Renegáti
Marissa Meyer
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/404075/bmid_renegati-DFp-404075.jpg
4
965
965
Ona touží po pomstě, on chce spravedlnost. První kniha dvoudílné série od bestsellerové autorky. Renegáti jsou syndikát lidí s neobyčejnými schopnostmi. Vynořili se z trosek zničené společnosti a zavedli znovu řád tam, kde dosud vládl chaos. Jako obhájci práva a spravedlnosti jsou pro všechny symbolem odvahy a naděje. Výjimkou jsou zločinci, které kdysi svrhli. Nova má důvod Renegáty nenávidět a touží po pomstě. Jenže na cestě za svým cílem potká Adriana, který je Renegát. Dosáhne Nova nakonec své pomsty?... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno:
2018
,
Alicanto (Egmont ČR)
Originální název:
Renegades, 2017
více info...
Přidat komentář
Pro mě teda spíše zklamání. Napsat knihu o pět set stranách tak, aby čtenář zůstal stále v napětí, je zkrátka velké sousto a autorce se to nepovedlo, bohužel. Pořád jsem si říkala, dobře, tak teď už se to snad pořádně rozjede, ale když už jsem byla někde za dvoustou stranou a stále se nic zásadního nedělo, pomalu jsem přestávala mít chuť číst dál a začínala jsem se neskutečným způsobem nudit. Kniha má bezpochyby skvělý námět, ale myslím si, že to šlo uchopit mnohem lépe. Přišlo mi to celé takové dětské, každému všechno jednoduše prošlo bez větších zádrhelů a o nějakém napětí taky nemůže být moc řeč. Asi bych ocenila větší reálnost. A méně nepodstatných popisů a zbytečných vycpávek! Přes to všechno musím říct, že ke konci si mě autorka po počátečních rozpacích opět získala, ale spíše u mě převažují ty negativní pocity. Konec jsem taky prohlédla poměrně brzy. No, uvidíme, co autorka vyvede s druhým dílem. Každopádně jsem docela ráda, že při dnešním trendu trilogií a "vícelogií" se autorka rozhodla jen pro dva díly.
Četla se skvěle. Děj však šel podle mě až moc rychle. Neuškodilo by trochu té větší akčnosti. Nejlepší mi přišel asi ten začátek, protože pak jak se k nim Nova "přidala" do týmu, tak mi to přišlo moc přeslazené. Nejvíc jsem musela přetrpět pasáž se sendviči a pak ten v tom parku. Nemůžu se už dočkat dalšího dílu, snad se tam objeví trochu více té akce a doufám i v to, že se Nova potom přestrojí za Nightmare (ten převlek a její schopnosti byly vážně boží). Ta romantika by mi tam ani nevadila, jen kdyby nebylo toho Adriana, který mi trochu lezl na nervy:(
Takže všichni stateční, kteří jste se odhodlali přečíst tento komentář, slavnostně prohlašuji, že zcela souhlasím s komentářem od uživatelky Tess911❤...
Kniha je naproto úžasná... Postavy hezky propracované a tak dále :D.
POZOR SPOILER!
Ingrid/Detonator a Frostbite mě neskutečně rozčilovaly. Phobia se díky své tajemné povaze stal mojí nejoblíbenější postavou. Oscar je naprosto boží. (Doufám, že se Oscar a Ruby dají dohromady.) Chtěla bych mít stejné schopnosti jako Adrian/Sentinel. Nightmare je taky naprosto boží! A při výslechu Winstona ukápla slzička... - prostě a jednoduše sdílím s Tess911 prakticky stejný názor.
Ace žije, agent N jistojistě brzy začne ohrožovat anarchisty a já z toho přívalu nových informací a otevřeného konce málem měla srdeční zástavu... (Děkuji pěkně Tess911, i když jsi věděla, že mi to způsobí infarkt, stejně jsi mě donutila to přečíst... To od tebe bylo kruté!)
KONEC SPOILERU
Menší ukázka:
Oscar: "Dvoubarevná cukrová vata pro dámu, popcorn pro pána a nabídněte si česnekové hranolky a čokoládové křupky. Ale na smoothie mi nesahejte, nebo bez váhání zabiju vás i vaše milované."
A nakonec... Obálka je boží ❤.
Vzhledem k tomu, že jsem milovník superhrdinů...tohle byla knížka přímo pro mě! Moc se mi to líbilo. Možná jsme tedy čekala, že to bude ještě o něco lepší...chybělo mi tam trochu víc akce, ale celý příběh je napsaný úžasně. A rozhodně si zamilujete postavy a svět
Na knížku jsem se celkem hodně těšila, dokonce tolik, že jsem nechtěla čekat na zamluvené vydání v knihovně a raději si ho nedočkavě koupit. Obálka je fakt skvělá, překlepy blby, téma úžasny, ale bohužel jsem se strašně nudila :( Knížka mohla být klidně o polovinu kratší, hlavně detailní popisy snídaně u Everhartových - kdo si co 'vkládá do úst' mě absolutně nezajmalo. Na začátku, kdy Renegáti bojují s Nightmare, se evidentně znají, přestože zbytek knížky je pro ně Nightmare záhadou, mě celkem štvala. A taky vnucování gay tématu knížce nijak nepomohlo. Ale abych jen nekritizovala- zajímavé a čtivé pasáže tam byly (ale ne ty, kdy Adrian nemůže myslet na nikoho jiného než na Nightmare a Nova naopak pořát přemáhá tendenci zabíjet každého, kdo projde kolem) konec nekonec byl pěkný. Takže to budou ty 3hvězdy. Možná, kdyby to nebyl příběh cíleně pro teenagery... podle mého se z tématu dalo vytěžit víc.
Nevím, jak tento komentář začít, protože bude asi o dost delší než moje komentáře obvykle bývají. Tohle byla první knížka, kterou jsem od této autorky četla. Takže nemůžu porovnat její kvalitu s ostatními knihami. Ale za mě pecka! Takhle mě pohltilo opravdu málo knih. Líbil se mi příběh, postavy, způsob jakým autorka popisuje i vypráví. Opravdu všechno. Občas mě sice dost rozčilovaly překlepy, ale brát to jako mínus nechci, protože vina autorky to rozhodně není. Už od poloviny knihy mi bylo jasné, že nemůžou všechno stihnout v jednom díle a teď si nedokážu představit, že na další díl budu čekat tááák dlouho. Takže ano, pro milovníky konců, které vlastně nekončí, ale začínají, rozhodně doporučuji. :D A teď ke spoustě spoileru, které sem prostě musím napsat. Takže, kdo nečetl, zbytek komentáře na vlastní nebezpečí!:D
Musím říct, že mě bavila většina postav. Ale už od začátku mě rozčilovala Ingrid. Takže, když Novu podruhé zradila a ona ji konečně zastřelila, tiše jsem zajásala. Taky mě dost vadila Frostbite, naštěstí její role byla dost vedlejší. Mrzí mě, že víc prostoru nedostal Oscar, protože co si budeme, Oscar je super. Taky doufám, že se v příštím díle se dozvíme víc o Phobiovi. Ten mě zaujal už na začátku a doufala jsem, že odhalí aspoň svoje pravé jméno. A snad nejsem sama, koho dojalo, když šílený Winston při výslechu popisoval, jak si s Novou hrál, když byla malá a omylem skoro prozradil její totožnost. I přesto, že většina nasvědčovala otevřenému konci, doufala jsem, že se alespoň malilinko posune vztah Novy a Adriana a nečekala jsem, že Nova prostě uteče. A co jsem vážně nečekala, bylo závěrečných pár řádků, které nám prozradily, že Ace je naživu. No...už vážně končím se spoilery! Myslím, že sem to nikdo asi nedočetl. Zřejmě ze strachu z dlouhých komentářů.:D Ale kdo se ničeho nebojí, nemůže být statečný, že?...
Kniha se mi líbila, i když kvality Měsíčních kronik prostě nedosahuje. Nicméně čtení bylo rychlé a příjemné, žádná hluchá místa, kde bych se na dvaceti stránkách jen nudila. Ovšem celý dojem z knihy mi kazily ty neskutečné překlepy, snad na každé druhé straně byla nějaká chyba, asi je pevná vazba dražší a tak už nezbylo na korekturu.
Upřímně si myslím, že to není špatná kniha. Mohlo by to být svižnější, autorka by mohla čtenářům nabídnout nějakou velkolepou scénu, nějaký velký zvrat, odhalení či alespoň posun vztahu hlavních hrdinů (i když třeba jen vůči některé vedlejší postavě). Protože na to, že je to kniha o superhrdinech, je tu málo toho superhrdinského a hodně toho romantického. Což by nevadilo, pokud by ta romantická linka byla alespoň trochu propracovanější a nebylo to jen: "On mi přinesl svačinu, asi se budu červenat...". Ale chápu, že asi nejsem úplně cílová věková skupina, takže pokud jste mladá slečna a chcete lehkou romantiku s pocitem, že čtete sci-fi, tak mohu vřele doporučit, takže v hodnocení jsem trochu mírnější. A také TA OBÁLKA je vážně luxusní!
Mluví se tu o tom, že člověka tam nic nepřekvapí. :) Mno je to skoro pravda. Pár maličkostí jsem neočekávala. :P
Ale to nemění nic na tom, že je to skvělé! Skvělé! Skvělé! :D Knížka mě bavila od začátku do konce a už chci další díl! Trochu mě jen mrzí, že prej budou jen dvě knížky T_T
Jasně, není to jako Cinder, ale... nějak mě to zaujalo více. U obou knížek mi trvalo delší dobu, než jsem se začetla. A u obou knížek jsem jejími zvraty nebyla překvapená. Ale zatímco u Cinder jsem si oblíbila v prvním díle jen asi dvě tři postavy, tady snad nebyla postava, která by se mi nezalíbila.
Zorientovat se v historii postav, zvlášť když má každá jiný pohled na to, co se stalo, může chvilku trvat, ale přišlo mi to jako ta nejreálnější věc v knize.
Na další díl se těším. Škoda, že v Americe vychází až v listopadu.
Ano je to předvídatelné ale to se od YA dá přeci čekat.. Kniha mě strašně nadchla, miluju autorky styl psaní. Pokaždé mám u jejích knih problém přestat ani teď mě nezklamala nemohla jsem knihu odložit.. Bavila me Nova a bavil mě i Adrian a jeho tým.. Teď když jsem knihu dočetla opravdu nevím na ci straně bych byla..
Souhlasím s Narissou v předchozím komentáři. Na knížku jsem se strašně těšila a koupila si jí i v předprodeji, jak jsem se jí nemohla dočkat. Téma úplně suprové, ale něco mi tam prostě chybělo, co v předchozích dílech Marissy mě dostávalo vždy na kolena. Neříkám, že je knížka špatná. Jen to, že má autorka mnohem lepší knížky, kde se pořádně ukázala - třeba Bez srdce= ta mi vyrážela dech a překvapovala mě na každé nové stránce :). U téhle si myslím, že to tak nebylo, protože se autorka snažila tento příběh co nejvíce roztáhnout. Podle mě by to stačilo na jednu knížku, kde by se dělo více zajímavých scén a zjistila se pravda. Po pravdě mi přišel konec hodně předvídatelný a stejný fakta, který byli na začátku, byli i na konci. (nezjistil, kdo zabil jeho matku- palec nahoru, že nám to aspoň trochu autorka naznačila na konci knížky. Neví, kdo doopravdy Nova je.) Prostě mi to přijde, jako bych četla oddechovku, která se vůbec neposunula dál. Kdyby aspoň jeden z nich zjistil, kdo ten druhý je, nebo někdo z blízkých (například: Oscar, že je Nova anarchistka), tak bych se asi na druhý díl těšila více. :)
Předem se všem omlouvám, že nejsem nadšená, ale nejsem. Zbožňuji Měsíční kroniky a obdivuji styl Meyerové. Věděla jsem, že očekávat znovu něco tak úžasného jako byla Cinder a spol. je nesmysl, a že jen stěží naplní mé očekávání. Ale nebyla jsem připravená na zklamání. Bohužel nemůžu říci nic jiného, než že Renegáty vnímám jen jako úvod do světa. Předdíl pro to, co teprve přijde. Nechápejte mě špatně, svět je tu vykreslený zajímavě, postavy jsou sympatické nebo naopak přesně tak, jak mají být. Nic není černobílé a v podstatě hrdinka stojí na špatné straně, i když strana hrdiny taky není bez mráčku, ale... nebyl to vůbec takový odvaz, jak bych ráda. To neznamená, že se netěším na další díl, těším. A moc, protože věřím, že bude plný akce tam, kde se tady musel čtenář snažit zorientovat v množství postav a historie, kterou si každý vykládá jinak a jde jen těžko zjistit, jak to tedy má být. A konec? Skvělý pro sérii, ale podle mě předvídatelný. I když se nezlobím - je to ta nej zápletka, u které věřím, že řádně odpálí další díl.
Velmi příjemné čtení, od začátku plno akce. Sympatické postavy. Ze začátku bych byla určitě Anarchista, na konci už bych se nezařadila. A ten konec! Jedním slovem... Kdydoprčicbudedalšídíl?
Autorčiny novější knihy sice podle mě nedosahují kvalit "Měsíčních kronik", ale i tak Meyerová rozhodně nezklamala. Nejdřív jsem myslela, že budu knihu hodnotit spíš čtyřmi hvězdičkami, ale za ten konec jsem se rozhodla dát všech pět, i když je to pořád spíš slabších pět hvězdiček. Ze začátku jsem se v knize trochu ztrácela, obzvlášť v postavách a jejich jménech (no vážně, ta dvojitá jména byla děsně matoucí) a nijak zvlášť mě to nechytlo. Taky hlavní hrdinka mi nebyla moc sympatická a Adrian taky nic moc. Postupem času mě ale děj začínal chytat, až jsem se nemohla odtrhnout. Sice jsem si Novu pořád tak docela neoblíbila, stejně jako Cinder, ale v průběhu knihy mi aspoň začala připadat sympatičtější než na začátku a taky se tam objevili Oscar s Ruby, kteří jsou vážně super. Knize nechybělo napětí ani vtip a ten závěr v tom lunaparku byl fakt pecka. Nemůžu se dočkat druhého dílu, i když se pěkně načekám, i kdybych se nakonec rozhodla ho číst v angličtině.
Nebylo to špatné, ale je pravda, že podle nadšených ohlasů jsem čekala něco víc. Nápad byl fajn a příběh se dobře četl, ale žádný "wow" efekt se u mě nekonal. Postavy ujdou, i jejich motivace, ale přiznávám, že při jejich rozpačitém citovém objevování jsem se jen shovívavě usmívala a říkala si sama pro sebe : "Hele děcka, v podstatě můžete každou chvíli umřít, tak co kdybyste na to konečně skočili?" Něco podobného jsem čekala, vždyť je to příběh z kategorie NA, ale už jsem jich pár četla a postavy mi tak citově nevyzrálé ještě nepřišly. Přiznávám, že jsem váhala, jestli se pustit do druhého dílu, až vyjde, ALE ten závěr - který jsem rozhodně nečekala - mě přesvědčil, že mu šanci dám :-)