Pýcha a předsudek
Jane Austen
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/44614/bmid_pycha-a-predsudek-ZGi-44614.png
5
7482
7482
Není pochyb o tom, že hrdinkou románu Pýcha a předsudek, Lízinkou, je sama Jane Austenová (1775–1817). Přestože prožila tak typicky nekonfliktní život (nikdy se neprovdala a jediné nabídnutí k sňatku prý během hodiny odmítla), neodráží se v jejím díle žádná osudová hořkost. Zdá se, že se ze své pozice dcery bez věna, a tudíž dívky bez zvláštních šancí na lepší sňatek, spíš nesmírně bavila – asi jako člověk, který v divadle sleduje zábavnou komedii. Přidáním ironického podtextu posunula románovou tvorbu ze sfér naivního realismu o několik generací dopředu. Víc než půldruhého století je doba, která dovedla pohltit stovky literárních děl, jimž se při zrodu prorokovala nesmrtelnost; a byla to díla s daleko efektnějšími a vzrušivějšími náměty než Pýcha a předsudek. Jemné kouzlo Jane Austenové má svůj stálý vděčný okruh čtenářů a každá nová generace autorčin odkaz objevuje po svém, v nových barevných odstínech a v novém lesku.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2005 , Levné knihyOriginální název:
Pride and Prejudice, 1813
více info...
Přidat komentář
Do Pýchy a předsudku jsem se pustila, protože je to knížka, na kterou odkazuje celá řada dnešních romantických knih. Navíc, kdo by neznal pana Darcyho? :-D Tak jsem si říkala, že si ji přečtu, abych si trošku rozšířia obzory a udělěla si o panu Darcym vlastní obrázek.
Musím říct, že se mi knížka líbila. Vlastně se jedná o předchůdce dnešním romantické literatury. Pan Darcy je vlastně typický hridna romantických knížek – bohatý, dobře vypadající, arogantní, trochu sebestředný, ale má zlaté srdce. Tuhle definici naplňuje většina dnešních romantický hrdinů. Elizabeth je sebevědomá a svá mladá žena, která se nebojí říct to, co si myslí. Na tu dobu to jistě bylo pokrokové dílo.
Knížka se i dobře četla, z toho jsem měla trošku strach, ale nijak mě starší jazyk nerušil, neubíralo to na čtivosti a celkově hodnotím knížku velmi kladně.
Četl jsem nový překlad z roku 2020 od Blanky Carrière. Osobně se mi zdá lepší a snazší, než starší překlady. I přes nemalou snahu překladatelky je ale vidět, že klasická angličtina je namáhavá disciplína. Pokud se na to někdo cítí, doporučuji číst dílo v originále - i za cenu toho, že by musel častěji sahat po slovníku - dostane tak dávku nezaměnitelné britské kultury. Pro četbu v češtině ovšem vřele doporučuji nový zmíněný překlad.
Jinak kniha je to samozřejmě báječná!
Tahle knížka bude navždy v mém srdci. Moc se mi líbí, jak autorka popisuje tu dobu, jaká slova používá a chování postav. Každá z dcer Bennetů je něčím jiná a zajímavá. Samozřejmě hlavní hrdinka Elizabeth je mi ze všech sympatická nejvíce a moc se mi líbí její pohled na tehdejší svět. Zkoušela jsem i další knihy od této autorky, ale nedočetla jsem. Tahle kniha má prostě své neodolatelné kouzlo, a taky pana Darcyho.
Tohle je taková klasika, ke které se vždycky vracím v listopadu před Vánoci, ak ve mně celé svátky rezonuje a já mám náladu se zamilovat.
Pýcha a předsudek je kniha o charakterech postav, jejich přetvářkách, intrikách, naivitě. Je až s podivem jak tento příběh je stále aktuální. Jako lidstvo se neměníme. Jsme stále stejní. Plni polopravd s předsudků.
Konečně jsem se k této klasice dostala, i když skrze povinnou četbu... nejlepší čtivo za semestr. Chvíli mi trvalo zvyknout si na autorčin styl a slovíčka ze začátku dělala trošku problém, ale jakmile jsem se do toho začetla, bylo jasné, že bude patřit mezi mé favority.
Konec dobrý, všechno dobré, i když jsem se během čtení nemohla ubránit myšlenkám, že nebýt toho, že oba Darcyho rodiče již zemřeli, nic z toho by se neudálo. Právě jejich absence v době, kdy potkal Elizabeth, mu dala možnost ke změně. Mám ráda naivní představy, že láska překoná všechny překážky, a to i společenské rozdíly v zemi, která si na tento pořádek velmi potrpěla a částečně potrpí dodnes, protože realita v tomto ohledu byla poměrně krutá. A právě v tom je kouzlo podobných děl, možnost utéct od reálného fungování světa a předstírat, že všechno vždy dobře dopadne a každého čeká osud podle zásluh.
dopíšu, až si utřídím myšlenky
Čteno v AJ
Název knihy hezky vystihuje povahy hlavní dvojice. Elizabeth je chytrá a předpojatá a soudí podle prvního dojmu. A ten se většinou špatně napravuje zvlášť, když Darcy působí velmi nespolečensky.
Autorka zároveň poukazuje na negativní stránky tehdejší společnosti, na svazující společenská pravidla, pomluvy a klepy. Matka Bennetová byla zářný příklad toho, že je ochotná své dcery provdat stůj co stůj. Bohužel není schopná ve své hlouposti nebo krátkozrakosti vyhodnotit, že svatba se špatným nápadníkem není tou správnou cestou.
Knize se nedá nic vytknout, pan Darcy je pyšný, Elisabeth plna předsudků... Dej ma mile zápletky, které jsou vice či méně zapletene. Oproti filmovému zpracování je kniha obohacena o vnitřní pohnutky a další detaily. Knihu rozhodne doporučují, sama se k ni rada vracim.
Kniha mi ležela v knihovně už pár let, stále jsem se k ní nějak nedostala. Když jsem ji zhruba před rokem začala číst, zasekla jsem na nějaké stodvacáté straně a odložila ji. Zhruba před měsícem jsem objevila filmovou adaptaci z roku 2005 a já se následně do díla (i filmu) zamilovala. (Velké díky Keiře i Matthewovi :D)
Líbí se mi tehdejší život, kdy mezi každodenní starosti patřilo dobře se provdat, chodit na plesy a žít tak bohatý společenský život :D. V knížce sice bylo pro mě pár nezajímavých míst, ale jinak převládala zvědavost, co bude dál. Mrzí (a štve) mě snad jen jedna věc - tam kde bych moc ocenila dialogy, máme jen nepřímou řeč (nejvíc snad právě mezi Elizabeth a panem Darcym).
Je to moje nejvíc polepíkovaná a vyznačená knížka, určitě se k ní ráda vrátím.
Já opravdu neholduji historickým románům, avšak musím uznat, že Austenová má něco do sebe. Kniha se mi velmi dobře četla, neboť v ní panovalo stálé napětí a udržovala mne po celou dobu zvědavou, co bude na další straně. Ani zde není výrazné množství nudných scén, pro literaturu 19. století tak typických. Dobrá volba k maturitní četbě.
Krásný a pravdivý příběh. Přiznám se, že i já jsem kolikrát podlehla své neopodstatněné pýše a předsudkům podobně jako hlavní hrdinka. Zkrátka jsem si něco vykládala jinak, než to bylo ve skutečnosti...
Na tuhle knihu nemá čas vliv. Je stále tak okouzlující, čtivá a ironická jako byla před 150 lety.
Bouhužel mě tato kniha vůbec nezaujala. Zasekla jsem se na 121 straně, protože mě to už nebavilo. Nechám si ji na střední školu na povinnou četbu a budu doufat že se do toho nějak donutím.
Toto byl můj první román od J. Austen a musím říct, že mne to velmi zaujalo.
Rozhodně je kniha jiná než třeba historické romány od S. Jeffries, ale to se dalo čekat. Líbí se mi, jak je kniha autentická, jelikož autorka ji psala před dvěmi staletí a tudíž věděla, jak se v té době mluvilo, co se dělo a jak se to dělo.
Román je o pýše, bohatství, chudobě, intrikách, záludnosti a především o lásce. Od novodobých autorů dávám přednost u méně “omáčky” a více děje a dialogů, avšak od J. Austen jsem si nemohla přát nic jiného.
Nedávno jsem shlédla i film a musím říct, že mne mile překvapilo, jak se knize podobá.
Na neustálá doporučení jedné slečny jsem se na tuto knihu rozhodla vrhnout uprostřed mé zatím největší čtecí krize... A jak to dopadlo? Zamilovala jsem se tak moc jako už dlouho ne. Hned po dočtení nechala ukápnout slzu a otevřela knihu znovu. Vychutnávala si každou větu.
Jak mě doteď mohla míjet? Dnešní romantické bestsellery na ni nemají ani z poloviny. Zamilovala jsem se do jazyku, jakým je Pýcha a předsudek psána, do prostředí Londýna a Pemberley, do Elizabeth, do Darcyho. Okouzlena jsem se nebyla schopna od knihy odtrhnout. A že byla pomalá? Miluju slow burn romance a táhlé popisy, pokud jsou kvalitní. A u téhle krásky bych klidně ještě sto dvěstě stran přidala.
Jsem srdcem i duší romantička a tomu asi odpovídá mé hodnocení. Jsem ale poměrně náročná romantička. A zrovna v tomhle případě to mělo všechno, za co jsem ochotna platit zlatem - pomalý vývoj vztahu (vlastně všech vztahů), žádná zbrklá rozhodnutí a “miluju tě” po pěti stranách, rozsáhlé, ovšem ne nudné, popisy všeho.
Vím, že na tu dobu to byla velmi výjimečná knížka, a doufám, že tomu tak je i teď. Byl to zajímavý pohled do doby domlouvaných sňatků kvůli majetku a příjemná změna od knih, kde spolu dva spí už po třech minutách. Ihned objednávám její další díla.
Kdo by je nemiloval? A tak je milujeme a nenávidíme, chápeme i nechápeme, obdivujeme i zatracujeme...
A mezi tím vším doufáme, že stejný příběh, někde, někdy, prožijeme i my. Že jednou potkáme toho svého pana Darcyho...
Krásné, něžné, romantické, plné mouder, obyčejné všednosti i křehké krásy. Četlo se to krásně. A já ty jemné doteky něhy a lásky cítím v srdci doteď.
Naprostá klasika, která měsnad nikdy neomrzí. To vzdychání ženských hrdinek slyším i přes stránky knihy... Každý si o Vánocích pouští Lásku nebeskou, já čtu tuhle knihu. Už se těším na prosinec.
Štítky knihy
Anglie láska pro ženy zfilmováno 18. století anglická literatura romantika skandály a aféry společenské romány historické romány zfilmováno – TV seriál morální hodnoty
Autorovy další knížky
| 2007 |  Emma |
| 1996 | Rozum a cit |
| 2007 | Opatství Northanger |
| 2009 | Sanditon |
| 2006 |  Mansfieldské panství |
Idealisticko-ironický román rodinného typu mi dal hodně práce při čtení. Ale jsem ráda, že jsem poznala tento klenot anglické literatury 19. století. Je důležité znát tyto pilíře světové literatury.