Pôvod
Dan Brown
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/362225/bmid_p-vod-fna-362225.jpg
4
2699
2699
Robert Langdon série
< 5. díl
Harvardský ikonograf profesor Robert Langdon príde do Guggenheimovho múzea moderného umenia v Bilbau, aby sa zúčastnil na odhalení objavu, ktorý „naveky zmení tvár vedy“. Podujatie usporiadal štyridsaťročný miliardár a futurista Edmond Kirsch, ktorý sa vďaka svojim ohurujúcim ultramoderným vynálezom a odvážnym predpovediam preslávil po celom svete. Kirsch, ktorý pred dvoma desaťročiami patril k prvým Langdonovým študentom na Harvarde, sa chystá zverejniť prelomový vedecký objav, ktorý zodpovie dve zo základných otázok ľudskej existencie. Langdona a stovky hostí uchváti originálna prezentácia, oveľa kontroverznejšia, ako Langdon čakal. Dokonale zorganizovaný večer sa však v okamihu zmení na chaos a hrozí, že Kirschov vzácny objav sa navždy stratí. Langdon sa ocitne v bezprostrednom ohrození a musí z Bilbaa utiecť. Sprevádza ho Ambra Vidalová, elegantná riaditeľka múzea, ktorá Kirschovi pomohla provokatívny večer pripraviť. Vydajú sa do Barcelony, aby našli záhadné heslo, ktorým odhalia Kirschovo tajomstvo. Pri pátraní v temných vodách utajených dejín a radikálneho náboženstva sa Langdon s Vidalovou musia skrývať pred nepriateľom, ktorého všadeprítomná moc zjavne pramení v španielskom kráľovskom paláci a ktorý sa nezastaví pred ničím, aby Edmonda Kirscha umlčal. Na ceste vyznačenej moderným umením a tajuplnými symbolmi odhalia Langdon a Vidalová stopy, ktoré ich nakoniec dovedú až ku Kirschovmu nečakanému objavu... a šokujúcej pravde, čo nám tak dlho unikala.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2018 , Ikar (SK)Originální název:
Origin, 2017
více info...
Přidat komentář
Já byl spokojený - čekal jsem Browna a dostal jsem ho v plné míře.
Na jeho knížky se vždy těším. Dozvím se pokaždé něco nového a donutí mne to k zamyšlení. V Počátku mi připadalo, že je o něco více "vaty" než obvykle. Jinými slovy - kostra dobrá, jen trošku otylejší, než by se mi líbilo. Mrzí mne také to, že se Brown zaměřuje na akci a zápletku a odbývá charakteristiku postav. Jsou to takoví ploší panáci. Winston se mi zdál téměř lidštější, než některé hlavní postavy lidí.
Dávám 4*, četlo se mi lépe než Ztracený symbol, ale na mého favorita Inferno to nemá. Škoda, že napětí nebylo rovnoměrně rozložené po celý román, místy to krapet vázlo a některé popisy se mi zdály zbytečně dlouhé nebo se opakovaly. Ovšem závěrečná pointa byla velmi zdárným završením. Takže celkově fajn čtení a pro fanoušky Browna povinnost!
Moje 4 kniha od Browna. Zaujala - to rozhodně ano. Poukazuje na problematiku dnešní doby - techniku a závislost lidí na ní. I po přečtení se nad knihou zamyslíte a strávila jsem dobrou hodinu jejím rozebíráním u piva v hospodě s přáteli. Bohužel však nemůžu ignorovat absolutní potlačení reálií - zde co se týká Španělska. Navíc to ani nebylo nutné - mělo to jen příběhu dodat na zajímavosti. V mém případě mu to však ubralo. Z autorů tohoto žánru u mě na prvním místě prostě zůstává James Rollins.
Trochu už se mi zdá jako klišé jeho styl - Langdon & nějaká krásná žena = pronásledováni vládními složkami.
Typický Brown se vším všudy, tedy s tím dobrým, i tím špatným. Začnu špatným - místy tak komplikovaný děj, že se musíte vracet a určité úseky si zopakovat, abyste se neztratili. To je pro mne osobně asi jediné větší negativum Brownových knih. Řada lidí knize vyčítá opakovanou zápletku a absenci originality, nic takového jsem ale jako negativní věc nevnímal. Jistě, určitá šablona se v jeho dílech opakuje, pokaždé je ale něčím jiná a hlavně u mě osobně pokaždé funguje.
Brown skvěle pracuje s kouskováním knihy do krátkých kapitol, které vás neustále nutí přečíst ještě jednu další. I díky tomu jsem knihu přečetl téměř na jeden zátah a dobře jsem se bavil. Což ve výsledku považuji za to hlavní měřítko kvality beletrie. Pokud knihu nemohu odložit, pak zjevně splňuje svůj účel. I přes podobnost s předchozími počiny a všemožná negativa, která by se dala najít. Umění udržet čtenáře v napětí ovládá Brown na jedničku. Zvědavost vzbudí hned na prvních stránkách a pro její ukojení se musíte (logicky) dobrat až na samotný konec knihy.
Počátek je navíc ze všech Brownových děl tím nejaktuálnějším a otevírá otázky, které se nás až nepříjemně dotýkají. Oproti předchozím knihám se tak mnohem více nabízí prostor k přemýšlení a kniha dostává výrazně reálnější obrysy.
K nedostatkům bych možná mohl doplnit ještě místy zdlouhavý úvod a některé pasáže, které jsou potřeba k vysvětlení souvislostí, ale nejsou až tak čtivé. Zkušený čtenář Brownových knih vytuší, že zdánlivě evidentní záporní hrdinové ve skutečnosti asi nebudou těmi pravými viníky zla a zhruba v polovině knihy mne poprvé napadlo, kdo by asi mohl být tím hlavním dirigentem událostí. Lze to odtušit z drobných vodítek, které ke konci nabírají na síle. Přesto mi chybělo uspokojivé vysvětlení činů některých postav, zejména starého krále, který do děje vstoupí tak náhle jako z něj vystoupí, udělá mnoho a ve výsledku vlastně nic, přičemž se nedozvíme proč vlastně jednal tak, jak jednal.
Pro mne si kniha z výše popsaného důvodu rozhodně zaslouží 5 hvězd a rád se stejně ponořím i do dalšího vyprávění, bude-li stejně poutavé a zábavné.
Klasická kniha pana Browna. Zápletka tak nějak očekávaná, děj stále stejný. Robert vždy v ohrožení nebo podezření, k tomu doprovod krásné mladé ženy a nějaký vrah jim na stopě. Do toho spousta popisu míst, historie a nesčetné množství konspiračních teorií.
Až mám dost pocit, že autor sám nenávidí náboženství a svými knihami chce docílit toho, že čtenáři celého světa se stanou ze dne na den ateisty. Nebo nevím jak si to celé vyložit.
Každopádně sečteno a podtrženo, klasická kniha s už dost předvídatelnou zápletkou. Možná by sám autor mohl začít uvažovat nad jiným tématem, dost se už opakuje.
PS: a ten závěr o španělském králi, dost ubohá snaha ze své knihy udělat i LGBT literaturu.
Ono je to vlastně trochu jako přes kopírák, ale to nevadí. Kniha, jako každý Brown, příjemně plyne, aniž by v šíleném tempu zakopávala sama o sebe. Je vlažnější, ne tak napínavá, ne tak pohlcující, jako jiné. Přesto mi na konci, ve chvíli, kdy jsem si říkala, že to nebylo tak silné jako jindy, dokázala vpálit pomyslnou facku a dokázat mi, že tady nikdy nevím, odkud co vyskočí. On je pan Brown sice komerční, poplatný době, ale pořád baví.
Knihu jsem přečetla za necelý den. Tentokrát jsem se snažila nevytvářet teorie, bylo mi jasné že na konci stejně budu vedle. V této knize mi ale chyběl typický Langdon, přišlo mi že tam něco chybí.
Jak už tu bylo několikrát řečeno, Brown používá stejnou dějovou linku, ale to mi vůbec nevadí. I když předem vím, co od knížky mám čekat, tak ve finále nevím vůbec nic, protože je Brown dokonalý v těch zvratech, které dokáže na jedné stránce vytvořit. Co se týká tématu, byla jsem mile překvapená, do čeho se Brown pustil. Jsem ráda, že zavítal do Španělska a ještě raději jsem, že se zajímal o to, co je opravdu v současnosti aktuálním tématem a i přesto, že si moc nelibuji v těch "sci-fi" věcech, tohle je pro mě jen opravdu krásný náhled na to, co pro nás ty technologie znamenají.
Kniha to byla poměrně čtivá, zkrátka klasický Brown, ale v určitých pasážích jsem se trochu nudila. Každopárně pojednává o aktuálním tématu umělé inteligence, takže jakožto člověk touto problematikou nepolíbený jsem se alespoň něco nového dozvěděla. Co mě ale trochu mrzí je to, že jeho příběhy už začínají být jako přes kopírák, kniha tedy neurazí, ani nenadchne.
ďalšie Langdonove dobrodružstvo nás zavedie do španielskeho Bilbaa a Bacelony, v ktorom tentokrát nejde ani tak o históriu ako o technický pokrok. Už pri Inferne som mal ku koncu pocit, že história je trocha zatlačovaná do úzadia a do popredia sa dostávajú technické záležitosti. Naplno sa to prejavilo v Pôvode, v ktorom o históriu v podstate vôbec nejde, kde hlavnou podstatou je povýšiť vedu nad náboženstvo. Po asi 100 úvodných, pre mňa osobne nezaujímavých stranách sa dej začína postupne zamotávať, do prípadu sa zamotáva španielska kráľovská rodina (ktovie ako sa k tejto knihe stavia ozajstná kráľovská rodina) a dej naberá na obrátkach. Zo záveru som opäť trocha sklamaný, rovnako ako pri Inferne a absencia historickej zápletky ako v Da Vinciho kode a v Anjeloch a démonoch je citeľná. Celkovo kniha nie je zlá, no rozhodne som v nej očakával poriadnu dávku histórie ako pri jej predchodcoch.
No, vlastně se mi potvrdilo, že na Brownovi visí jako nezměrná galejnická koule ta jeho komerčnost. Pořád je to takový skoro jako Eco, skoro jako Bulgakov, ale hlavně, aby se to prodalo, a taky aby to hlavně skousli i ti prostodušší čtenáři. Copak o to, osvěta je chvályhodná věc a asi by mě mělo potěšit, že zrovna v této knize jsou dva masivní chvalozpěvy na mé dva oblíbené umělce - na architekta Antoniho Gaudího a grafika a básníka Williama Blakea. Ale stejně: to se radši kouknu na nějaké Gaudího stavby aspoň na fotkách, nejlépe v reálu, nebo si přečtu nějaké skutečné básně od Williama Blakea a podívám se na jeho grafiky, než o tom číst někde jinde... No a se zápletkou je to ještě horší: základní výchozí myšlenka je vlastně vykradená a to rovnou z Karla Čapka, tedy z jeho hry R.U.R. Dokonce jsem poznal některé jeho věty, jak osvobozená technologie (tedy vlastně roboti) zbaví člověka jha těžké práce a člověk bude moci dělat jen to, co opravdu chce (téměř doslova opsáno). Odpověď na tři osudové otázky (což by bylo vlastně celkem originální, kdyby se to za poslední desetiletí tak neotřepalo) je tedy více než nepřesvědčivá. Už Woody Allen (a to ještě navrch v žertu) dost jasně dokázal, že technologie nikdy člověka ani neovládne, ani nevytěsní, dokud bude tak beznadějně poruchová (a to tedy je, dokonce i ta nejšpičkovější - však víte), takže ten proklamovaný "převratný objev" tedy vůbec převratný není a vezmeme-li úvahu vztah dnešní veřejnosti k náboženství a církvím, pak by ta Kirschova prezentace globálnímu publiku sotva stála za odplivnutí, natož pak za úkladnou, notabene veřejnou vraždu. Drtivá většina z těch stovek miliónů údajných diváků by s největší pravděpodobností prostě přepnula na fotbal. No a to ještě nebereme v potaz, že ta špičková technologie, která by se měla začít vyvyšovat nad lidskou rasu, se statisticky vzato týká vlastně jen docela malého segmentu lidstva - obyvatel Evropy, Severní Ameriky a (snad ještě) Austrálie. Kdybychom měli opravdu přísně posuzovat lidstvo jako jeden celek, pak jsme se ještě ani zdaleka nevybabrali z mladší doby kamenné!
Klasický Brown. Což má nesporně tu výhodu, že víte, co čekat, a že vaše očekávání pravděpodobně budou naplněna.
Co mě na Brownovi baví, je jeho schopnost zasadit umělecká díla, symboly, historické události do kontroverzních kontextů, které vypadají (alespoň pro laika) uvěřitelně. Nemluvím teď o tom, do jaké míry se v tomto ohledu inspiroval jinde a do jaké míry je v tomto originální, nicméně mu nelze upřít podíl na popularizaci některých témat.
A co mě baví již méně je stále opakující se šablona příběhu. Ačkoli to má spád, je to prostě pořád totéž. Díky čemuž jsem dospěla do fáze, kdy si jeho knížky odmítám kupovat. Stačí si je půjčit a jednou přečíst. Protože v další knize to bude v bledě modrém totéž.
Kniha dobrá jako vždy, akorát mě mrzí nedostatek symbolů, obrazů atd. Tedy toho co vždy dělalo z Brownovek něco spešl. Představa tak chytré umělé inteligence že dokáže zabít je vážně děsivá.
Dan Brown zkrátka umí čtenáře zaujmout. Kde jsme se tu vzali a kam směřujeme? Tyto dvě otázky se v knize řeší. Tentokrát to není tolik o symbolech, ale téma příběhu je značně aktuální. Dnes se nám možná zdá na hranici sci-fi, ale kdoví, co bude za pár let. Vývoj technologií mnohému napovídá.
Jak píše uživatelka Tirisa, i já čtu Browna s Googlem a Wikipedií po ruce a o tom tato kniha vlastně také je. Mým favoritem však i nadále zůstává Inferno.
Sérii s Robertem Langdonem miluji, je to jediná knižní série, u které se nespokojím jen s tím, že si půjčím v knihovně, ale musím ji mít doma, protože se k ní ráda vracím. Dodnes si pamatuji, v jakém úžasu mě nechala Šifra mistra Leonarda, která rozhodně patří mezi moje top knížky.
Souhlasím s tím, že Počátek je nejslabší z celé série, ale i tak jsem si čtení užila. Je pravda, že kostra příběhu je vždy stejná, ale to mi nevadí. Tím, že pan Brown vychází z reálných a všude dostupných informací, uměleckých děl a historických památek, dává svým knihám něco navíc a musím přiznat, že ne jednou jsem si řekla...páni, vždyť má pravdu...
A když už nic jiného, je pan Brown mým průvodcem ve světě symbolů, uměleckých děl a historie obecně. U každé knížky mám po ruce internet, abych si mohla vyhledávat vše, co popisuje. A stejně tak jako jsem po Šifře vyrazila do Paříže, mám teď sto chutí vyrazit do Španělska a podívat se osobně na chrám Sagrada Família :-)
Štítky knihy
náboženství Španělsko tajemství umělá inteligence věda
Autorovy další knížky
| 2018 |  Počátek |
| 2013 |  Inferno |
| 2010 | Ztracený symbol |
| 2008 | Anatomie lži |
| 2005 | Digitální pevnost |
Trošku vlažnější díl na můj vkus, každopádně ne špatný. Vzhledem k tomu, že jsem knihy od Browna četla postupně, měla jsem pocit, že už to není ono. Takhle kniha mne ovšem zase uvrhla do očekávání dalšího dílu.