Revizor
Nikolaj Vasiljevič Gogol
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/503096/bmid_revizor-vLL-503096.png
4
3042
3042
Satirická komedie ruského klasika se baví hloupostí a nevzdělaností úředníků v provinčním ruském městečku, kteří naletí falešnému „revizorovi“ Chlestakovovi, který nestydatě využívá jejich zkorumpovanost, úplatkářství a podlézavost.
Přidat komentář
Díky Čtenářské výzvě si plním občas i dluhy v podobě klasiků.
Nadčasové dílo. A opět ujištění, že emoce, city, povahy - nic z toho se nemění tak, jako se proměňuje vnější svět. Pachuť z lidské malosti - vypočítavost, zneužití moci, lži, zakrývání skutečnosti.
Gogol patří mezi velikány klasické literatury a že jeho dílo je nadčasové nikdo nemůže popřít. Díky ČV jsem se opět vrátila do svého mládí, kdy Revizor byl povinnou četbou. Na rozdíl od té doby, teď jsem si knihu docela užila.
Kniha patří mezi klasické díla. Jedná se o komedii, kterou dějovou zápletkou lze přirovnat ke každé době. Musím uznat, že filmové zpracování s Vkastou Burianem se mi líbilo víc než samotná kniha.
Ľudská povaha sa rokmk vôbec nemení. Ako boli ľudia hlúpi a chamtiví kedysi, tak sú aj teraz.
Jako mnozí jiní čtenáři jsem si knihu vybrala díky ČV.
Připomnělo mi to má středoškolská léta, kdy kniha byla zařazena do povinné četby. Byla to jedna z knih, kterou jsem tenkrát nečetla a spoléhala na filmové zpracování.
Líbilo se mi, že je k samotnému dílů jakýsi úvod od autora, jak vzniklo i závěr, kde autor vysvětluje jednotlivé postavy.
Určitě je asi nejlepší si knížku přečíst po shlédnutí nějakého představení.
Přiznávám, že pro mě byly složité jména postav.
Ale je neuvěřitelně, že ačkoliv se jedná o historické dílo, její náplň je až na pár maličkostí stále aktuální.
Gogol napsal hru, která je i po tolika letech stále aktuální. Jediný kámen úrazu byla jména.. v těch jsem se neustále ztrácela, asi od poloviny jsem jména přestala řešit úplně a hned se to četlo mnohem lépe. Určitě bych chtěla vidět divadelní zpravování
Čteno kvůli výzvě, scénáře moc ráda nečtu, spíš je zajímavé ho přečíst třeba po shlédnutí inscenace v divadle. Klasika, která v psané formě neurazí ani nenadchne.
Včera jsem byla na představení v divadle a bylo to naprosto super. Bylo zřejmé, že režisérka provedla nějaké úpravy textu a udělala z toho aktuální hru, v níž každý poznal některé postavy naší současné (či nedávné) politické scény. Dle mého názoru představení překonalo i známé filmové zpracování s Vlastou Burianem. Zajímalo mě, jak moc se herci odchýlili od původního autorova textu a tak jsem hned druhý den (dokud mám představení ještě relativně v paměti) stáhla e-book a na jeden zátah přečetla. K mému překvapení těch úprav bylo minimálně. Asi nejvýznamnější změnou bylo nahrazení postav Bobšinckého a Dobšinského ženami - prototypem venkovské drbny. Jinak stačilo jen nahradit některá slova aktuálnějšími, např: stovky rublů tisíci bez určení měny, Petěrburg blíže neurčeným hlavním městem, kožich krabicí vína, šál pro manželku kabelkou od Gucciho ...
Ukázalo se, že Gogol před téměř 200 lety napsal hru, která je nadčasová, a že se společnost za tu dobu vlastně vůbec nezměnila.
Několikrát jsem viděla zpracování díla v TV, jak film, tak divadelní hru. Poprvé jsem si však knihu vychutnala přímo v ruce. Nejsem zklamaná, spíše naopak. Milé čtení bez surových částí. Blbost je věčná...
Satira, jejíž konec mě pobavil. Věřím, že právě až na divadle dostane tu pravou šťávu. Četla jsem si i doslov, kde jsem se dozvěděla pozadí vzniku hry, tehdejší recenze a rozdělení společnosti. Zajímavé informace, třeba že car Mikuláš při premiéře hry v její polovině odešel. Gogol totiž Revizorem píchl do vosího hnízda.
"Koho mají oběsit, ten se neutopí."
"V Revizorovi jsem se rozhodl sebrat pod jednu střechu všechno, co je v Rusku hloupé, všechny nespravedlnosti, které jsem tehdy znal, a které se odehrávají právě tam, kde se od člověka nejvíce ze všeho požaduje spravedlivost, a zároveň se tomu všemu zasmát."
Klasika, příběh stále aktuální, ale ne můj šálek čaje. V podstatě jsem se je donutila k oprášení povinné četby. Raději mám severské detektivky nebo četbu, co vyloudí úsměv na tváři.
Jednohubka která by šla shrnout do pár vět! Gogol si s ní vyhrál a vzniklo 80 stran! Trochu jsem se toho bál, protože okolí mi říkalo, že v divadle to za moc nestálo. Je to zkrátka povětšinou aktuální pohodovka k maturitě, něco na úrovni Lakomce. Při čtení první strany s jmény jsem měl pocit, že čtu soupisku ruské hokejové reprezentace.
Je zcela lhostejné, kdy hru čtete, protože je stále aktuální. Kniha mě bavila a určitě jsem ji nečetl naposled.
Ač divadelní hry moc nečtu, vybrala jsem si ji jako jednu z knih k maturitě. Jaké bylo mé překvapení, když jsem se do ní začetla. Opravdu jsem se skvěle bavila. Lidská hloupost, vyčůranost, úplatkářství, korupce... Aktuální tehdy i dnes. Jediné co bych vytkla, že byla příliš krátká.
Když jsem si ji při maturitě vylosovala, 1 byla jistá.
Až budou hrát Revizora u nás v divadla, tak neváhám!
Kniha, kterou jsem si vybrala do čtenářské výzvy DK, kniha od ukrajinského autora.
Překvapilo mě, jak jsem si knihu užila. Předloha, scénář k divadelní hře. Suprová satirická záležitost. Hlavní postava falešného revizora Chlestakovova byla skvěle napsaná. Musela jsem se místy smát, jak jsou lidé zahledění do sebe a myslí jen na svůj prospěch. I další postavy hejtmana, pošstmistra, školního inspektora i soudce jsou skvělé. Ale manželka a dcera hejtmana jsou skvostné.
Kniha je rozdělená na několik dějství. Celá hra je vtipná, pravdivá, realistická. Jsem ráda za různé knižní výzvy, protože klasiku moc nevyhledávám. Přitom teď v dospělosti si ji vždy užiju. Výběr ve školách by měl být rozumný věku. Mně klasiku zbytečně znechutili.
Ráda bych viděla hru v divadle. Domnívám se, že bych si ji užila ještě více.
Během střední školy jsme šli se spolužáky na Revizora do divadla. V té době mě nijak neoslovil, naopak, poprvé a doufám naposledy, jsem v divadle usnula. Tak jsem se k němu rozhodla vrátit v rámci výzvy, protože je krátký a není to náročné čtení. A pobavila jsem se, jen ve jménech jsem měla trochu zmatek. Ale v závěru musím říct, že jsem k Revizorovi musela prostě dospět.
Korupce, papalášství a přetvařování je staré jako lidstvo samo a i díky tomu bude Revizor aktuální téměř v jakékoliv době. Mně osobně nicméně kniha zas tak nesedla.
Nadčasové dílo, které mistr spisovatel namíchal z nesmrtelných lidských ingrediencí. Trošku hlouposti, špetku vypočítavosti, maličko lstivosti a krapánek drzosti. Stačí promíchat a můžete podávat a servírovat v jakékoliv době.
Jen jsem nějak pořád čekal, kdy se to rozjede. A ono tak nějak pořád nic. Popis roli od autora už byl jaksi navíc. Tedy za mě.
Štítky knihy
zfilmováno ruská literatura bibliofilie, bibliofilství, knihomilství klasická literaturaAutorovy další knížky
| 1955 |  Mrtvé duše |
| 2019 |  Revizor |
| 1970 | Petrohradské povídky |
| 2010 | Ženitba |
| 1947 | Taras Bulba |
Tuto veselohru jsem četla někdy na střední škole, ale už se mi nějak vypařila z hlavy. A teď, po několika letech, jsem se do Revizora pustila znovu a jsem nadšená! Tehdy jsem to zřejmě nedokázala tak docenit, ale tentokrát jsem se skutečně při čtení musela smát :D Skvělá hra, mnohovrstevnatá... Když jsem četla doslov a reflexi, pobavilo mě i to, že údajně car Mikuláš s carevnou raději během divadelní premiéry opustili sál, neboť je hra pohoršila... Puškin se prý ale smál! :D Je prostě zábavné, jak někteří lidé postrádají smysl pro humor... a jak se nedokážou dívat sami na sebe do zrcadla, které jim někdo nastavuje. Perfektní, nadčasové, tolik aktuální v současné době! :)