R.U.R.
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30498/r-u-r-30498.jpg
4
5811
5811
ROSSUM´S UNIVERSAL ROBOTS Divadelní hra Karla Čapka R. U. R. vyšla poprvé v Aventinu v roce 1920. Patří mezi nejčastěji vydávané autorovy hry.
Přidat komentář
Další Čapkovo drama, které se mi v posledních týdnech dostalo do rukou. Opět mne vedlo k zamyšlení. Opět jsem četla se zatajeným dechem a i když jsem příběh znala ze školních lavic, přeci jsem se neubránila údivu.
Kdyby tak Čapek věděl, jak moc jsou jeho díla nadčasová!
Čtivé, má to spád a žádné zbytečné detaily. Nečekala jsem to, ale pohltilo mě to a přečteno jsem měla za chvilku. Postavy jsou autentické, každá něco reprezentuje, autor si zde hraje se jmény. Jako rozjezd do Čapkovy tvorby rozhodně doporučuji, mile mě překvapila!
Pro milovnici sci-fi jasná volba při výběru v rámci povinné četby. Tahle kniha by si zasloužila dobré filmové zpracování.
Knihu jsem četla jako povinnou četbu moc dobrý dojem na mě neudělala. Námět hezký, ale zpracování... Tahle utopie není tak originální, aby to vyvážilo Čapkův styl psaní, který mně prostě nesedl.
Drama, které je důkazem toho, že lidská morálka se vyvíjí pomaleji než-li technika. A tady jasně popsal, že se to nám - lidstvu - může vymstít a obrátit proti nám.
R.U.R. se mi líbilo, ale i přesto jsem musela dát jenom 3*, protože Matka (nebo Bílá nemoc) se mi líbila více.
Skvěle napínavé dílo k zamyšlení, musela jsem být naprosto soustředěná abych vše správně pochopila a vstřebala. Každopádně mě tahle hra naprosto fascinuje, stejně jako Bílá nemoc, kterou jsem si měla možnost zahrát v divadle. R.U.R bych si rozhodně chtěla zahrát také. Jediné co bych vytkla (ale to si může každý režisér upravit) bylo hodně slov a méně akce. Jinak to bylo velice no prostě FASCINUJÍCÍ. Děkuji za Karla Čapka....
Pan Čapek byl nesmírně inteligentní člověk, který dokázal rozpoznat ve své době nejednu věc ohrožující lidskou existenci a za to ho mnozí uznávali, uznávají a uznávat budou. Za mě další skvělé drama, ač dramatům neholduji. Ta nadčasovost tam pořád je.
Čtyři hvězdy proto, že se mi Bílá nemoc líbila o krapet víc.;)
Jako soubor myšlenek vynikající, ale jako knihu jsem si podobu scénáře divadelní hry příliš neužil. Zřejmě by bylo lepší zhlédnou v divadle, pak by to jistě byla bomba.
Úžasná divadelní hra. Karel Čapek byl neuvěřitelný vizionář. Už tehdy věděl, kam svět směřuje (a to stále). Uvědomoval si nebezpečí, které je s tím spjato. Varoval nás před ním. Ale my stále nedbáme.
Je neuvěřitelné, jak v takové zkratce - pouze svižnými dialogy - dokázal navodit atmosféru a vystihnout tragické události spojené s výrobou robotů. Dnes by z této myšlenky patrně vznikla několikadílná sága.
Drama je to tragické, leč v závěru nám svitne přeci jen nějaká naděje. Naděje je důležitá. Ale skutečně má ještě lidstvo nějakou naději?
Karel Čapek je jeden z našich nejznámějších autorů a spisovatelů, tudíž si myslím, že každý správný čtenář by měl alespoň jednou za život nějaké jeho dílo zkusit.
R.U.R je podle mě dobré drama pro začátek, pro zjištění autorova stylu psaní.
Mně osobně se to četlo vcelku dobře, asi i proto, že tato divadelní hra je krátká. Určitě souhlasím s názorem, že toto dílo je nadčasové.
Cetla jsem ji uz nekolikrat a muzu rict, ze zase za par let si ji prectu zas. Čapek jeste nikdy nezklamal
Tezko se mi formuluje nazor. Je to urcite nadcasove dilo, se spoustou vystiznych myslenek, ale v kontrastu dnesni doby to pusobi prilis jednoduse a ma mnoho nevyuziteho potencialu, ktery by dokazal hru jeste vice zdramatizovat.
Pan Čapek je právem považován, mimo jiné, i za jednoho ze zakladatelů sci-fi. Přiznám se, že to bylo moje první setkání s touto knihou, přestože tento žánr preferuji. Skoro se stydím sama před sebou, že jsem si knihu nepřečetla dřív. Myslím, že je to kniha, která nezestárla s postupem let, naopak téma je nadčasové, navíc psané formou divadelní hry, což mu dodává také jistou odlišnost. Pro mě velice čtivé a musím říct, že před "tatínkem robotů" smekám.
Četla jsem kvůli čtenářskému deníku na škole. Nijak se mi moc nelíbila. Ale není to můj styl knížek.
Asi nejlepší divadelní hra o Karla Čapka, snad ještě vedle Války s mloky. Celou dobu čtení Vás mrazí v zádech z toho bravurní kontrastu událostí, které se odehrávají na scéně, a které jsou v pozadí. Člověku je skutečně smutno z osudu všech postav, a nejspíše to nezachrání ani optimistický vhled do možné budoucnosti lidstva. Tak či onak, přečtení knihy nikdo nemůže litovat, kor v době tak masivního technologického rozmachu. Alespoň si všichni dáme trochu větší pozor na to, co se kolem nás děje.
Mrzí mě, že ačkoliv už v dávných dobách lidé věděli, kam všechny tyto vynálezy povedou, stále se nic neděje a stále se tu zvesela držíme ve svých starých vyjetých kolejích, které nemohou skončit ničím jiným, než zkázou celého lidstva.
Čapek v R.U.R. dokonale vystihl naši budoucnost. Naším smyslem života opravdu bohužel je a vždycky bylo, vytvořit si co největší pohodlí na úkor všeho ostatního. Kde se v nás vzala, tahle vlastnost? Je to nějaký nebezpečný parazit, který infikoval miliony, ne-li miliardy lidí, nebo je to něco, co v nás bylo zakořeněno od samotných počátků?
Alquistův projev na konci byl nesmírně krásný a celkovou pointu díla jsem si také zamilovala. Vůbec se nedivím, že bylo R.U.R. přeloženo do 30 ti jazyků, protože je to dílo napsáno s neuvěřitelnou lehkostí a zároveň obsahuje velice důležité a v dnešní době aktuální varování, které bychom rozhodně neměli opomíjet. Určitě doporučuji přečíst všem, kteří o tom uvažují. I když je kniha psána formou rychlých dialogů a určena pro hraní v divadle, rozhodně jí to neubírá na půvabu.
Sice se jedná o další maturitní knihu, kterou bych si rozhodně znovu nepřečetla, ale na druhou stranu se četla velmi rychle a dobře.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie roboti divadelní hry rozhlasové zpracování klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Tak jsem se zase po čase dostal k tomu, abych přečetl něco od našeho „titána“ literatury Karla Čapka. Musím říci, že ve srovnání s Válkou s mloky byl pro mě příběh méně oslovující a nečetl se mi ani zdaleka tak dobře... (což je taky z části tím, že divadelní hry nikdy nebyly moje parketa) Ale ano, uznávám, že svého času to musel být „bomba“ příběh. Ale myslím, že dnes už pro všechny působí spíše úsměvně, nežle jako možná obava z budoucnosti. Přesto samozřejmě vím, kam tím Čapek mířil – roboti mají ztělesňovat onu mnohdy zvrácenou pohodlnost lidstva, kterou si můžeme vyložit jako třeba s tím, jak se k naší planetě chováme.
Hlavní postavy mi tedy k srdci nepřirostly – Harry byl zkrátka takový zaslepený nadšenec a Helena..., no, myslela to dobře, leč jednala mnohdy též bez rozumu. Dr. Gall mi byl sympatický..., asi bych jednal mnohdy jako on.