Pýcha a předsudek
Jane Austen
Pýcha a předsudek je jedním z nejoceňovanějších děl Jane Austenové i všeobecně. Vypráví příběh Elizabeth Bennetové, která žije se svými čtyřmi sestrami, sarkastickým otcem a maloměšťáckou, úzkoprsou matkou, která myslí jen na jediné - jak své dcery výhodně provdat. Když se na nedalekém panství Netherfield usadí mladý, svobodný a bohatý pan Bingley, je jasné, že se jej paní Bennetová pokusí získat pro jednu ze svých dcer. S Bingleyem přijíždí jeho dvě snobské sestry a zdánlivě pyšný pan Darcy, bohatý pán a majitel sídla Pemberley a poloviny hrabství Derbyshire, který na svéhlavou Elizabeth neudělá právě nejlepší dojem, narozdíl od přátelského Bingleyho, který si velmi rozumí s Lizzynou sestrou Jane. Na scéně se také objevuje pan Wickham, zapřísáhlý nepřítel Darcyho a chudý pěšák, který přijel s regimentem na zimu do města, a získává si Elizabethiny sympatie. Nic však není, jak se zdá být...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 1967 , OdeonOriginální název:
Pride and Prejudice, 1813
více info...
Přidat komentář
Když jsem byla mladší tyhle knihy mě vůbec nezajímaly v knihovně jsem se jim vyhýbala obloukem ošem teď se mi moc líbí. Jako většina holek se mi pan Darcy líbí, ale i další postavy Elizabeth, Jane nebo pan Bingle jsou velmi sympatické. Která postava si mě však nezískala byl pan Colins. Pro mě byl moc nudný a místy mi připadalo, že je snad z Marsu. Další věc co mi vadila byla ta řeč, ale to jen ze začátku než jsem si zvykla.
Mě se kniha velmi líbila. Je psána krásným jazykem v překladu Evy Kondrysové, plně se nadýchnete atmosféry počátku viktoriánské Anglie, a ačkoliv jde o společenský román, nebudete se nudit ani minutu. Při autorčině způsobu psaní to prostě není fyzicky možné :).
Knihu (a také film) miluju, takže za mě nepotřebuji dodat nic jiného. Byl by to totiž bezpochyb zcela odlišně dlouhý komentář, kdybych tady vypsala, proč tuto knihu tak zbožňuju.
Připsáno 22.7. 2017
Co jsem si tedy ještě vzpomněla, že mi trochu vadilo, jak se postavě říkalo Lízinka, ale to se dalo snadno vyřešit. Prostě jsem tam jen četla původní oslovení Lizzie, místo překladu jména. Můj názor ani hodnocení příběhu to nijak nemění.
Pýcha a předsudek je mojí nejoblíbenější knihou od J.A.. Proto k ní mám zkreslený přístup. Prostě celý ten příběh miluji. V podstatě je to jediná kniha, kterou čtu každý rok. Příběh je hezký a plynulý, postavy mají charakter a své záporné stránky (až na ty, kteří jsou moc dobří na to, aby o ostatních smýšleli zle). Hezká ukázka toho, co dokáží předsudky a neuvážené chování osob, který neznají pravdu a přesto odsuzují.
Jinak krásné vykreslení doby. Stará Anglie prostě má své kouzlo!
Kniha opět k maturitě. Hrozně dlouho jsem knize nevěnovala pozornost v domnění, že to je jen nějaký starý román, který mě vůbec nezaujal. Ale pak jsem v televizi uviděla upoutávku na film, jenž jsem prostě musela vidět! Okamžitě jsem si ho zamilovala a koupila si i knihu. Určitě mi pomohlo vidět předtím film, jelikož je tam spousta postav a bylo pro mě jednodušší se v nich orientovat. Sice mi kniha přišla poněkud zdlouhavá, ale i přesto jsem si ji zamilovala. Starý jazyk knize dodává moc krásnou atmosféru.
Strašné zklamání.
Začalo mě to bavit někdy až v polovině knihy, kdy se tam objevoval více Darcy. Jinak začátek byl pro mě utrpení.
Nádherná nadčasová klasika, miluji styl psaní Jane Austenové, miluji ty postavy, Jane a Bingleyho - i když byli chvílemi až moc milostiví, Elizabeth a v neposlední řadě Darcyho, do kterého jsem se jako mnoho ostatních dívek a žen zamilovala. Ostatní postavy mi tak sympatické nebyly, ale ony takové mají být a to se mi líbilo. Líbilo se mi, že Austenová umí vystihnout všechny bez rozdílu. Popravdě nevím, co bych knize měla vytknout. Zapůsobila na mě tak silně, že hned jak jsem ji dočetla, měla jsem chuť knížku otočit a začíst se do ní znova. Nebo přečíst si minimálně pár posledních kapitol (což jsem v té době také udělala). Poté jsem si také musela dát chvíli pauzu od ostatních knížek, jak silně a krásně na mě Pýcha a předsudek zapůsobila... Prostě je to úžasná kniha.
Klasika, kterou jednoduše miluji. Knihu jsem už několikrát četla a vždy se k ní ráda vracím. Strašně zbožňuju autorčino vyprávění a moc se při čtení těším, že se přenesu na anglický venkov a prožívám s postavami jejich trápení i radosti.
K pýše a předsudku jsem se dostala až poněkud v pokročilejším věku, o to více si tento klasický román vychutnávám čtením i sledováním různých filmových zpracování. I když nevládnu anglickým jazykem, vždy mi udělá radost některý díl v původním znění z miniserie z roku 1995 s Colinem Firthem.
Četla jsem si 5x a pořád se mi moc líbí. Je to jediný román, který mám ráda. Líbí se mi povaha Elizabet i Darcyho. Bingly a Jane jsou takoví...no..až moc hodní a důvěřiví. Co se mi na knize nejvíce líbí není děj, ale to že autorka nevrazila do knihy více postav než bylo potřeba.
Mám hodně ráda tento film a proto, když jsem se pouštěla do knížky, měla jsem obavy, že to nebude ono. Nedokázala jsem si představit, že takovou ironii dokáže někdo vyjádřit i slovem, velké zásluhy jsem totiž přikládala hercům. Takže pro mě bylo neuvěřitelné překvapení, že ta kniha je ještě vtipnější. Už se těším až si od Austenové přečtu další díla.
Takhle jsem se do knihy už dlouho nezamilovala. I přesto, že nejsem zvyklá číst klasiku, neskutečně miluju postavy, které jsou úžasně a uvěřitelně napsané, miluju styl psaní (a velmi vydařený překlad) a úplně nejvíc miluju ten příběh. Něco tak dokonalého jsem už hodně dlouho nepotkala.
A jelikož už asi nic pořádného nevyprodukuju, tak komentář ukončím a jdu jen zamilovaně sedět na posteli jako rozteklá hromádka štěstí.
Červená knihovna pro mě nikdy moc nebyla. Ale zkusila jsem tuhle klasiku. A musím přiznat, že se mi hodně líbila. Krásně psané, nadčasové, vtipné, chytré.
Začetla jsem se tak lehce až jsem tomu sama nevěřila. Jelikož jsem od knihy neměla velká očekávání .A film byl taky naprosto úžasný.
Kniha se mi moc líbila, i když jsem měla ze začátku problém se do ní začíst. Je to úplně jiný styl psaní, příběh z konce 18.století. Život, jaký si v dnešní době dokážeme jen stěží představit.
Vdavky v 16.letech a když bylo slečně 21-22 let už ji pomalu nazývali stará panna.
Nejvíc se mi líbilo asi posledních 150-200stran, kde se přeci jen toho dělo víc a nebyly to jen bezduché rozhovory.
Určitě se budu ke knize chtít někdy vrátit a přečíst to, co mi nyní uteklo.
Úžasné postavy, hezký (i když jednoduchý) příběh. Líbí se mi, jak si tehdy všichni vykali, jaká byla úcta mezi lidmi (ale iluze si nedělám), život byl pomalejší a jednodušší. A takových lidí jako byl pan Collins je i v dnešní době plno... :/
I když konec byl již od začátku jasný, bylo to moc fajn čtení, i když jsem se občas nevyznala v osobách-chvilku se psalo o jedné slečně jménem, pak se vdala a hned "paní Colinsová", to mi chvilku trvalo, než jsem si to všechno uspořádala :)
Kniha mého života! Četla jsem ji už 3x a ne naposledy. Tato kniha ani nejde popsat slovy, musí se přečíst...
Štítky knihy
pro ženy zfilmováno 18. století anglická literatura romantika skandály a aféry společenské romány zfilmováno – TV seriál morální hodnoty anglické rományAutorovy další knížky
2007 | Emma |
1996 | Rozum a cit |
2007 | Opatství Northanger |
2009 | Sanditon |
2006 | Mansfieldské panství |
Velmi obdivuji autorčin styl a také předvídavost. Dvě stě let starý příběh z britské společnosti, v němž se objevují dialogy, které by mohly zaznít i dnes. Přitom nádherně ilustruje způsob života, morálku, společenské normy té doby, kdy ženám v podstatě nezbývalo nic jiného, než se dobře vdát a kolem tohoto cíle se často točilo konání celé rodiny. A Elizabeth je přitom sympatická, civilní, rozumná, samostatně přemýšlející, příjemně ironická. Ostatní postavy jsou různorodé, krásně dotvářejí obrázek doby. Ale co je nejdůležitější, prostě se to dobře čte a před koncem jsem se opravdu netěšila, až se budu muset s příběhem rozloučit.