Pýcha a předsudek
Jane Austen
Klasický román z prostředí zámožných středních vrstev na anglickém venkově na konci 18. a počátku 19. století. Autorka líčí klidný a ničím nerušený život, všední radosti, zábavy a starosti. Rodinný klid bývá narušen zejména tehdy, když jsou v rodině dcery a na obzoru se objeví možný ženich. Vdavky jsou pro ženu v této době jedinou možností zaopatření a proto je nutné důmyslné splétání sítí kolem kandidáta ženitby. Autorka dává svému románu ironický podtext. Všechny postavy románu - stoický pan Bennet, jeho energická manželka a pět dcer vstoupily již dávno do podvědomí čtenářské veřejnosti...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2015 , Leda , RozmluvyOriginální název:
Pride and Prejudice, 1813
více info...
Přidat komentář
Úžasná kniha, která končí zjištěním, že jediný, kdo skončí s panem Darcym je Líza. (Ach jo)
Jak je možné, že ten příběh s hlavní hrdinkou, ať už je to kniha nebo filmové či divadelní zpracování, vždycky tak prožívám? Proč je mi pan Darcy vždycky zpočátku tak nesympatický, i když ten příběh už dávno znám, a pak se najednou promění v dokonalého gentlemana? Velká romantika, ale taky velice kvalitní literatura.
Nejvtipnější kniha autorky. Hlavní hrdinka Elizabeth není jen krásná, ale chytrá a pohotová. Ale právě tak jako pan Darcy trpí pýchou, neubrání se ani Elizabeth předsudkům. Naštěstí se s pýchou i předsudky oba vyrovnají.
Jedna z mých nejoblíbenějšách knih... Lizi, ani její pan Darcy nikdy neomrzí, ať už v knize, nebo ve filmu. I když jsem to četla několikrát, pokaždé najdu něco nového, co mě rozesměje a nebo i naopak zachmuří (to není moc časté) a dojme. Kniha je velice čtivá a já osobně jsem do ní vždycky zažraná a opravdu cítím s postavami, ať už je to jakákoliv z nich.
Možná je to trochu klišé, ale Pride and Prejudice je moje nejoblíbenější knížka. Jednou za čas se k ní vracím a vždycky se k ní vracet budu. Já vím, já vím, jde o opravdu romantický pohled do historie, ale já prostě miluju všechny postavy - některé víc, nekteré míň... A pokaždé si říkám, jak moc bych chtěla znát skutečnou Jane A., jak moc bych chtěla kamarádit s Lizzie a Jane, a jak moc bych chtěla znát chlapa, jako je pan Darcy.
Velmi krásně napsaný román popisující tehdejší dobu a zvyky. Zvraty v knize, které nadchnou čtenáře a promění se v dokonalý konec!
Pýcha a předsudek je můj nejoblíbenější román od J. Austenové. Mám ho velice ráda i ve filmové verzi a to jak film tak i jako šestidílný seriál od BBC, i když ten mám raději. Líbí se mi povaha hlavní hrdinky, dějová linie a samotný příběh, který, jako všechny její romány, končí dobře.
Moje nejoblíbenější kniha. Jsem vášnivou čtenářkou Jane Austen. Její knihy vřele doporučuji všem, kdo se chtějí dozvědět o přemýšlení dívek doby Jane Austen. Pýcha a předsudek je asi její nejčtivější kniha. Sama jsem jí četla nejméně 20x a není to konečné číslo :-)
Mám ráda knížky od této autorky a to i ve filmovém zpracování. Nejsem zastánkyně romantických knih, které jsou "na jedno brdo", ale knihy Austenové a pár dalších se mi líbí. Pýcha a předsudek je nejhezčí z jejích knih.
Tuto knihu přímo miluji. Pýcha a předsudek byla má první kniha od Jane Austenové. Ráda se k ní stále vracím
Pěkná kniha, dobře se četla, zajímavá...ovšem žádná vyhrocená scéna, proto 4*, klasická romanťárna z 19 století :)
Knížka, která je mému srdci velmi blízká. Mám z ní pokaždé radost a to už jsem ji četla několikrát. Občas mě mrzí, že příběh skončí, přitom já bych ještě chtěla pokračovat. Většinou ji čtu kolem Vánoc, kdy je na ni báječná atmosféra nebo za deštivých dní aby mi zlepšila náladu a dostala do doby, kterou bych sama ráda zažila. Proč už jsme tak daleko? :)
Jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla, konec knihy jsem doslova hltala a myslím, že se k téhle knize budu s radostí vracet znovu a znovu. Rozhodně doporučuji všem romantickým duším. Miluju hlavní hrdinku a pana Darcyho snad ještě víc. Každý charakter je vybarvený do detailů a je jiný, jedinečný, lidský. Dokonce nikomu ani nevadí předvídatelný konec... Protože tohle prostě stojí za to!
Tuhle knihu absolutně miluju. Mám velice ráda i filmové zpracování s Keirou knghtley. Jane Austenová je opravdu skvělá spisovatelka a Pýcha a předsudek patří do mých oblíbených knih.
Musím říct, že jsem nikdy nefandila tomuto typu literatury. Už odzákladky, kdy jsem musela povinně přečíst nějakou hrůzu od Rudolfa a měla jsem z toho skoro trauma, jsem dívčí literaturu nesnášela, natož abych ji dobrovolně četla, a když jsem vyrostla, dokázala jsme vzít na milost jen Na Větrné hůrce.
K Pýše a předsudku jsem se dostala přes film, který jsem si jednou pustila z nudy a z touhy podívat se na něco "nesložitého" a výsledek mě neskutečně mile překvapil, proto jsem si hned při další návštěvě knihovny půjčila předlohu a přečetla ji za tři dny, hodně i ze zvědavosti, jak film odpovídá knize, ale nejen proto: kniha je čtivá, zábavná a i po tolika letech dokáže čtenáře vtáhnout a souznít s ním. A ačkoli mám občas ráda neveselé konce, které dokáží dát příběhu ten správný "šmrnc", tady by se to nehodilo:) Neskutečně mě bavilo sledovat vztah pana Darcyho a Lízy a nepochybuju o tom, že za pár let si knihu zase ráda přečtu:)
V každé druhé knize je připomenuta Pýcha a předsudek a protože nás na střední škole krmili maximálně Janou Eyreovou, neměla jsem ani ponětí, co je přede mnou utajeno.
Prozradila mi to až filmová verze, která byla vysílaná v televizi a já si z ní odnesla jen to, že si měla Líza vzít svého bratrance, což mi přišlo hrozně zvrácené.
Ale díky nedokoukanému konci a mé zvědavosti jsem si knihu sehnala a přečetla. Musela jsem se chvíli prát se vším tím vykáním, které mi přišlo nepřirozené, ale o pár stran dál jsem byla slepá ke každé chybičce, které toto dílo stejně nemá.
Zbožňuji Lízinku, tu její pusu prořízlou a myšlenky, které jsou aktuální i teď. Naprosto miluji pana Darcyho, který se mění doslova před očima na muže snů.
Každá osoba v knize má svůj originální charakter, pravda někdy sahá až do extrémů, ale bez jediné postavy by příběh ztratil na kouzlu.
Prostě klasika, která by měla být zařazena i do středoškolských osnov, protože bez prosté náhody bych mohla krutě litovat, že mi byla Lízinka utajena před světem. :)
Myslím, že v tom je rozdíl.
Co se týče Charlotte - Elizabeth ji má ráda a svým způsobem jí přisuzuje své vlastnosti - touhu po lásce, po sňatku z lásky - a tak ji naprosto rozhořčuje, že se chce "zaprodat" navzdory svému přesvědčení - což tak ovšem není, Charlotte je mnohem praktičtější než Elizabeth - a Elizabeth to nechápe.
Co se týče Wickhama - Elizabeth vlastně v tomto případě stojí na jeho straně, protože se jí to prostě hodí. Myslím, že to souvisí i s jistým stereotypem, že muž si může "dovolit všechno" a žena ne, takže muž se může ženit pro peníze, ale žena ne. Je v tom podle mého i jistá lhostejnost k němu - nemá ho upřímně ráda - a jen mu s nadsázkou "přeje vše dobré" - možná je také trochu škodolibá/ironická k oné slečně :-)
Rozhodně bych v tom ale neviděla rozpor v jejím charakteru - spíš jde pokaždé o něco jiného.
Štítky knihy
pro ženy zfilmováno 18. století anglická literatura romantika skandály a aféry společenské romány zfilmováno – TV seriál morální hodnoty anglické romány
Autorovy další knížky
2007 | Emma |
1996 | Rozum a cit |
2007 | Opatství Northanger |
2009 | Sanditon |
2006 | Mansfieldské panství |
Tahle kniha mně upoutala hned na první stránce a to všeobecné nadšení mi vydrželo až do konce. Tuto knihu jsem si rychle oblíbila a musím říci, že na knihách od Jane Austenové je něco co jsem na knihách od sester Bronteových hledala marně. Všechna čest i jim, ale pokud bych si měla vybrat mezi Pýchou a předsudkem a Janou Eyrovou, zvolila bych Pýchu a předsudek, protože je mi děj i postavy v něm více sympatické a i podání autorky se mi líbí více. Lízinka a pan Darcy...nevím jak u vás, ale pro mně to bude jedna z mých oblíbených párových dvojic asi navždy :)