Ranč u dědečka
Táňa Keleová-Vasilková
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/154219/bmid_ranc-u-dedecka-twP-154219.jpg
4
252
252
Julka, hlavní hrdinka příběhu, se po rozvodu přestěhuje s dcerou na samotu, do domu, který zdědila po milovaném dědečkovi. Rozhodne se žít jinak, začít znovu. Dům předělá na malý penzion, ve kterém hostům nabízí odpočinek v oáze ticha, domácí stravu a možnost výjezdů na koni. Jenže ani vzdálenou samotu neobcházejí citové vzplanutí, trápení a problémy... Příběh je okořeněný nejen různými situacemi s ubytovanými hosty, ale vykresluje i Julkin vztah k dceři, studentce veterinářství a k přítelkyním.... celý text
Romány Pro ženy Literatura česká
Vydáno: 2013 , NoxiOriginální název:
Ranč u starého otca, 2011
více info...
Přidat komentář
Milý a dojemný příběh. Líbí se mi většina knih této autorky a tato patří mezi ty nejlepší.
Knihy od Táni Keleové-Vasilkové jsou pro mě vždy sázkou na jistotu. Jsem městský člověk a nejspíše jím už zůstanu. Ale obdivuji Julku, která po rozvodu dokázala zcela změnit svůj život, odejít s dcerou na ranč, který zdědila po dědečkovi, přeměnit ho na penzion a žít tak, jak to do té doby neznala a neuměla. Je to o jednom obyčejném lidském osudu a statečné ženě, která to nevzdala. A to není málo. Mám takové životní příběhy ráda, mohou být pro mnohé ženy inspirující.
Skvěle napsané,popisuje radost ze života i zklamání,Julka je báječná ženská,která miluje zvířata a přírodu,správná máma, perfektní kámoška,na kterou je spoleh.Při čtení této knihy jsem měla takové teplo u srdce,výborná kniha.Paní Táňo,díky.
Další z knih Táni Keleové -Vasilkové, která nezklamala. Jsem ráda, že ji mám doma v knihovně, ráda se k ní vrátím.
Autorku mám moc ráda, všechny knihy, které jsem od ní četla, včetně této, jsou mile napsány, je to odpočinková četba. Jsem pak schopna knihu přečíst za den nebo dva. Už se těším na další titul.
Od této autorky jsem četla dvě knihy. Je to příjemné oddechové čtení. Člověk zapomene na běžné starosti. Nutně nepožaduji složité zápletky a filozofické úvahy, abych knihy hodnotila kladně.
Zatím se mi líbili všechny knihy této spisovatelky co jsem četla. Je to nenáročný a hlavně o vztazích. Doporučuji
Je to čtivý, ale velmi jednoduchý a prostý styl - myslím až trochu dětinský. Taková oddechovka na dovolenou. Nevím, jestli bych tu knížku četla znovu.
Odpočinkové čtení, přesně takové při kterém člověk nemusí přemýšlet, ale ani trocha toho napětí tu nechybí. Krásná kniha!
Keleovou ctu moc rada, i kdyz se linie pribehu opakuji.... je to vzdycky jednoduchy pribeh, silna zena, happyend....vsechny jeji knizky beru jednim dechem:-)
Kniha o radostech i strastech na slovenském venkově. Krásné, klidné a přátelské prostředí jako stvořené právě pro dovolenou. Mám však dojem, jako by byla kniha psána z rychlíku. Děj velmi rychle skákal vpřed. Při poměrně krátkém rozsahu knihy se v ní stačilo mihnout velké množství postav s různými osudy. Autorka je však představila velmi povrchně, jakékoliv vnitřní hloubce se úzkostně vyhnula. Tudíž ve výsledku byli všichni černí nebo bílí, nic mezi tím. Docela škoda, vyplýtvat taková silná témata do ztracena.
Táňa Keleová-Vasilková
Moc dobře se to čte. Opravdu pohoda. Trošku moc červená knihovna. Ale to avízo na zadní straně obálky! Naznačuje to, že přijde i horor.
Teď jsem k tomu černému telefonátu dočetl a netuším co bude dál.
V každém případě napsáno perfektně.
Už se nedivím, že je autorka tak oblíbená.
Hodně mne mrzí, že jde o překlad, raději bych originál.
Bohužel naše městská knihovna už knihy ve slovenštině nekupuje.
Zatím poklona nejen autorce, ale i tomu kdo to přeložil - přepsal do češtiny.
- - -
Citace
= evasamankova:
Kniha o radostech i strastech na slovenském venkově. Krásné, klidné a přátelské prostředí jako stvořené právě pro dovolenou. Mám však dojem, jako by byla kniha psána z rychlíku. Děj velmi rychle skákal vpřed. Při poměrně krátkém rozsahu knihy se v ní stačilo mihnout velké množství postav s různými osudy. Autorka je však představila velmi povrchně, jakékoliv vnitřní hloubce se úzkostně vyhnula. Tudíž ve výsledku byli všichni černí nebo bílí, nic mezi tím. Docela škoda, vyplýtvat taková silná témata do ztracena. =
Paní Spisovatelka očividně UMÍ psát. Celý příběh, jeho první část - do dceřina úrazu, je krásně vystavěn a hezky popsán.
Já jsem zarytým čtenářem detektivek. U některých z nich, které jsou zaplněny mnoha postavami a mnoha vztahy se mi stává, že v určitém momentu začínám ztrácet přehled kdo je kdo a jakými je veden motivy. Přesně totéž se mi stalo v okamžiku dceřina úrazu. Ještě chvilku to šlo, ale pak jsem v záplavě křestních jmen už nevěděl, zda je řeč o postavě mající vztah s dcerou, kamarádkou nebo matkou. Děj nabírá postupně na tempu, logika kulhá a mne jako čtenáře to postupně vede k tryskovému čtení zaměřenému především na počáteční věty každého odstavce. To co slibuje výborná první část knihy se rychle rozplývá a stává se mělkým. Já preferuji knížky příjemné do ruky - jednoduše nepříliš tlusté. Protože první část knihy je naprosto perfektní, a naproti tomu druhá slabá, doporučoval bych knížku - příběh rozdělit do dvou nezávislých částí. Ve druhé části by bylo dobré celou paletu postav, jejich vztahů a příběhů rozpracovat tak, aby aktéři ztratili svoji šablonovitost. V okamžiku, kdy si čtenář každou postavu zapamatuje a zařadí, bude moci daleko více a lépe vychutnávat všechny peripetie příběhu.
Já za svou osobu dávám dvě a třičtvrtě hvězdičky, ve hrubém stávajícím hodnotícím systému tedy tři hvězdičky.
Knížka mne nakonec hodně zklamala, ale autorka naopak velice zaujala, a na její další knihy už se moc těším. Při dotažení příběhu do konce tak, aby nás nezaplavily nepropracované a tím pádem i nezapamatovatelné postavy, by autorka měla na daleko více, než červenou knihovnu.