Pýcha a předsudek
Jane Austen
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366847/bmid_pycha-a-predsudek-bZQ-366847.jpg
5
7451
7451
Klasický román z prostředí zámožných středních vrstev na anglickém venkově na konci 18. a počátku 19. století. Autorka líčí klidný a ničím nerušený život, všední radosti, zábavy a starosti. Rodinný klid bývá narušen zejména tehdy, když jsou v rodině dcery a na obzoru se objeví možný ženich. Vdavky jsou pro ženu v této době jedinou možností zaopatření a proto je nutné důmyslné splétání sítí kolem kandidáta ženitby. Autorka dává svému románu ironický podtext. Všechny postavy románu - stoický pan Bennet, jeho energická manželka a pět dcer vstoupily již dávno do podvědomí čtenářské veřejnosti...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , Leda , RozmluvyOriginální název:
Pride and Prejudice, 1813
více info...
Přidat komentář
Kniha je vážně hezká, i když má docela pomalý děj (ale nebojte, nenudíte se). Nejvíc se mi líbila myšlenka celé knihy. Je to vážně milý přběh, ale od začátku víš jak to dopadne.
Přečteno podruhé a rozhodně ne naposledy. Miluji dialogy v téhle knize, protože jim nechybí vtip a zároveň určitá poetičnost; postavy, které jsou popsány s lehkostí a které se zdají jako živé a nesmím opomenout skutečnost, že mi stránky ubíhaly pod rukama skoro samy. Zdá se, že jsem zkrátka beznadějně zamilovaná do Pýchy a předsudku v jeho knižní i filmové podobě. Navíc jsem si jistá, že Jane Austenová a její vyprávění protkané bystrými postřehy a ironickými poznámkami mě jen tak neomrzí.
Knihu jsem četla na gymnáziu jako povinnou četbu a moc jsem od ní nečekala, asi i proto mi prvních pár desítek stran moc neubíhalo. Jakmile jsem ale byla vtažena do děje, kniha i autorka si mě získaly a Pýcha a předsudek už nesmí chybět v mé knihovně. Ano, většina lidí to vidí primárně jako příběh o lásce. Je to tak i není. Láska je v této knize samozřejmě obrovským tématem, ale pro ty, co umí číst i mezi řádky, je to především kniha o mýlení se a alespoň pro mě každé přečtení znamená zamyšlení se nad svým viděním světa, protože chyby v úsudku dělá každý a nikdy se jim nevyhneme, i kdybychom moc chtěli.
Snad nikdy se mi nestalo co ted, po přečtení Pýchy a předsudku jsem měla pocit smutku, jako když vás opustí staří přátelé. Napsáno cca před dvě stě lety, ale sakra čtivé i v dnešní době. Musela jsem sice číst pomaleji, abych vše pojmula, ale vůbec nevadilo. Zajímalo by mě, jestlipak byli opravdu dvacetiletí lidé v té době schopni tak košatě formulovat svoji mluvu jako v této knize....
Asi jsem se s knihou nepotkala ve správnou dobu, i když z nostalgie čtyři hvězdičky dávám... Ale začnu hezky popořádku ;-).
Před několika lety jsem viděla film, který se mi líbil moc. Potom jsem ještě poslouchala rozhlasovou dramatizaci, která je rovněž zdařilá. I proto se domnívám, že zrovna této knize sluší spíše ona zmíněná dramatizace, která jí doslova prospěla. Nyní jsem se dostala i k samotné knize, ale musím přiznat, že mne zrovna moc nebavila. Zdála se mi zdlouhavě napsaná, i když jazyk autorka používá vytříbený, a také zápletka jako taková je dost zajímavá. A právě za to příběh hodnotím tak, jak jsem uvedla výše. Je také možné, že se jedná o můj subjektivní pocit, takže nevylučuji, že kdybych knihu četla tak před dvaceti lety, budu ji i jinak vnímat...
Knihu odkládám a pak se k ní těžko vracím. Netvrdím, že jsem ji odložila na furt, ale pokud tohle knize dělám, je to asi z důvodu, že mě nebaví.
Nebudu lhát. Je jasné, jak to skončí, má to divný styl a špatně se to čte. Dialogy jsou obsahově bohaté a zajímavé, ale prohryzávat se tím mi dělá problém.
Miluji Elizabeth, miluji pan Darcyho. Ji, protože je hrdá a stojí si za svou pravdou a hájí čest celé rodiny, i když ví, jak často je to zbytečné, protože ostatní stejně vědí své. Jeho, protože přes svůj zpočátku přehlížející a odmítavý postoj dokáže ocenit její kvality a dokáže odpouštět. Moc jsem oběma fandila, že se dokázali kvůli tomu druhému změnit a nakonec se jim podařilo jeden druhého získat. Oduševnělé fráze a dialogy plné nevyřčeného s lehkým náznakem ironie prolínají celou skvělou knihu Jane Austinové, která by neměla chybět v žádné knihovně. Ačkoli čtu poněkolikáté, pořád mě baví a překvapuje.
Všemi zbožňovaná romantická klasika z pera Jane Austenové... O její kvalitě a proslulosti svědčí i to, že se pan Darcy stal synonymem ideálního muže, cosi jako Pan Božský. Je to skutečně velice krásné vyprávění o jedné rodině, které nám dává krásně nahlédnout do tehdejší doby. Upřímně jsem byla dost skeptická a říkala jsem si, co na takové beztak přeslazené a tuctové knížce tolik lidí vidí. Nemusím snad dodávat, jak hluboce svých slov lituji.
Vím, že tento názor je velmi rozšířený, a mně nezbývá, než se k němu připojit, protože tohle úžasné dílo je prostě nejlepší román od Austenové, která se zase řadí k naprosté špičce mezi pisateli podobných námětů. V Pýše a předsudku myslím nebyla ani jedna jediná pasáž, která by mě nebavila a to ani, když jsem četla knihu opakovaně. Elizabeth mi je velmi sympatická, hlavně proto, že se často chová tak, jak bych se chtěla chovat já, kdybych k tomu měla odvahu. A sledovat duševní přerod pana Darcyho bylo také zajímavé. A ani postava Lydie, jakkoliv hloupá, pošetilá a náladová, mi nepřipadala hodná větších antipatií. Poukazování na lidské chyby je naopak velmi potřebné a to i v dnešní době.
Ne nadarmo je to jeden z nejlepších románu světové literatury. Krásný příběh o lásce, přátelství a pokoře ale i o nenávisti a faleši. Uvítala bych více prostoru s panem Darcym. Každopádně přečetla jsem jednim dechem :)
Obálka úplně příšerná, ale jak se říká nesuď knihu podle obalu. Prvních 100 stran tam Darcy moc nebyl, ale když už se tam objevil, stálo to za to. Zbytek knihy úžasný. Pěkně tam vidíme ten kvetoucí vztah z Elizabethiny strany. Příběh bomba.
Jane AUSTEN Vás svými romány buď naprosto okouzlí, nebo její knihy odložíte a už se k nim nikdy nevrátíte. Mně se již před léty stalo to první. A nikdy jsem nelitovala. Stejně jako jsem se v desíti letech na prázdninách u babičky zamilovala na první dobrou do Agathy Christie, tak jsem o pár let později na střední podlehla kouzlu knih od Jane Austen. Všichni dobře známe Pýchu a předsudek. Já ji miluji již více než čtvrt století. Je to poklidné vyprávění, pro někoho možná nudné, zdlouhavé ve srovnání s tím, jak se píše většina současných knihy, ale pro mě je to balzám na duši. A pan Darcy? Ten se mi dostal pod kůži stejně jako Rhett Butler z Jihu proti severu, Heatclif z Větrné hůrky ( i když to opravdu není kladný hrdina), pan Rochester z Jany Eyrové nebo můj milovaný Šura z Měděného jezdce. Každý by si měl jednou přečíst příběhy s těmito úžasnými mužskými hrdiny.
Nádherné čtení! Přestože se jedná o knihu z devatenáctého století je svým způsobem nadčasová, ale zároveň trochu konzervativní. Fascinuje mne způsob psaní a chování mužů v té době. V dnešní době by se na ni šlo dívat jako na fantasy. :D
Četla jsem ji jednou a určitě se k ní vrátím.
Tohle je můj nejoblíbenější příběh. A musím se přidat k těm, kteří díky tomuto románu nepřestanou věřit a hledat lásku.
Film s Keirou Knightley se mi moc líbil a pouštím si ho opakovaně, ale o knize to říct nemůžu. Četlo se to pěkně a postavy i rodinný život byly věrohodně vykresleny, přesto se mi to nelíbilo až tolik. Je to však dílo klasické, které v kontextu doby, ve kterém bylo napsáno, zaslouží uznání.
Kniha samozrejme lepsi nez film. Ten popis pocitu je naprosto dokonaly. Pouze mi vadilo Elizabethino zkomoleni jmena na Lizinko, to mi pri cteni drasalo zrak.
Štítky knihy
Anglie láska pro ženy zfilmováno 18. století anglická literatura romantika skandály a aféry společenské romány historické romány zfilmováno – TV seriál morální hodnoty
Autorovy další knížky
| 2007 |  Emma |
| 1996 | Rozum a cit |
| 2007 | Opatství Northanger |
| 2009 | Sanditon |
| 2006 |  Mansfieldské panství |
Mám velkou radost, že jsem se konečně dostala k přečtení této klasiky. Dovedla mě k ní nedávna návštěva Anglie a při všech těch pohledech na různá panství, která jsme po cestě zahlédli, vznikla touha proniknout ještě více do kultury této země. Mně nepřísluší, tuto knihu hodnotit. Její hodnota je již ověřena časem. Avšak můžu sdělit své dojmy.
Především, kniha je krásný únik z dnešního světa, protože problémy střední a vyšší anglické společnosti přelomu 18. a 19. století zní dnes až nadpřirozeně a exoticky. Totéž jazyk, kterým je kniha psána je zajímavým oživením, především když čtu v poslední době převážně současnou literaturu, která je psána mnohem přímočařejším a jednoduchým jazykem. To pak Jane Austen zní, jako báseň, jako zpěv.
Oceňuji fakt, že Jane Austen psala příběhy z prostředí, ve kterém žila a které znala a proto můžu knihy brát jako věrohodné a poučit se z nich o tehdejším životním stylu. Čím se lidé bavili, jak cestovali, co pro mě znamenalo "daleko" a co "blízko", co bylo jejich životním snem a cílem, jaké měli problémy, jaké zvyky a očekávání, ...
Kniha je romantická, ano, je o lásce, ale především o pýše a předsudcích, které nám často brání vyslyšet vlastní city a intuici a jednat podle nich. O pýše Darcyho a o předsudcích Elizabethy. Které se jim však zdárně podaří překonat.
A nakonec, co mě pobavilo je věta z úst Elizabeth, kdy mluví se svou spřízněnou duší, sestrou Jane, o své lásce k Darcymu. Zní přibližně takto: "Do Darcyho jsem se zamilovala nejspíš ve chvíli, kdy jsem poprvé spatřila jeho panství v Pemberley." Kdo by se do něj pak nezamiloval, že? :D Né, Elizabethina láska naštěstí nebyla tak povrchní, jak tato věta může, vytržená z kontextu, vyznít. Přesto ji však čekal pohádkový konec, který je příjemné s ní při četbě této čtivé klasiky prožívat.