Říše bouří
Sarah J. Maas
Skleněný trůn / Trón zo skla série
< 5. díl >
Pátý díl bestsellerové série Skleněný trůn. Dlouhá cesta k trůnu teprve začala, ale už nyní je jasné, že bude plná zrady, nepřátelství a nevraživosti. Pokud si chce Aelin udržet korunu a ochránit své království, musí se spojit s lidmi, kteří až do teď byli nepřáteli, a musí bojovat proti zlu, které se chystá pohltit celý svět. Zkáza se na ni řítí ze všech stran a jediná zoufalá možnost, jak přežít, je obětovat to, co miluje nejvíce na světě.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2022 , CooBooOriginální název:
Empire of Storms, 2016
více info...
Přidat komentář
Podle me nejlepsi dil, energicky, zajimavy, bohuzel mi nedoslo ze neni posledni a tim padem si budu muset pockat nejmin na cervenec 19 na zaver :(
Sarah je moje nej nej nejoblíbenější autorka fantasy. Zbožňuju všechny její knihy, protože prostě bez nich by se snad nedalo žít:-)Snad se brzy dočkáme závěru Skleněného trůnu.
I když jsem ji četla podruhé, tak z toho konce je mi stále špatně.. :-/ a samozřejmě potřebuji akutně finální díl.. Na to se vážně nedá čekat.
Tento díl Skleněného trůnu mě úplně zlomil. Události knihy jsem nečekala a srdce mám zlomené a dokonce ani slzy nechyběly. Troufám si říct, že to byl zatím asi nejlepší díl z celé série, tím nechci říct, že ostatní měly horší kvalitu, to ne, ale prostě... Je to prostě SJM.
V Říši bouří dostaly více prostoru i ostatní postavy. Aelin mám stále svou většinu, ale už je menší. Je mi trošku líto, že mi tam Chaol vůbec nechyběl-nebyl totiž vůbec v knize. Ale Elena v knize sehrála klíčovou roli a já u těch scén brečela. Je tam několik flash-backu, které ukazují, jak to doopravdy bylo s Nehemií a jaká budoucnost čeká, nebo nečeká Aelin. Manoniny části mě zase bavily více.
Mě v knize přišlo celkem vtipné jak si tam všechny Sarah spárovala. Lorcan a Elide, která v této knize dostala více prostoru a úkol, Aedion a Lysandra, Aelin a Rowan, Chaol a Nesryn (i když ani jeden tam nebyli), Dorian a Manon. Cesty všech postav se opět zkříží a pude to napínavé. A Maeve se opět ukázala, jako mrcha a tentokrát vyhrála a Aelin všechny - včetně mě -odrovnala svými plány.
Nádherné pokračování série, ve kterém se znovu objevují důležité postavy a bitvy pokračují. Můžeme pozorovat milostný vztah Aelin s Jeřábem a také Elide (s Lorcanem), jež hledá svou královnu. V tomto díle si můžete vychutnat mnoho skvělých bitev, kde se s magií vážně nešetří. Lysandra dovádí své přeměňování k dokonalosti a sledovat ji v akci je vážně skvělé. Oceňuji také, že se Manon znovu setkala s Aelin a návrat k Rolfovi. Jen ten konec... Asi nevydržím čekat na další díl.
Série, která začala jako young adult fantasy milostný trojúhelník a vyvinula s v ohromné - "!!!".. tohle má fakt koule!! Než si vzpomenete, kdo je vlastně kdo a jak to bylo v minulém díle, na tento jste čekali stejně dlouho jako já, dá to chvilku zabrat, ale už nenechá vydechnout a dokud knihu nedočtete, nemáte klid..ten vlastně nemám ani teď..doufala jsem,že to bude závěr série, ale nyní se spíš těším, čím nám zavaří autorka receptory v pokračování..a že se autorka v tomhle díle vybouřila, čiší z každého řádku posledních dvou set stran a to finále??! má to připravený na pořádnou závěrečnou jízdu..výborný příběh se vyvinul z knihy, o které jsem napsala, že je jedna z těch, jejichž název hned zapomenu..královny a králové, víly a vílí bojovníci, čarodějnice, wyverni a boj proti temnotě..
Kniha umí pohltit a nedat spát. Čte se opravdu perfektně. Jsem fanoušek šťastných konců, ale jsem ráda, že sem tam tu nejsou, protože to často knihu naopak přesune do braku. Není to složité čtení, ale odpočinkové, přesto vždycky doufám, že na mě čeká další a další díl. Nevadí mi, že hlavní hrdinka je taková superžena, ve výsledku by se jí chtěl stát na světe každý, a tak jí aspoň v knížce fandím:)
**spoiler alert** Kdybych za sebou neměla už čtyři předchozí díly, asi by mi to bylo úplně trapný číst. Ze série, ve které byl zajímavě a slibně rozjetý příběh, se stala plnohodnotná oldschool harlekýnka, kde se zničehonic každý spáruje s každým, a když to přitom zrovna nesedí k příslušnému charakteru nebo dosavadnímu příběhu, neva!, autorka obojí ohne tak, aby žádné romantické oko nezůstalo suché.
Příběh tak nedostanete sice veškerej žádnej, zato se dočkáte spousty “smaragdových”, “borovicových” a “tyrkysových” očí.
Konec byl překvapivě fajn.
Příběh je úžasný, ale připadalo mi to moc dlouhé a všichni jsou tam až přehnaně krásní a skvělí a občas se dost opakují výrazy. Pořád je ale série jedna z nejlepších.
Sakra fakt to takhle skončilo?!
Já si řeknu no to bude v pohodě tohle už je poslední díl a najednou tohle?! Teda ne že by mě nebavila tahle série, ale já tak strašně nenávidím čekání na nové díly!! (Člověk kvůli tomu nemůže klidně spát)
Tak tohle opravdu nefungovalo.
Série skleněný trůn je sice velice čtivá a napínavá, ale co ty postavy? Zdálo se to jen mně, že najednou čtu o někom úplně jiném?
Myslím, že autorka si tu nejvíce naběhla s počtem postav. To máme Aelin, Rowana, Aedion, Lysandru, Manon, Doriana, Elide, Lorcana, Fenryse a Gavriela. Nezapomněla jsem na někoho?
Nicméně, nemyslím si, že je dobré psát knihu s tolika "hlavními" postavami. Působilo to placatě. Žádná z postav (až Aelin a na Manon v první části) neměla svůj prostor. Co takový Dorian, král, který byl v prvním a druhém dílu užasný, sečtělý a vtipný? Teď stál jen stranou, téměř v depresích, nic neříkal a jeho největší chvíle přišla, když se pokoušel o Manon. Nebo takový Fenrys a Gavriel? Proč je tam autorka vůbec dávala, když zazdila jejich potenciál nesmrtelných a neporazitelných vílích válečníků, kteří žijí staletí? Jen se krčili v koutku a sem tam pronesli velkou hlášku. Vypadalo to, že dokonce i Rowan ztratil svůj potenciál.. A co Manon, od druhé poloviny knihy, kdy se připojila ke skupině, jsme se od ní dočkali jen pár kapitol, z toho témeř půlka byla užívání si s Dorianem.
Další věc je párování postav. Vím, že každé knihomolské srdce plesá (i to moje), když se v knize odehrávají románky, ale tohle bylo už moc, plus, když k tomu přičteme někdy až hodně detailně a barvitě popsané erotické scény. Opravdu se to do knihy hodí? Myslela jsem, že se podobné scény v YA neobjevují, zvlášť, když jsou i pro mladší čtenáře.
A nakonec Aelinina genialita. Vždy myslí o krok dopředu, nikomu to však neřekne (nebo spíš jen Aedionovi?). Hrdinové jsou samozřejmě nesmrtelní, všechny bitvy přežijí a úspěsně zdolají :)
Doufám, že poslední díl se v tomhle duchu neponese.
Tak jo.
Musela jsem si dát 14 denní odstup od napsání komentáře, jinak bych tu jen ječela jak malá upištěná holka. (Ječela jakože nadšením)
Podle mne zatím nejsilnější díl z celé série. Propojení postav do "jedné" dějové linky, byl sice silně předvídaný krok, ale i tak nejlepší zážitek. Například Manon, která pro mne nebyla tak super zajímavá v minulých dílech (já vím, sem asi jediná no!), ale tady fakt příjemně zářila v celé partičce. A vlastně i Elide žejo..
Při čtení posledních asi 100 stránek jsem ustavičně brečela- nadšením, naštvání, dojetím i totálním nefér vztekem. A brečela jsme v autobuse/ve vlaku a bylo mi to jedno, jak jsem všem na očích. Ten konec jsem musela hodně těžce prožít :D Konec je prostě totálka...
Možná bych uvítala méně částí o „pronikání“ - intimnějším sblížení určitých postav jistým velice intimním způsobem, který bych možná před pár lety ve svém mladším věku vítala s nadšením, teď mi to tam z nějakého nevysvětlitelného důvodu prostě nesedí. Nepotřebuji to tam. Nehodí se mi to k tomu zbytku děje. Stačilo napsat, že si to přece „spolu užívají“. Jednotlivé pohyby a praktiky si možná mohla autorka odpustit. Dle mého.
Proč mi to dělá? Takhle to ukončit!? Kdo to čekání má vydržet.
Kniha pokračuje v tempu, které jí nastínily předchozí dva díly. Je to stále čtivé a záživné. Jedním slovem PECKA.
V tomto díle jsem si ještě více oblíbila příběh Manon a Elide. Hodně se mi zamlouvalo spojení Manon + Dorian a Elide + Lorcana. A proto mě docela naštvalo, že na konci si to tak trochu Lorcan pokazil (a to jsem použila mírný výraz). Jsem opravdu zvědavá, zda dostane u Elide šanci a budou spolu.
Musím říct, že se Aelin ukázala jako mistr taktiky a zamlčování. Protože to, co se postupně odkrývalo, dávalo následně smysl. Z toho vyplývá, že Aelin nedělala nic jen tak, vždy se za tím něco skrývalo.
A kvůli tomu mi bylo upřímně líto Aedeona. Chudák se dozvěděl všechno jako poslední, když nepočítám nás čtenáře. A ani se ho nezeptali, zda se mu zamlouvá to, co pro něho přichystali. Bylo to vůči němu velmi nespravedlivé.
Na závěr chci ještě říct, že mé srdce bije pro tuhle sérii. Opravdu jsem si ji zamilovala. ????
Ještě se mi nestalo, abych se tak hluboce ponořila do příběhu. Kromě zvratů a nečekaných kliček v příběhu mě prostě dostávají do kolen postavy - jejich hloubka, charakter i chování... Pouto mezi Aelin a Jeřábem - o něco podobného se pokoušela spousta autorů, ale tady tomu opravdu věřím.
A konec? Žádný spoiler, konec mě rozsekal, položil, odrovnal... Jen se modlím, aby co nejdřív přeložili Kingdom of Ash...
Za mě obrovské zklamání. Z hlavní hrdinky, kterou jsem na začátku hrozně žrala, protože byla úplně jiná, se stala další zapomenutá královna, která musí zachránit svět a všichni k ní vzhlíží. Ty 3* dávám za propracovaný svět, Manon, Elide a Lorcana, kteří mě udržovali při čtení. Nevím, jestli se do dalších dílů pustím, ale to jak to zkončí s Aelin a Jeřábem mi je jedno.
Sarah byla skvělá vypravěčka od začátku, ale s každou další knihou se posouvá a vyvíjí jako autorka - dialogy jsou přirozené, postavy osobité, příběh smysluplně a zajímavě podán. Nechybí akce, napětí, vtip, romantika (osobně bych něco omezila, neboť to spěje k 50 shades of fairies...). Všechno je tak senzační, že lze jen těžko odlepit oči od potištěných stránek a 700 stran uteče jakoby nic... ach jo... :)
Minulý díl byla jasnou favoritkou Manon, tentokrát mi srdce (nejvíce) bilo pro Elide.
Nečekané zvraty, humor, prolnutí postav. Četlo se to výborně. Myslela jsem, že mi to bude trvat tak dva týdny, ale... to se prostě nedalo odložit! Čtenář si musí připadat jako Aedion, všechno ví poslední, všechno se rozuzlí až když je po všem, ale to se mi právě líbilo. Nejdřív se něco stane, a pak se teprve dozvíme, jak k tomu došlo a skládačka do sebe najednou zapadá.
Autorka má výtečný smysl pro humor, který jde vidět, nejen při rozhovorech ,ale i v knize. Všechny postavy se vyznačují něčím novým a jedinečným. Pokud někdo dokáže přeskakovat z vážnosti na smích je to právě tato autorka se svou nevšedností a dramatickou duší. Nikdy bych nelitovala
, kterékoliv četby jejích knih.
Štítky knihy
elfové láska magie pro dívky romantika pro dospívající mládež (young adult) fantasy království
Autorovy další knížky
2015 | Skleněný trůn |
2016 | Dvůr trnů a růží |
2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
2016 | Královna stínů |
2020 | Rod země a krve |
SPOILER
Na knize se mi líbí finální zvraty na konci. Líbí se mi taky postava Elyde, která se konečně trochu vymyká ostatním hrdinkám v sérii. Skvělý je hlavně její příběh v démonském hradě. A i když pak celá jejich story s Lorcanem je úplně průhledná (viz komentář u předchozího dílu) a plná "náhod", je stále zajímavější než osudová romance ústřední dvojice. Zaujala mě taky linka s procesem rození démonů.
Naproti tomu mínusem je pro mě jednoznačně naprosto nesnesitelná Aelin. Pasáže s ní jsem několikrát musela přeskočit (hlavně když si začala čistit nehty). Nechápu, proč celá její družina toleruje její výstupy, to že z nich několikrát udělala totální blbce a evidentně jim (včetně Rowana) vůbec nedůvěřuje.
Každopádně jsem docela zvědavá jak to celé dopadne a doufám, že konec nebude moc podobný dvorům.