Purpurové řeky
Jean Christophe Grangé
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/422161/bmid_purpurove-reky-QiI-422161.jpg
4
564
564
Komisař Niémans série
1. díl >
V prostředí skal a ledovců jsou postupně nalezena tři zmučená těla – všechna ve stejné, zvláštní pozici. Rituální vraždy, nebo dílo šílence? Na druhém konci Francie dojde k nevysvětlitelné krádeži dvacet let staré školní kartotéky a podivnému vniknutí do místní hrobky. Vyšetřování vedou nezávisle na sobě dva policisté, maximálně rozdílní, ovšem jen zjevem. Jednotlivé střípky mozaiky do sebe postupně zapadají, napětí nejen neochabuje, ale stále narůstá.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2019 , XYZ (ČR)Originální název:
Les rivières pourpres, 1997
více info...
Přidat komentář
Výtečně napsaná kniha s přesvědčivými postavami, (dějem už o kousek méně), zajímavou lokací, neotřelými popisy ("Dům jakoby váhal mezi rubášem a karnevalem.") a hlavně hutnou a mrazivou atmosférou. Nebýt toho, že v závěru knihy do sebe všechno až nápadně hladce zapadá a především kdybych jako první neviděl film (ačkoli je celkově dost očesaný), asi bych hodnotil plným počtem. Stejně ale dávám slušných 90/100.
Tak takhle nějak si představuji špičkový thriller. Dvě dějové linky které jsou zcela odlišné, ale které se nám ke konci příběhu spojí v jeden celek. V té první komisař Niémans pátrá po vrahovi rituálních vražd. Ve druhé zase probíhá vyšetřování záhadného vloupání do hřbitovní hrobky a do školního archivu. Oba policisté jsou si povahově velmi podobní. Svérázní, drsní, nedbajících žádných pravidel. Oba si jdou tvrdě za svým cílem. A tak je logické, že když se setkají okamžitě si padnou do oka. Samotná zápletka příběhu je na hraně věrohodnosti, ale jinak je příběh sepsán tak, že působí zcela věrohodně. Moc povedené, jeden z nejlepších thrillerů, jaké jsem kdy měla možnost slyšet. Audioknihu čte pan Jakub Saic. Jeho barva hlasu se pro drsné příběhy velmi hodí, takže také audioknihu hodnotím velmi kladně.
85%
Jsme pány. Jsme otroky.
Jsme všude. Nejsme nikde.
Jsme geometři. Ovládáme purpurové řeky.
Fascinující čtení s vybroušeným stylem a do detailu propracovaným dějem. Knížku jsem si neuvěřitelně užila, přečetla jsem si ji znovu asi po deseti letech. Lituji, že jsem neviděla film, nevím, jak mě mohl minout.
To, že pravděpodobnost příběhu je prakticky nulová mě vůbec neodrazovalo. Jak už jsem psala dříve, u knih, které čtu je to hodně časté.
Knížka Poslední lov se mi moc líbila, ale tahle je ještě lepší.
Výborný thriller, který se velmi dobře čte. Film patří mezi má oblíbená díla a kniha se tam zařadila taky.
Detektivka to byla perfektní. Propletená, trochu neuvěřitelná, ale ne až tak moc.
Štvali mě ti chlapáčtí policajti, to bylo trochu klišé, ale na druhou straně nebyli nepříjemní, takže jim to odpouštím.
Taky v knize na můj vkus bylo až moc poetických popisů a vůbec popisů celkově, ale to beru jako svou osobní preferenci a body za to strhávat nechci.
Tak jako spousta jiných lidí i já jsem si při zmínění Purpurových řek vybavila ikonického Jeana Rena a přečíst knížku bylo dílo okamžiku. Byla jiná než film, hlavně zakončení. Tady se to ve mě pere, ale knižní podoba se mi líbila víc, i když byla definitivní. Oproti filmu, kde se sice řítí lavina, ale všichni odkráčejí domů...No jo filmaři, také mě překvapil svérázný komisařův parťák Arab s dredy na kterého ve filmu zapomněli. Za mě bomba knížka s charakterem ze zasněžených horských masívů a intelektuálního univerzitního prostředí, kde si psychopaté hráli na bohy. Jsem ráda, že po skoro 20 letech se Reno komisař Niémans vrací v další knížce, na kterou se těším.
Mám úplně stejné myšlenkové pochody znovu se vrátit ke knize než začnu číst další pokračování komisař Niemans - Poslední lov. Film jsem viděla několikrát, knihu četla několik let zpátky a je audiokniha starší a letos nová audiokniha všechno má své kouzlo a není co vytknout. Ráda jsem si připomněla záhadné vyšetřování, mrazivé prostředí hor určitě kniha stojí za to...
(SPOILER)
No tak začnem takpovediac od konca,Pôvodne som mala síce v pláne čítať knihu od Grangeho a to Poslední lov, no ako som si túto knihu hľadala v recenziach, naraz som sa zbadala, že ahá , ale veď toto je pokračovanie Purpurovych riek. Ibaže chyba lávky, z nich som si pamätala už len dávno pradavno, že som ich vôbec videla.Ale ani dej, ani nič som si z filmu nepamätala, iba že tam hral Reno a film sa dal pozerať.No a už sa pomaly dostávam k veci, takže som si okamžite stiahla audioknihu Purpurove řeky, samozrejme vypočula, samozrejme perfektné, niet čo dodať.
(Apropo zistila som, že pri počúvaní audioknihy je to ľahšie ako pri čítaní knihy, nakoľko nezáživnejšie pasáže sa dajú pri počúvaní prepocut.O to ľahšie, ak človek, ako aj ja, pocuva pri nejakej bohumilej činnosti ako je upratovanie atď.)
Na záver už len dodám, táto kniha bola super, ale , idem ďalej s Niemansom v Poslednom love,lebo veď, ako som citala podo mnou v recenziach, Reno predsa neumiera!
Celkem se to ve mně pere, člověk asi čeká něco víc. Zápletka je děsně překombinovana a postavy obou vyšetřovatelů nejsou zrovna sympatické, spíš zajímavé svými zvláštnostmi. Knihu jsem četla docela dlouho, některé úseky byly velice napínavé a podněcující, jiné nudily. SPOILER: Navíc jsem měla už od začátku pocit, ze s Fanny to nebude jen tak...
„Mohla sem přicestovat z České republiky, ze Slovenska. V oblasti životního prostředí jsou to opravdoví barbaři.“ Mňa to sklamalo, ale otcovi, ktorý ma ako malého priviedol k láske k čítaniu, sa to enormne páčilo a tak sme mu s manželkou na Vianoce 2021 kúpili pokračovanie, bohužiaľ sa ho už nedožil. A teraz k Purpurovým řekám. Film sa mi pritom páčil, takže samé kontrasty a paradoxy. Purpurové řeky som túžil čítať od chvíle, čo som celý uveličený na jar 2001 vyšiel z kina a napriek príjemným teplotám ma mrazilo. Podarilo sa mi to až v roku 2020. A čakal som fakt viac. Spočiatku to nebolo vôbec zlé. Neortodoxný Niémans je solídny týpek (ale chcelo to ešte viac zatlačiť na pílu, na môj vkus je neviditeľný), atmosféra univerzitného mestečka na úpätí Álp originálna a ústredný zločin (či skôr viacero zdanlivo nesúvisiacich zločinov) príjemne temný, až mysteriózny. Bohužiaľ, hoci Grangému nemožno uprieť svižné tempo, nakoniec v mojich očiach víťazí film. Ten predal jedinečnú horskú atmosféru stonásobne lepšie, celkovo je dalo by sa povedať hororovejší (čo mám rád) a hlavne disponoval výborným kastingom: Jean Reno a Vincent Cassel bola skutočne perfektná dvojica, medzi ktorou to iskrilo jak hovado. Mimochodom, Casselova postava v románe nie je (!). Vystupuje v ňom síce podobná (ktorá Niémansovi nahráva na smeč), ale nejde o „normálneho“ francúzskeho policajta so skvelým menom Max Kerkerian (to ej emno!), ale o Araba s dredmi Karima Abdoufa (wtf?). Filmové finále (o dosť iné, než v knižnej predlohe) sa mi páčilo viac. Takže som rád, že som si konečne po dlhých desaťročiach splnil rest, ale vlastne to za to príliš nestálo a ďalší Grangého román si už pravdepodobne nekúpim.
(SPOILER) Velmi čtivé a zajímavé, moc mě bavil způsob, jakým byl příběh podán - dvě dějové linie zdánlivě nesouvisející, ale čtenář tak nějak tuší, že k tomu spojení dojde - a úplně jsem prožívala, když se naši vyšetřovatelé setkali :-) Tento typ vyšetřování a odkrývání tajemství mne velmi baví (něco podobného bylo v Mužích, kteří nenávidí ženy) a navíc když je to promyšlené a celkem logické, je to radost ze čtení. I když ta logika příběhu se prostě musí přijmout a nehnípat se v ní, jen číst a akceptovat to. Co se tomu dá vytknout je asi, že to celkově bylo přitažené za vlasy, a to jak vraždy, tak pachatel, ale co - někdy je ta kritika utlumená originalitou příběhu a způsobem vyprávění. Nejvíce mi asi vadily akční scény a nezničitelnost hlavního hrdiny, někdy to bylo až k smíchu. Viděla jsem i film (r. 2000), který sice měl skvělou atmosféru, prostředí a herce, ale jinak to byla velmi osekaná kostřička příběhu z knihy, která na diváka, který ji nečetl, musí působit dost zmateně a těžko k pochopení. Knihu ale doporučuji - záhada v ní líčená mi nedala spát a myslela jsem na ni každou chvíli :-)
Film neznám, nemohu srovnávat, ale styl vyprávění příběhu ke zfilmování přímo vybízí. Rychlé, akční vyprávění dvou paralelních příběhů, které zprvu spolu zdánlivě nemají nic společného, v obou příbězích nekonvenční policejní vyšetřovatelé, kteří nejdou pro ránu daleko. K tomu atraktivní prostředí francouzských hor, tajemná zápletka, akční scény, napětí. Jen mi to ke konci přišlo trošku překombinované. Každopádně hodně čtivé.
Purpurové řeky jsou napsané dobře a styl doslova vybízí ke čtení s dějem, který se rychle posouvá vpřed. Zajímavostí je určitě spojení dvou původně oddělených případů... Při četbě jsem si hned vybavil Mráz od Miniera. Příběhy jsou samozřejmě zcela rozdílné.
Přiznávám, že konec překvapil. S knihou jsem spokojený a hodnotím 70%.
Při čtení této knihy jsem se nemohla ubránit srovnávání s filmem, který naprosto miluju (a který jsem tedy očividně viděla ještě před čtením knihy). Trochu jsem se bála, že si knihu nebudu umět užít. Znala jsem již jádro příběhu i jeho hlavní pointu, tak jsem si říkala, že mne asi kniha nebude mít čím překvapit. A ono jo.
Nemohu zde uvést, co přesně mne na té knize překvapilo, jelikož by to byly spoilery. Ale faktem je, že knihu jsem si nadmíru užila. Začátek byl sice trochu pomalejší, ale po nějakých 80-100 stranách se to pěkně rozjelo a stalo se z toho pěkně svižné čtení plné akce a temných, spletitých zákoutí a mrazivé atmosféry, kterou podtrhovalo i mrazivé prostředí francouzských hor.
Pravda, některé věci se v knize a ve filmu více či méně liší, ale mně to nějak v tomto případě žíly netrhá a užila jsem si jak knižní, tak filmové zpracování.
Syrové, mrazivé, drsné... pokud máte rádi thrillery s podobnými atributy, mohlo by vás tohle zaujmout.
Ve výsledku jsem velmi spokojená a knihu i film jednoznačně doporučuju.
Za mna teda nic moc. Nebavili ma postavy, boli mi ukradnute, nebavila ma atmosfera, stupnujuce sa napatie akosi nefungovalo, ani styl, akym bola kniha pisana, ma nijak nezaujal. Jedine, co bolo celkom podarene, bola zapletka, na ktorej cela kniha stavia a stoji.. no.. a aj ta mi prisla mierne prekombinovana. A predsa je to pre mna najlepsi aspekt knihy.
Kniha nebola vyslovne zla, ale teda.. nebavila ma.
Audiokniha, detektivní žánr se zajímavým námětem.
Název je v očekávání přírodní scenérie, jenže ....
Postupné objevování zvráceně instalovaných obětí se ve vyšetřování zadrhává o vědecký prověřené teorie, které případy komplikují.
Podivnosti, nelogičnosti, mimořádnosti jsou dílem záměru a manipulace, sériovost je znakem pomsty ve velkém měřítku.
Zdařilé dílo, povedlo se zapůsobit.
Fantasticky napsáno, viděl jsem v minulosti film, ale kromě herce který tam hrál jsem si nic nepamatoval. Po přečtení si budu pamatovat vše.
Naprosto luxusní thriller. Film, který je o dost jiný, jsem viděl před mnoha lety. Škoda, že jsem nejdřív nečetl knihu. Jediné, co mě trochu zklamalo, byl konec. Ale i tak výborná záležitost.
Štítky knihy
nacismus zfilmováno napětí sérioví vrazi tajemství hory a pohoří
Autorovy další knížky
| 2001 |  Purpurové řeky |
| 2022 | Snoubenky smrti |
| 2020 | Poslední lov |
| 2018 | Černá linie |
| 2010 |  Miserere |
Výborný krimi/thriller s neuvěřitelně ponurou atmosférou. Vyšetřování zločinů v horském prostředí propletené odkrýváním dávných tajemství života v izolovaném městečku mě nadchlo. Kniha a stejně tak i film (i když jsou tam jisté odlišnosti) jsou perfektní.