když opominu fakt, že se všichni hrdinové bezhlavě zamilovali zhruba tak během týdne, ne-li na první pohled...
Před hodnocením: Netušíte někdo, proč jsou tyto dvě knížky vydány jako minisérie?
A teď už ke knize:
Moderní pohádka. Nadsázka fajn, ale co je moc... přesto - líbila se mi převážná část příběhu, sedlo mi to tempo. Do chvíle, než to začalo "bejt blbý". Nesbo napíše čtivě i seznam do hobby marketu, ale příště by z hlediska zápletky mohl zkusit opravdu raději ten seznam. Je to každopádně lepší než jednička (Krev na sněhu), dokonce jsem si u ní musel dohledat anotaci, abych si připomenul, o čem to vlastně bylo. Dostala tři hvězdy, takže níž nepůjdu, ale asi budu muset lépe zvažovat svá hodnocení do budoucna.
Skoro bych nevěřila, že to napsal Nesbo... Kdyby to bylo od jiného autora, asi bych to brala jako docela příjemnou severskou pohádku pro dospělé... Takhle jsem pořád čekala, že se něco stane a ono se celkem nic nestalo.
Pro mě zklamání číslo 2 (první zklamání od Nesba = Krev na sněhu). Příběh nula a kvůli některým neuvěřitelně triviálním větám jsem se nejdřív podívala, jestli to nedělal jiný překladatel, a pak se smířila s tím, že tohle prostě není Nesbo, ale Rosamunde Pilcher :)
Líbilo se mi o dost víc než Krev na sněhu a vlastně až na pár společných postav (v pozadí) moc nechápu, proč knížky patří do stejné série. Půlnoční slunce je jiné a je taky hodně jiné než knížky, na které jsme od Nesbøho zvyklí. A to se mi právě asi i líbilo. Příběh je střídmý, postav nepříliš, pár klišé typu nemocné dítě, týraná žena či asketické náboženské hnutí. Ale vlastně to ničemu nevadí, děj je přímočarý, postavy obestřené kapkou tajemství, zajímavá oblast, kde se knížka odehrává, pěkně to odsýpá a čte se příjemně. Není to nic světoborného, ale tahle poloha Nesbøho mě vlastně docela bavila. (3 a půl)
Myslím, že to je zatím nejobyčejnější kniha od Nesba. Příběh je velmi plochý a obejde se takřka bez jakýchkoliv dějových odboček. Místo velkého množství postav, které Jo ve svých knihách často představí, se nyní musíme spokojit jen s pár charaktery. To ovšem nepovažuji za zápor knihy, ba naopak. Každá jednotlivá osoba mi přišla velice dobře vykreslená, rozuměl jsme její povaze a její motivaci v příběhu. Velmi se mi líbil charakter Ulfa, který není žádný akční hrdina ve stylu Herryho, nebo Sonyho. Je to obyčejný člověk, který největší část knihy zápasí s vlastním strachem.
Po dočtení knihy Syn, jsem volal po jiném konci a Nesba jsme za jeho vypravěčskou povahu proklínal :D. V této knize jako by mě vyslyšel. Jsem rád že i Jo, je schopný takových to konců.
Po dočtení knihy se ovšem nemůžu zbavit dojmu, že jsme od knihy čekal trochu víc. Chyběl mi tam nějakou "Vou" moment, na které jsem z knih tohoto autora zvyklý.
V porovnání s ostatní Nesbovou tvorbou, nemůžu dát více jako tři hvězdy.
Zajímavé komentáře: hana1070, fmash, karel9045
Se svým názorem budu určitě patřit k menšině, ale myslím si, že Nesbo je mnohem silnější v kratších románech a novelách jako jsou Lovci hlav, Krev na sněhu a Půlnoční slunce, než v mnohdy zbytečně překombinovaných románech s Harry Holem. Tyhle drobnější věci mají čistější i vtipnější zápletku a Nesbo v nich mnohem víc uplatňuje svůj cit pro detail a temný humor. Závěr románu Krev na sněhu je přes svou mrazivost (sic) doslova poetický (mimochodem stejné vyústění má i osud jedné postavy ze čtvrté řady vynikajícího amerického seriálu Impérium - Mafie v Atlantic City) nebo poslední počin Půlnoční slunce a scéna s dveřmi, to jsou přece nápady, se kterými se nesetkáváme každý den.
Tak nevím no... první díl Krev na sněhu byla skvělá krimi plná černého humoru ve stylu Westlakea. Kdežto toto mi přišlo skoro jako nějaký román pro ženy. Krimi jen špetka, humoru taky, zato dělání psích očí na osamělovou krásnou vdovu zde bylo na můj vkus až příliš...
Zatímco Krev na sněhu mě nadchla, z této knihy jsem byla poněkud rozpačitá. Věřte nebo nevěřte, ale Joovi Nesbømu se podařilo napsat téměř milostný román! Nápadité způsoby sprovozování ze světa se z románu vytratily a místo toho se objevuje romantika drsného severu se svými podivnými obyvateli. Krásná kostelnice a zvonice Lea s malým synem Knutem, sexuchtivá šamanka Anita, místní opilec a blázen Mattis. Ale zase to není dost etno, aby to zaujalo samo o sobě. A nádavkem k tomu nemocné děti a domácí násilí. Budu doufat, že Nesbø se příště vydá spíš za pokračováním Syna, to bych asi ocenila víc.
Je to něco jiného, než na co jsme u autora zvyklí, ale mně se to líbilo a dokonce víc, než první díl! Do příběhu jsem se začetla a už jsem se nemohla od knížky odpoutat. Odpočinkové čtení, doporučuji!
Ach jo, hlavní postava je idiot. Opět prostě love story s jakoby zabijákem. Ještě horší než I. Za mě tedy ne, ne, ne.
Štítky knihy
norská literatura 70. léta 20. století severská krimi norské detektivky nájemní vrazi
Nesbo mě dostal a touhle knihou v tom nehorázně pokračuje! Jestli to ještě někomu náhodou nedošlo, doporučuji a čtěte!