Pýcha a předsudek
Jane Austen
Není pochyb o tom, že hrdinkou románu Pýcha a předsudek, Lízinkou, je sama Jane Austenová (1775–1817). Přestože prožila tak typicky nekonfliktní život (nikdy se neprovdala a jediné nabídnutí k sňatku prý během hodiny odmítla), neodráží se v jejím díle žádná osudová hořkost. Zdá se, že se ze své pozice dcery bez věna, a tudíž dívky bez zvláštních šancí na lepší sňatek, spíš nesmírně bavila – asi jako člověk, který v divadle sleduje zábavnou komedii. Přidáním ironického podtextu posunula románovou tvorbu ze sfér naivního realismu o několik generací dopředu. Víc než půldruhého století je doba, která dovedla pohltit stovky literárních děl, jimž se při zrodu prorokovala nesmrtelnost; a byla to díla s daleko efektnějšími a vzrušivějšími náměty než Pýcha a předsudek. Jemné kouzlo Jane Austenové má svůj stálý vděčný okruh čtenářů a každá nová generace autorčin odkaz objevuje po svém, v nových barevných odstínech a v novém lesku.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2005 , Levné knihyOriginální název:
Pride and Prejudice, 1813
více info...
Přidat komentář
Ano, KLASIKA. Když vezmu v úvahu, že vznikla na přelomu 18. a 19. století, je svěžet vyprávění a vůbec celý styl psaní příjemným překvapením. Očekávala jsem škrobenost, upjatost a nudu. Jsem ráda, že jsem tyto předsudky překonala. Byl to krásný čtenářský zážitek.
Myslím, že příběh pana Darcyho a slečny Elizabeth Bennetové zná snad každý. Já jsem viděla filmové i seriálové zpracování, ale ke knize jsem se odhodlala až nyní.
Byla jedním slovem úžasná, upřímně ještě předčila má očekávání. Četla se skvěle, bavil mě styl vyprávění, několikrát jsem se ze srdce zasmála a pana Darcyho jsem si neskutečně zamilovala.
Neuvěřitelné otravná byla paní Bennetová a pan Collins byl taky kapitola sama o sobě.
Příjemným překvapením byl pan Bennet a jeho sarkasmus. :D
Nemám snad jedinou výtku, bylo to opravdu perfektní a jistě jsem tento příběh nečetla naposledy.
Tuto knihu jsem dlouho odkládala a musím podotknout, že jsem dostala něco dost odlišného od své představy! Příběh byl svěží, vtipný (jízlivý tatínek hlavní hrdinky je top) a úžasně napínavý! Některé zvraty jsem nečekala a uznávám, že jde o právem oceňované dílo, které je v mnoha ohledech nadčasové.
Díky Čtenářské výzvě jsem si vybrala tuto knihu a vrátila se tak do svých studentských let. Po psychotrilerech a detektivkách odpočinkové čtení.
Netušila jsem, že se mi ti bude až tak líbit. Elizabeth jsem si hned oblíbila. A Darcy? Waw. Tolik jsem jim fandila.
A i když nejsem fanda filmů, ta tento se asi i kouknu.
Román vyšel poprvé v roce 1813 a dodnes baví. Nadčasové dílo, které se čte jedním dechem. Autorka skvěle zachycuje vnitřní charakteristiku jednotlivých postav. Moc se mi líbily sarkastické a vtipné poznámky pana Benneta, ty prostě neměly chybu. Hlavní hrdinka Elizabeth mě zaujala svou bezprostředností a názory. Poté, co odmítla pana Darcyho jsem s napětím sledovala, jakým způsobem si k sobě najdou cestu. Prostě romantika na úrovni. Knihu jsem četla až po zhlédnutí filmu a vůbec to nevadilo. Naopak mám pocit, že herci v hlavních rolích přesně odpovídají knižnímu profilu. Ke knize se určitě ráda znovu vrátím.
(SPOILER) Poprvé se mi tahle kniha dostala do ruky před šesti lety a vybavuji si jen, že mě příliš nenadchla a brzy jsem ji do knihovny zase vrátila. Tenkrát to bylo jedno ze starých vydání ze 70. let, proto jsem tentokrát sáhla po tom nejnovějším s novým překladem Kateřiny Hilské. A jsem nadšená! Nechápu, co se mi tehdy napoprvé nezamlouvalo. Líbila se mi lehkost děje a stylu vyprávění, poměrně rychlé (někdy až příliš) posouvání v ději i vykreslení postav. Přirozeně jsem se neubránila srovnávání se seriálem z r. 1995, ale snad poprvé nejsem zklamaná ani jedním – ani seriálem, ani knihou. Ač se v něčem liší, přesto zůstávají v podstatě stejné. Musím ale přiznat, že nový překlad mi nesedl. Některé pasáže, především v přímé řeči, na mě působily kostrbatě, nesrozumitelně, někdy až nesmyslně. Některé výrazy se podle mě do této knihy vyloženě nehodí, např. vyjádření paní Bennetové, že ji dcera „podrazila“, když odmítla pana Collinse, nebo slova pana Darcyho, že si Elizabeth zjevně přeje, aby „už zmizel“, po přečtení dopisu od Jane.
Romantická klasika, která je ale chytře a vtipně napsaná, knížka, kterou jsem v životě měla v ruce už mockrát, neboť sem tam asi každá žena dostane náladu na čtení tohoto typu. Mnohé recenze zmiňují filmová zpracování, na obálce je fotografie z filmu z roku 2005 (Keira Knightley + Matthew Macfadyen, krásná hudba Daria Marianelliho), pro mně je ale nepřekonatelná šestidílná britská série z roku 1995 (Jennifer Ehle + Colin Firth), která dle mého soudu naprosto dokonale vystihuje atmosféru knižní předlohy. Kdo neviděl, vřele doporučuji.
Tak jsem opět po nějakém čase dostala chuť na romantiku a tato kniha je přesně to pravé. Hravé dialogy mezi hlavními postavami jsou geniální. A i když někdo může knize vytknout, že se v ní nic neděje, tak já se bavím při popisech přírody a střídání období a při dokonalém vykreslení lidské povahy. Takže opět krásně strávený čas. A teď ještě repete Rozumu a citu a bude romantička ve mne na nějaký čas znovu spokojená...
Knižní Pýchu a předsudek jsem si přečetla až po tom, co jsem viděla film. Většinou to nedělá dobrotu, ale tady jsem si dokázala udržet film stranou a velmi jsem si četbu užila. Jane Austen byla skvělá spisovatelka (podobně jako sestry Brönteovy).
Ke knize jsem se dostala díky čtenářské výzvě. Ačkoliv jsem kdysi dávno viděla film, už jsem si ten příběh přesně nepamatovala. Myslela jsem si, že mě to v knižní podobě nebude bavit, ale opak je pravdou, bylo to moc hezké :-)
Láska na první pohled/po prvních pár stránkách. Austenová je dobrá borka, když stvořila v podstatě šablonu pro dokonalého, nedostupného sexy gentlemana, do kterého jsou ženy zamilované dodnes.
Štítky knihy
Anglie láska pro ženy zfilmováno 18. století anglická literatura romantika skandály a aféry společenské romány historické romány zfilmováno – TV seriál morální hodnoty
Autorovy další knížky
2007 | Emma |
1996 | Rozum a cit |
2007 | Opatství Northanger |
2009 | Sanditon |
2006 | Mansfieldské panství |
Autorka i kniha mi přijdou hodně přeceňované. Dočetla jsem knihu jen z důvodu vnitřního ukončení.