Jak zkrotit svůdníka
Evie Dunmore
Rebelky z Oxfordu série
< 2. díl >
V srdci Londýna se schyluje k bitvě mezi rozumem a citem. Lady Lucie zuří. S pomocí skupinky oxfordských sufražetek se jí konečně podařilo nashromáždit dostatek jmění, aby mohla ovládnout jedno z hlavních londýnských nakladatelství, a to s jediným cílem: využít ho ke vzpouře proti parlamentu. Kdo by však mohl tušit, že jedinou osobou, která stojí v cestě úspěchu, je její dávný nepřítel lord Ballentine? Tristan je ochoten předat jí většinový podíl v nakladatelství, ale jen za nehoráznou cenu – za noc v jeho posteli. Lucie přitahuje Tristana jako žádná jiná žena. Spaluje ho svou prudkostí a odhodláním pokaždé, když se střetnou. Jejich souboj rozdmýchává plameny náklonnosti a výřečný svůdník riskuje, že se chytí do vlastní pasti. Zatímco se Lucie snaží Tristana přelstít na všech frontách, v nakladatelství i v ložnici, brzy zjistí, že platí známé tvrzení: ve válce a v lásce je dovoleno všechno...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2022 , CosmopolisOriginální název:
A Rogue of One's Own, 2020
více info...
Přidat komentář


Tak tady jsem se zamilovala do Evie Dunmore. Líbí se mi, že její kniha má určitý přesah, četla jsem ji od autorky jako první a možná mi přijde o fous lepší než Vévoda. Hned po přečtení jsem měla chuť dozvědět se kdo se zamiloval dál. Libilo se mi, jak byla hlavní hrdinka "ostrá" a protivná. Tohle regacy období mám prostě ráda a tady bylo moc pěkné vykreslené. Souhlasím s Paja.92 že oproti těmhle knihám působí Bridgertonovi plytce.


Tohle byla sázka na jistotu. Autorka opět ukázala, že umí navodit atmosféru a vytvořit chemii mezi hlavními postavami. Stále zastávám názor, že tahle série je lepší než Bridgertonovi, kteří mají oproti rebelkám plytký děj.
Ačkoliv je to primárně romantická kniha, zároveň se dovídáme něco o době, ve které se příběh odehrává a lépe se tak dokážeme vcítit do situace hlavních hrdinů.
Jediné, co bych knize vytkla je její délka. Neškodilo by to o pár stránek zkrátit. Některé pasáže o ženských právech mi přišly už zbytečně natahované a ubíralo to knize na čtivosti.
Doporučuji všem, kteří mají rádi historické romance.
@knihozroutka_eleanorcorvin


Druhý díl se mi líbil ještě víc než první. I když má o hodně víc stran, rozhodně se u něj nebudete nudit. Rozjezd je sice trošičku pomalejší, ale pak příběh nabere rychlost a směr a vy se řítíte plnou parou z kopce dolů. A že je to švunk. Knížku jsem zvládla za 2 dny, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Těším se na příběh Hettie a Catriony. Doufám, že nebudu čekat moc dlouho.


Knihu jsem přečetla za 2 dni. První půlka plynula pomaleji a pak se to zrychlilo. Kniha me bavila stejně jako první dil. Líbilo se mi, ze nic nezůstalo otevřené. Tesim se na další dil.


,,Toužil jsem po tobě půlku svého zatraceneho života.."
Tohle bych zařadila do kategorie od nenavisti k lásce. První jsem si říkala:,, tolik stran? Co tam budou dělat." Ale příběh plynul a vtáhl mě do děje. Lucie pomáhala ženám a snažila se o to aby ženy v Britanii se měli lip. Obdivuhodná žena a Tristan? Svudnik,který byl znám jako prostopašnik..no opak byl pravdou.


Tento díl se mi líbil víc než první. Postavy byly sympatické, ale některé části se celkem vlekly.


Vynikající pokračování, které mě opět nezklamalo. Jak mě nadchl první díl, tak tento byl v těsném závěsu. Tohle je návykové čtení, takže se připravte na to, že jakmile knihu začnete jednou číst, tak ji neodložíte!
Autorka opět dokázala dát hlavním hrdinou neuvěřitelnou jiskru a chemii, a tak si troufám řádem že se zamilujete spolu s nimi. V knize nechybí ani erotická linka, která tu byla o něco více než v prvním díle, ale byla skvělá. :)


Tak lepsi byl urcite prvni dil. Tady to proste pokazil fakt, ze je kniha zbytecne, ale opravdu zbytecne, dlouha. Kvuli tomu se prvni pulka hroooozne taaaahne jak lepidlo. Nastesti se to pak nekdy po prvni pulce kapku rozjede a jede to v tempu az do konce. Dalsi dil urcite alzase prectu a doufam, ze bude lepsi nez tento.


(SPOILER)
Když nad tím tak dumám, vlastně by titulek měl znít: jak ovládnout fúrii, protože se vstupem do manželství měla evidentně (a oprávněně) větší potíže Lucie než Tristan.
Zvolit si pro druhý díl dvě nejméně sympatické postavy prvního dílu byl odvážný tah, který překvapivě dobře vyšel. Studená, afektovaná a lehce hysterická Lucie se vybarvila do všech odstínů duhy, Tristan odhalil duši umělce (a podnikatele, kombinace vskutku neotřelá).
Zápletka není kdovíjak originální, na druhou stranu co nového pořád vymýšlet, že. Příjemným ozvláštněním byla motivace hrdinů, kdy ani jeden o vlastnictví nakladatelství neusiloval ze sobeckých důvodů.
Kniha se mi moc líbila, největší nadšení způsobila absence Velkého Nedorozumění. Celý průběh děje měl logiku a soudržnost. Romantiku jsem si užívala, informace o boji žen za rovnoprávnost byly zajímavé. Postavy prošly významným vývojem (všechny, tedy kromě Rochestera), dialogy mi přišly zábavné a uvěřitelné.
Bylo by to na pět hvězd a rozhodně knihu nedržím v ruce naposledy.
Jenže autorka se dopustila hrozného zločinu. Použila otřepanou frázi romantických knih, která mě tak naštvala, že musím hodnocení o hvězdu snížit. Prosím pěkně, ukažte mi někoho, kdo pohlédne zpod sklopených řas. Technicky neproveditelný nesmysl, a když už s opravdu nezměrným úsilím dotyčná pohledu zpod sklopených řas dosáhne, vypadá jak ichtyl, takže o svůdnosti uvedené akce lze s úspěchem pochybovat.
Škoda, protože jinak se jednalo o luxusní záležitost.


Tak tohle… Už dlouho jsem u knížky neplakala, ale tady? Fuuu.
Naivně jsem si po přečtení Jak svrhnout vévodu myslela, že si k Lucii nenajdu cestu a do druhého dílu se mi proto nechtělo. No našla jsem si ji během prvních stránek a během těch posledních jsem s ní soucitíla jako s nejlepší přítelkyní. Tak strašně jsem ji chápala - jak se člověk zamiluje a najednou neví, kde mu hlava stojí a za čím stojí on sám. A nejlepší na tom je, že to ustála.
A ta chemie mezi ní a Tristanem? Lépe popsanou jsem snad v životě nečetla.
Jakmile jsem začala číst, nešlo se odtrhnout. Hladově jsem hltala každou pasáž, a poslední strany mě spolehlivě rozložily… Ta laskavá podpora, ta chuť zo všechno pochopit, tu bolest a nespravedlnost. Ten boj za lepší svět ať to stojí co to stojí. To, ze proboha jsme v tom spolu. My všichni. Dva ve vztahu. Přes slzy jsem neviděla na poslední odstavce před epilogem. A to stejný se opakovalo u doslovu. Silný. Silný, laskavý, plný naděje. A lásky, samozřejmě. Chtěla bych si to zase přečíst poprvé.


Kniha mě moc neoslovila tak jako ostatní. I když píše o velmi zajímavém tématu, autorka to podle mého názoru neumí moc prodat. Scény v knize (obzvláště v první půlce) mi přišli o ničem, takové úplně bez charakteru.
Bohužel stejně tak mi přišli i postavy. Na Lucii jsem se těšila z prvního dílu, kde mi přišla odvážná a zásadová a tady jakoby její dobré vlastnosti zmizeli v každé chvíli, kdy se na scéně objevil Tristan. Ten mě také moc neoslnil a to mám jeho typ postav v knihách ráda.
Celkově příběh není špatný, ale asi mám problém s autorčiným stylem psaní.


Začátek knihy možná nebyl tak bouřlivý a čtivý jako u předchozího dílu, ale i tak si mě kniha získala. Tuhle autorku si rozhodně řadím mezi své oblíbené autorky a budu počítat dny do vydání dalšího dílu!
Co se týče samotné knihy, tak jsme se opět dozvěděli více o boji za práva žen. Zajímavé bylo číst nejen o majetkovém zákonu, ale také např. o racionálním odívání, či snahu získat právo na možnost jezdit na bicyklu pro ženy. Za mě tyto knihy patří rozhodně mezi nejvydařenější, ale nesmím zapomenout ani na romantickou linku knihy. Lucie a Tristan k sobě pasovali a chemie mezi nimi byla taky moc hezky popsaná. Strašně jsem jim fandila a líbila se mi Tristanova výřečnost i to, že se nenechal odbýt a šel si za tím, co chtěl (tedy pro Lucii). A abych to ukončila nějak zajímavě, tak si půjčím slova z knihy: „Nepřeji si, aby měly ženy moc nad muži, ale nad sebou samými.“ (Mary Wollstonecraftová).


Na návrat do sveta sufražetiek a boja za práva žien som sa veľmi tešila. O to väčšie bolo moje sklamanie, keď som sa dozvedela, že v slovenčine sa ďalšie časti vydávať nebudú, avšak našťastie, že existuje české vydanie. I keď si nie som istá, či je v tomto prípade vhodné použiť slovíčko “našťastie”.
I napriek tomu, že si autorka zachovala svoj skvelý rozprávačský štýl, mala som veľký problém do príbehu sa začítať a približne polovicu knihy sa vyslovene nudila, čo je smutné, keďže má kniha nejakých 450 strán. Ale teda v druhej polovici sa už konečne čosi začalo diať, už to čítanie nebola až taká nuda. Príde mi však trošku smutné, že ma najviac bavili erotické scény, ktoré by v tomto druhu kníh mali byť iba také spestrenie deja, no pre mňa to bolo asi to najzáživnejšie, čo sa za celú dobu udialo.
Čo sa ale týka hlavných hrdinov, Lucie i Tristan mi absolútne nesadli a nenašla som medzi nimi ani za štipku chémie, ktorá by bola aspoň trošku podobná tej, ktorá prevládala medzi hlavnými protagonistami z prvej časti. Ohľadom Lucie bolo stále spomínané, že je čiernou ovcou rodiny i spoločnosti a ohľadom Tristana to, že po ňom skrátka túži každý bez ohľadu na to, či je to vôbec človek (reálne sú podľa knihy z neho odvarené aj MAČKY, ktoré NEMAJÚ radi mužskú spoločnosť!).
Naozaj ma mrzí, že prvý diel bol taký úžasný a tento druhý musím ohodnotiť tak, ako som ho ohodnotila. Tým, že je to súčasť série, tak by ste tento diel vynechať nemali, ale keby to bola samostatná knižka bez pokračovania, odporučiť by som vám ju rozhodne nemohla.


(SPOILER)
Kniha se dobře čte, rychle, nic se netáhne ani nevleče. Všichni moc dobře víme jak dlouho bude trvat boj jen za volební práva žen, a proto je jasné, že nějaké zlomové okamžiky v rámci politiky čekat nemůžeme. V okolním životě ale zvraty jsou a zajímavé.
Mám takový pocit, že autorka sklidila kritiku za předchozí díl, co se erotiky týkalo (té bylo i na mě trošku více..). Ale tady? Ano, něco by se našlo, nicméně se vše dělo až ve druhé polovině knihy, a moc toho vlastně nebylo. Mně samotné tam "něco" chybělo. Ten náboj, který mezi sebou měli A. a M. v první knize. Tady vyloženě podlehli chtíči a touze a víc nic.
Tris na mě nijak nezapůsobil, ale to bude mými preferencemi. Nenapravitelný floutek a svůdník, darebák, to mi prostě nic neříká, spíš naopak. To jak se místy nedokázal ovládnout a choval se spíš pudově, bylo úsměvné. Konečně má na dosah ženu, po které touží skoro celý život a ten svůj málem zahodí.


Poutavý příběh o boji za práva a majetek vdaných žen. Dnes to vše vypadá tak snadno, ovšem vybojovat to, co máme dnes byl vážně nekonečný, úmorný a někdy i nebezpečný boj. Celé toto pozadí je zde dobře vykresleno na základě výzkumu autorky. Lucie a Tristan byli jako ústřední dvojice zajímaví + kočka Boudicca, ta neměla chybu. Příběh byl chvílemi skvělý, chvílemi už méně, takže na plný počet to není, ale i tak to bylo dobré.


Přiznám se, že jsem si myslela, že se mi druhé pokračování série Rebelky z Oxfordu nebude moc líbit, protože Lucie v prvním díle působila hrozně sebevědomě, ale autorka to napsala tak skvěle, že si hlavní hrdinku prostě zamilujete a neměla jsem problém jí chápat (včetně toho, že se navenek tváří, že všechno zvládá, ale uvnitř umírá touhou, aby jí někdo pomohl a ulevil). A její protějšek lord Ballentine měl taky hloubku a svá traumata z minulosti, takže super. Zkrátka hodně povedené romantické čtení, které má navrch i hlavu a patu (docela mě dostalo, že bylo potřeba povolení vlády k tomu, aby ženy směly jezdit na bicyklu :-(


Oproti prvej knihe bol začiatok druhej hroooooozne pomalý. Navyše, dvoma hlavnými postavami sú Lucie a Tristan, ktorých som v prvej časti nemala ani trochu rada. Chvíľami som rozmýšľala, že knihu odložím, ale našťastie sa dej po skoro dvesto stranách rozbehol a dokonca som si tých dvoch obľúbila.
Ako spomína komentár podo mnou, skoro okamžitá premena Tristana zo sukničkára na krotkého baránka bola ako päsť na oko, ale to k tomuto žánru patrí. Opäť skvelá oddychovka. 3,5/5*


Dlouho mi trvalo než jsem se začetla, i když to přičítám i papírové podobě knihy a množství stránek. V čtečce už bych ji měla přečtenou dávno.
Skvělí hrdinové, opět žádné květinky, ale lidé, kteří mají minulost a své představy o životě. Jen Tristanova otočka od proutníka se skandální minulostí a naznačenou bisexuální zkušeností k tomu kladnému hrdinovi mi trošišičku drhla. Ale tak nějak si ten romantický konec představujeme a vlastně je romantické i to, že tady chybí svatba.
Pokračování prvního dílu boje za práva žen v Anglii ke konci 19. století. Kniha je psána čtivě, romanticky, moderně, vtipně. Líbil se mi příběh Lucie a Tristana. Teda Tristan, Sebastiana a nakonec i Lucian jsou muži dle mého gusta. V příběhu jim všem fandím. Oceňuji, že opravdu každá postava má jiný základ a charakter, navzájem se velmi pěkně doplňují. Jdu na třetí díl.