Pýcha a předsudek
Jane Austen
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/256128/bmid_pycha-a-predsudek-256128.jpg
5
7505
7505
Cesta Elizabeth Bennetové za štěstím je cestou o povznesení z panující společenské morálky a předsudků. Elizabeth je dcerou z anglické středostavovské rodiny - "děvče bez příbuzenstva a přátel, bez peněz," její vyvolený Darcy stojí společensky mnohem výše než ona... Nejslavnější román anglické spisovatelky je knihou, ke které se stále znovu a znovu vracíme.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 1994 , M&GOriginální název:
Pride and Prejudice, 1813
více info...
Přidat komentář
Klasika, ale já se nějak nedokázala začíst. Knihu jsem dočetla, ale není to můj šálek kávy.
Příjemná oddychovka. Kniha je čtivá. Vyzdvihla bych přirozenost dialogů. Postavy v knize jsou nedokonalé, vyskytují se trapné momenty i sarkastické promluvy.
Především se mi líbilo postupné poznávání postavy Darcyho. Tušila jsem, že všechno nebude tak, jak se tvrdí, ale přesto jsem byla překvapená vývojem této postavy.
Knihu jsem přečetla už dvakrát a musím říct, že to pokaždé stálo za to. Poprvé jsem ji četla aniž bych věděla, co se bude dít a úplně mě to nadchlo. Rozhodně doporučuji! :)
Poprvé jsem knihu četla v pubertě. Už tehdy mě příběh zaujal. I když jsem zpočátku nemohla panu Darcymu přijít na chuť. Znovu jsem se ke knize vrátila nedávno. A přestože nyní v dospělosti asi přistupuji k příběhu kritičtěji, stále mě tato nesmrtelná klasika baví a určitě to nebylo naposled, co jsem po knize sáhla. Od autorky jsem už četla tři tituly a čtvrtý mám rozevřený, ale Pýcha a předsudek je za mne určitě její nejlepší román.
Je úžasné, jak jedněm je kniha tak milá a druhým k chuti nepřišla. Ta rozmanitost se mi líbí. Já ji pořád odkládala a pak ji četla do výzvy. A ano je to přesně ta doba o které moc ráda čtu. 19.stol., kdy zdvořilost, úcta a noblesa byla důležitá, stejně jako konverzace, dopisy a plesy. Člověk se může ponořit do takové doby a na chvíli si zkusit být s ...lidmi. Na odpověď čekat třeba týden. Zkrátka je hezké být bez technologií, ale s lidmi a to mě na tom přitahuje. Komunikace, lidi a jejich život.
Přiznám se, že jsem knihu četla v podstatě rok,protože začátek mě moc nezaujal a nutila jsem se do čtení,takže jsem jí potom odložila.Teď jsem se ke čtení znovu vrátila a knihu jsem dočetla a musím uznat že jsem udělala chybu když jsem jí nedočetla hned, protože byla opravdu skvělá.Styl psaní je sice staroanglický,ale když se tomu člověk poddá tak si na to zvykne ale ve finále si přečte krásný příběh.
Podařilo se mi vyhnout se všem filmům a rozborům této klasiky, takže jsem vůbec nevěděla, co mě čeká. Děj mi trochu připomínal běžné divadelní komedie: páry se mají vzájemně rádi, jen si to kvůli různým nedorozuměním neřeknou a proto je všechno trochu zamotané, ale nakonec se samozřejmě rozmotá.
Musím přiznat, že komunikační bariéry mezi jednotlivými postavami mi chvílemi šly dost na nervy, ale chápu že to patřilo k ději a hlavně k tehdejší době.
Každopádně konečně chápu lecjaké narážky odkazující na pana Darcyho a předpokládám, že se časem pustím i do některé z dalších autorčiných knih.
"Čeká tě strastiplné rozhodování, Elizabeth. Ode dneška ztratíš jednoho z rodičů. Nevezmeš-li si pana Collinse, nesmíš matce na oči, a vezmeš-li si ho, nesmíš na oči mně."
Na druhý pokus jsem už knihu dočetla. Musím přiznat, že se s nějakým tím odstupem let můj pohled na Pýchu a předsudek, jak jsem očekávala, opravdu trochu pozměnil. Z dříve nudné a ne moc zajímavé knihy se pro mě stala milou a příjemnou oddechovkou, která by rozhodně neměla chybět v žádné knihovně. Tímto se chytám na další romány od Austenové :)...
Úžasná knížka, není to překombinovaná romantická slátanina, pohodové čtení :)
Tahle literární klasika začíná jako salónní krasořečnění, za nějž by málokdo dal ruku do ohně, jenže posléze nadobude tak úžasnou dynamiku a živost, že nelze neocenit brilantní dialogy, jež na svá bedra převezmou celou tíhu kompozice. Namísto dlouhých opisů, stačí jedna trefná věta a všechno je jasné. Lehká, citlivě dávkovaná, satira oživuje statičtější pasáže. Přestože Pýcha a předsudek neohromí prudkými nebo nečekanými zvraty a klidně by se mohla odehrávat na scéně s jedněmi kulisami, děj je dostatečně poutavý, aby nenudil. Protože je autorkou žena, mají v sobě ženské postavy více plastičnosti a působí přirozeněji, než jejich mužské protějšky. Pánové Bingley, Bennet, Collins, Wickham, dokonce i pan Darcy představují spíše archetypy, než osobité hrdiny, kteří by byli dámám rovnocennými partnery. Na přitažlivosti díla to však nic neubírá. Je čtivé i po více jak dvou stech letech, a to bez pardonu klobouk dolů.
Pred 2 rokmi som sa s obavami,ako sa mi toľko ospevovaná kniha bude páčiť,pustila do čítania. Predsa len,ten štýl písania bol v roku 1813 iný,aj keď preklad mohol byť prispôsobený dnešným čitateľom. Keďže nečítam v angličtine (ani iných cudzích jazykoch),toto posúdiť neviem. Ale vskutku, MILUJEM knihu Pýcha a predsudok. Od prvých riadkov, až po posledné vety. Austenová bravúrne dokázala podchytiť ľudské povahy a ich rôznorodé charaktery predviesť v tomto diele. Už sedem členná rodina Bennetovcov je, čo sa týka pováh, rôznorodá. Otec je inteligentný,humorom prekypujúci chlapík. Matka,na to, že pochádza z dobrej rodiny,jej pán Boh (resp.Austenová)nenadelil do vienka rozumu, veď krása stačí. Čo sa týka jej detí, správa sa ako bordelmamá v každom nevestinci-podsunúť dievča tomu,kto má\dá viac…Proste hrôza! To, akú hanbu robila svojim dcéram,je pre mňa neodpustiteľné,no napriek tomu ju dcéry ľúbili a rešpektovali. Práve svojou otvorenou povahou a podrezanému jazyku si ma získala Lizzy. To ,s akou noblesou dokázala poslať niekoho do prdele,bolo na nezaplatenie. Čo sa týka najmenej obľúbenej postavy, myslím, že nikoho neprekvapím. Bratranec, pán Collins bol jeden tupý,nechutne vtieravý degeš! Jeho posledné dva listy adresované pánovi Bennetovi ma nenormálne naštvali.
Ausenová píše perfektne! Zachytáva triedne a majetkové rozdiely, ktoré sú verejne prepierané a najdôležitejšie nielen pri potencionálnych sňatkoch. Taktiež plusom je, že sa nevenuje len hlavným postavám. Tak,ako v bežnom živote, keď vieme o ľuďoch v našom okolí (aj to, čo nechceme)sa Jane povenovala každému. Nečakajte žiadne šokujúce zvraty či turbulentné zápletky…Dej plynie so všetkými radosťami a starosťami postáv okorenené zdvorilostnými dialógmi a kvetnetými opismi. Pridanou hodnotou tohto diela sú krásne myšlienky,nad ktorými si isto radi podumáte.
Ja by som dokázala čítať túto knihu donemoty.
Já se přiznám, že jsem to po dlouhé době zase nedala a nedočetl. Půl knihy nudy mi stačí. Nechci dávat úplně špatné hodnocení, protože je to psané čtivě, je to úžasně popsané do detailu. Dokonce si člověk představí, že stojí u každého rozhovoru, krásný popis této doby a ty postavy jsou napsány bravurně, ale já to nedávám. Tímto s s červenou knihovnou končím, není to nic pro mě a přenechám těm, kteří si to naplno užijí.
"Všeobecně panuje skálopevné přesvědčení, že svobodný muž, který má slušné jmění, se neobejde bez ženušky."
Je mi jedno, že Pýcha a předsudek má předvídatelný děj, protože o ději to tentokrát není. Tady jde o postavy. A ty Austenová dokázala pro čtenáře mistrovsky zpracovat. S panem Benettem byla sranda, Elizabeth mě potěšila trefnými glosami a pan Darcy... ach pan Darcy! Vlastně nechápu, proč jsem se té knize vyhýbala až do svých pětatřiceti, když působí jako pohlazení na duši.
"Ohlížej se nazpět jen tehdy, přináší-li ti to potěšení."
Pýcha a předsudek je bezpochyby dobře napsaný titul, který poukazuje poměry dobové společnosti a především ženský svět, který bývá kontrolován rodinou a vlastně i všemi ostatními. Čtenář se seznamuje s tím, jak to vlastně fungovalo a probádá všemožné pletichy a vztahy mezi jednotlivými postavami. Bohužel to ale nebyl úplně můj šálek kávy, což neznamená, že Austenové nedám další šanci. Její nástupkyně Charlotte Brontëová mě ale bavila více.
Klasika ke které se ráda vracím. Ať už v podobě knižní, audio nebo filmové. Ale vždycky se nejvíc těším na pohodového pana Benneta a jeho sarkasmus.
Už chápem, prečo toľkí (toľké) zbožňujú tento román. A už k nim patrím aj ja :-).
K téhle knížce se jednou za čas ráda vrátím. Mám zkrátka ráda tenhle styl a tu dobu, v které se děj odehrává. Ze všeho nejraději mám vždycky ty momenty, kdy pan Bennet nějakou oklikou setře svou ženu. Elisabeth je podle mě skvělá postava s charakterem, je chytrá, pohotová a lehce hádává, což se v tu dobu moc nenosilo, ale k ní to zkrátka sedlo. Darcy mi nikdy zase tolik nesedl, ale jejich neustálá setkání a rozhovory ano. Mám tu knížku zkrátka ráda.
Hoci sa Pýcha a predsudok už dlhé roky radí k nesmrteľným klasikám, ja som sa jej až donedávna vyhýbala ako čert krížu a ani za nič na svete som si nedokázala predstaviť, že by ma niekedy zlákala si ju prečítať. Dobová romantika priam prekypujúca mizogýnnym, respektíve patriarchálnym zmýšľaním, ktoré bolo pre to obdobie dejín príznačné? Ech, nie, vďaka. Ako sa však hovorí, "človek mieni, Pán Boh mení", a tak sa aj v mojom prípade nepredstaviteľné stalo skutočnosťou a ja som po nej (síce s poriadnou dávkou predsudkov) predsa len siahla... a ostala som milo prekvapená
Štýlovo si ma Austenová podmanila od prvých stránok, získala si ma mimoriadne príjemným, no zároveň sofistikovaným prejavom so štipkou svojského humoru (hoci ťažko povedať, do akej miery za to mohla sama autorka a do akej zase preklad či dobová aktualizácia), zato príbehu samotnému i toľko ospevovaným postavám to istý čas trvalo. Dobrú polovicu knihy mi pripadali viac-menej triviálne - do istej miery sympatické (i nesympatické), no nie prehnane zaujímavé - a ja som stále čakala na nejaký zlomový bod, moment, kedy konečne pochopím, prečo sa Pýcha a predsudok stala nezabudnuteľným príbehom lásky.
Nuž popravde, nijaký taký konkrétny okamih nenastal, Pán Darcy a slečna Benettová (ich príbeh a príbeh ľudí ich srdcu drahých) sa mi do priazne votreli len tak akoby náhodou, celkom nenápadne, no zrazu ma mali, držali ma a nechceli pustiť. A ja som aj napriek tomu, že už som vopred vedela, ako to celé skončí (nevýhoda nesmrteľných príbehov), hltala stránku za stránkou (no nie nenásytne, ale elegantne, s istou pózou vyhovujúcou spoločenskému dekóru).
Austenová mimoriadne trefne zachytila pravú tvár vtedajších sociálnych pomerov i problémov, ktoré z nich vyplývali (spoločenské očakávania, triedne rozdiely, manželstvá z rozumu či dobiedzaví príbuzní) a hoci sa ani toto dobrodružstvo neobišlo bez zádrheľov v podobe mimoriadne otravných vedľajších postáv, musím konštatovať, že Pýcha a predsudok si ma predsa len získala. Príjemný príbeh, ktorý ma presvedčil, že po knihách Jane Austenovej musím niekedy siahnuť znova.
Další z mých návratů k již prověřeným knihám a opět jsem si ověřila, že Pýcha a předsudek je prostě klenot se spoustou pečlivě propracovaných motivů. takže při každém čtení si člověk může užít nějaký další detail - tentokrát to pro mě byly Wickhamovy manipulace a lavírování poté, co byly odhaleny jeho podvody a záměry.
Hlavní dějová linka přináší romantiku s patřičnými happyendy, ale pro mě jsou mnohem zábavnější vedlejší postavy a lidské slabosti a malichernosti, které Jane Austen brilantně zachycuje. Pokud by se odstranil dobový kolorit, klidně by se mnohé situace mohly odehrát i dnes.
Štítky knihy
pro ženy zfilmováno 18. století anglická literatura romantika skandály a aféry společenské romány zfilmováno – TV seriál morální hodnoty anglické romány
Autorovy další knížky
| 2007 |  Emma |
| 1996 | Rozum a cit |
| 2007 | Opatství Northanger |
| 2009 | Sanditon |
| 2006 |  Mansfieldské panství |
Ráno jsem dočetla knihu, po obědě se podívala na film s Keirou Knightley. Obojí jsem si vrchovatě užila, film můžu vidět každých pár měsíců i díky skvělé hudbě.
První polovina kniha byla taková těžkopádnější a dialogy se mi hůře četly, druhá půlka pěkně odsypala. Prostě celoživotní láska.