Reštaurácia na konci vesmíru
Douglas Adams
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/456145/mid_restauracia-na-konci-vesmiru-NBl-456145.jpg
4
1843
1843
Stopařův průvodce Galaxií série
< 2. díl >
Druhý diel štvordielnej trilógie – tak označil pokračovanie Stopárovho sprievodcu galaxiou Douglas Adams. Humor tohoto druhu je v knihe všadeprítomný. Mimochodom – dielov je v skutočnosti päť. Po výdatnom posilnení na pokraji totálnej skazy všetkého, čo kedy vo vesmíre existovalo, sa hrdinovia chtiac-nechtiac musia znova pustiť do pátrania po mužovi, ktorý vládne svetu. Nebude to ľahké. Neprajníci im prichystali množstvo úskokov, pascí a nástrah, do ktorých vedia neomylne padnúť a ešte neomylnejšie – a nečakanejšie – z nich zasa uniknúť. Zistíme, čo bude pri svojom druhom príchode svojim učeníkom zvestovať veľký prorok Zarkon, kto v skutočnosti stojí za demoláciou Zeme, prečo je výhodné mať zviera, ktoré túži nechať sa skonzumovať, a ako sa vo vesmíre varí čaj.... celý text
Literatura světová Humor Sci-fi
Vydáno: 2014 , Slovart (SK)Originální název:
The Restaurant at the End of the Universe, 1980
více info...
Přidat komentář
U prvního dílu jsem se rozhodoval mezi čtyři a pět a dal čtyři, u druhého dílu se rozhoduji mezi tři a čtyři, tak dám čtyři.
Chvíli mi přišel Restaurant na konci vesmíru skvělý, chvílemi jsem se nudil, ale tentokrát bylo těch chvil, kdy jsem se nudil, až moc. Pořád je tu ten absurdní anglický humor, pořád jsou tu bláznivé a vtipné postavy, ale hluchá místa přibývala. Třeba samotný pobyt v Restaurantu na konci vesmíru mi přišel extrémně nudný. Scény z vydavatelství Stopařova průvodce mi silně připomínaly Bulgakovovu Diaboliádu.
Dva díly mi stačily. Podíval jsem se na hodnocení zbývajících, probral je se skalními fanoušky a myslím, že už dál o nic nepřijdu. Osud Arthura Denta mi až tak na srdci neleží a když nebudu vědět, jak to s ním dopadlo, žíly mi to trhat nebude. Stejně se tak trochu obávám, že bych se onu Otázku nikdy nedozvěděl.
Spousta zbytečného povídání kolem odvádí pozornost.
Chvílemi jsem se dobře bavila, ale u některých pasáží jsem nechápala, proč tam vůbec jsou.
Milé pozemštanstvo,milé veškeré emzáctvo.
Na vědomost se dává,že i tento druhý počin Stopaře,je stejně ulítlý,absurdní,bláznivý stejně jako díl první.
Jednička to bylo pro mě zjevení,jednoduše něco nového.Musím si přiznat.Tentokrát to nebylo tak úderné a objevné.Člověk rozumný-něco jako Homo čtenář se musí na něco takového naladit,tím více si to potom užije.Nebo spíše odladit.Odpočinutí od nějakého vážného románu třebas.Taková dezertní alternativa k rakvičce nebo větrníku.Během adventu a svátků vánočních si k tomu přihodte linecký s pracičkama,spláchnutý punčem.To podle uvážení a vašemu vztahu k praštěnosti.Ne to není vůbec (f)tipný.Příležitostné odmaštění od sterotypního vakua každodenosti.To není marný si vyrazit na pár stránkách od jednoho galaktického ramene k druhému.
Oddechovka nejoddechovější pravda.Žádné totální nasazení v podobě dechberoucího děje bez odtržení očí od stránek.Tady to jde na pohodu.Někdy ta kadence scén a přeskakování je síla.Někdy kapánek zamrzí,když se schyluje k něčemu nějaký zvrat.Bez pointy se to utne,nevysvětluje.Vykvajzne se Adams na to a už řeší něco jiného.Jo jasně Monty Python to nezapře jasnačka,právě o to tu běží.Takže nechápu,proč se tak divím.Asi fakt,že jsem z jinej planety.Jenže mám obavy jestli to dám v dalších dílech :-D Není zde čas na nějaké rozjímání a detaily.Valí se to fakt z planety na planetu,ani se zde neohřejete u rodinného krbu.Jo jako fakt si to dělá prdel z vesmírnýho cestování.Není čas řešit rychlost světla.Všechno je relativní.
Ani to nemá moc význam rozebírat...tak je to šílené.Stejně kdo si dal někdy amarouny tak dá i druhej díl po prvním,bzzzzzz to je snad každýmu jasný.Takže pro třetí díl a u dalších nemá cenu vymejšlet další komenty.Bylo by to blbý a praštěný,když už jich tu je taková halda.Jo a trojku už stejně dávno válcuju,protože mi to nedá :-D
Šílené,Britské,útlé v ulítlé formě.Takový už je hold ten náš domovský vesmírek.
Opět kniha plná absurdního anglického humoru - tentokrát však s o trochu více rozvitým dějem s o trochu méně nevýznamnými slepými uličkami. Stejně jako u předchozího dílu musí být prostě na čtení této knihy vhodná chvíle, protože vás příběh nenabádá se ke knize neustále vracet, a proto mi ji trvalo nadprůměrně dlouho dočíst. Bohužel jsem i místy zvolil vynechání části absurdního humoru tkvící v nějaké příběhově bezvýznamné popisné části, o které jsem dopředu věděl, že mi vtipná nepřijde a která na mě spíše působila jako umělé natahování knihy. Je to tedy opět odpočinkové čtení do veřejné dopravy, ke kávě nebo prostě na krátkodobé odreagování od reality, což v určité okamžiky plní skvěle.
Celá série je skvělá, hodně vtipná, některé pasáže jsem si přímo zamilovala. Trošku mi ale u všech dílů chyběl ten pocit, kdy se nemůžete od knížky odtrhnout a hltáte příběh od začátku až do konce.
Vskutku, ještě lepší než první díl! Dokonce nejlepší z celé série (protože ty pozdější díly jsou už pěkně nanic). Úvod, když jsem jej recitoval třídě, schytal úspěch dokonce i u spolužáků.
Jedna z nejvtipnějších knih, co jsem kdy četla. Za mě předčila první díl. Zafod je pořád vůl, Arthur pořád zmatený chudák a restaurant asi ten nejlepší počin, o jakém jsem kdy ve sci-fi četla.
Jednoznačných pět.
Jednoduše, lehoučká, kapesní knížečka napěchovaná humorem přímo stvořená na zkrácení všeho možného čekání všude možně.))
Skvělá kniha, nikdy jsem se u knihy tak nezasmál. Musím uznat, že začínám mít rád dokonce i Zafoda, což jsem po zhlédnutí filmu nepovažoval za reálné.
Je mi líto, anglický absurdní humor Monty Pythonovského střihu miluji, ale tady si to užívám jen tu a tam. Pravda, když, tak to stojí za to, a budu si to pamatovat ještě dlouho...
"Největší problém, nebo spíš jeden z největších problémů - je jich totiž víc - zkrátka jeden z mnoha největších problémů, pokud jde o vládnutí, je, koho se na to podaří sehnat. Přesně řečeno komu se podaří donutit lidi, aby si to od něho nechali líbit.
Abychom to shrnuli: je známo, že lidé, kteří nejvíc chtějí vládnout se na to ipso facto nejmíň hodí. Abychom shrnuli předchozí shrnutí: tomu, kdo si dokáže zařídit, aby se stal prezidentem, by se v žádném případě nemělo dovolit, aby se jím stal. Abychom shrnuli shrnutí předchozího shrnutí: s lidma je to holt těžký."
Zábavné pokračování šílené jízdy. Za mě se kvalita stále drží vysoko. Těším se, co prijde příště.
Prvni pulka me dost chytla pak uz to bylo slabsi ale bavilo vic jak 1 dil... Sem zvedavy co bude ve 3 dile :)
Jednička je prostě jednička. V tomhle díle mi chyběly rozhovory Arthura a Forda, které byly až na samém konci, jinak se vše točilo kolem Zafoda a Arthur v prvních devíti desetinách knihy prohodil asi tak 5 slov. Nicméně konec to zachránil :)
Zprvu jsem byl docela zklaman, neb jsem nemel na knihu moc cas, takze jsem ji braval do ruk zridka a musel jsem se do ni nutit. Minimalne vsak od druhe pule to byla docela zabava.
V rámci rereadingu po 10 rokoch sa začína vynárať istá znepokojivá otázka, ktorá by sa dala formulovať asi takto:
Ako sa mi za tých 10 rokov mohlo trikrát podariť zamilovať sa do mužov, ktorí nemali radi humor Douglasa Adamsa?? Trikrát.
Sú proste otázky, na ktoré ani 42 nie je uspokojivá odpoveď.
K tomuhle dílu jsem se musela docela nutit, ačkoliv pokaždé, když jsem začala číst, hltala jsem stránky jedním dechem a nedokázala se odtrhnout. Originální je to pořád dost, i když mi to nepřišlo tak vtipné jako první díl. Možná je to na mě už moc šílené a na hlavu padlé. Ale takových věcí je v životě málo a občas jsou potřeba. Před dalším dílem si dám každopádně delší pauzu.
Autorovy další knížky
| 2003 |  Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho |
| 2002 | Život, vesmír a vůbec |
| 2002 | Převážně neškodná |
| 2002 | Sbohem, a díky za ryby |
| 1991 | Stopařův průvodce po Galaxii / Restaurant na konci vesmíru |
Levá věž budovy Stopařova průvodce Galaxií
se řítila mezihvězdným prostorem rychlostí,
jaké nikdy předtím ani potom
žádná kancelářská budova
ve vesmíru nedosáhla.
Druhý příběh z celkového pentagramu příběhů odehrávající se po odstranění planety Země kvůli výstavbě intergalaktické dálnice nás zavede do dost hluboké minulosti. Až k samému okraji začátku zániku Vesmíru a tak vůbec. Restaurant na konci Vesmíru vám totiž umožní vidět samotný a totální a destrukční a …..prostě konec všeho Vesmíru. Nedumejte nad tím, užívejte si obsluhu a krásného výhledu z okna. Nový začátek vás čeká za další dva miliony let.
Citát: Alespoň pro jednou nemusíte mít strach z ranní kocoviny – prostě proto, že žádné ráno už nebude!
Musím trochu přiznat, že druhá kniha už není tak zajímavá, jak by se na první pohled, možná i druhý pohled nebo i třetí pohled, nebo i...se zdála. Pokračuje tam kde začal konec, ale cestování časem je zde velmi zajímavé, ale...ale dějově už vás to vlastně ani moc nepřekvapí. Naopak se zdá, že jste se zbláznili, nebo se zbláznily hlavní postavy příběhu a nebo se zbláznil sám Božský spisovatel. (na gramatiku nehleďte, píšu to ve spěchu, než se vrátí to tele). Tedy, ta kráva, zase někam odešla, asi se dobrovolně picnout......budou krvavé bifteky ze šťastné krávy. (myslím šťastné, ne šílené!) Možná by se dalo říci „šíleně šťastné krávy“.
Malá ochutnávka:
Díky nepravděpodobnostnímu pohonu bylo SRDCE ZE ZLATA nejrychlejší, ale také nejnepředvídatelnější lodí, jaká kdy existovala. Dokázala úplně všechno, stačilo jen vědět, jak nepravděpodobné je, že se stane to, co právě chcete.
Zafod ukradl loď v okamžiku, kdy ji měl jako prezident Galaxie slavnostně odhalit. Nevěděl přesně, proč ji ukradl, až na to, že se mu líbila.
Co mě v tomto příběhu dostalo byl výtah. Žádný páter noster, ale digitálně ovládaný zdvih, který jezdí nahoru i dolu. (Do stran se mu to zatím moc nedaří, není to páter noster) Tento výtah s umělou inteligencí dokáže i vidět do budoucnosti. Ano, aby věděl, kdy a kde stojíte a kam budete chtít odvést, aby se to nezdržovalo. Problém je v tom, že výtah má UI a VÍ, že chcete do vyššího patra, kde hrozí nebezpečí i jemu. A jemu se tam zrovna moc dvakrát nechce. Ta rozmluva o tom, že i v přízemí je hezky a zda tam opravdu nechcete, místo toho jezdit někam nahoru, kde není nic zajímavého......fajn, to se povedlo – tleskám panu Adamsovi.
Citát: ...proto se nakonec došlo k rozhodnutí rozetnout celou tuhle zamotanici a vypěstovat zvíře, které se chce dát sníst, a navíc to dovede jasně a zřetelně říct.
Tahle ilustrovaná verze má zase pár velmi povedených obrázků. Ten, který mě v tomto ponurém, smrtí protkaném, (POZOR SPOILER – Asi zabili Marvina, hajzlové!!!!! KONEC SPOILERU) příběhu velmi rozesmál, je brečící Vetřelec, stresován bezútěšnou situací na straně 86, dělá „Bůůhů! Vzlik!“Fakt, jako opravdu, je to stres. Vidět v jedné sekundě konec Vesmíru a začátek Vesmíru, to dostalo i Arthura. Bohužel se pak dostal do společnosti Golgafrinčamanů a tady se to začalo trochu hroutit. Díky této společnosti idiotů, dávám jen čtyři hvězdy. Tady se mi fantasie pana spisovatele zdála už na hranicích Vesmíru.
Citát: Udělali jste dnes ráno šest nemožných věcí? Nasaďte tomu korunu snídaní v Milliways, Restaurantu na konci Vesmíru!