Revoluce
František Kotleta (p)
Underground série
< 2. díl
Svět se ponořil do temnoty, ale Praha City je šťastné město plné neonů a milionů spokojených lidí. Alespoň to tvrdí zprávy City News. Jenže i redaktoři všudypřítomného televizního kanálu vědí, že pod povrchem bublá revolta. Korporace se rozpadají a po mnoha letech se chystají volby, které přinášejí nejen slovní přestřelky, ale i krev v ulicích. V těch ulicích, po nichž prý kráčí Digitální mesiáš, jenž přišel spasit svět poté, co čarodějky selhaly. Detektiv Petr Vachten má ale jiné starosti. Umírají vlivní lidé a do City News přicházejí informace od jejich vraha, který si říká Zodiak. A co je nejhorší – digitální mládež propadla kouzlu retrorapových verzí písní Hany Zagorové! Vítejte v postapunkovém světě Františka Kotlety, který očaroval tisíce českých čtenářů a stal se bestsellerem lockdownů v roce 2020, 2044, 2056, 2077 a v doplněné verzi i v roce 2103.... celý text
Přidat komentář
Tentokrát mě teda Kotleta kapku zklamal.
Nejsem žádná princezna, co si koupila Bruntálského řezníka a nevěděla, do čeho jde. Naopak jsem věrná čtenářka jeho knih už od dob Hustého nářezu, což bylo někdy v roce 2010.
Druhý díl Undergroundu mi oproti jedničce ale bohužel přišel takový nenápaditý, nepřekvapilo mě ani odhalení padoucha, jeho pozadí, vývoj postav, dynamika Petrova vztahu s Fay... Všechno takové nemastné neslané, předvídatelné a neoriginální.
Vzhledem k tomu, že je mi 24 a písničky od Zagorové neznám, omílaná Duhová víla mě moc nebavila, ale tady chápu, že chyba je na mé straně vysílače.
Tentokrát to bylo i míň vtipné. Kde není prostor na humor, tam nacpeme víc sexu, ale na úkor děje, což byla trochu škoda. Další díl už bych ale asi nepotřebovala. Radši nový kus Legie, prosím. :)
PS. Zarazila mě fyzika dámských vlasů v knize. Jak se proboha dělá cop jehlicí? Jehlice je na drdoly. Cop tím neuděláte, alespoň ne bez vteřinového lepidla, izolepy apod. Možná tu knihu v redakci měli dát přečíst i nějaké ženě.
Sranda byla neuvěřitelná na krásných 5/5. Příběh je tady ovšem slabší 400 stránek a nic moc se tam neděje.
Možná budu pro hodně lidí v opozici, možná jsem měl jen dlouhou pauzu od Kotletovin.... ale mě kniha opravdu bavila, co víc přistihl jsem se, že je mi nějaké postavy líto, skutečně líto.
Kotleta ve mně dokáže v knize krom zábavy probudit i emoce..... a to je pro mne u něj něco poměrně nového a chci toho víc. Děj má větší význam, než sex a záměrné přepumpování sprostou mluvou, což je ještě lepší (na slovo ku..ička už jsem si díky autorovi vypěstoval vyloženě averzi). Rozumějte... já mám rád Kotletu kvůli přirozenosti postav (když je někdo vzteky bez sebe, tak lítají sprostá slova.... když sex, tak se vším všudy) .....ale občas mi vadilo, jak násilně to do textu tlačí. Tenhle pocit už u posledních knih nemám a o to víc si je užívám.
Přijde mi, že se více soustředí na hloubku postav, i když je to stále akční a živé, plné chutných prasárniček.
Oblast Prahy a žánr Cyberpunku se mi v jeho podání líbí a dvojka Fay a Vachten mi prostě sedla v mnoha ohledech. Podání augmentačních možností se mi hodně líbí a pár z nich bych si přál i pro sebe :D . Za mne doporučuji asi i více, nežli první díl.
Kotleta je záruka zábavnýho oddechu. Praha budoucnosti mě tady oproti prvnímu dílu z nějakého důvodu vytáhla víc do atmosféry, možná i díky krátkému výletu za její ochranné systémy. Ale děj mě naopak vyloženě nepohltil. Hlášky a názvy ulic na současné dění pobavily a určitě nelituju přečtení.
U Revoluce mé nadšení ze světa Undergroundu poněkud vyšumělo... První díl se mi líbil vážně hodně, ale Revoluce už byla víc zašmodrchaná, hlášek bylo sice dost, ale objevila jsem i opakující se, což mi slušně řečeno lezlo krkem (aneb znáte tu tu o psu jménem Praha, že jo?)... Ale dalším Kotletovkám určitě šanci dám, protože jako oddechovky (pokud oddechovka pro vás znamená střílečky, (digi)sex, Praha více úrovní, nebo hláškující ex-policajt) míří přesně do černých :-)
Druhý díl ze série Undeground, kdy Petr Vachten se snaží přežít v Praze, což je čím dál těžší. Začínají se zde dít změny, vypadá to na nové volby, kdy Mína chce stanout v čele jako primátorka, ovšem kartami zamíchá Digitální mesiáš, Revoluční hnutí, ale hlavně sériový vrah Zodiac, který vraždí obyvatele Prahy bez jakéhokoliv rozmyslu a logiky. Petr musí nejen ochránit digitální čarodějky, ale hlavně zastavit Zodiaca. Skvělé pokračování, kdy kniha je opět plná výborných hlášek a narážek na dnešní dobu. A věřte, že po dočtení vám bude v hlavně rezonovat zpěv jedné zpěvačky a její Duhová víla.
Stejně dobré jako první díl. Dokonce mě to bavilo o malinko víc. Klasická kotletovka - víc asi není třeba psát.
Spousta super hlášek, méně sexu než obvykle, trochu zašmodrchaný příběh, ale je to prostě čtivá Kotletovka.
Bylo to trochu udychane,prekombinovane,ovsem opet zase silene..Kotleta no,co chces..:-)
To stejné jako u prvního dílu a to, že Kotleta ztrácí dech. Jeho poslední dobré knihy jsou ze série Spad a od té doby nenapsal nic dobrého.
Knihu jsem si pouze zapůjčil, kdybych měl za to zaplatit, tak si budu vyčítat, že jsem ty peníze raději neprochlastal.
Jsem duhová víla
V tvém pohledu slunce mám
Už nesu mrak
Jsem růžově bílá
Tančím, koukej se jak
„Seru na tebe, mediální mrdko“.
Druhý příběh je vlastně stejný, jak první. Nic se nezměnilo. Ano, děj se posouvá, ale vše je při starém. Opět digisex, náboženství, krvavé střety a sem tam nějaký ten humor. Hlavní postava je sympaťák, tvrďák a možná i trochu člověk. Rozhodně má lidskou povahu. Pravda, je brutálnější, ale cítí slabost a dokáže slabým pomáhat. Ta spousta sprostých výrazů je už jen razítkem spisovatelova vyjadřování a nikterak tomuto příběhu neškodí.
Malá ochutnávka: (spoiler)
Jako dítě jsem věřil, že když si stoupnu o půlnoci před zrcadlo a řeknu: „Božena Němcová,“ objeví se démonická sukuba, která napsala nejstrašnější věc v dějinách české literatury s názvem Babička, a sežere mi duši.
Jedna věc mě v tomto příběhu mátla. Nechci vyzrazovat děj, tak jen trochu nasměruju. V třetí třetině knihy se jedna postava rozhodne, že „zůstane s revolucionáři“, ale otočím stránku a už cestuje pryč. Asi jsem to špatně pochopil, nebo mi něco uniklo, ale původní tvrzení bylo přebito jiným aktem. Nicméně ani tento fakt nekazí příběh. Trochu volnější než první kniha, ale i tak plnohodnotné dobrodružství z budoucího „státu“ Praha.
Citát: Zatracený lidi, byla s nimi jenom potíž.
Už první díl Undergroundu naznačoval, že tentokrát nejspíš o žádnou revoluční hitparádu nepůjde, a že půjde o klasického Kotletu, který naservíruje klasiku ve formě spousty krve a sexu, na kterou jsou jeho čtenáři zvyklí. Už tehdy jsem projevil mírné znepokojení ohledně toho, jak promrhaný potenciál kyberpunkového světa tento příběh měl, a že by nebylo od věci, aby se autor více zaměřil na samotné budování světa a propracovanost postav, než na bezduché lítání z místa na místo a vraždění naprosto nezajímavých charakterů. Otázka před druhým dílem tak byla naprosto jasná. Napravil chyby svého předchůdce a přinesl nám konečně poctivě vykreslený kyberpunkový svět? Odpověď je bohužel velmi jednoduchá. Ne.
Není úplně tajemstvím, že Kotleta do většiny svých příběhů rád dává odkazy ať už na různé osobnosti, případně na různé události z dob minulých. Vždy se však držel na uzdě, aby zbytečně nenarušoval zasazení příběhu. Tentokrát však neskutečně přestřelil. Aby se během čtení více odkazovalo na retro věci z minulosti, než na detailnější popis doby současné, to mi hlava opravdu nebrala. Pokud však nebylo autorovým záměrem rozvířit nenávist vůči paní Zagorové. V tom případě je vše v naprostém pořádku. Relativně zajímavé vedlejší postavy z prvního dílu jsou tentokrát vyměněny za naprosto nezajímavé jedince, chytlavé hlášky jsou nahrazeny nespočtem mouder jednoho čínského vojevůdce a hlavní záporný charakter místy působí jako lidl verze Jigsawa ze série Saw. Toto všechno se mísí na pozadí naprosto plytkého detektivního příběhu bez nějaké větší gradace, který po celou dobu působí jako připravování půdy pro něco většího. Nabízí se tedy otázka, zdali autor má v plánu příběh v budoucnu nějakým způsobem více vygradovat, nebo zdali už po prvních dvou dílech můžeme tušit, že na nás nic velkého nejspíš nečeká.
Abych neskončil vyloženě jen na špatné notě. Stále jde o relativně čtivou věc, která v sobě místy dokáže nalézt ten typický styl díky kterému máme Kotletu rádi. Bohužel však už po druhém dílu člověk cítí, že se tentokrát dost vaří z vody, a že se nejspíš ani v dalším pokračování žádné velké hitparády nedočkáme. 50%
Typický Kotleta! Prostě paráda! Příběh má spád, je plný akce, lásky, nenávisti a klasického černého humoru. Klasická se asi tane hláška "... na rohu Kovidové a Prymulovy ulice...". Aspoň mně se tahle hláška moc líbila. Nemohla jsem se přestat smát!!!!! Prostě super paráda!
Hvězdičky neuděluji, kdo chce hodnocení, nechť čte dál.
Opět klasický Kotleta, tentokrát s překvapivě malým množstvím sexu. Bohužel pocit příjemné změny, který byl od ostatní Leošovy tvorby osvěžující v prvním díle, jaksi vyšuměl do nikam, protože svět už v Kotletově podání vlastně nemá co více nabídnout. Novým prvkem v druhém díle je nezajímavý antagonista, kterých je vlastně několik – mesiáš, sériový vrah a opět směs splývajících korporací, u nichž ani nemáte snahu je rozeznávat. Jedinou větší novinkou jsou kanálníci, nicméně s rodiči Leely jsme se už setkali jinde.
Přestože od Kotlety neočekávám sofistikované čtení s vrstevnatým příběhem, tenhle díl Undergroundu byl už nadbytečný. Buď jak buď, stále se jedná o klasicky dobře odsýpající Kotletovku, kterou zhltnete jako jednohubku během pár hodin čtení; po týdnu už ale nevíte, o čem knížka byla, mrzet to však nebude.
Přečteno jako první kniha od autora.. Hlavní hrdina mi poněkud vadil svojí nadřazenou neomylností a jeho slovník vážně děs a hrůza.
Hodně mi to připomínalo moje zážitky při hraní Zaklínače a Valorantu....úplně jako by člověk vstoupil do dějiště nějaké akční scény. "Duhoví víláci" mě tedy dostali, stejně jako parodický efekt těch infantilních songů- které tedy neznám, nejsem boomer. Asi málokdo by se při čtení nesmál. -"Tajemný pachatel" vražd mě tedy napadl už snad ve třetině knihy, ale někomu možná zůstane záhadou. Narážky na některé reálie ohledně covidu byly také humorné...Někomu by vadily ty vulgárnější scény, ale v těch hrách jsou také, takže not so surprising. - /Ne, že by ve sci-fi nutně být musely. Každému vyhovuje něco jiného podle jeho vkusu/.- Postřehy o náboženství v jakékoli podobě jsou překvapivě přesné. - Přečteno za pár hodin, a i když tušíte, kdo je pachatel, tak se nenudíte....A btw, jako pražák doufám, že se autorova vize nevyplní ...snad možná až na to rozšíření metra a vznášedla :-)))...
Bohužel nedočteno, první díl byl fajn, v tomto je ale na mě toho retra až příliš. Řekla bych vyloženě rušivé a na úkor příběhu.
Štítky knihy
česká fantasyAutorovy další knížky
2016 | Spad |
2014 | Příliš dlouhá swingers party |
2010 | Hustej nářez |
2017 | Poločas rozpadu |
2020 | Operace Thümmel |
Možná o něco slabší než první díl, ale jinak skvělá.
Jen těch mrtvol je tam až až...