Pútnici
Kathleen Winsor
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/134703/putnici-134703.jpg
4
115
115
Americká spisovatelka Kathleen Winsorová ve svém slavném románu Poutníci postavila proti sobě dva světy: svět finančníků a spekulantů v New Yorku na východě, a svět lidí v drsné přírodě Skalistých hor v Montaně na západě. Na západě se odehrávají příběhy nezcivilizovaných lidí, kteří bydlí v chudých chatrčích. Muži zpravidla pracují jako zlatokopové na záborech (= označená část nalezišť) a ženy se starají o domácnost a děti. Zatímco na východě jsou muži bohatí, vydělávají miliony dolarů, jejich ženy už se nestarají o domácnost, ale chodí do divadla, kupují si nové šaty atd. O domácnost se jim starají služky a o jejich děti chůvy. Jsou to dva úplně jiné světy, avšak životy v nich se sobě podobají. Zažívají lásku, zklamání, nevěru, přátelství, ztráty... Jako v každém z románů této spisovatelky má i tento zajímavý a napínavý obsah. Slovenské dvoudílné vydání.... celý text
Přidat komentář
Oproti Ambře je to poněkud zdlouhavé, ale i tak jsem to četla s velkým zájme. Je tu zachycen počátek kapitalistických vztahů v Americe.
Tuhle knížku jsem si koupila někdy v osmnácti a nedočetla ji. Pak jsem to zkusila znova po třicítce a zdála se mi skvělá. V těch osmnácti jsem hodně četla westerny a tohle teda western není, ač se to může na první pohled zdát. Jak se děj přesunul do New Yorku přestalo mne to bavit. Teď mi to přijde jako skvělá knížka, protože znalosti autorky jsou neuvěřitelné. Časem jsem četla i Věčnou Ambru, ale to je proti tomuhle červená knihovna. Dlouho mi ani nedošlo, že je to od jedné autorky :-).
Jako některé z komentářů níže, ani já se nevyhnu srovnání s již přečtenými knihami autorky (Věčnou Ambrou a Robertem a Arabelou).
Věčná Ambra - od této autorky první přečtená - pro mě krásně vysněný, strhující příběh, který nás zavede do epicentra morem zamořeného a hořícího Londýna, na tomto pozadí si můžeme vychutnat příběh o "úspěchu" chudé dcery hostinského, která se z venkova dostane do Londýna a nakonec se stane milenkou anglického krále - prostě romantický příběh (á la Angelika), který, čtený v tu správnou chvíli, mě jednoznačně nutí dát 5*.
Robert a Arabela - (druhá přečtená) - nevím jak jinak to nazvat, než pornografickou splácaninou - prostě odpad!
Po delší době jsem opět sáhla po knize od této autorky - teď se již dostávám k Poutníkům - komentáře slibovaly příběh o několik tříd lepších než knihy předešlé. Bohužel! Pokud knihu budu srovnávat s odpadem typu Robert a Arabela, ano, jednoznačně je tato kniha o několik tříd výš (řekněme o 2 ... proto 2*), ovšem jinak mé očekáváni nesplnila. Možná částečně zvoleným tématem - zlatokopecká historie obecně není pro mě zrovna oblíbené téma, ovšem pokud by román byl (bylo napsáno již níže - "Rup") více historický popřípadě dobrodružný, určitě by mě zaujal, bohužel ale nebyl ani jedno a bohužel nebyl ani (jak opět píše "Rup" - je to škoda) ani extra romantický. K 2* nemám co přidat.
A tak pro mě Kathleen Winsorová zůstane spisovatelkou romantické Věčné Ambry.
Srdeční záležitost. Knihu jsem četla před 13 lety a od té doby se k ní několikrát vrátila. Opravdu zde s postavami prožijete celý život od jejich útlého mládí. Postavy ožívají a umírají před očima. Krásný román :-)
Tak to bylo poprvé co jsem knihu nedočetla. Vůbec mě to nebavilo. Zamotávala jsem se do děje i do postav až jsem to v půlce knihy vzdala.
Poutavá knížka. Hrdiny jsem si zamilovala a byla ráda, že jejich životy můžu sledovat po celá jejich léta. Hezký obraz daného období, jak na západě, tak ve městě. Čte se dobře a napínavě.
Můj názor se shoduje s komentářem Hortenzie. Věčná Ambra je jen průměrná, odpočinková četba. Toto je proti tomu široce koncipovaný román a připadalo mi to, jako by ho psal jiný autor . Také doporučuji.
Nenechte se odradit tím, že tato spisovatelka napsala Věčnou Ambru (nezatracuji, je to odpočinková četba). Tento román stojí tak o 2 třídy výš. Doporučuji všem čtenářům.
Tenhle román jsem četla již před lety, při jeho vydání v roce 1974 a pak jsem se k němu několikrát vrátila. Je to moje srdeční záležitost. Doporučuji!
Štítky knihy
bohatství Amerika zlatokopectví ságy
Autorovy další knížky
| 2006 |  Věčná Ambra 1 |
| 1992 |  Poutníci |
| 1991 |  Robert a Arabella |
| 1969 | Večná Ambra 2 |
| 1974 |  Pútnici 2. diel |
Hádam žiadna kniha ma tak nevyviedla z miery ako táto, a to som ich prečítala mnoho, premnoho.
Bohužiaľ neviem, či je toto "vyvedenie z miery" v pozitívnom alebo negatívnom slova zmysle.
Nepotrpím si na romantické zápletky, skôr sú mi v knihe na obtiaž, ak sú lacné a povrchné, dokonca v poslednej dobe vyhľadávam väčšmi literatúru faktu, historické biografie a vojnové diela. Obľubujem knihy zanechávajúce rozporuplné pocity, ba dokonca si trúfnem tvrdiť, že patrím k tým nepochopeným tragédom, ktorí vítajú nešťastné konce s omnoho väčším nadšením, než by bolo azda zdravé, v tomto prípade to však nejako nevyšlo. Odhliadnuc od toho, že tu bol koniec prakticky nijaký, akoby sa autorka sčista-jasna jedného rána prebudila a povedala si, že už ju to ďalej nebaví písať (a kto by sa čudoval?), nebola to ani poriadne romantická, ani poriadne historická a ani vyslovene tragická kniha - bol to taký nepoctivý zlepenec všetkých troch. A keďže moje heslo vždy zo zásady býva "radšej jedno a poriadne ako tri naraz a priemerne", rozhodne pochopíte, prečo som bola touto knihou tak vytočená.
Môj rozbor, ak by som sa doň skutočne pustila, by bol vyčerpávajúci a ohnivý, preto radšej zmienim len niekoľko základných dojmov, ktoré vo mne kniha zanechala.
V prvom rade som nepociťovala ani k jednej z postáv žiadnu hlbšiu empatiu či náklonnosť, okrem Marietty, Lisetty a Felicie (ktorým sa, mimochodom, dostalo v knihe ohavne málo miesta) - paradoxne a ironicky trom "obetiam" nelogicky nemorálnych a bezcharakterných mužských postáv (všetky tri krásne a starostlivé manželky, poskytujúce milujúce zázemie a starajúce sa o rodinu, a predsa ich muži, ktorí majú tú drzosť tvrdiť, že ich úprimne milujú a ktorých máme zrejme považovať za "kladných hrdinov", podvádzajú s herečkami, prostitútkami a vydatými ženami, pričom dobre vedia, že tieto aférky i tak nemajú absolútne žiaden zmysel? Odpusťte, ale ak po tejto knihe už neverím na manželské sľuby vernosti, nik sa mi nemôže diviť. Nik ma na knihe azda nevytáčal väčšmi ako Matt a Morgan Devlinovci.)
Postavy konali, ako spomenul "Rup", až smiešne nelogicky, ba hlúpo detsky (hlavne vo svojich osobných životoch a rozhodnutiach s nimi spojenými), a ak autorka chcela, aby sme ich pochopili, mala v tom prípade ich činy nejako zdôvodniť. Od toho prichádzam k psychologizácii hlavných hrdinov, ktorá bola bolestne nedostatočná na rozdiel od príliš komplikovaných finančných machinácií, ktoré by azda boli napínavé (a úprimne som obdivovala autorkinu znalosť finančného prostredia a pozadia knihy), keby boli podané trošku zrozumiteľnejšie. Taktiež náhľad do histórie bol veľmi nejasný - možno tak pre odborníka, ktorý pláva v histórii Ameriky po občianskej vojne ako ryba vo vode, no pre číreho laika by nezaškodilo nenápadne uviesť do problematiky jemnejšou schémou.
Ku koncu som si dokonca väčšmi užívala životný sled udalostí zrejme záporne mieneného hrdinu, Joshuu Chinga, ktorý cez všetky svoje odporné finančné úskoky zachoval aspoň vernosť svojim predstavám o sebe. Naopak Matt s Morganom sa nám snažili vytvoriť o sebe dojem čestných a spoločnosťou uznávaných, vážených mužov, a pritom sa správali nechutne a pokrytecky. Veľmi ma to mrzelo, keďže som si ich od začiatku chcela obľúbiť, no ich činy ma zakaždým odrádzali viac a viac, až sa mi celkom znechutili. Výsledkom toho bola väčšia náklonnosť k nepoctivým špekulantom v New Yorku než k tým "odvážnym a statočným" horalom Západu.
Môj záver? Úprimne povedané - neviem. Som vykoľajená, vytočená a sčasti znechutená, i keď je jasné, že postavy sa na vás nalepia či chcete či nie a ešte dlho som o tomto diele premýšľala, pátrajúc po tom, prečo ma vlastne tak vyviedlo z miery. Doteraz som na to neprišla, no zrejme to nebude jedna z kníh, ku ktorým sa rada po rokoch vrátim. A ak tak náhodou spravím - ktovie, čo nové vo mne zanechá.