Richard Ramirez: Night Stalker

06.11.2022

Velmi dobře a podrobně napsaná kniha. Člověka až mrazí, když si uvědomí, že tohle se opravdu dělo.. Kniha je rozdělena do částí (Kořist a lovci, Richie, Zatčení, Proces, Epilog, Aktualizace) - některé vás budou bavit více a každá bude ubíhat svým tempem. Ale jako celek je kniha skvělá.

05.11.2022

Co se vám vybaví, když slyšíte jméno Richard Ramirez? Ano, sériový vrah, který byl obviněn z 13 vražd, 5 pokusů o vraždu, 11 znásilnění a 14 vloupání. Ano, docela vysoké číslo na jednoho člověka. A abyste se dozvěděli o jeho životě, vraždách a osudu po odsouzení víc, tak si o něm můžete přečíst knihu s názvem Richard Ramirez-Night Stalker od Philipa Carla.

Richard Ramirez. Člověk, který se zapsal do dějin jako sériový vrah a ač je téměř 10 let po smrti, tak nás jeho život a činy nadále fascinují, znepokojují a znechucují zároveň. Kde se v něm vzalo to zlo a nenávist? Ty sklony k násilí? V dětství? Či se takto člověk narodí? Těžko říct...každopádně Richard byl sériovým vrahem řádícím v 80. letech 20. století. V roce 1989 byl uznán vinným z 13 vražd, 5 pokusů o vraždu, 11 znásilnění a 14 vloupání. Jeho soudní proces sledoval celý svět. Lidé ho nenáviděli, ale paradoxně se našlo spousty žen, které se do něj zamilovaly, psaly mu dopisy a představovaly si s ním intimní vztah.

Richard vyrůstal s pěti sourozenci a rodiči. Otec měl násilnické sklony a byl na děti velice tvrdý. V dospívání se sblížil se svým bratrancem, který se vrátil z války ve Vietnamu a barvitě Richardovi líčil, jaké brutality tam zažíval a sám dělal. Ovlivnilo Richarda i tohle? Možná...

Knížka je docela silná, má 576 stran a je opravdu obsáhlá. V první čtvrtině se dozvídáme o vraždách a o tom, jak se snažila policie Richarda dopadnout. V druhé čtvrtině čteme o jeho dětství, dospívání a celkově rodinných vztazích a tato část mě bavila asi nejvíce. Následuje soud, který byl opravdu, ale opravdu zdlouhavý, úmorný a v některých věcech naprosto nepochopitelný. Porota pojídající popcorn při rozhodování o Richardovo vině či nevině mě opravdu pobavila. Každopádně byla tato část knihy pro mě zbytečně dlouhá, navíc se v ní objevilo neskutečné množství jmen, která se mi pletla a nebo jsem absolutně netušila kdo to je. Poslední část byla čtivější a velice se mi líbil rozhovor Richarda s autorem knihy. Ano, čtete dobře. Autor se osobně s Richardem setkal a to dodává celému rozhovoru větší sílu.

Pro všechny, kteří mají rádi True Crime, knížku doporučuji, ale připravte se na trošku zdlouhavější část při soudním procesu. Jinak jsem byla z knihy nadšená a samozřejmě si o Richardovi ještě googlila fotky a na Wikipedii se o něm dozvíte velice podrobné informace.

26.10.2022

O Richardovi Ramirezovi jsem toho nic moc nevěděla, dokud jsem jsem nezjistila, že následující díl z nové edice True Crime je o něm. Proto jsem se rozhodla podívat se na seriál Night Stalker: Hon na sériového vraha, který je přímo o něm, abych si zjistila nějaké informace a psychicky se připravila na knihu... ale ne! Na tohle jsem opravdu připravená nebyla... ať už se díváte na seriály, filmy, dokumenty, čtete nejrůznější články, tak kniha bude i přesto šok! Psychicky... to byla jedna z nejtěžších knih, které jsem kdy četla!
Musím souhlasit, že nejde nerovnávat příběh Richarda Ramireze a Teda Budyho. Příběh Teda Bundyho vyprávěl někdo, kdo ho znal, kdo ho považoval za přítele. Šlo o velmi důvěrný a intimní pohled, ale u příběhu Richarda Ramireze je více vidět věcný, odtažitý a profesionální pohled. Kniha je rozdělená na části. Kořist a lovci, kde autor popisuje napadení a jak si Richard vybíral své oběti. Pak část Ritchie, kde je popsáno jeho dětství, dospívání a prostředí, ve kterém žil. Pak samozřejmě jeho zatčení a proces. Nechyběl ani epilog. V příběhu máme střet s krutostí, bezcitností a brutalitou nad rámec jakéhokoli lidského chápání. Ať se budete snažit jakkoli jeho chování, jeho osobnost, činy pochopit... nepůjde to.
Musím říct, že detektivové a policisté ze všech okresů a měst... že spoustu věcí pokazili. Vím, že taková práce není snadná, že je to obrovský tlak, ale během knihy jsem měla pocit, že policie mohla udělat víc. Kdyby spolu detektivové mluvili, sdělovali si informace, měli otevřenou mysl a hned od začátku nezavrhovali informací, že to všechno může mít na svědomí jeden člověk... bavili se mezi sebou, tak to mohlo být jinak. Přišlo mi, že celou to dobu hráli jenom s tím, že někdo musí vraha znát a že to dřív či později řekne policii. Navíc mi přišlo, že některým policistům šlo jenom o tu slávu, kterou budou mít, když Nočního lovce chytí. Ne o to, že už nikomu neublíží. Je tu i fakt, že Nočního lovce chytli lidé z veřejnosti, ne policie.
I mě během čtení přišlo, že Richard Ramirez je příklad vyrobeného psychopata. V knize máme popsané jeho dětství, dospívání... časy, kdy měl přítelkyni, na kterou byl hodný a něžný, miloval svou matku a bránil svou sestru. Sám řekl, že na začátku výčitky měl, ale pak se z něj stalo něco... co nemá absolutně žádné svědomí, výčitky, je lhostejný k utrpení jiných. Částečně za to mohla asi opravdu mohla jeho schizoidní porucha osobnosti, prostředí, otec, bratři, a pak monstrum, které byl jeho bratranec a který byl sám vrah a násilník, ale nemyslím si, že ho to nějak omlouvá! Spousta lidí má špatné dětství, vidí násilí, zažije trauma, ale to není důvod, aby se z něj stalo takové nelidské monstrum.
Co ale udělat pro člověka, jehož sen bylo dostat se po smrti do pekla... vzhlížel k samotnému satanovi, byl si jistý, že je s ním, že nad ním drží ochranou ruku. A že ho bude chránit, dokud v hloubi duše zůstane zlý a neprojeví slitování. Doufal, že až umře a dostane se do pekla, tak bude čestný host u satanova stolu, všichni ho budou uctívat a uklánět se mu... Co pro takového člověka udělat? Nic. Nejhorší je, že si toho nikdo ani nevšiml. Měl spoustu šancí na pomoc, terapii, ale nedostal ji. Je to smutné... možná, že kdyby si toho někdo všiml, tak to mohlo být všechno jinak.
Richard byl člověk, který měl rád jenom sám sebe. Myslím, že to, co říkal a dělal před rodinou byla jenom komedie. I u rodiny jenom vytvářel iluzi lásky, aby si získal důvěru a kontrolu, manipuloval, chtěl si dokázat svou nadvládu a majetnost.
Právník Richarda Ramireze prosil porotu, aby mu udělila takovou milost a sympatie, které dal on svým obětem... kroutila jsem hlavou a říkala si... To si děláte srandu? Kdyby mu měli ostatní lidé prodělat takovou laskavost a milost, jako on svým obětem, tak se toho soudu ani nedožije! Celý proces podle mě byla jedná velká komedie a fraška. Opravdu ano. Byl odsouzen tolikrát k smrti, ale nedošlo k tomu... zemřel na rakovinu. Proč mu dávat tolik trestů smrti, které si bezpochyby zaslouží, ale ani jeden nevykonat? To už mu radši nedávat žádný. Navíc musím říct, že mi nepřišlo, že pode těch fotek, jeho fanynek, podle jeho svatby, že by ve vězení nějak trpěl... na rozdíl od obětí a jejich rodin.
A ty fanynky... Co to je? Kam to ten svět spěje, když jednoho z nejhorších a nejbrutálnějších vrahů přitahuje více žen než nějakou rockovou hvězdu? Jak se do něj mohli zamilovat? Jak se ho mohli zastávat? Jak mu mohli psát, chodit ho podporovat k soudu? Já nikdy nikoho nesoudím. Každého přitahuje něco jiného, ale dívky, které přitahuje někdo takový, kdo má takové představy, které nám autor na konci knihy popsal... By se měl jít léčit! Richard Ramirez v těch dívkách neviděl nic jiného, než další chod.
Některé chvíle v knize byly... tragické, smutné a neskutečně emotivní. Ať už šlo o rodiny, oběti, přeživší, ale mě bylo líto i jeho rodiny. I oni byli obětí, taky trpěli. Po přečtení knihy jsem se opravdu musela vybrečet... bylo mi toho všeho líto. Hlavně proto bylo číst knihu tak těžké.
Zajímavé pro mě bylo, že skoro každý se zaměřoval na jeh oči... děsivé, kruté, nemilosrdné, zlé, ďábelské... a mrtvé. Já musím souhlasit... když se jsem se dívala na jeho fotku, nedokázala jsem od jeho očí odtrhnout pohled na měla jsem husí kůži... tak tmavé, černé, zvířecí...

24.10.2022

Druhá kniha z nové edice True crime od nakladatelství Jota. Po Tedu Bundym přichází samotný Night Stalker, Richard Ramirez. Kniha o Bundym byla psána z pohledu ženy, která ho osobně znala jako milého přítele a napříč knihou se táhne její osobní rozpor ohledně zjištění, že TB je skutečně ten, kdo brutálně zabil nemalý počet žen. Oproti tomu je kniha o Ramirezovi sepsána spisovatelem, který k němu neměl žádný vztah na osobní rovině a kniha je tak psána věcně, s přiměřeným odstupem a předkládá zejména čistá fakta. Kniha by se dala rozdělit na dvě části - zajímavá část popisuje Ramirezovo dětství, poměry v rodině, faktory, které měly dopad na jeho osobnost a pozdější zločiny, jeho fanynky a obdivovatelky...
Na konci knihy je i bonusový materiál, rozhovor se samotným vrahem a také dopisy od fanynek. Druhá část je bohužel poněkud nudnější - proces u soudu. Jasně, právnický řečičky nebudou asi nikdy znít zábavně, ale oproti popisu soudního procesu s TB měl opis soudu s Ramirezem tyto mouchy:
Některé věci se příliš zbytečně opakují, stejně tak je tam přemíra nadbytečných informací, které nemají k ničemu relevanci (například to, že někdo začal vypovídat v 10:50). Přijde mi, že celkově to působí chaoticky, neorganizovaně a postrádá to nějakou strukturu, kterou měl popis soudu s TB.
O spoustě zločinů, které měl na svědomí, zde nepadlo ani slovo. Je fakt, že v rozhovoru se Ramirez odmítl vyjádřit ke zločinům, za které nebyl souzen, ale nějaká noticka pod čarou by nebyla k zahození, zejména když se text zlehka zmínil o dané věci (například že ho nebudou soudit za únos a obtěžování nezletilé osoby, z čehož měl Ramirez radost, protože tohle nařčení odmítal. Nicméně se jednalo o únos a sexuální napadení Anastasie Hronas, jež vyšetřoval detektiv Carillo, dívka také byla přítomna při identifikaci Ramireze, jako ostatní přeživší).
Nicméně je vidět pořádný kus práce, který byl na knize odveden a pořád je to na čtyři hvězdy.

16.10.2022

„Kdo je ten hezký kluk?,“ zeptala se zpěvačka Madonna, když šla do vězení navštívit svého manžela Seana Penna. V cele vedle herce seděl Richard Ramirez, obávaný Noční lovec, odsouzený 19x na smrt. I jeho charismatem a obrovským zástupem fanynek, z nichž si jednu dokonce v kriminále vzal, zatímco jiné se mu nenápadně odhalovaly během návštěv a on při tom masturboval rukou v kapse, se zabývá kniha Philipa Carla. Nejde ji nesrovnávat s nedávno vydaným Tedem Bundym, Carlův styl je chladnější, zpravodajský a většinu textu si drží profesionální odstup, byť jeho lehce ironické komentování Ramirezových fanynek v závěru je kouzelné.

Autor vás hned zkraje vrhne do vražedného běsnění, kdy jeden bestiální čin střídá druhý a nenechá vás vydechnout. Brutalitu Ramirezova počínání umocňuje Carlův věcný projev a opravdu mrazivé popisy útoků obávaného vraha se na vás valí jako lavina. Po mordech se autor vrátí do Richardova dětství, poukáže na vliv bratrance, jehož kratochvílí ve Vietnamu bylo znásilňovat a zabíjet a portrét nelítostného vraha je kompletní. Vyčerpávající je táhnoucí se soudní proces, největší slabina celé knihy, Carlo jde opravdu do detailů a průběh líčení je chvílemi zdlouhavý, nejzajímavější je na něm Ramirezovo chování - od řinčení řetězy a provolávání slávy Satanovi, přes vrčení na média a úsměvy směrem k obdivovatelkám, či chvilky, kdy rošťácky házel prasátka soudci do očí pomocí kousku alobalu nalepeném na poznámkovém bloku.

Carlův komplexní portrét Richarda Ramireze je oprávněně považován ze jednu z klasik true crime žánru, poctivá faktografie se potkává se stovkou hodiny, které autor s vrahem strávil ve velmi otevřeném rozhovoru, popisuje dopady na život nejen vyšetřujících detektivů ale i přeživších obětí. Kus fakt poctivé práce.

První knihu z této edice jsem přečetla jedním dechem, i když s těžkým srdcem. Těším se na tento příběh.