R.U.R.
Karel Čapek
Čapkovo utopistické drama, v němž se světu poprvé představilo slovo robot. Vypráví o továrně, v níž vznikají roboti, kteří pracují za lidi a umožňují tak vzniku jakéhosi ráje. Jenomže nic netrvá věčně a i roboti můžou začít myslet na sebe...
Přidat komentář
Čapkovo jméno proslavila po celém světě hra RUR. Lidé si po první světové válce uvědomili, že veškerá technická vyspělost se obrátila proti člověku. A tak to je bohužel dodnes. V jeho hře člověk sestrojí roboty, kteří vykonávají za něho veškerou práci. Roboti postupně ovládají svět a vyvražďují lidstvo, zdá se , že život na Zemi zahyne. Východisko nachází Čapek v obrozující lásce, která vznikne mezi dvěma roboty. Hra se zařazuje mezi utopistická díla, i když se realita současnosti blíží k jeho utopii. Opět nadčasové dílo, které doporučuji k přečtení.
Já tak úplně nevím, co na tomhle hodnotit. Nemám ráda drama. Prostě nerada čtu divadelní hru. Nevím proč, prostě mi to nevyhovuje. Nejsou tam asi vidět pocity, nebo tak. Nevidím těm lidem (nebo robotům) do hlavy. Navíc už tak nějak ze zvyku od povinné četby radši nic neočekávám. Byla to moje druhá kniha od Čapka a opět mě překvapilo, jak dobré to je. Líbilo se mi to stejně jako Matka.
A stejně, jako mi přišlo u Matky i tady bych řekla, že to není o postavách ani o ději. Je to na zamyšlení. A mě se u tohohle přemýšlelo opravdu dobře.
Skvělé a nemohu jinak než doporučit. Kniha je velmi nadčasová a musím říct, že konec mě překvapil.
S každým dalším přečteným dílem od Čapka víc a víc chápu, proč jej moje češtinářka na gymplu tolik milovala
Tohle drama není nikterak komplikované, ale je neskutečně nadčasové. Pořád jsem si musela připomínat dobu, ve které bylo napsáno. Říkám si, jak tato hra musela tehdy působit na lidi v době, kdy technologie byla ještě v plenkách a "umělá inteligence" něco nepředstavitelného.
Pan Čapek byl vizionář, který předběhl svou dobu a ještě stále nám může být velkou inspirací s ohledem na to, jak živé poslání knihy stále je.
S tím, že dříve nebyla žádná podobná kniha této, musím říct, že Čapek byl velmi dobrý autor, jestliže dokázal napsat něco jako je R.U.R., knihu, která se úplně vymykala z rukou jeho doby. Velmi obdivuji, že Karel Čapek vymyslel robota.
Opravdu lituji , že jsem karla Čapka doposud přehlížela.Drama R.U.R. většina z nás zná, a nebo aspoň rámcově ví o čem to je. I já jsem to věděla, ale přečíst si drama a posleze si poslechnout i audioknihu byl pro mě neuvěřitelný a velice překvapivý zážitek. Když si uvědomím, kdy Karel Čapek psal své knihy, musím smeknout. Nejen tématem , ale i dějem se hra vyrovná současným dílům.
Nikdy jsem neměla potřebu číst R.U.R. Až teď, kdy se mi do ruky dostala audiokniha jsem se rozhodla si ji "přečíst". Velmi mě překvapilo, jak děj rychle plyne. Válka mezi lidmi a roboty, kteří chtějí nadvládu nad celým světem. Konec je překvapivý a vlastně i dojemný. Karel Čapek zkrátka napsal naprosto nadčasové dílo.
V celkovém vyznění je to až překvapivě současné - pokrok a soumrak lidstva, pohodlný život a klesající plodnost, velká moc a velká křehkost. Zajímavé je, že proti rozumu, kalkulu a možnosti vyjednávání s roboty, stojí jedna naivní ženská a její pocity a intuice (je to vlastně docela biblické). Tak nějak mi to připomnělo Hovory s TGM. Postoj těchto dou pánů (Masaryka a Čapka) k ženám vážně stojí za pozornost. No a naprosto úžasné je, kolik myšlenek autor vtěsnal na tak malý prostor. Ani chvilku jsem se u toho nenudila.
Když pro nic jiného tak pro vznik slova robot, je to pro Čechy nutná četba. Ale i bez této světové kulturní zvláštnosti jde o nádherné drama. Některé aspekty poněkud zestárly, například přístup hlavních postav k Heleně, a její můžeme říci chvílemi až naivně prostá povaha, ale v jiných rysech se jeví drama absolutně nadčasové. Otázka postavení robotů, morálnost jejich používání jako otrocké práce. Odpovědnost stvořitele nad stvořeným. Hrozba vzpory lidského vynálezu, důsledky kapitalistické obchodování bez ohledu na důsledky, které to může mít.
Rozhodně doporučuji. Jde o krátké čtení, jehož zvládnutí nebudete litovat.
Čím častěji pana Čapka čtu, tím více ho obdivuji a tím více ho chci číst! Opravdu neskutečný, co všechno za svůj život vyplodil! Dílo, které má málo stran, ale tolik toho řekne.
Já jen doufám, že se jednou takového scénáře nedožiju...
Dnes roboti a robotizace doslova pronikají do každé sféry průmyslu a tím vlastně do životů všech z nás. A nejsou zastoupeni jenom v průmyslu, ale také samozřejmě v zemědělství, zdravotnictví, logistice, administrativě a domácnostech. Jsou tak rozšířeni, že leckde jsou doslova nad únosnou mez. Lidé přicházejí o zaměstnání a roboti zasahují i do služeb vyloženě lidských a tak patrně jistě časem převezmou i zatím zcela intimní partnerské role. Nehledě na skutečnost, že v naší malé České zemičce byl nedávno otevřen první zcela automatický a bezobslužný obchod. Pan Čapek měl neuvěřitelnou fantazii.
Vtipné, trefné, děsivě mrazivé, má to ohromný spád a skrývá mnoho geniálních myšlenek. Obdivuji Karla Čapka, do jakých podrobností domyslel těchto 76 stran. Dlouho jsem R.U.R. oddalovala, protože sci-fi mě obecně moc nebaví, ale toto mne zcela pohltilo.
Dílo jednoho z největších českých spisovatelů, jež potvrzuje, že géniové, kteří jsou schopni psát nadčasově a dotýkat se témat esenciální podstaty lidského bytí, jsou věční, právě stejně jako jejich díla. Je až fascinující, že R.U.R. je opravdu pro každého (bez ohledu na věk, pohlaví, národnost, dobu, v níž žije...), kdo se chce aspoň na chvíli pozastavit nad tím, jaký je smysl a životní cesta lidstva - každého jedince i jako celku.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie roboti divadelní hry rozhlasové zpracování klasická literatura
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
R.U.R. bylo psáno formou divadelní hry, na což si vždycky ze začátku musím zvyknout, ale pak už se mi to čte celkem dobře, hlavně se mi líbí, že se neztratím v dialozích a hned přesně vím, kdo co říká.
Sledujeme utopistické drama, ve kterém nahlédneme do továrny na umělé lidi – roboty. Roboti pracují pro lidi, nebo spíše místo nich. A co tedy dělají lidé, když nemusejí pracovat? A ptal se někdo robotů, jestli se jim to líbí? Neptal, protože roboti nemají city. Tedy – neměli by je mít, jsou přeci umělí.
A jak to dopadne – to je dobrá otázka k zamyšlení, co by se stalo, kdyby…
Líbil se mi nápad s roboty, i když to není téma, které bych vyhledávala, ale moc ráda jsem si to přečetla.