Radosť žiť
Émile Zola
Autor hlboko v duši zostával romantikom, človekom túžiacim po kráse a čistote. I keď nedokázal plne pochopiť podstatu dejinného vývoja, predsa jeho čestnosť a hlboká znalosť života mu dávali možnosť správne predvídať budúcnosť. Autor jej veril, očakával triumf plodného a slobodného života. Bol presvedčený, že radosť žiť, ktorá sa stala aj titulom tohto románu, zvíťazí nad predsudkami i dedičnými znakmi - v tomto duchu vytvoril aj svoju hrdinku...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1966 , SmenaOriginální název:
La joie de vivre, 1883
více info...
Přidat komentář
Asi musíte mít Zolu hodně rádi, abyste tuto knihu přečetli. Provází čtenáře přibližně 20 lety života jedné domácnosti na venkově a dějově navazuje na Břicho Paříže. Ústředními postavami jsou Paulínka Quenu a Lazar Chanteau. Lazar je mladík, později muž, žijící ve svých velikášských představách o náhlém úspěchu, v literatuře, ve vědě, v podnikání, ve stavbě ochranných hrází, které ale všechny končí neúspěchem a často i finanční ztrátou peněz, které mu Paulínka poskytuje ze svého dědictví. Paulínka je naopak čistá duše. Její altruismus nezná mezí. Údajně má být Paulínka ztělesněním Zolova optimismu a v tomto duchu se na Radost života můžeme koukat i jako na předobraz dnešní literatury o štěstí (“Paulínka se usmievala, prikyvovala, pretože podľa jej mienky šťastie nezáviselo ani od ľudí, ani od okolností, ale od toho ako sa šlovek rozumne prizspôsobí okolnostiam i ľuďom.”). Zrovna tak se ale lze dívat na Paulínku jako na dívku, která nedokázala hájit svůj život a z lásky k druhým, zejména Lazarovi, který si to vůbec nezasloužil, obětovala sama sebe. Pro milovníky popisů psychických stavů, zejména Lazarova utápění se ve svých myšlenkách a jeho strachu ze smrti, lze ovšem jedině doporučit.
Jaká škoda, že toto Zolovo dílo není známější, že ani nevyšlo v češtině. Radost žít, podobně jako ostatní příběhy z cyklu Rougon-Macquartů, představuje dokonale charakterizované postavy - slabošského a roztěkaného Lazara, naivní Luisu nebo vypočítavou paní Chanteuovou, i skvěle popsané prostředí bídy přímořské rybářské vesnice, v níž se i u dětí rozmáhá neřest a alkoholismus. Na rozdíl od hlavních hrdinů ostatních příběhů je ale Pavlínka jiná. Je sice pravá horkokrevná Rougonová milující peníze a komfort, ale dokáže se svými vrozenými vlastnostmi bojovat až daleko za hranice sebeobětování. Co by na to asi řekla její maminka, velmi pragmatická dáma, krásná Lisa z pařížského uzenářství, zejména, když by viděla, že Pavlínčiny finanční i emoční oběti nevedou ke kýženému výsledku, tudíž ke štěstí všech.
Autorovy další knížky
2009 | Zabiják |
1965 | Nana |
2004 | Člověk bestie |
1923 | Břicho Paříže |
1969 | U štěstí dam |
Pavlínka se jako dítě dostane na výchovu ke strýci a tetě, kteří žijí v chudé přímořské vesnici. Sledujeme období jejího dospívání, měnící se vztah zejména paní Chanteauové vůči dívce (ano, za vším hledej peníze) i neochvějnou Pavlínčinu dobrotu a víru v lidskou laskavost.