Řekni vlkům, že jsem doma
Carol Rifka Brunt
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/202018/bmid_rekni-vlkum-ze-jsem-doma-Vke-202018.jpg
4
632
632
Píše se rok 1987 a June Elbusové je čtrnáct let. Je uzavřená a nedůvěřivá, těžko se jen tak s někým spřátelí, nedokáže vyjít ani se svou starší sestrou. Na celém světě existuje pouze jediný člověk, který jí opravdu rozumí – strýc Finn, uznávaný malíř, její důvěrník a nejlepší kamarád. Jenomže Finn zemře na záhadnou nemoc, jejíž jméno Juneina matka dokáže vyslovit jen šeptem, a dívčin svět se převrátí vzhůru nohama. Román je především příběhem o tom, jak dospět, najít vlastní identitu a vyrovnat se nejen s nejrůznějšími nečekanými situacemi, ale i bolestí a ztrátami, které přináší život. Přečtěte si, co se stane, když se zamilujete do někoho, do koho byste se zamilovat neměli. Pochopíte, že žárlivost a pocity viny dokáží zničit i to nejpevnější přátelství a někdy mají ty nejtragičtější následky.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2014 , JotaOriginální název:
Tell the Wolves I’m Home, 2012
více info...
Přidat komentář
Krásnej příběh o životě a smrti. O ztrátách a vyrovnávání se s nimi. Strýc Finn namaluje obraz svých dvou neteří. Protože se stane žádaným umělcem, holky mají obraz uložený v bezpečnostní schránce a chodí se na něj dívat. Vzpomínat na strýčka a přemýšlet o svém sesterském vztahu, který taky prochází zkouškami. Mladší ze sester se sbližuje se strýčkovým přítelem Tobym, kterého rodina nenávidí, protože ho viní z Finnovi smrti. Rozvíjí se nečekané přátelství dvou lidí, které spojuje láska k někomu, kdo tu už není. Je to krásný, poetický a hrozně smutný.
"Když si dáš bacha, abys byla vždycky tím člověkem, kterým jsi doufala, že budeš, když se ujistíš, že se stýkáš jen s těma nejlepšíma lidma, tak potom je ti vlastně fuk, že máš umřít třeba už zítra.“
Moc krásný a silný příběh o vztahu čtrnáctileté June a jejího strýce, který umírá na AIDS a June se musí chtě nechtě s touto skutečností vyrovnat.. Příběh je primárně zaměřen na úskalí dospívání, období hledání sama sebe, vyrovnávání se s těžkými situacemi, upevňování vztahů a je také o lásce - jiné, té zakázané. Působilo to na mě velmi reálně, křehce a laskavě. V příběhu čtenář najde mnoho inspirativních vztahů a situací, které vás chytí za srdce.
Tohle bylo náročný, krutý, silný... Wau, absolutně jsem tohle nečekala. O nenávisti, lásce, závisti, žárlivosti, nespravedlnosti, homosexualitě a v neposlední řadě o AIDS a smrti. O tom, že najít u někoho lásku/přátelství/pochopení/souznění je mega důležitý!
"Věděla jsem všechno o lásce, která je příliš velká, než aby se vešla do malého kyblíku. A tak tím nejtrapnějším způsobem pocáká všechno kolem."
A o tomhle ta kniha je. O různých druzích lásky, o rodinných vztazích, o ztrátě blízkého. O duši mladé dívky, která se musí vyrovnat se smrtí v rodině. Smrtí člověka, který formoval její charakter a dokonale souznil s její duší. O pochopení sebe sama, pochopení srdcí našich sourozenců, rodičů, drahých...
O lásce mezi muži, o šíření nemoci, jejíž jméno si v Americe v 80. letech lidé šeptali jako odporné tabu. O AIDS, jenž si nevybírá, a ochuzuje svět o velikány, slavné umělce, muže překypující dobrotou i ty trochu ztracené...
Kniha je psána neskutečně poutavě a veškeré emoce jsou skutečné, téměř hmatatelné. Po dočtení na mě padla obrovská tíha a žal z té opravdovosti. Obrovské doporučení.
Emoce se mi rozčeřily vcelku obstojně, což jednoznačně souvisí s tim, že jsem v tý holce poznala svoje pubertální já. Eh au, ještě že už je mi pětadvacet. Ale i kdybyste měli větší štěstí než já a nepoznali se v tom, stojí to za to, páč se tu poměrně do hloubky, ale furt čtivě pro úplně kohokoli, zpracovává téma smrti, přátelství, sourozeneckejch vztahů, žárlivosti a samoty. Kdyby to někoho od četby odrazovalo, tak můžu uklidnit, že AIDS a homosexualita to jen celý tak jako rámuje, obojí je v příběhu docela podružný. V zásadě to mohlo aspirovat na klenot světový literatury, kdyby se autorka tak strašně po americku nesnažila podávat vám polopatický vysvětlení ke každýmu pocitu, kterej se v textu objeví.
trvalo mi delší dobu , než jsem se začetla, pořád se nic moc nedělo, ale jsem ráda , že jsem vytrvala, je to krásný příběh o rodinných a sourozeneckých vztazích a o hledání sama sebe v dospívání, i když sama jsem v jiné věkové kategorii, stojí za přečtení
Tuto knihu jsem se rozhodla přečíst pro její zajímavý název i krásnou obálku, a nelituji!Dojemný příběh o rodinných vztazích, které zasáhne smrt blízké osoby na nemoc, o které se v té době moc nemluví. Příběh o přátelství, o hledání sama sebe a o znovuobjevení sourozeneckého pouta. Jedna z mála knih, na kterou si vzpomenete i po letech.
Je složité popsat, co mi kniha dala. Má však zvláštní příchuť. Jako něco, co jste samy někdy ochutnaly, ale nemůžete si ani za nic na světě vzpomenout, co jste to vlastně jedly. Přeto je to tak známá chuť. Každý člověk si v ní něco najde. Opravdu! Je snadno pochopitelná, postavy a vztahy jsou propletené. I když se to zdá nemožné, v každé z nich najdete kousek sebe.
"Řekni vlkům, že jsem doma" je knihou, která v sobě nese tajemství a kouzlo dětsví. Lásku a útrapy dospívání. Bolest a naději dospělosti. Každý z nás stále touží po něčem, co nemůže mít a přesto, když nám to vpadne do života skrz někoho jiného, jsme šťatní i za tu krátkou chvíli, co jsme tento dar dostaly. I když někdy - opravu jen někdy - je hezké si některá tajemství uchovat... Nádherný příběh, který se Vám vryje nejen do paměti, ale také do srdce.
Vůbec jsem to nečekala, ale tuto knihu jsem přečetla asi během tří dnů, bohužel s přestávkama. Kdyby to šlo, čtu jí třeba měsíc v kuse, jen aby ještě neskončila.
Příběh je propletený víc, než jsem čekala. Každá stránka mě držela při vědomí, soustředila jsem se na vše, co bylo napsáno. Je to tak krásný. Krásný příběh o neskutečné lásce, o krásných místech, úžasných lidech, o nádherných myšlenkách, o tom, jak někomu nějak pomoci. A hlavně je to příběh o velké ztrátě. Ztrátě lásky, vyjímečného přátelství..
Bylo to tak nádherný, že bych knihu nejradši uložila do sejfu, aby ji nikdo nenašel a zároveň bych jí měla nejradši na očích. Pořád. Tak moc jsem se do ní zamilovala. Stejně jako do Finna. Tobyho. June a svým způsobem i do Grety. Častokrát jsem se cítila jako June, v pocitech, v myšlenkách.. možná ve všem.
Od teď už patří do mých TOP 5. :)
Kniha mě překvapila svým názvem a krásnou obálkou. Příběh tvou osamělých lidích vás chytne u srdce, ať chcete nebo ne. Rozhodně to není odpočinková kniha.
Hodnotit tuto knihu je těžké. Některé myšlenky z knihy považuju za úžasné, na druhou stranu tu byly chvíle, které mě nudily. Ale doporučuji, to jo.
Krásný, silný a depresivní příběh o dvou osamělých lidech. Rozhodně ji zaradim mezi nejhezčí knihy, které jsem kdy četla.
Silný příběh o různých podobách lásky a rodinných vztahů, který mě velmi rychle vtáhl do děje. O jednu hvězdičku více bych asi dala, pokud bych ji četla ve věku, který by se více blížil věku hlavní hrdinky. Drobná, a to nepatrná výtka je k překladu některých slovních obratů např. má 14 let místo je jí 14 let. Výběr knihy do výzvy považuji za šťastný. Je to přesně ten typ knihy, kterou bych si bez výzvy nepřecetla a po dočtení jsem byla ráda, že jsem ji četla.
Opravdu dojemný příběh o lásce, přátelství, ztrátě a zoufalství. Kniha mě chytila za srdce a až do samého konce nepustila. Celou tu dobu jsem byla naplněna hromadou emocí a nebudu zapírat, na konci jsem se rozplakala. Nádhera.
A já jsem věřila, že v tom lese opravdu budou skuteční vlci..
Ale jinak jsem se do toho příběhu zamilovala. Asi tak, jako June a Toby do Finna. A když jsem zjistila, že kniha skrývá mnohá tajemství, tak jsem se od čtení nemohla skoro odpoutat.
Z knihy jsem spíše zklamaná. Nechala jsem se nalákat tolika nadšenými komentáři. Ale velmi dlouho mi trvalo se začíst. Některé situaci mi připadaly velmi nereálné. Knížka spíš pro dospívající děti.
Těch 400 stránek mi uteklo ani nevím jak. Při čtení jsem měla pocit, že se mi snad rozskočí srdce …. Nikdy jsem nečetla nic podobného, kde bych se natolik ztotožnila s hlavní hrdinkou a vytvořila si citový vztah ke všem postavám. Zbožňovala jsem Finna, který, ačkoli se tam fyzicky vyskytl jen na začátku, provázel svou neteř June celou knihou a jistě i dlouhými roky poté. Něco na té knize je, něco charismatického a neodolatelného, co mě přimělo sundat z police apartní čínskou konvici a uvařit si čaj. Nebo někomu stisknout ruku, když chci upozornit na něco zajímavého. Kniha se točí kolem smrti, zármutku a truchlení, ale přesto je to jedna z nejkrásnějších knih, které se mi dostaly do ruky. Nečetla jsem ji naposledy.
Tohle je ta nejkrásnější, kterou jsem kdy četla! Křehké sourozenecké vztahy jsou velmi reálné.
Popisuje život 14 - leté June, kterou jsme si hned zamilovala. Co oceňuji tak to byly vlastnosti. Každá osoba měla dobrou, ale i tu špatnou vlastnost, která neubližovala lidem. Jen se za ní hlavní postavy neměly rády. Celá kniha je jak podle pravdivého příběhu. Smutná od první strany a smutná až do poslední. Ale nebojte, je i prokládána vtipnými momenty!
Brečela jsme na začátku a i na konci. Vyrazila mi dech a zlomila mě - tím pozitivním smyslem :)
Štítky knihy
přátelství homosexualita New York smrt výtvarné umění 80. léta 20. století sourozenci AIDS žárlivost LGBT, queer, LGBT+
Řekni vlkům, že jsem doma
Děj vypráví čtrnáctiletá introvertní June. Popisuje vztah k zemřelému strýci a jeho partnerovi, vztah ke starší sestře, pochybování o sobě a únik do světa fantazie. Jemný příběh vyvolávající emoce.