Řasnatci
Dana Kellnerová
Hlavní hrdinka dosáhne věku, kdy se velmi intenzivně začnou ozývat její biologické hodiny. Právě v tuto chvíli potká muže svých snů, který je krásný, inteligentní, citlivý a okouzlující. Těhotenství na sebe nedá dlouho čekat a zdá se tedy, že vysněnému rodinnému životu nic nebrání. Tragikomický příběh je ukázkou, jaké následky může mít přílišná zamilovanost a naivita.... celý text
Přidat komentář
Příběh, který musí chytit za srdce každou ženu, která zažila vztah s manipulátorem. Chápu, že když to třeba čte 20 letá holka, co nemá žádné životní zkušenosti, asi ani nepochopí, o čem tento román je. Já prožila vztah s manipulátorem a proto mě tahle kniha silně oslovila a musím ji hodnotit jako mimořádně zdařilou. Už ani nepamatuji, kdy jsem četla něco tak dobrého.
Kdo nezažil, nepochopí. Proto je zde tolik protichůdných názorů na tuto knihu. Všichni ti, kteří se nikdy v životě osobně s psychopatickým jedincem nesetkali, knihu odsoudí jako hloupost, přeci nikdo nemůže být tak naivní jako Hana a nikdo tak zle jednobarevný jako Milan. Ostatní, kteří nějakého "Milana" nebo "Hanu" v životě potkali uznají, že děj není mimo realitu, realita je ještě horší.
Kniha je výborným prostředkem vyjádřením pravdy pro ostatní místní na krumlovsku. S popisem někoho kdo dovede ublížit nejen fyzicky tak i na duši.Labilita postavy Milana záměrně vyhledává oběti,kde hojit své ego.Zneužívá a využívá svoji obět ke kompenzaci svých nedostatků včetně svých ovlivněných obětí na pozici milenek milenců.I ty jsou jeho obětmi,nejen samotná Hanka.Obdivuji samotnou autorku,že dovedla tuto kniku vytvořit ku prospěchu nás ostatních.Kniha slouží nejen jako terapie (odkaz na knihu Modrovous),ale v mnoha řádcích se da číst něco více než je popisovano ve větě nebo slově.Kdo se s takovým člověkem nepotkal v rodině nebo okolí nikdy nepochopí,nepochopí nuance a hloubku co hrdinka Hanka prožívá a zažila a také popisuje v knize.Není možno ji nazvat jen naivní.Žije srdcem.Připadá vám všem zamilovanost naivita?Takže každého z nás kdo byl zamilovaný lze označit za naivního.A kolik z vás vám takový cit změnil život k dobrému či zlému?
Nejhorší bývá lhostejnost okolí. Lidé rádi žijí senzací a z pocitu,že někdo se má hůře než on samotný.Nerozlišuje mistrné masky psycholabilních působící právě na jejich naivitu a hloupost. Samotné okolí si vytváří závislost na těchto pomluvách nebo lži z úst manipulátora.
Otázka tedy zní:Kde je více hlouposti a naivity?U samotné oběti nebo lží macerující přívržence labilním manipulátorem?
Hlavní hrdina že je naivní? No ... vlastními slovy bych řekla, že spíš blbá. Proč tedy 4***?
- Kniha je čtivě napsaná.
- Kniha (údajně - a doufám, že i doopravdy) inspiruje týrané ženy k ukončení jejich patologického vztahu.
- Podle přečteného rozhovoru s autorkou jsem pochopila, že pokud se vám zdá hlavní hrdinka příliš naivní, tak to znamená, že jste si samy nikdy žádného řasnatce do života nepustily ... hurá!
Za poslední dobu nejhorší kniha, co se mi dostala do rukou. Literární styl vysloveně amatérský. A příběh? Laciný s totálně hloupým, nedotaženým koncem. Naprosto nedokážu pochopit tak vysoké hodnocení a že je někdo ochoten takovou slátaninu vydat.
Může mi někdo vysvětlit, co na tomhle ehm, díle, bylo "mrazivě reálné ze života"? Více v diskuzi....
Až mrazivě reálný příběh ze života! Skvělým způsobem zpracované a ani ne okanžik mě to nenudilo, každá věta má svůj smysl.
Špatné po všech stránkách. Pokud bych odmyslela tu literární, tak z psychologického hlediska autorka splácala několik ženských postav a osudů do jedné-"oběť", totéž předvedla u "pachatele", takže nám vzniklo absurdní divadýlko, u kterého se ale nepobavíte. Jestliže měl příběh vyznít jako varování, tak je naprosto neúčinný, až směšný, protože nikdo není TAK hloupý (ani, když je zamilovaný) a jestli ano, tak neumí číst, takže zbytečnost.
Oceňuji originální námět, i když ve skutečném životě je okouzlení krásným mužem běžné, to literární zpracování je geniální. Je to všechno pro nás ženy nepříjemná pravda a místy se nám to čte těžce, protože se v tom poznáváme. Není snadné přiznat si, že nás při výběru partnera řídí pravěké instinkty.
Tento zajímavý příběh o naivní dívce a psychopatickém muži by si měla přečíst každá z nás, jelikož je to velmi poučné. K tomu má kniha několik velmi zajímavých zápletek a nečekaných obratů, takže jsem se moc dobře bavila.
Upoutal mě hlavně námět této knihy. Myslím, že Řasnatci jako film by naplnili kina, protože tohle je přesně téma, které přesahuje představivost mnoha čtenářů a obecně platí, že film od diváka tolik fantazie nevyžaduje. Když vidím, co vše bylo v poslední době zfilmováno, tak tento román by si to rozhodně zasloužil.
Některým čtenářům tento příběh může připadat neuvěřitelný, protože hlavní hrdinka Jana se chová iracionálně. Ovšem nesmíme zapomínat, že Jana je typická gayomilka a řasnatci ji prostě fascinují. Ve skutečném životě se gayomilky chovají naprosto stejně, prostě se zamilují do toho svého krasavce a přestanou vidět realitu. A mimo to, žen, které si vybírají partnery povrchním způsobem, tedy jen podle vzhledu, neustále přibývá, proto mi téma tohoto románu připadá dost aktuální. Podlehnout manipulátorovi, zvláště když je fyzicky atraktivní, není pro nás ženy nic neobvyklého. Celkově je kniha napsaná moc dobře a vystihuje myšlení dnešních holek a mladých žen.
Tuto knihu jsem si přečetl na popud kolegyní z práce, které na můj účet vtipkovaly, že jsem řasnatec. Musím sebekriticky přiznat, že jsem se v tomto literárním dílé částečně poznal. A když mám knihu hodnotit tzv. z druhé strany, tedy z pohledu částečného řasnatce, musím říct, že je napsaná výstižně a velice precízně. Ženy si to asi neuvědomují, ale do nás mužů, kteří vypadáme nadrůměrně dobře (proč se podceňovat, skromnost není na místě) se opravdu zamilovávají bezhlavě a úplně ztrácejí rozum. Například některé z mých bývalek mi samy od sebe nabízely peníze. Některé mi zase narovinu řekly, že by mi tolerovaly nevěru, že chápou, že přece atraktivní chlap nemůže mít jen jednu ženskou. Naopak si všímám u kamarádů, kterým příroda nenadělila atraktivní obličej, tak o ně většinou žádná ženská ani nezakopne. Znám několik celoživotních paniců a všichny mají nějaký problém s obličejem. Staropanictví je prakticky vždycky důsledkem nějaké estetické obličejové vady. Naopak promiskuita je u nás chlapů dána atraktivním obličejem a prakticky za to nemůžeme, že s náma ženské neustále flirtují a dělají nám návrhy, vždyť kdo by odolal? Všechno tohle ženské chování a chování nás řasnatců je v knize opravdu velmi realisticky popsáno a proto dává plné hodnocení.
Už to tady někdo psal a já s tím souhlasím, že tento román můžete buď nenávidět nebo milovat, záleží na životních zkušenostech. Já jsem s jedním řasnatcem pár let žila, proto hodnotím tuto knihu jako geniální a dávám plný počet hvězdiček. Když se však někdo s řasnatcem v reálu nikdy nesetkal, musí tuhle knihu zákonitě zavrhnout, to chápu.
Co jsem to sakra četla? Kniha mě v prvních kapitolách vtáhla do děje, tak jsem si říkala, že to bude super počtení, ale pak už jsem jen žasla a nutila se knihu dočíst, protože... sakra! Není divu, že knihu autorka vydala ve vlastním nakladatelství! Za mě tedy brak! Sice nápad zajímavý, ale tím to asi tak hasne.
Zprvu se mi příběh zdál neuvěřitelný, ale děj mě postupně pohlcoval a vžívala jsem se do myšlení hlavní hrdinky. Je to napsáno tak živě a realisticky, že to, co se mi na počátku jevilo jako nepravděpodobné mi pak přišlo jako skutečné a působí to na mě jako nějaký životpis. Nevím, jak to popsat, ale po přečtení této knihy mám pocit, že takových příběhů je ve skutečnosti spoustu, jen se o nich nemluví. Autorka totiž sáhla do vosího hnízda o otevřela jedno obrovské tabu, že my ženy si vybíráme partnery prvotně podle jejich vzhledu a že pokud najdeme někoho, kdo je velmi atraktivní, začneme se na něho dívat přes růžové brýle. Jsme schopny za krásné muže platit dluhy, odpouštět jim jejich nevěry a někdy se od nich necháme i týrat. Řasnatec není v literatuře poprvé, svého řasnatce už měla Božena Němcová v Babičce, když popsala, jak krásný voják Viktorku uhranul svýma očima a pak ji zneužil, z čehož se ona zbláznila. Hrdinka Hana spisovatelky Dany Kellnerové v Řasnatcích je tedy vlastně tak trochu novodobá Viktorka, která si vybrala partnera podle jeho krásného obličeje a odmítala vidět jeho skutečný charakter, na což pak doplatila.
Nepochybně nejlepší kniha, co jsem během posledních letech četla. Je to čtivé, zajímavé, napínavé, místy smutné a místy vtipné. Všechno, co má zajímavý příběh mít. Neni to o naivitě či hlouposti hlavní hrdinky, jak tu mnozé čtenářky uvádějí, ale je to o ženské duši a hlavně o tom, že když se my ženy zamilujeme, přestáváme vidět realitu. Je to prostě příběh o slepé zamilovanosti a pokud některé z nás budou tvrdit, že se na žádného svého partnera přes růžové brýle nikdy nedívaly, tak nejen, že nepochopily tuhle knihu, ale zřejmě nepochopily ani samy sebe.