R.U.R.
Karel Čapek
• Rossum´s Universal Robots. Kolektivní drama o vstupní komedii a třech dějstvích. Edice: Bratří Čapkové: Spisy ; sv. 10 Vydavatel: Aventinum - nakladatelství Dr. Ot. Štorcha-Mariena. 10. vydání.
Přidat komentář
Přečteno už nejmíň po tisící... Dobrá, tak tedy s jistotou každých pět let... takže po tisící :-)
Čapka miluju pro tu jeho neodvratitelnou osudovost. Ale tady se nejspíš spletl, lidstvo ke zkáze nepotřebuje roboty, zvládne to s přehledem samo.
Nadčasové a skvělé.. Ačkoliv mi jsou divadelní hry ke čtení cizí, tak si v nich díky R.U.R asi najdu zalíbení..
R. U. R. je dílo, které mě zaujalo už když jsem byla na základní škole. Líbily se mi myšlenky díla a zároveň jsem dokázala ocenit skvělý styl psaní. Po několika letech jsem si konečně přečetla celou knížku a musím takhle na začátek prozradit, že jsem byla s příběhem spokojená. Ale tato kniha vlastně není tolik o ději jako takovém, ale spíše o filozofických myšlenkách, které se zde nacházejí. Já osobně jsem si všimla témat jako: pokrok ve vědě a technice, války, naděje, touha po moci, podstata člověka a mohla bych zde najít ještě několik dalších témat. Myslím si, že pokud někdo nerad čte mezi řádky, tak by se měl této knize vyhnout, protože by se tomu člověku mohl ten děj zdát až příliš jednoduchý a hlavně krátký. Sice se v něm nachází pár zvratů, ale to všechno máte na vcelku malém množství stran, takže je to takové strohé. Což ale dodává na čtivosti. Občas mi dialogy přišly lehce chaotické, ale jinak jsem byla se vším nadmíru spokojená.
Rozhodně je to skvělé čtení pro lidi, kteří se rádi ztrácejí ve svých úvahách.
Před Westworldem, Blade Runnerem, Terminátorem i celým Asimovem byl Čapek a ten vymyslel slovo "robot", které nakonec změnilo celý svět. Už právě toto první dílo, stejně jako mnozí navazující autoři, varuje před technologiemi a stroji, které se pokusí člověka zotročit, zničit a nahradit. A mohou mít roboti duši? To je další otázka, kterou si dílo pokládá a dosud se s ní ve fantastice dále pracuje. Nádhera.
Velmi zajímavá kniha a když si uvědomím, že dala vzniknout slovu „robot“, stále tomu nemohu uvěřit.
Tohle dílo dle mého patří mezi ukázková nadčasová díla a dají se číst téměř v jakékoliv době.
Jako povinnou četbu mohu určitě jen doporučit :)
Je veľa skvelých divadelných hier, ktoré by si zaslúžili čitateľov i divákov. Napríklad čokoľvek od Leopolda Lahohu. Alebo od Ivana Bukovčana (myslím najmä na Luigiho srdce a Prvý deň karnevalu). Alebo od Štefana Králika (Margaret zo zámku). A predsa mám pocit, že až na pár akademikov, intelektuálov a nadšencov sú zabudnuté. O to som radšej, že dielo Karla Čapeka má iný osud – že je čítané, interpretované, vzbudzujúce emócie a túžbu komentovať ho (trebárs i tu). R.U.R. sa právom radí do európskej, ak už nie do svetovej klasiky – a od prečítania i do mojej.
Tak já nevím. Uniká mi nějaké konsistentní poselství tohoto díla. Děj je dost zjednodušený, neuvěřitelný, nelogický a krkolomný. Šermuje se tam moudrými výroky, ale jsou nějak nepropojené v nějaké sournné vyznění… Tohle dílo je celkově nevím o čem a v jednotlivostech o všem možném - jak technika zničí člověka nebo jak zvítězí lidskost nebo o touze lidstva po užitečném pokroku nebo jak utlačovaní zničí utlačovatele nebo o tom že člověk je nejnebezpečnější tvor. A všechno nějak smatlaný dohromady.
(SPOILER) Jedna z těch klasik, o kterých člověk tuší, že existují, že díky ní máme slovo robot, ale o čem přesně to je, to jsem moc nevěděl. Bacha, nevyhnu se větším spoilerům! Nemůžu si pomoct, trošku mi to ve svém sdělení připomínalo Válku s mloky, kdy si opět lidé kvůli své snaze ulehčit si práci a touze po pokroku za každou cenu pořídí tvory, kteří jim mají toto pomoci dosáhnout. A něco se zvrtne, když podobně jako v řeckých bájích za vším stojí Helena a lidstvo to bude mít hodně na kahánku. Samotný závěr se má nést v optimistickém duchu, jen mi tam trošku přišla plot hole, kdy sice oni Adam s Evou objeví city a podobně, ale pořád jim tikají hodiny skrz nemožnost potomstva...
Nazval bych tohle tim nejspravedlivejsim dilem za poslednich 2.000 let, jake jsem mel moznost cist.
Kniha kazdemu da tolik, kolik je schopen si z ni odnest.
Nikomu neda vice, nebo mene, da presne tolik kolik zasluhujete.
Spravedlivejsi uz je jenom Bible, konkretne stary zakon.
Kniha je pro lidi vsech vekovych kategorii.
Hodnoceni knihy uzivatelu primo umerne odrazi to kolik si byli z knihy schopni odnest.
Uzivatele s mene hvezdickami, si z ni neodnesli tolik co uzivatele s 5hvezdickami.
V knize problem neni, ta je dokonala.
Hvezdicky u teto knihy mnohem vice vypovidaji o ctenarich nez o knize.
Doporucuji!!!
Dalsí z knih co jsem mela na skole jako povinnou cetbu, ale u teto me pribeh pohltil hned... po letech navrat k ni asi dvaktrat a jak bude chvilka a chut tak si ji dam znova
Forma divadelní hry je hezky komorní, svižná a jasná. Zjednodušeně je pak kniha až koncentrovaná Válka s Mloky, kde sice rozsah neumožňuje téma mnoho rozvést a zodpovědět některé otázky, na druhou stranu má i jen při čtení svou nepopiratelnou sílu vycházející z dění těsně po konci první světové války (zajímalo by mě ale také dramatické zpracování). Jen jsem tedy poněkud překvapen z faktu, že ženské role jsou v R. U. R. až svojí vlastní parodií. Což tedy ve chvíli, kdy hned dvě z nich jsou pro dění klíčové, není pro výsledný dojem úplně ideální. A to i s přihlédnutím k době vzniku...
Naprosto geniální dílo. To, že z něj pochází české slovo "robot", které se dnes používá v celém světě, je jen třešničkou na dortu. Daleko zásadnější je, co se autor snaží hrou sdělit.
já prostě nevím, ale já prostě ne ne ne
možná jsem ovlivněná i částečně školou a tak, ale vždyť to vůbec nedává smysl...
Utopie? Tak úplně si to nemyslím... Člověk jde stále kupředu, domnívá se, že pokrokem lze mnohé získat, netuší ale, že lze i mnohé ztratit...
Musíte zabíjet a panovat, chcete-li být jako lidé...
Bohužel, tak to je. Ačkoli bychom se za to měli stydět, nestydíme se. Ačkoli bychom se nad sebou měli zamyslet, neděláme to.
Nic není člověku cizejšího, než jeho vlastní obraz...
Bohužel. Bojíme se pohlédnout do vlastní duše, protože bychom mohli spatřit to, co vidět nechceme...
Bolavé, nadčasové, mrazivé - a přece na konci září naděje. Maličká, opuštěná, nevzdávající se, bojující... Naděje, že jednou to pochopíme...
Byla to veliká věc, být člověkem... Bylo to něco nesmírného...
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie roboti divadelní hry rozhlasové zpracování klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Na tu dobu jistě geniální, dnes k hlubokému zamyšlení :)