Ready Player Two: Nová hra začíná

14.04.2023

Asi jsem měla příliš velká očekávání po nadšení z Ready Player One nebo už se to autorovi napodruhé tolik nepovedlo. Příběh mi přišel útržkovitý, horko těžko poslepovaný dohromady a navíc si autor občas protiřečil. Horní pětka plnila questy spíš individuálně než aby spolupracovali a jejich zaměření až podezřele sedělo někomu z party.
Fakt, že většina odkazů na filmy, hry a hudbu by mi až tolik nevadilo, ale jako celek mě příběh moc nevtáhl. Abych nebyla jen kritická, líbil se mi vynález ONI headsetu, jeho předestřené možnosti i řešení etických otázek spojených s jeho použitím, i když Wade si u mě svým přístupem moc sympatií nezískal...

30.03.2023

Když je na knížce nejlepší úvod a závěr, tak je něco špatně. A tím je délka knihy, kdy 90% je vlastně je výplň retro nostalgie po 80tkách. Nyní v pop-kultuře amerických filmů, které většina českých čtenářů ani nezná a stejně tak vybraných amerických zpěváků (nebudu spoilerovat).

26.03.2023

Nastavená kaše. Zatímco první díl byl nápaditý, zde hrdinové pobíhali ve virtuální realitě po různých hrách, filmech apod., kde plnili questy, které ocení hlavně američtí nerdové. Kniha na mě působila jako komerční produkt spíchnutý horkou jehlou. Škoda.

22.03.2023

BRAVO! Byť hodnocení od ostatních uživatelů kniha nedostává příliš přitažlivé, já jsem byl nadšený, stejně jako z prvního dílu. Je to jedna z mála knih, u kterých bych dal 6*.

21.03.2023

Ready Player One patrí medzi moje obľúbené knihy, svet ktorý tam Cline stvoril som miloval, preto aj keď som tu videl nižšie hodnotenie a rozporuplné komentáre, stále som veril že sa mi dvojka bude páčiť. Prvá polovica odsýpala dobre, predstavenie ONI, jeho možnosti a celý ako posunul OSASIS mi prišli úžasné, aj keď sa už tým veľmi posunul do roviny scifi. Ale akonáhle sa rozbehol hon za črepinami, kniha mi prišla veľmi ťažkopádna na čítanie až nudná. žiaden quest mi tam neprišiel ani zábavný, napr. mám napozeraných pár filmov od Johna Hughesa, ale pri plnení jeho úlohy mi to prišlo rozťahané, Cline sa sústredil aby tam bolo čo najviac narážok na všemožné jeho diela a celú tu úlohu podmienil len tomu, až to stratilo dynamiku a už som sa len tešil kedy sa presunú na ďalší, lenže tam sa stalo presne to isté ( s rozdielom že o takom spevákovi Prince, som nevedel nič a pri plnení jeho questu som sa pristihol že ma ani nezaujíma čo tam čítam). A takto to pokračovalo až na koniec knihy. Úplný koniec zas trocha prekvapil a nečakal som že sa to Cline zvrtne týmto smerom.
Druhá Vec čo ma tam sklamalo bolo celkové zobrazenie OASISU, oproti jednotke mi ten svet pripadal teraz úplne prázdny, interakcia s inými hráčmi tam bola nulová, stretli len NPC a väčšinou boli všade len samy. To že museli za tak krátku dobu vyriešiť toľko questov, znamenalo že sa autor musel sústrediť len na to a prišlo mi to skratkovité (ale subjektívne aj zdĺhavé). A v neposlednom rade aj ten divný vzťah medzi Wadom a Art3mis ma tam štval.

Takže nakoniec predsa len sklamanie

20.03.2023

Sice to jedničku asi nepřekoná, což ale asi žádná kniha, ale stále to patří mezi špičku toho, co se na literárním poli objevilo. Snaha o akcent na popkulturu je někdy už hodně přitažená za vlasy, viz například děj kolem Princeho, ale stále to ještě nebylo za hranou neúnosnosti. Celkově se jedná opět o velmi čtivé dílo tak, jak Cline umí. Nicméně jestli někdy taková technologie jako ONI bude...bude to zajímavé. Každopádně autor nezklamal a dokázal, že psát umí. Jsem zvědav na film...

19.03.2023

Jednička měla své kouzlo, byla neskutečně čtivá, ten svět byl úplně nový, něčím výjimečný... Druhý díl byl v mnohých ohledech velmi zbytečně natažený a rozhodně ne tak čtivý. Bohužel, těšila jsem se, ale neuchvátil mě natolik :(

18.03.2023

Dvojka se bohužel ani vzdáleně nepřiblížila čtivosti prvního dílu. Bavila mě asi jen druhá čtvrtka. Ostatní bylo hrozné. Škoda, těšil jsem se na obstojné pokračování. Třeba to v případném Ready Player Three autor zase zachrání. A nebo raději ne.

(2,5*/5*)

18.03.2023

Jednička mě opravdu oslovila a vynikající a zřejmě nedoceněný film mě v tom jenom utvrdil. Cline měl velice obtížný úkol a porval se s ním se ctí. Výhodou je zde určitě hraní počítačových her, které mě téměř minulo, a také znalost osmdesátkové hudby, filmu (a počítačových her), kde se díky svému kulturnímu rozhledu občas chytám. Cline knihu hodně přehltil, zřejmě ve snaze přiblížit přehlcení virtuální a rozšířenou realitou, které se možná díky šílenému Zuckovi a jeho Metaversu stane časem realitou, ale někdy od poloviny knihy mě přestával svými popisy bavit, a na konci mě místo uchvácení dějem spíše nudil. Překladatelkou to zřejmě není, myslím, že odvedla velice dobrou práci, zejména s ohledem na tak obtížné téma. (Zvažoval jsem si přečíst knihu v originále, ale naštěstí jsem si ji nezakoupil. I originál na mě totiž působil značně suchopárně.) Snad autora nenapadne psát třetí díl, odehrávající se někde na cestě ke hvězdám...

13.03.2023

Kolikrát jsem si vzpomněl na RPO z kterého láska k popkultuře a psaní sálala z každého řádku. RPT je čistý hon za honorářem s odpornou pachutí retcon momentů RPO. Do poloviny se jednalo o poměrně čtivé béčko, ale zbývající třetina sklouzne do opadních vod. To je tak, když čekáte propadák a dostanete čtivou exkurzi odpadních stok vyhořelého one hit wonder autora.

Možná, že první Ready Player One, před lety některým čtenářům způsobil blažené chrochtání a velkou chválu. Druhý díl se ovšem už vůbec nepovedl a trpí nemocí, která postihuje většina pokračování.
Opět budeme čekat na nějaké velikonoční vajíčko (poklad) a zřejmě někdo bude hledat i zajíčka, kuřátko a upletenou pomlázku. Ne, ne, toto je spíše už jen pro flagelanty. Ernest Cline napsal pouhé tři knihy a bohužel všechny nestojí za nic.
Rozhodně to nedoporučuji, ani nepříteli.

Za zapůjčení knihy děkuji rodině Froliše Mrňúse (i když jsem ji nechtěl číst a byla mně vnucena) a za amatérskou spolupráci (#spoluprace) s Pájou, Jájou, dědou Lebedou, Milunou, Karlosem a Frolišem. :-)
Jsem zřejmě první, který z knihy odpad(l). Byl to jenom humbuk.
(#ctemespatneknihyodkamaradu, #frolisjdenapivo)

11.03.2023

První díl (a následně film) mě nadchl, takže jsem se na pokračování hodně těšil.
Ale toto? Čtu snad filmografii Johna Hughese nebo diskografii Prince?
Naštěstí posledních 60-70 stran mě presvědčilo dát alespoň jednu hvězdičku, aby to neskončilo v odpadu.

Nech mě hádat. Jsou to samí běloši, že jo? Bílí elfové. Bílí lidi. A bílí trpajzlíci. Vsadím se, že každej, na koho na tý Tolkienově planetě narazíme, bude bílej jako sníh, nemám pravdu? Teda pochopitelně s výjimkou padouchů! Skřeti budou zaručeně černí jako noc.
Saruman Bílý byl taky padouch! začal jsem ztrácet trpělivost. A na literární kritiku nemáme v tuhle chvíli čas, Aech, i kdyby byla nakrásně oprávněná, jasný?

09.03.2023

(SPOILER) Tohle bylo fakt hodně špatný. Kniha byla až bolestně nudná a na to, že ani není moc tlustá, úplně zbytečně dlouhá. Možná jsem se na ni prostě moc těšila.
Myslím, že se autor snažil navázat víc na film než na první díl. Některé věci si zapomněl připomenout (třeba že Šótó opravdu nepotřebuje překladač), u některých se očividně nechal inspirovat filmem - ať už v maličkostech, jako že se Aech najednou bojí hororů, nebo třeba v celé zápletce. Na prvním dílu mě nejvíc bavilo to, že se od filmu odchyluje právě v tom prapodivném vztahovém trojúhelníku, že je tam o něm v podstatě jen letmá zmínka, nic víc. No, tak ve druhém to autor prostě napral naplno. Nevím, jestli se mu třeba hodně na Netflixu zalíbilo Ty, že tuhle knížku postavil na motivech stalkingu, nebo co jiného ho k tomu vedlo, každopádně to bylo prostě špatné.
Postavy prošly taky jakýmsi vývojem... nebo spíš downgradem. Wade byl v prvním díle sice ubožák, ale pořád s ním člověk uměl soucítit. V tomhle díle byl prostě a jednoduše debil a úchylák. Být na místě jeho kamarádů, nedokázala bych se s ním bavit ani z lítosti. A už vůbec bych se do něj znovu nezamilovala jen kvůli tomu, že dokázal uznat svoji chybu. No a co se jeho party týče, eh... ne. V prvním díle byli každý něčím zajímavý, v tomhle díle fungovali v podstatě jako jedna osoba, jen rozdělená do více postav. Nejspíš je měly charakterizovat jednotlivé úkoly, ve kterých každý z nich vynikal, ale co si budeme, ty byly rozdělené podle naprosto parádních stereotypních šablon.
V prvním díle jsem se do děje dokázala vžít, i když jsem neznala úplně všechno, na co autor narážel. Tady ne. Odkazů bylo tolik a tolik, že působily akorát rušivě. Plnění každého úkolu bylo bolestně dlouze rozepsané, aby se tam ta miliarda narážek vešla, přitom to bylo úplně zbytečné. Chápu, že je kniha psaná pro jiného čtenáře, než jsem třeba zrovna já, ale například úkol s Hughesovými filmy mi přišel tak zmatený, že snad popletl hlavu i milovníkovi jeho filmů. Opravdu bylo potřeba ke každému NPC, které potkali, přiřadit jméno postavy, jméno herce a ještě název filmu? Totéž s Princovými písničkami. Neznám ho, nikdy jsem ho neposlouchala a jeho quest jsem absolutně nepochopila. Možná, kdyby k téhle knížce existoval (nekontrolovala jsem) Spotify playlist, třeba ideálně sestavený přímo autorem, který by byl pod QR kódem někde přímo v knížce... to už bychom pak asi mluvili o něčem jiném.
Přijde mi, že se změnila i povaha odkazů a narážek. Čekala bych, že i když je hon zaměřený na jinou osobu, zůstanou odkazy podobné. Ale ne, ze začátku v podstatě vycucnul Teorii velkého třesku a co se questů týče, snažil se být už jen zajímavý a originální a hlavně se neopakovat. Přitom bych neviděla nic špatného na tom, kdyby využil týchž zdrojů jako v prvním díle, pouze kolem nich vytvořil questy nové. Aspoň by to vysvětlovalo, proč to do háje zvládli tak rychle, když v prvním díle jim hledání tří věcí zabralo nějakých sedm, osm let.
A když už jsem nakousla časoprostor (který byl absolutně nereálný, ale budiž), líbilo by se mi, kdyby například na začátku každé kapitoly byl uvedený i zbývající čas. Popřípadě třeba občas na okrajích stránek. Vlastně kdekoliv. Ano, čas od času byl zmíněný přímo v textu, ale zdálo se mi, že tak úplně nekorespondoval s dějem.
Poslední věc, ke které se chci vyjádřil, je umělá inteligence a celkový motiv a příběh. Zbytečný, neoriginální padouch. Pokud chtěl autor docílit toho, aby udělal z kultu osobnosti z prvního dílu normálního člověka, minul se účinkem. Ale naopak docílil toho, že je jeho kniha o to neoriginálnější :-) No... a ten zbytečný a až nechutně přeslazený konec radši ani nebudu komentovat.
Knihu jsem si koupila a nechám si ji jen kvůli tomu, že nemám ráda, když nemám kompletní sérii. Nedoporučuju číst vůbec nikomu, naopak doporučuju předstírat, že se tahle kniha nikdy nestala.

08.03.2023

No co k tomu říci? Ne, že by kniha nebyla zábavná, ale kvalit prvního dílu (dle mého názoru) zdaleka nedosahuje.
Příběhový mustr je v základu vlastně téměř stejný, jen se nám autor snaží dát všeho trochu více, což zejména v psychologické rovině postav úplně nefunguje. Pakliže někdo mohl v rámci prvního dílu tvrdit, že postavy jsou relativně "ploché" a chybí jim lidský rozměr, dvojka dle mého názoru ukázala, že to vlastně nebylo na škodu.
Kniha špatná nebyla, ale nedokázala v ničem překročit stín svého staršího bratříčka.

03.03.2023

Jednička je moje modla a srdcovka, kterou mám několikrát načtenou a naposlouchanou. Nejde ani tak o ten příběh ale ta láskyplná práce s popkulturnímy odkazy, společně s citem napsanou předlohou mě do OASIS vracely několikrát a já se nostalgicky rád vracel do svého 80tkoveho dětství. Na dvojku jsem čekal jako na smilování a byť mi bylo jasný, že kvality jedničky nedosáhne tak jsem se stejně těšil na ten svět. No..nepovedlo se a to hodně. Jednoduše to shrnu. Po celou dobu čtení jsem měl podezření že dvojka byla napsána pro peníze a cit a láska k předloze je fuč. Synopse zněla dobře a některé momenty byly super ale 90% knihy je velké zklamání, spousta věcí nedává smysl, questy jsou nudné, natahované a několikrát jsem chtěl přestat číst z nudy. U jednoho Questu jsem si jist, že ho skoro nikdo nezná a nikoho nebude bavit. Nečekal jsem pecku ale čekal jsem alespoň NĚCO. Tady není pořádně nic..o to víc si ale budu cenit jedničky.

01.03.2023

Jednička byla pro mě bomba, dvojka ... dávám 4 hvězdičky, ale myslím si 3,5. Nejvíc se mi líbila první půlka až dvě třetiny knihy. Nečekala jsem tam příměs magie, to mi tam nesedělo, i když i v prvním díle byla. Také tam byly odkazy na věci, které neznám. Jaksi jsme byli ochuzeni o hodně filmů, knih a muziky z osumdesátek tím, že jsme nežili v té kultuře, je to dost mínus při čtení.

26.02.2023

Před pár dny jsem dočetla druhý díl Ernesta Clina a stále si nejsem jistá, jak ho ohodnotit.
Zdálo by se, že splnil vše, co od něj náročný čtenář a fanoušek prvního dílu očekává. Druhý díl je stejně jako první plný geekovských narážek, má honbu za pokladem, boj dobra proti zlu, promyšlený svět, lásku i přátelství až za hrob, tak kde je problém?
No, možná právě v tom. Autor se tak snaží vyrovnat prvnímu dílu, že až příliš tlačí na pilu a ztrácí důvěryhodnost. Postavy nemají hloubku jako dřív, děj je přeplácaný a ani promyšlený závěr to příliš nezachraňuje. Nerada jsem kritická zvlášť kvůli tomu, že jsem z prvního dílu byla naprosto nadšená, ale o to víc mě tenhle nezdar mrzí. I tak Ernstovi dál fandím a držím mu palce.

26.02.2023

Kniha měla pomalý rozjezd, a to musím říct, že opravdu hoodně pomalý, zpočátku spíše neustálé vysvětlování, rozebírání myšlenek a chyběl mi drive předchozího dílu. Změna nastala až tak ve 2/3 knihy, kdy přišel zlom a začal vyloženě "hon" za úlomky. Do té doby mi tam prostě chyběla spousta aspektů z první knihy, popisy planet, questy, atd. Následně se to sice dostalo zpět do starých kolejí, ale už to bylo příliš uspěchané a zrychlené. Líbilo se mi, že při hledání úlomků každá z postav nějakým způsobem přispěla k nalezení, jelikož byla odborníkem na daný svět či na danou problematiku.
Jednička byla určitě lepší, ale díky virtuálnímu prostředí a tomuto světu se ráda budu ke knihám vracet. A možná přijde i RPT (tedy ne Re-Pe-Te, ale Ready Player Three) - rozehráno si myslím, že má.

26.02.2023

Po skvělém prvním dílu, který mě svým WOW EFEKTEM doslova přikoval k židli a přiměl knihu doslova shltat, přišel neméně dobrý film - spíše knihou jen inspirovaný a modernizovaný, ale vystihující všechny podstatné myšlenky knihy. Takže k této druhé knize jsem přistupoval s opravdu VELKÝM očekáváním. A srážka očekávání a reality byla krutá. Popkulturní odkazy se tady staly místy už dost nesrozumitelnými - pravda, Wikipedia, csfd, Spotify, serialzone a další napoví, ale to už pak není zábava, ale výzkum. Pro psychologa je možná zajímavé číst o tom, jak peníze a moc dokážou lidskou mysl roztrhat na hadry, jak si člověk může vybudovat iluzi neomylnosti a přestane myslet na ostatní, ale mě jako běžného čtenáře to opravdu neoslovilo. Od toho pak je už jen kousek k nedomyšlenému vypuštění nové technologie skoro jako bájného Džina. Když se k tomu ještě přidají hackeři a bugy v software, tak je zaděláno na něco hodně ošklivého. To je tady v terminální podobě, řekněme, digitálního rozpolcení osobnosti - jak by řekl klasik "Von je dva!" Takže hrdinové sice přežijí, ale cena je krutá. A oni to ještě považují za pokrok...
Ta kniha prostě byla úplně zbytečná. Dvě hvězdičky nechávám za pár dobrých nápadů, a úlevu, že to mohlo dopadnout i hůř.