Pýcha a předsudek
Jane Austen
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/256128/bmid_pycha-a-predsudek-256128.jpg
5
7509
7509
Cesta Elizabeth Bennetové za štěstím je cestou o povznesení z panující společenské morálky a předsudků. Elizabeth je dcerou z anglické středostavovské rodiny - "děvče bez příbuzenstva a přátel, bez peněz," její vyvolený Darcy stojí společensky mnohem výše než ona... Nejslavnější román anglické spisovatelky je knihou, ke které se stále znovu a znovu vracíme.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 1994 , M&GOriginální název:
Pride and Prejudice, 1813
více info...
Přidat komentář
Nádherná kniha, četla jsem ji a všechny ostatní knihy od autorky již dávno. A musím říct, že je to snad poprvé, co miluji i film. Prostě romantika a svá a vtipná hlavní hrdinka. Láska, život anglických dívek v době, kdy jejich hlavní náplní má být se hlavně dobře vdát. A dívka, která chce být milovaná a zároveň se vymyká. Moc fajn čtení.
Jane Austenová je spisovatelka přelomu 18. a 19. století, což je na stylu psaní a obecně na chování postav hodně znát. Přesto jsem si rychle zvykla a není toho mnoho, co bych tomuto dílu vytkla. Konec si sice můžete domyslet již na začátku, avšak autorka vás celou knížku udržuje v napětí, jestli to tak opravdu skončí, nebo zda vás čeká nějaké překvapení nenadálého konce. Doporučuji.
Bohuzel jsem asi mela z duvodu vysokeho hodnoceni na tuto knizku velke naroky. Pro me nic moc extra, cetla jsem pro me daleko lepsi romany. Jsem rada ze jsem to prolouskala a neodlozila.
Knihu jsem se rozhodla číst poté co jsem viděla film. Také byla součástí povinné četby. Ze začátku jsem měla pocit, že mě kniha nechytne, ale spletla jsem se. Teď patří mezi jednu z mých nejoblíbenějších.
Další kniha z povinné četby, ale zatím nejlepší, opravdu mě příběh chytil a nepustil. Rozhodně to není poslední kniha, kterou jsem od Jane Austenové přečetla.
Mám velkou radost, že jsem se konečně dostala k přečtení této klasiky. Dovedla mě k ní nedávna návštěva Anglie a při všech těch pohledech na různá panství, která jsme po cestě zahlédli, vznikla touha proniknout ještě více do kultury této země. Mně nepřísluší, tuto knihu hodnotit. Její hodnota je již ověřena časem. Avšak můžu sdělit své dojmy.
Především, kniha je krásný únik z dnešního světa, protože problémy střední a vyšší anglické společnosti přelomu 18. a 19. století zní dnes až nadpřirozeně a exoticky. Totéž jazyk, kterým je kniha psána je zajímavým oživením, především když čtu v poslední době převážně současnou literaturu, která je psána mnohem přímočařejším a jednoduchým jazykem. To pak Jane Austen zní, jako báseň, jako zpěv.
Oceňuji fakt, že Jane Austen psala příběhy z prostředí, ve kterém žila a které znala a proto můžu knihy brát jako věrohodné a poučit se z nich o tehdejším životním stylu. Čím se lidé bavili, jak cestovali, co pro mě znamenalo "daleko" a co "blízko", co bylo jejich životním snem a cílem, jaké měli problémy, jaké zvyky a očekávání, ...
Kniha je romantická, ano, je o lásce, ale především o pýše a předsudcích, které nám často brání vyslyšet vlastní city a intuici a jednat podle nich. O pýše Darcyho a o předsudcích Elizabethy. Které se jim však zdárně podaří překonat.
A nakonec, co mě pobavilo je věta z úst Elizabeth, kdy mluví se svou spřízněnou duší, sestrou Jane, o své lásce k Darcymu. Zní přibližně takto: "Do Darcyho jsem se zamilovala nejspíš ve chvíli, kdy jsem poprvé spatřila jeho panství v Pemberley." Kdo by se do něj pak nezamiloval, že? :D Né, Elizabethina láska naštěstí nebyla tak povrchní, jak tato věta může, vytržená z kontextu, vyznít. Přesto ji však čekal pohádkový konec, který je příjemné s ní při četbě této čtivé klasiky prožívat.
Kniha je vážně hezká, i když má docela pomalý děj (ale nebojte, nenudíte se). Nejvíc se mi líbila myšlenka celé knihy. Je to vážně milý přběh, ale od začátku víš jak to dopadne.
Přečteno podruhé a rozhodně ne naposledy. Miluji dialogy v téhle knize, protože jim nechybí vtip a zároveň určitá poetičnost; postavy, které jsou popsány s lehkostí a které se zdají jako živé a nesmím opomenout skutečnost, že mi stránky ubíhaly pod rukama skoro samy. Zdá se, že jsem zkrátka beznadějně zamilovaná do Pýchy a předsudku v jeho knižní i filmové podobě. Navíc jsem si jistá, že Jane Austenová a její vyprávění protkané bystrými postřehy a ironickými poznámkami mě jen tak neomrzí.
Knihu jsem četla na gymnáziu jako povinnou četbu a moc jsem od ní nečekala, asi i proto mi prvních pár desítek stran moc neubíhalo. Jakmile jsem ale byla vtažena do děje, kniha i autorka si mě získaly a Pýcha a předsudek už nesmí chybět v mé knihovně. Ano, většina lidí to vidí primárně jako příběh o lásce. Je to tak i není. Láska je v této knize samozřejmě obrovským tématem, ale pro ty, co umí číst i mezi řádky, je to především kniha o mýlení se a alespoň pro mě každé přečtení znamená zamyšlení se nad svým viděním světa, protože chyby v úsudku dělá každý a nikdy se jim nevyhneme, i kdybychom moc chtěli.
Snad nikdy se mi nestalo co ted, po přečtení Pýchy a předsudku jsem měla pocit smutku, jako když vás opustí staří přátelé. Napsáno cca před dvě stě lety, ale sakra čtivé i v dnešní době. Musela jsem sice číst pomaleji, abych vše pojmula, ale vůbec nevadilo. Zajímalo by mě, jestlipak byli opravdu dvacetiletí lidé v té době schopni tak košatě formulovat svoji mluvu jako v této knize....
Asi jsem se s knihou nepotkala ve správnou dobu, i když z nostalgie čtyři hvězdičky dávám... Ale začnu hezky popořádku ;-).
Před několika lety jsem viděla film, který se mi líbil moc. Potom jsem ještě poslouchala rozhlasovou dramatizaci, která je rovněž zdařilá. I proto se domnívám, že zrovna této knize sluší spíše ona zmíněná dramatizace, která jí doslova prospěla. Nyní jsem se dostala i k samotné knize, ale musím přiznat, že mne zrovna moc nebavila. Zdála se mi zdlouhavě napsaná, i když jazyk autorka používá vytříbený, a také zápletka jako taková je dost zajímavá. A právě za to příběh hodnotím tak, jak jsem uvedla výše. Je také možné, že se jedná o můj subjektivní pocit, takže nevylučuji, že kdybych knihu četla tak před dvaceti lety, budu ji i jinak vnímat...
Knihu odkládám a pak se k ní těžko vracím. Netvrdím, že jsem ji odložila na furt, ale pokud tohle knize dělám, je to asi z důvodu, že mě nebaví.
Nebudu lhát. Je jasné, jak to skončí, má to divný styl a špatně se to čte. Dialogy jsou obsahově bohaté a zajímavé, ale prohryzávat se tím mi dělá problém.
Miluji Elizabeth, miluji pan Darcyho. Ji, protože je hrdá a stojí si za svou pravdou a hájí čest celé rodiny, i když ví, jak často je to zbytečné, protože ostatní stejně vědí své. Jeho, protože přes svůj zpočátku přehlížející a odmítavý postoj dokáže ocenit její kvality a dokáže odpouštět. Moc jsem oběma fandila, že se dokázali kvůli tomu druhému změnit a nakonec se jim podařilo jeden druhého získat. Oduševnělé fráze a dialogy plné nevyřčeného s lehkým náznakem ironie prolínají celou skvělou knihu Jane Austinové, která by neměla chybět v žádné knihovně. Ačkoli čtu poněkolikáté, pořád mě baví a překvapuje.
Všemi zbožňovaná romantická klasika z pera Jane Austenové... O její kvalitě a proslulosti svědčí i to, že se pan Darcy stal synonymem ideálního muže, cosi jako Pan Božský. Je to skutečně velice krásné vyprávění o jedné rodině, které nám dává krásně nahlédnout do tehdejší doby. Upřímně jsem byla dost skeptická a říkala jsem si, co na takové beztak přeslazené a tuctové knížce tolik lidí vidí. Nemusím snad dodávat, jak hluboce svých slov lituji.
Štítky knihy
pro ženy zfilmováno 18. století anglická literatura romantika skandály a aféry společenské romány zfilmováno – TV seriál morální hodnoty anglické romány
Autorovy další knížky
| 2007 |  Emma |
| 1996 | Rozum a cit |
| 2007 | Opatství Northanger |
| 2009 | Sanditon |
| 2006 |  Mansfieldské panství |
Kniha mě bohužel vůbec nezaujala. Témata jako vdavky, plesy, šaty apod. asi pro mě přebila všechny klady této četby. Tento styl knih není pro mě. Nejvíc mě bavila asi postava "otce", ale jinak mi děj z hlavy rychle vyšuměl.