Ranč u starého otca
Táňa Keleová-Vasilková
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/417852/bmid_ranc-u-stareho-otca-rto-417852.jpg
4
252
252
Julka, hlavná hrdinka príbehu, sa po rozvode presťahuje s dcérou na samotu, do domu, ktorý zdedila po milovanom starom otcovi. Rozhodne sa žiť inak, začať odznova. Dom prerobí na malý penzión, v ktorom hosťom ponúka oddych v oáze ticha, domácu stravu a možnosť výjazdov na koni. Lenže ani vzdialenú samotu neobchádzajú citové vzplanutia, trápenia a problémy..... celý text
Přidat komentář
Tak tohle byla typická oddychovka. Jo, bylo tam i dramatické téma, ale přišlo mi to všechno tak jaksi ploché , povrchní, moc postav , ale žádné vykreslení do hloubky. Já vím, obyčejný život, to mne právě baví, ale přijde mi, že právě ten obyčejný život je trochu jiný. Přišlo mi to, jako kdybych tak trochu četla naši Rosamunde Pilcher. A taky se mi zdá, že těch knih autorka píše už tolik, že se hodně opakuje a že na hlubší vykreslení postav nemá čas.
P.S. Až to budete číst, schválně si všimněte, kolik mužů řekněme okouzlila. :-)
... je to teprve moje čtvrtá knížka od Táni, ale líbila se mi zatím nejvíc. Příběh o životě, přátelství, pomoci, těžkých chvílích. Hezky se čte
Táňu jsem si oblíbila ani nevím jak! Jsem ale ráda, její knížky se mi líbí, líbí se mi ta prozaičnost a obyčejsnot. Dneska každý bije na nějakou skvělou originalitu a zapomíná na normální život. A co se týká samotného ranče, moc jsem se na něj těšila a nezklamal mě. Četla ho i moje maminka i švagrová a obě se shodly, že je to krásný příběh. A mně se na tom nejvíc líbí ty koně! Koně já miluju a Julce trochu závidím :D
Poklid je to první, co z posledního v Čechách vydaného díla od Táni Keleové-Vasilkové, vyzařuje. Na knihu jsem se těšila, neboť už název slibuje čtení o příjemném prostředí někde v přírodě a na ranči. Hned v úvodu nás autorka seznamuje s hlavní hrdinkou Julkou. Jedná se o téměř padesátiletou ženu, která si prošla nečekaným rozvodem a která si splnila sen v podobě nově zrekonstruovaného ranče kdesi na Slovensku.
Čtivý příběh, který začíná shrnutím života sympatické hlavní hrdinky, je popisován z několika pohledů. Autorka střídá popisy v první a třetí osobě, občas zapojuje myšlenky hlavní hrdinky, které jsou tak jako u všech zmatené a v podstatě odhalují samotnou postavu.
Po několika málo stránkách se ocitáme na pohádkovém ranči. Autorka si s popisem opravdu vyhrála a mně nezbývalo nic jiného než závidět. Julce se splnil sen, o kterém sní mnoho lidí. Má krásný domov, o nějž pečuje s láskou, několik koní, které každý den prohání po loukách, pěstuje si svojí zeleninu a ovoce, stravuje se zdravě ba přímo vegetariánsky a pro všechny má náruč otevřenou, což se jí v několika případech nevyplácí.
Kromě dobrosrdečné majitelky penzionu se můžeme seznámit i s dalšími postavami příběhu. Je jimi dcera Tamara, pomocná síla Katka, sedlák Jozef a spoustu hostů se zajímavými historkami a vlastnostmi.
Příběh by byl stereotypní, kdyby se do něho nezapojilo trochu akce a dramatických událostí. Ale nejedná se o nic víc, než o to, co se může přihodit každému z vás – nečekané zamilování, zklamání, nehoda či pouhá rozmrzelost a sobeckost lidí v okolí. Máme tak možnost srovnávat své chování s tím, co dělají ostatní hrdinové a zauvažovat, zdali bychom jednali stejně či nikoliv.
Kniha mi padla do rukou v tu pravou chvíli. Čekala jsem příjemné odreagování a čtivost, což bylo splněno. Mohu tak doporučit všem, kteří nečekají sci-fi scénáře a rádi se nechají překvapit kouzlem všedních dní.
Skvělá oddechovka, ikdyž se tam najdou i dramatické pasáže. Tady se mi líbilo, jak autorka popisuje prostředí venkovského ranče. Hlavní hrdinka je sympatická a člověku to nedá, aby jí nefandil.
Má recenze http://martinabubenikova.bigbloger.lidovky.cz/c/329873/Balzam-na-nervy.html
Perfektní oddechové a poutavé čtení, jako všechny knihy této autorky jsem opět i tuto přečetla jedním dechem. Trochu mi vadil otevřený konec vztahu hlavní hrdinky Julky s Viktorem. Nedozvěděli jsme se, zdali opustila ranč a nastěhovala se k němu nebo on stále jen jezdil za ní, líbilo by se mi pokračování tohoto příběhu.
Souhlasím s Neri, hrdinka je až nelidsky vstřícná, ale jako oddychové čtení postačí.
Autorku mám moc ráda, i když jsou její příběhy stále podle stejné šablony, čtou se příjemně. Stejné je to i s novou knihou Ranč u dědečka, nenáročné, milé čtení pro ženy, příběh, který se v různých obměnách může stát nám všem. V tomto případě hodně na téma lásky mateřské, ale nejen té. Jen hlavní hrdinka se mi zdála trochu moc "superžena", bez chyb a tak vstřícná ke svému okolí, až se to, alespoň mně, zdálo trošku přehnané.
Krásná červená knihovna ze současnosti. Ani jsem nevěřila, že bych někdy tak toužila mít kamarádku na samotě se zvířaty.