Pýcha a predsudok
Jane Austen
Není pochyb o tom, že hrdinka románu Pýcha a předsudek, Lízinka, je sama Jane Austenová (1775-1817). Přestože prožila tak typicky nekonfliktní život (nikdy se neprovdala a jediné nabídnutí k sňatku prý během hodiny důrazně odmítla), neobráží se v jejím díle žádná osudová hořkost. Zdá se, že se ze své pozice dcery bez věna, a tudíž dívky bez zvláštních šancí na lepší sňatek, spíš nesmírně bavila – asi jako člověk, který v divadle sleduje zábavnou komedii. Přidáním ironického podtextu posunula románovou tvorbu ze sfér naivního realismu o několik generaci kupředu. Víc než půldruhého století je doba, která dovedla pohltit stovky literárních děl, jimž se při zrodu prorokovala nesmrtelnost; a byla to díla s daleko efektnějšími a vzrušivějšími náměty než Pýcha a předsudek. Jemné kouzlo Jane Austenové má svůj stálý vděčný okruh čtenářů a každá nová generace autorčin odkaz objevuje po svém, v nových barevných odstínech a v novém lesku.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 1997 , Media klub (SK)Originální název:
Pride and Prejudice, 1813
více info...
Přidat komentář
Ač mám ráda historické romány, tenhle mi v přečtených knížkách chyběl. Takový skvost :o), až je mi líto, že jsem se k němu nedostala dříve. Asi není třeba knížku představovat... A i když jsem od knihy hodně očekávala, vůbec mne nezklamala. Popisy charakterů postav jsou brilantní. Přečetla jsem ji velmi rychle, četlo se to témeř samo. Prostě klasika, která se mi líbila.
.................................................................................
A dva dny na to jsem si neodpustila skouknout i film.... ááááá to byla nádhera. Není nad to si občas mé oblíbené thrillery proložit romantikou.
Přiznám se, že jsem nejspíš viděla filmové zpracování s Kierou Knightley a Matthewem MacFadyenem, které mě naprosto uchvátilo. Musím ovšem říci, že většinou je knížka nesrovnatelně lepší, ani teď nezklamala, ale film se jim dost povedl. Kniha byla samozřejně obsáhlejší a vysvětlovala hodně podrobností.
Od této autorky je to má nejoblíbenější knížka, přijde mi, že i nejromantičtější. Je to prostě klasika. Můžu jenom doporučit
Právě jsem se dodívala na film,teď se chystám na knihu..už jen film se mi velice líbil,tak si myslím,že kniha bude naprostá bomba..ale je ostudou,že se k takové knižní klasice dostávám až teď a velmi toho lituji,že jsem po Jane Austen nesáhla už dřív..tak hurá do toho:)
Krásný zážitek. Jeden z nejlepší románů co jsem četla. Divím se, že jsem ke knížce dostala až teď.
Moje neoblíbenější kniha vůbec, vlastně i autorka... Četla jsem od Jane Austenový skoro vše a vše se mi líbilo. I film je dost povedený, i když s pár mezerami.
Pýcha a předsudek je jedna z nejkrásnějších knih, jaké jsem četl. Je až s podivem, že mě romantika tak zaujala, ale kniha má své osobité kouzlo. Příběh je v podstatě jednoduchý, ale tím více příjemný, s morálním nadhledem a vynikajícími postavami. Elizabeth je jednoduše kouzelná a pan Bennet bezesporu nejvtipnější.:) Dlouho jsem neměl tak dobrou náladu po dočtení knihy.
---------------------------------------------------------------------------------------
Stejnojmenný film na motivy knihy:
Zde jsem možná udělal chybu, když jsem si film pustil hned po dočtení knihy. Bez mírného odstupu působí děj uspěchaně a zkratkovitě. Jinak ale nemám moc co vytýkat. Vynikající obsazení, K. Knightley byla vážně kouzelná, nádherná kamera i scenérie. Scénář, který neochudí diváka o nic podstatného. Výtku bych si neodpustil snad u ztvárnění pana Benneta, který mohl být více "noblesnější". Film je tedy vynikající a věrnou alternativou pokud nechcete číst, nicméně, kniha je kniha.
Navzdory všeobecnému nadšení touto knihou, mě příliš nezaujala. Příběhy Austenové mi připadají neustále stejné jen s jinými variacemi. Pro mě kýčovitá přeslazená. Hvězdičku dávám autorce za odvahu a ambice psát v době, kdy to pro ženu nebylo vůbec jednoduché.
... knížku jsem četla hlavně proto, abych mohla porovnat s filmovým zpracováním, co právě dávali v noci o Štědrém dnu. Příběh se mi moc líbil, doba plesů, uvádění dívek do společnosti, v takové době by se mi líbilo. Důležité bylo, že jsem věděla, o kom čtu, kdo s kým byl jak v příbuzenském vztahu, zkrátka dávám plný počet hvězdiček
K této knize se vždy ráda vracím a asi neexistuje kniha, která by ve mně nechala více, než Pýcha a Předsudek. Možná je to sympatiemi k Elizabeth, možná tím, že zkrátka nelze nemiloval pana Darcyho. Lehce napsané, bez zbytečného kýče a s kouzlem toho, že po i padesáté vás kniha nadchne a vy ji přečtete na jeden zátah.
Stěžovat si mohu jen na jednu věc a sice na to, že díky panu Darcymu mám pocit, že nikdy nenajdu muže, který by mi vážně vyhovoval. Laťku nasadil neskutečně vysoko:)
O této knize se tolik mluví, že jsem měla stejným dílem strach i zájem si ji přečíst. Mám ráda klasiku, mám ráda autory, kteří prošli sítem času a dodnes se jejich díla opěvují, málokdy se mi stane, že se zklamu v někom, koho kritici i čtenáři mnoha generací uznávají a vynášejí do nebes... Málokdy, ale přece a to se mi stalo přesně s Pýchou a předsudkem.
Upřímně řečeno, vzhledem k cavykům, co se kolem této knihy dělají, jsem čekala, že to bude vážně dobré, že se pobavím a poučím. Místo toho jsem se pekelně nudila. Začalo mě to aspoň trochu bavit asi padesát stran před koncem, pořád jsem čekala, kdy se začne dít něco zajímavého nebo mě omráčí autorčina filozofie. Ano, ona ironická perokresba karikatur doby se mi líbila, slečna Austenová byla očividně výborná pozorovatelka a uměla své okolí vykreslit s úžasnou přesností a dobře mířenou ironií, nicméně to mi nestačilo k tomu, abych si z knihy něco odnesla. Nepotřebuji dramatické děje, umírání či nečekané "dickensovské" peripetie. Mám dokonce radši knihy, kde se víc děje odehrává na duševní rovině. Tady jsem ovšem nedokázala obdivovat ani styl, ani vykreslení postav (upřímně mi přišli všichni jaloví, pan Darcy mě nezaujal absolutně ničím, aspoň Elizabeth byla sympatická a bystrá, a jediný, kdo mě opravdu bavil byl pan Bennet) a děj už vůbec ne. Chápu, že je celý příběh parodie, každopádně já jsem nebyla s to jeho kouzlo zachytit, seč jsem se snažila. Slečně Austenové dám ještě šanci, protože její osobnost obdivuji, nicméně mě mrzí, že mě svým údajně nejlepším dílem tak zklamala.
Klasická anglická literatura, příjemné a poklidné čtení, krásný příběh. Připomnělo mi to období bez mobilních telefonů, kdy jsme si psali zamilované dopisy a to čekání na pošťáka - přinese psaní, nebo ne - tak to bylo vzrušující období - stýská se mi po psaní klasických dopisů ať už jsem si psala s přítelem či kamarádkou :-)
Tuto knihu jsem si chtěla přečíst už dávno a jsem ráda, že jsem se k ní konečně dostala. Je zde jazyk spisovný a kompozice chronologická. Místy jsou použity zastaralé výrazy. Je zde také užitá přímá řeč. Než jsem začala tuto knihu číst, viděla jsem zfilmovanou verzi románu Rozum a cit od stejné autorky. Říkala jsem si, že číst stejnou knihu je zbytečně, když už jsem viděla film, a tak jsem se rozhodla přečíst si Pýchu a předsudek. Popravdě jsem čekala, že se mi bude tato kniha líbit, protože mám ráda dlouhé a zamotané romány, ale byla to asi nejlepší kniha jakou jsem kdy četla. Knížka se mi četla dobře až na některé zastaralé výrazy. Rozhodně mám v plánu přečíst si další knihy do této autorky. Tuto knížku bych doporučila všem čtenářům, ale pozor. Někdy je v těch jménech dost veliký zmatek. :)
Velice pěkná kniha. Text je psán v chronologické kompozici. Z hlediska jazykové vrstvy je jazyk textu spisovný. Občas jsou použité zastaralé výrazy neboli archaismy. Příběh pojednává o tom, jaká byla venkovská společnost v 19. století v Anglii a o snaze matek provdat své dcery co nevýhodněji. Autorka však odmítá sňatky z rozumu a bez lásky a stylizuje se do hlavní postavy Elisabeth Benetové, která se vysmívá pošetilosti a pýše, což jsou typické vlastnosti tehdejší doby.
Tuto knihu jsem četla ráda a opravdu se mi líbila. Doporučila bych ji všem čtenářům (spíše čtenářkám), kteří mají rádi romantický příběh lásky a jeho šťastný konec. Kniha se mi četla dobře. Byla čtivá a poutavá. Zhlédla jsem i zfilmovanou verzi, která je také povedená.
Takové dívčí počteníčko. Zajímavé, i když zpočátku předvídatelné. Líbilo se mi, jak spisovatelka propracovala charaktery. Seznámila čtenáře s postavami natolik, že věděl jak s v dané situaci zachová. Jen mi vrtá hlavou, proč vždy, když vložila do díla dopis, místo jména adresáta vložila atd. (Např.: Tvá atd. místo Tvá Jane).
Jednu hevězdičku ubírám za to, že jsem si knihu nepřečetla dřív. Asi by mě i víc dojala a zasáhla. Každopádně takovou parádu a pobavení jsem nečekala, ironie a humoru si cením nejvíce, díky tomu to nebyla klasická červená knihovna, ale roztomilé čtení. Elizabet je skvělá a pan Darcy... kdo by se v něm taky vyznal :-)
Štítky knihy
pro ženy zfilmováno 18. století anglická literatura romantika skandály a aféry společenské romány zfilmováno – TV seriál morální hodnoty anglické romány
Autorovy další knížky
2007 | Emma |
1996 | Rozum a cit |
2007 | Opatství Northanger |
2009 | Sanditon |
2006 | Mansfieldské panství |
Ze začátku mně Pýcha a předsudek moc neoslovila, dialogy se táhly, ale postupem času si mě jednotlivé postavy začaly získávat. Elizabeth je úžasnou hlavní postavou, která svou inteligencí převyšuje všechny ženy v románu. Moc se mi líbila postava paní Bennetové - trapné matky, bez které by příběh ztratil pár vtipných okamžiků. Co se týče pana Darcyho, tak jsem si ho oblíbila hned na začátku. Sice jsem pak o něm začala pochybovat jako Elizabeth, ale nakonec si mě zas získal. Toto byla moje první kniha od Jane Austenové a už jen hledám skulinku času, ve které bych se mohla pustit do další knihy od této autorky.