Ráj a peklo
Jón Kalman Stefánsson
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/138325/bmid_raj-a-peklo-wRN-138325.jpg
4
105
105
Ráj a peklo série
1. díl >
Román nejčtenějšího současného islandského spisovatele Jóna Kalmana Stefánssona je lakonickým popisem života rybářské obce nacházející se ve fjordu poblíž severního pólu. Všechny obyvatele živí lov ryb, a tak rybáři periodicky vyplouvají na moře. S věčným střídáním běsnících živlů, bouřek, vánic a mrznutí je boj o život roven odolávání ďáblu v pekle a jediným, co zde jakkoli vzdáleně připomíná opak, je starý pastorův překlad Miltonova Ztraceného ráje. I ten se však nakonec ukáže být prokletím - četba poezie může být životu nebezpečná. Přes veškerou nepřízeň se obyvatelé osady nikdy nevzdávají naděje (či Naděje, jak zní jméno jedné z lodí). Věnují se co možná nejvíc životu, neboť podle nich člověk umíráním ztrácí ráj, přestože to mnohokrát není více než jen několik zářivých chvil roztrhaných tmavými dny. Slzy se nedají navléct na šňůru, spustit ji jako třpytivé lano do temné hlubiny a vytáhnout ty, kteří zemřeli, třebaže měli žít. Zhasne světlo života a promění se ve tmu v okamžiku, kdy přestaneme žasnout, kdy se přestaneme ptát a začneme brát život jako běžnou součást všedního dne?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2012 , DybbukOriginální název:
Himnaríki og helvíti, 2010
více info...
Přidat komentář
Tuhle sérii jsem četl celou za sebou. Bez přerušení. Myslím si, že je to potřeba. Je to příběh, který na sebe navazuje. Kniha obsahuje kupu zajímavých myšlenek, co stojí za zapsání. Ocitneme se v prostředí, kde moře hraje důležitou úlohu pro každého člověka, kde na každém kroku číhá smrt a lidé to ví a musí se s tím vypořádat. Postavy procházejí cestou vývoje. Úžasně vykreslené spojení přírody s osudy člověka, který s přírodou bojuje, aby v tom boji buď vyhrál nebo podlehl a skončil ve velké vánici zmrzlý na kost nebo jako utopenec na dně moře. Sledujeme postavu, jejíž jméno ani nepoznáme, ale je to hlavní postava, která dokáže po první srážce se smrtí vstupovat ostatním lidem do života a jejich život posunout někam jinam. Člověk, pro kterého jsou důležitá slova a knihy...
Jón Kalman Stefánsson - Ráj a peklo
"Zhasne světlo života a promění se ve tmu v okamžiku, kdy přestaneme žasnout, kdy se přestaneme ptát a začneme brát život jako součást všedního dne?"
Jaké to je být rybářem na širém moři, které znamená živobytí a smrt zároveň? Jaké to je hledat radost, štěstí a smysl života na "okraji světa", který je rájem i peklem zároveň? A jaké to je přijít o jediného blízkého člověka a ztratit tak smysl bytí?
Kniha sleduje skupinu rybářů žijících sezónně v jedné malé rybářské osadě. Zaměřuje se především na Bárdura a jeho kamaráda. Oba se od ostatních rybářů liší svojí láskou k poezii, citlivostí a svými životními sny. Každý z rybářů má jiný přístup k životu a své štěstí hledá jinde. Všechny však spojuje potřeba životního cíle, bez kterého život ztrácí svůj smysl.
Ráj a peklo je tak především knihou o hledání štěstí, radosti a smyslu života na místě, na kterém musí člověk doslova každý den bojovat o přežití. Rájem a peklem je moře, které přináší obživu a zároveň strach o život, nebo také samotný Island, který nabízí nádhernou přírodu a zároveň kruté a život ohrožující bouře. Kniha se zabývá životem, znázorňuje jeho neúprosnou konečnost a vybízí k jeho radostnému prožívání. Vše má v sobě jak světlo (štěstí), tak tmu (neštěstí), štěstí ani neštěstí (symbolizované polárním dnem a nocí) netrvá věcně a jen jen na člověku samotném jak na život pohlíží.
Kniha je psaná nádherným, silně poetickým jazykem a buduje emočně silné, doslova až úchvatné scény prosycené atmosférou nádherné a proměnlivé islandské přírody. Už dlouho jsem při čtení necítil tak intenzivní emoční pohlcení. Zažíval jsem širokou škálu pocitů a doslovně jsem prožíval ráj i peklo spolu s postavami. Kniha tak o pocitech a myšlenkách nejen píše, ale nechává je čtenáře i intenzivně prožívat.
Kniha je doslova jako ráj a peklo a je na každém čtenáři jak ji bude vnímat. Pro mne je především oslavou života, který se ale nedá žít bez občasných těžkých okamžiků.
Knihu řadím mezi to nejlepší co jsem kdy četl. Hodnocení 5/5
Číst Stefánssona je opravdu jako ponořit se do moře obrazů a nádherných slovních obratů - ještě se ani nic nezačalo dít a už jsem byla nadšená použitým jazykem. Příběh na moři je pak nesmírně strhující, až mi z toho začala být trochu zima. Velmi věrohodně je popsaná i prázdnota a bolest, kterou chlapec prožíval po katastrofě, včetně toho, jak snadno nám do těchto hlubokých prožitků vstupuje biologická realita jako potřeba spánku nebo močení... Kdybych nosila klobouček, právě hluboko smekám.
Ako pekné, lyrické, pekne porozprávané. Stefánsson hovorí o životných múdrostiach akoby bol Matuzalem a vedel o ľudstve všetko, o tom dobrom aj zlom. Ale mňa proste jeho "Letné svetlo a potom príde noc" bavilo viac...
Drsny, kruty Island, ktery nikomu nedava nic zadarmo, ale presto zbyva nadeje, zivot a dobro.
Kratka, ale velice hutna kniha, ktera se uspesne vyhyba patosu a presto je dojemna, silna a prava.
Muzu doporucit.
Stefánssonův román je také pro mne spíše zjevením než prostým příběhem chlapce a islandských rybářů. Je neuvěřitelně působivý a proměnlivý počínaje prvním a konče posledním slovem, pro mne kniha roku, autor roku i objev roku.
Knihu jsem četla v rámci čtenářské vyzvy. Můj šálek kávy to není, ale musím uznat, že byla velmi zajímavá. Není to jednoduché a bezmyslenkovite čtení. Je třeba se zamyslet...
Kniha útlá a přesto plná. Plná protikladů, život a smrt, ráj a peklo, drsné a mrazivé podmínky života rybářů a hřejivá blízkost přátelství, lásky... Autor často používá dlouhá souvětí složená z krátkých výstižných větiček, které často čtete několikrát, protože uprostřed začnete žasnout, jak stručně, trefně je vyjádřena myšlenka, pocit a pak se musíte vrátit a žasnout znovu. Navíc je krátký příběh okořeněný syrovou poetikou, jakkoliv zní tohle spojení zvláštně, a jemným humorem. Fascinovala mě ta tenká hranice mezi životem a smrtí, stačí se začíst do básně a zapomenout bundu, stačí nečekaný poryv větru.
Kde jsi Bože, kde nás zavedly Tvoje cesty? Příběh o osudech islandských rybářů, odhaduji na druhou polovinu 19 století. Kalmán Stefansson nás nechává nahlédnout do osudů prostých lidí, kteří si zvolili (většina bez možnosti volby) život ve fjordu, poblíž severního pólu. Téma knihy-krutý souboj člověka s mořským severním živlem bylo již několikrát úspěšně knižně ztvárněno: Nejblíže bude asi povídka Čingize Ajtmatova: Strakatý pes na břehu moře-doporučuji. První polovina knihy má dramatický příběh s krutým závěrem, kdy mladý rybář je potrestán smrtí za vlastní nepozornost. Ve druhé polovině knihy nás tento spisovatel seznámí s životem v malém přístavu a lidech, kteří ryby neloví, ale v rybářské komunitě žijí. Autor: Bouřky zabíjejí lidi, celé vesnice ničí lavinami a sesuvy bahna, ale hory jsou také ochranná dlaň, chovají nás ve svém náručí a objímají čluny na hladině fjordu. Není to knižní bestsseler, ale kdo z vás žil na Islandu a lovil v zimě, na dalekých mořských hlubinách velice chutné tresky? Tak neváhejte a sáhněte po této útlé knize, první ze tří dílů a nebudete zklamáni.
Kniha o životě, smrti a tenké hranici mezi těmito dvěma stavy...jednoduše, přesto velmi poetickými obrazy buduje citlivý, na emoce působící příběh těžkých životů prostých lidí na severském mořském pobřeží, který je zároveň příběhem o síle přátelství a sounáležitosti, o nebezpečné moci krásných slov, o osamělosti i pomíjivosti smrti a o tíživé, ale silné nitce touhy žít.
Použitá forma kolektivního vypravěče toto zvláštní kouzlo jen umocňuje, jako by ke čtenáři promlouvala sama duše místa a doby.
Neuvěřitelně silná a působivá kniha. Nejde jen o příběh, ale i o styl, jakým je knížka napsána. Nutí vás neustále přemýšlet. Potřebujete být sám a plně si jí vychutnávat. Děkuji Radce za doporučení.
"Některá slova mohou možná změnit svět, dokážou nás utěšit a osušit nám slzy. Některá slova jsou střely, jiná tóny houslí. Některá dokážou rozehřát led okolo srdce, a další se dokonce dají vyslat jako záchranný tým ve chvílích, kdy jsme na tom mizerně a možná nejsme živí ani mrtví..."
Knížku není lehké číst a zároveň je úžasné ji číst. Je v ní něha i hrubost, je v ní láska, smutek, život i smrt. Je v ní obrovská moudrost, krása jazyka, síla slova.
Knížka se mnou cestovala na dovolenou a jsem moc ráda, že jsem ji díky DK objevila.
Kniha přemýšlivá, nesnadná, ale velice lidská a blízká.
Drsná až krutá příroda, těsná blízkost smrti, která mě hodně zasáhla pro svou "zbytečnost". Přesto či proto je nejvíc o přátelství, soucitu, hledání, kterým občas probleskne Bůh, často nejistota. Také o tom, že život má být opravdu životem a nikoli přežíváním. Síla přátelství i obyčejné lidské pospolitosti, která stále plaší beznaděj.
Mnoho krásných slov životní moudrosti, které z příběhů vlídně vystupují.
"Mít na tomhle světě kamaráda je neskutečně fajn, to pak nejsi úplně bezbranný, máš si s kým popovídat a komu naslouchat, aniž by sis zároveň musel chránit srdce."
Často velice neotřelé a bohaté formulace a metafory.
Občas i milý humor.
"Poklekne před oltářem a prosí Boha, aby mu nestavěl do cesty kořalku. . . ."
Škoda se s touto knihou nepotkat.
Co věta, to hluboká myšlenka o člověku, životě, štěstí a smutku... Kniha je tenká, ale čtete ji dlouho, protože k většině vět se několikrát vracíte a přemýšlíte...
Jedna z dalších knih, kterou jsem naštěstí neminula díky komentářům uživatelů databáze. Fascinující čtení, četla jsem velmi pomalu a přesto ještě některá slova a věty dokonce několikrát. Knížka je rozsahem útlá, ale obsahem a dosahem obrovská.
Od první stránky až do konce jsem četla knihu se zatajeným dechem. Co říct? Krása, krása a nakonec ještě jednou krása. Ráj a peklo - jak výstižné. Je o mrazivém větru, o moři, o ledových horách, o malém chlapci, o smrti, o životě, ale není depresivní, to ne, je i vlídná, o soucítění, o hledání smyslu života, o štěstí a o přátelství. Čtenáři pode mnou to napsali velice krásně. Jóna Kalmana Stefánssona si hned řadím do nejoblíbenějších spisovatelů. Tak alespoň malou ukázku:
"Naše slova jsou zbloudilí záchranáři s nanicovatými mapami a ptačím zpěvem místo kompasu. Zbloudilí a beznadějně ztracení, přesto ale mají zachránit svět, zachránit vyhaslé životy, zachránit tebe, a doufejme, že i nás samotné."
"Slova můžou mít sílu trollů a dokážou zabíjet bohy, zachraňovat životy i je ničit. Slova jsou šípy, kulky, bájní ptáci lovící bohy, slova jsou ryby staré tisíce let, které nacházejí v hlubinách cosi strašného, jsou to sítě dostatečně velké na to, aby se do nich chytil celý svět i s oblohou, někdy ale slova nebývají nic, obnošené šaty, kterými pronikne mráz, rozpadlá hradba, kterou smrt a neštěstí snadno překonají."
Štítky knihy
přátelství Island moře a oceány smrt naděje hledání smyslu života islandská literatura rybolov, rybářství, rybařeníAutorovy další knížky
| 2009 |  Letní světlo, a pak přijde noc |
| 2012 | Ráj a peklo |
| 2014 | Smutek andělů |
| 2017 | Lidské srdce |
| 2016 | Ryby nemajú nohy |
No nevím. Po dvou týdnech si skoro nepamatuji, o čem kniha byla, moc toho ve mně nezanechala. Nenašla jsem v ní takovou hloubku, jako jiní čtenáři.