Quo vadis

26.12.2018

Po přečtení si člověk musí položit otázku...Quo vadis?

Přečetla jsem jenom asi 30 stránek a knížkou jsem přehodila pokoj...
Takovej bordel v tom...

02.10.2018

Příběh je krasně zasazen, postavy mají příjemný vývoj a celkově se s nimi velmi dobře soucítí a vytváří si k nim vztah.
Já jsem velmi zarytý ateista, ale číst tuhle knihu pro mě bylo velmi poutavé a krásné.
celkově mě to utrdilo k mému názory na existenci boha a všechny tyhle náboženské blázniviny.
Mimoto je hezké koukat jak i křesťanství bylo ve své čisté podobě čisté a nekonfliktní a co z něj lidé a čas udělali. Uvědomila jsem si, že v základní podobě asi každé náboženství může být čisté, ale nakonec lidi z něj dělají radikální myšlenky a směry.

20.09.2018

Na úvod chci předeslat, že nemám nic proti dílům s křesťanskou, resp. náboženskou tematikou, každé Vánoce je naší tradicí dívat se na jeden a ten samý film o Panně Marii a Ježíši Kristu a ráda si jednou za čas pročítám Bibli, zejména evangelia a Zjevení Janovo, ale hlavně mám velmi, velmi oblíbené svitky od Mrtvého moře. Naopak záměrně nečtu skutky a slova apoštolů. Proto ani Quo vadis jsem nedočetla.
Jakmile se v románu zmínila jména apoštola Petra a také Pavla z Tarsu, vytušila jsem, že bude problém. Trefila jsem se. Víceméně od té doby se začala kupit slova láska, odpuštění, milosrdenství. Hloubku ani květnatost příběhu neupírám, ale povrchně krásně znějící slova, kterými je popisován, prostě nemohu skousnout. Přitom apoštol Petr hned několikrát zradil Krista a Jeho lásku. Pavel z Tarsu zase v Novém Zákoně se zaujetím odsuzuje třeba to, aby ženy vyučovaly a kázaly mužům a úspěšně je tak vykazuje na několik staletí do ústraní a podřízenosti. Od takového člověka poučení nepřijímám a nepřijmu. Co se týče faktů, tak dnes už historie přiznává, že to pravděpodobně nebyl Nero, kdo nechal zapálit Řím. Mučení jakéhokoli živého tvora je samozřejmě odporné a věřím, že Sienkiewicz je popsal se vší otřesností. A v zájmu objektivity si můžete obraz raného křesťanství a jeho "lásky a milosrdenství" dotvořit ze skutečného, strašného a smutného osudu antické vědkyně a myslitelky Hypatie. Ta zemřela kvůli krutosti běsnících křesťanů. O pozdějším překrucování a potírání Kristova učení radši ani nemluvě.
Jednu hvězdičku dávám za literární sloh, který je skutečně hezký, i když je znát, že kniha byla napsána v 19. století. Ocenila jsem slovník pojmů na konci knihy. Líbil se mi rozvíjející se vztah mezi Euniké a Petroniem. Každopádně ačkoli respektuji oblíbenost Quo vadis a spisovatelský autorův um, pro mne je kniha katolickou propagandou.

Knihu jsem zkoušela číst už dvakrát, ale nedokážu se překousat přes prvních 100 stran. Nevím jestli se k ní někdy vrátím, začátek mi přišel dost nezáživný.

12.08.2018

Kniha se mi líbila a určitě to bude jedna z těch na které dlouho nezapomenu. Příběh byl velmi napínavý a o hlavní postavy jsem se v průběhu děje velmi bála. Začátky křesťanství byly nesmírně těžké.

11.08.2018

Moc pěkný historický román z počátku křesťanství. Jen bylo na mě moc drasticky vykreslené vraždění křesťanů. Kniha mi hodně přinesla.

30.07.2018

Nejlepší částí je bezkonkurenčně smrt křesťanů v cirku a nejlepší postavou Petronius (❤) a caesar Nero.

25.07.2018

Moje křesťanské srdce přetékalo hrdostí a dojetím.

24.07.2018

Knihu jsem četla už dávno, ale pořád ji řadím mezi výborné. Neuvěřitelně mě tehdy chytla, nemohla jsem se od ní odtrhnout.

22.07.2018

Veľkolepý príbeh a famózne spracovanie...

17.07.2018

Nepřekonatelný román, který v kontextu reálií dekadentní pompéznosti elitářství a zkaženosti velkolepého Říma vykresluje podstatu křesťanství možná lépe než samotná Bible.
Jak řádky plynou postupně se rozšiřující požár lásky k mladičké a překrásné Lygii jako plameny nenávratně pohlcující ulice pod Palatinem i srdce také odpovídá na otázku, jak moc je člověk schopen bezpodmínečně někoho milovat, a zároveň v mladém patriciovi promítá nezlomnou odhodlanost k dokonalé transformaci duše ve chvílích, kdy je člověk něčemu ochoten odevzdat i svůj vlastní život.
Bravurně zachycené postavy jejichž dialogy se co do stylistiky tak obsahu blíží dokonalosti z tisíce chodů sestavené slavnostní tabule cézarova stolu, aby mohly být na konci korunovány dechberoucím Petroniovým monologem tak jako jeho vlastní žíly nelítostnou čepelí osudu.
Ano.. kniha se mi líbila.

11.07.2018

První křesťané v Římě a velký hon na ně. Římský občan Vinicius se zamiluje do zajatkyně Lygie, která je navíc křesťanka. Pár let počkám a přečtu si ji zas.

27.06.2018

Tahle kniha neměla chybu. Perfektně napsané.

16.06.2018

Quo vadis patří k mým oblíbeným knihám. Příběh nemá téměř chybu. Autor ukazuje život otroků a bohatých v té době. Ze začátku si musíte zvyknout na jazyk, ale jinak se kniha čte lehce.

11.06.2018

UF.. každý asi má nějakou tu klasiku, kterou zrovna nemusí. Tohle je ta moje. V mých očích je Sienkiewicz zaujatej nacionalista a zaujatej fundamentalista. Sice mne taky dojímá ta scéna "kam kráčíš, pane", jenže mi přijde, že si ty křesťany pan autor moc idelizuje. A naopak ostaním Římanům zbytečně křivdí. Já tenhle náhled, kdy je někdo líčí hlavně jako dekadentní prasata, prostě nemám ráda.

10.06.2018

To je příběh....

11.05.2018

Zaujimavou formou priblizene obdobie vlady cisara Nera v Rimskej risi, zivot a pozitky mocnych, ubohost chudobnych. Cas, ked otroci boli vnimani ako zvierata. Sposob kvetnateho vyjadrovania sa urodzenych postav sa mi zdal nudny - hlavne v prvej casti knihy alebo som si na to postupne zvykol. Velmi detailne bolo opisane ako krestania, ktori boli krivo obvineni zo zalozenia poziaru Rima, zomierali kvoli cisarovi a pre potesenie ludu.

28.04.2018

Zanechalo to něco nepříjemného a bylo to rozvláčné. Pouští a pralesem mám rozhodně raději.