Quo vadis
Henryk Sienkiewicz
https://www.databazeknih.cz/img/books/94_/94660/bmid_quo-vadis-MHl-94660.jpg
5
2823
2823
Quo vadis je román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze z roku 1895, za který o 9 let později obdržel Nobelovu cenu. Děj se odehrává v římském impériu za vlády císaře Nerona. Na pozadí milostného příběhu římského patricije Vinicia a křesťanky Lygie popisuje počátky křesťanství, krutosti ze strany Říma, Neronovu znuděnou zvrhlost, požár Říma atd. Významnou roli hraje také Petronius, Viniciův strýc a Neronův arbiter elegantiarum neboli soudce ve věcech vkusu. 14. vydání, doplněno plánem Říma od Antonína Berana.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1958 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
Quo vadis: Powieść z czasów Nerona, 1896
více info...
Přidat komentář
Nadhodnocená kniha. Je to takový dobrodružný historický příběh, v němž křesťané jsou ti dobří a římané ti zlí. Rozhodně mi dala trochu poučení z historie, jinak vůbec nic.
Pobavila jsem se u komentářů, že křesťané připomínali hnutí z 60. let pod vlivem psychotropních látek a také komentář o napravení bad boye Marcuse Vinicia a zmrda Chilóna :))... je pravda, že kniha je psaná pohádkově. Ale je to příjemné přečíst si knihu, která je znalostně přínosná, hezky napsaná a přesto to není náročná literatura. Kniha je psaná opravdu trochu (trošilinku) ve stylu amerických Hollywood filmů (tím nechci tuto knihu nijak hanit, protože se mi opravdu moc líbila)!
Zamyslela jsem se nad postavou Nerona. Jaký by asi byl tento člověk, kdyby vyrostl v normálních podmínkách, kde by od samého dětství, jeho egoistická přání narážela na ostré hrany okolí, jako u náš běžných lidí? Jak moc degeneruje člověka výchova ve stylu "ty jsi bůh a můžeš vše, co si zamaneš" a do jaké míry hraje roli jeho charakterová zkaženost, aby se z něj stal takový tyran? Asi se to nikdy nedozvím, leda, kdyby existovala reinkarnace a on se narodil v nějaké jiné době a v jiné roli.
Vím jistě, že si ji znova nepřečtu. Těžký rozjezd, pak jak sinusoida - některé pasáže neuvěřitelně nezáživné, jiné se přímo hltají.
Pro mě další mínusy - láska až za hrob a věčné achání nad touto láskou - asi jsem cynik, ale to jde mimo mě; a křesťanství - respektive křesťané, kteří mi spíš připomínali hnutí let 60. po požití psychotropních látek. Ale ok, beru to, je to klasika. Navíc co byste chtěli od Poláka? :) Bližší mi byla podobná kniha "Nepřátelé lidstva"
"Kam kráčíš" je kniha, která mě pohltila. Nemám ve zvyku brečet u filmu, natož u knih, ale tohle dílo mě dokázalo rozplakat. Proč? Realisticky popsané všechny útrapy, kterými museli projít první křesťané, je docela silné kafe. I když tuhle berličku lidstva odsuzuji, musím uznat jednu věc: původní myšlenka byla správná, bohužel středověk zavedl jiná pravidla a z křesťanské lásky nám zbyl jen pojem a náboženští fanatikové podobní Crispovi.
Přestože je to relativně obsáhlé a podrobné dílo napsané na téměř 500ti stranách, což může být překážkou pro méně náročné čtenáře, myslím si, že tu knihu by si měl skutečně přečíst každý. Dostatečná, až nadprůměrná slovní zásoba zaručila Sienkiewiczovu čtenáři skutečně nadpozemský požitek z četby. A přestože je venku i film, ne zrovna vysoce hodnocený, myslím si, že když už člověk tedy zavrhne knížku, měl by se podívat aspoň na ten snímek. Ačkoli se tak připraví o opravdu nevšední zážitek. Opravdu skvostní dílo, za které právem dostal autor Nobelovu cenu.
Výnimočná kniha a pozoruhodný príbeh napísaný ešte pozoruhodnejším štýlom. Sienkiewiczova Nobelova cena je plne zaslúžená, o tom ani pochýb.
Quo Vadis? Otázka, ktorá núti k zamysleniu. Nie len o vlastnej ceste, ale o ceste každého z nás.
Dej odohrávajúci sa v starovekom Ríme za vlády krutého a nechutného Nerona, v období keď sa začalo šíriť kresťanstvo. Kniha odhaľuje lásku Lygie a Vinicia, ktorá je autorom vykreslená, takmer do dokonalej podoby. Cesta tejto lásky kráča cez neľahký osud, v ústrety dovolávajúcej sa spravodlivosti u nového kresťanského Boha. Krutý vládca Neron, obviní kresťanov z toho, že oni zapálili Rím a to mu umožňuje usporiadať tyranské hry, v ktorých vyznávačov tejto novej viery mučí a zabíja. Scény, ktoré sa odohrávali v amfiteátroch a ktoré Sienkiewicz dokázal veľmi presvedčivo podať, naháňajú husiu kožu a nedovoľujú ani v najmenšom prijať skutočnosť, že niečo tak nespravodlivé a neľudské sa skutočne stalo.
Ja, ako zarytý ateista, som doslova hltala každé slovo, každú vetu a celé dielo, ktorého hlavnou témou je viera a kresťanstvo. Chilónove odpustenie a jeho krst vo mne zanechal veľmi silný dojem.
Quo Vadis je pre mňa nie len cesta lásky, ale aj cesta pravdy a odpustenia.
Krásný a silný příběh, který ukazuje život ve starém Římě, lůzu i život boháčů, pronásledování křesťanů i šíleného Nera a také příběh jedné velké lásky. Když jsem četla, říkala jsem si nejprve proč je kolem toho takový rozruch, když je to takový klasický historický příběh, jakých jsou spousty. V další fázi jsem se pracně prokousávala zdlouhavými popisy, kterých tu bylo až moc, a v duchu jsem autora podezírala, že zkoušel kolik slov se dá nacpat na stránku. Ale potom nabral příběh spád, a těch silných momentů, především při šíleném zacházení s křesťany nejen v aréně, bylo hodně. Navíc je v příběhu spousta dobrých myšlenek. Charaktery postav jsou výstižné, Nerovo šílenství, Viniciova láska a oddanost, Petronius - stoik a obdivovatel krásy, Lygiina věrnost atp. Ano, je tu i hodně myšlenek točících se kolem víry, ale vzhledem k tomu, o čem quo vadis je, to může čtenář předem čekat a buď číst nebude a nebo dá příběhu šanci, a pak udělá jen dobře, protože jako celek je to úžasný historický příběh s mnoha silnými momenty. I přes ty obsáhlé popisy dávám 5 hvězdiček, protože konečný dojem, který ve mně dílo qou vadis zanechalo, tomu odpovídá.
Je to jedna z nejlepších knížek, které jsem kdy četla. Prostě... kdo nepřečte, nepochopí.
Krásná knížka. Byla krásná příběhem lásky a plná víry, ale také krutovládou císaře Nera, který nechal padnout římskou společnost. Do protikladu se pak přidává hnutí prvních křesťanů. Historický román, který by měl být povinnou četbou každého z nás :)
Nenechte se odradit složitějším rozjezdem...chvíle listování a hledání významu slov v přiloženém rejstříku je malá daň za zážitek, jež vám tento nádherný a dojemný příběh bezesporu přinese!
Okénko do historie, jak velmi těžká byla cesta prvních křesťanů...oddanost, láska a nehynoucí víra. Román, za něž autor dostal Nobelovu cenou, byste si neměli nechat ujít ;o)
Prvních sto stránek jsem se musel přemáhat a trochu mě to nudilo. Zbytek jsem přečetl za týden a hvězdiček bych dal klidně 6.
Úžasná kniha, jsem věřící a tohle mi ukázalo ještě jiný pohled. Velmi napínavá, ani jsem nemohla odtrhnout oči. Také mi svým způsobem připomíná Sinuheta, kterého zbožňuji. Myslím, že se k ní budu vracet. :)
Náročné a těžké čtení, ale stálo to za to. Asi by dokázala člověka dokonce obrátit k víře.
Velmi čtivé, prostředí vládců mi trochu upřipomnělo Egypťana Sinuheta, mou oblíbenu knihu.
Tuto knihu bych spíše doporučoval těm lidem, kteří jsou věřící, protože mně samotného výňatky z Bible nesedí. Každopádně popis boje "Hercula" s býkem s přivázanou ženou byl fantastický :)
V určitém věku (15–16 r.) to pro mě byla knížka, která mě naprosto pohltila, četla jsem ji aspoň 30krát dokola. Okouzlující mozaika příběhů, oživlé dějiny.
Bibličtí apoštolové Pavel a Petr jako postavy v beletrii, to bylo pro mě tehdy něco nového a nečekaného.
Dále: napravený bad boy Marcus Vinicius. Nepřekonatelný Petronius aka arbiter elegantiarum. A samozřejmě nejlepší postava: zmrd Chilón Chilonides.
Vzhledem k tomu, jakou práci si dal autor s rešeršemi a jak vše krásně organicky včlenil do příběhu, nepochybuji ani na sekundu, že by se mi kniha úplně stejně líbila i dnes.
Štítky knihy
křesťanství zfilmováno víra Řím mučednictví rané křesťanství pronásledování křesťanů Nero, římský císař historické romány klasická literaturaAutorovy další knížky
| 1990 |  Quo vadis |
| 1988 | Pouští a pralesem |
| 1986 | Ohněm a mečem |
| 1988 | Potopa |
| 1995 | Pan Wolodyjowski |
Doma máme túto knihu odjakživa.. jediné, čo lutujem je, že som si ju neprečítala skôr :) krásna kniha..