Robinson Crusoe
Daniel Defoe
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/221878/bmid_robinson-crusoe-221878.jpg
4
2153
2153
Robinson chcel byť vždy námorníkom. Jeho rodičia ho ale nepodporovali, lebo sa báli o jeho bezpečnosť. Chceli, aby bol právnikom. On ich ale neposlúchol a dostal sa na loď smerujúcu do Yarmouthu. Tá plavba sa mu stala takmer osudnou. Hanbil sa však priznať svoju chybu, preto sa nevrátil domov a znova skúšal šťastie. Po istom čase sa spriatelil s kapitánom lode a darilo sa mu. No kapitán zomrel a pri ďalšej plavbe ich zajali piráti. Robinsonovi sa podarilo spolu so zajatcom menom Kašuri po dvoch rokoch utiecť a spoločne putovali popri pobreží Afriky. Živili sa lovom a tým, čo dostali od domorodcov. Jedného dňa zbadali loď a dostali sa na ňu. Kapitán od nich odkúpil ich plť, kože a nástroje, ktoré mali so sebou. Kašuri ostal na lodi ako pomocník a Robinson sa vydal do Brazílie, kde sa z neho stal úspešný plantážnik. Ale jeho zvedavosť mu nedovolila sa trvalo usadiť; začal pomýšľať na obchod s černochmi. Počas cesty však jeho loď aj s posádkou zastihlo tornádo; zachránil sa iba on. Skončil na opustenom ostrove, ktorý neskôr nazval ostrovom Beznádeje a prežil na ňom dvadsaťosem rokov. Vybudoval si obydlie, pestoval obilniny, choval kozy a stal sa remeselníkom. Keď na ostrove pristáli kanibali, zachránil jedného chlapca, ktorému dal neskôr meno Piatok. Neskôr zachránil aj Piatkových priateľov. Rozhodujúci zlom v jeho živote na ostrove bola záchrana lode, na ktorej nastala vzbura, a ktorá sa dostala k ostrovu. Získal si kapitána, ktorý mu nakoniec pomohol konečne dostať sa do civilizácie. Na ostrove nechal členov posádky, ktorých kapitán určil ako hlavných vzbúrencov. Nasledoval dobrodružný návrat do Anglicka. Keď dorazil späť do Yorku, zistil, že sa z neho stal veľmi bohatý muž. Finančne pomohol svojím sestrám a matke, spolu s Piatkom si otvorili obchod a založili rodiny.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1971 , Mladé letáOriginální název:
Robinson Crusoe, 1719
více info...
Přidat komentář
Klasická literatura, kterou je ovšem nutno ćíst v kontextu doby. Z dnešního pohledu bych řekla koloniální slátanina. Chlapec z vyšší společenské vrstvy, vzdělaný v privátní škole, který nemá žadnou znalost ani praktickou zkušenost, se jaksi zázrakem sám naučí obdělávat půdu a vyrábět nástroje, a když se setká s domorodcem, od kterého by se logicky měl spíše učit, jak v jemu přirozeném prostředí přežít, domorodec ho okamžitě respektuje jako pána a "nadřazeného" člověka.
Čteno jako povinná četba a poté i s třídou. Tohle byla první kniha, která mě bavila. Velmi hezky napsáno. Co dodat.
Tuhle knížku mi četl táta, když jsem byla malá. Dodnes si pamatuji vůni starého zaprášeného papíru a cigaretového tabáku, se kterou mám spojenou jméno Crusoe a zastřený hlas mého táty. Jsem si jistá, že jí budu číst jednou svým dětem.
Je pozoruhodné, jak různé adaptace pozmění člověku vnímání knihy, kterou dosud nečetl. Stejně tak je pozoruhodné, jak si konkrétní knihu vykládají čtenáři v různých dobách. Mnoho z nás slyšelo, vidělo či se jinak setkalo s příběhem Robinsona Crusoe. Pozdě ale přece jsem si konečně přečetl původní příběh, byť v upravené podobě od Františka Nováka (ostatně v češtině těžko seženete kompletní překlad), a byl jsem překvapen, že je to vlastně něco jiného, než jsem čekal.
Tak jako Bílá velryba byla oslavou velrybářství, která nepojednává pouze o honbě za Moby Dickem, složil Defoe úctyhodnou oslavu námořnictví v jeho vrcholné podobě, přičemž ono legendární trosečnictví zabírá řekněme čtvrtinu příběhu. Robinson Crusoe prožil všechny aspekty rozmachu lodní dopravy. Kromě slavného ztroskotání, kdy si užíval čtvrt století (téměř) klidné samoty (nutno dodat, že na malém ostrovu si to zařídil opravdu hezky), tu máme podnikání v Novém světě, otrokářství (ani jedno by se nejspíš spousta současníkům těžko zpracovávalo), námořnické bitvy, vzpouru na lodi, kolonizaci ve všech koutech světa se všemi dobrými i špatnými stránkami, i cestování po souši. Vlastně cokoliv vás napadne, když se řekne plachetnice a širý oceán.
Nádherná dobrodružná záležitost, přestože Defoe (což je, mám pocit, tak trochu jeho znak) sem tam vypadne z logiky, souvislostí nebo posloupnosti a sám sobě odporuje.
Prostě klasika. Příběh, který se neomrzí. V dětství ani v dospělosti. Kdo by nechtěl být někdy sám Robinsonem? Alespoň na chvíli.... i když není nad pohodlí, teplou vodu, ....
Chudák Robinson. Sám na pustém ostrově. No nebylo mu dobře. Kniha je nesmrtelná.
kniha mého dětství. rada jsem si jí četla a pak snila o životě na pustém ostrově.
Opakovaně přečteno jen tak pro radost. Příjemný návrat do dětství, kdy jsem knihu měla dostat k Vánocům, ale našla jsem ji dřív a do Štědrého dne tajně přečetla. Tenkrát jsem jí byla úplně fascinována, asi došlo k perfektnímu načasování vzhledem k věku. :-)
Jedna z knih, při kterých nevadí, že jíte loupáček s paštikou a zapíjíte to lákem z okurek...prostě fascinace dějem...ale nedoporučuji napodobovat, byť si to člověk stejně jako obsah téhle knihy zapamatuje i více než čtvrt století.
Ač na tyhle dobrodružné romány moc nejsem, Robinson Crusoe je napsaný pěkně a jsem ráda, že jsem se k němu dostala. Příběh je napínavý, moc se mi líbí popis ostrova a všech věcí, které si Robinson musel sám vyrobit. Za ty roky si vytvořil velmi slušné zázemí, několik "domů", velké hospodářství, které mu dávalo základní potřeby jako maso a vejce. Setkání s Pátkem příběh obohatilo.
Čte se dobře, rychle to utíká a celou dobu jsem držela Robinsonovi palce, aby se dostal domů.
Po dlouhých letech jsem se vrátila k této knize a bavila mě stejně, jako když jsem byla dítě. Ovšem i když je Plevova verze skvělá, doufám, že se někdy dostanu k originálu.
Už jsem myslela, že můj syn bude celý život jen hrát hry na tabletu a koukat na televizi...zlomilo se to až v okamžiku, kdy se mu dostal do ruky Robinson Crusoe...On, který měl problém přečíst jednu stránku textu seděl přikovaný s knížkou, kterou osobně považuji za poměrně komplikovaně napsanou. Ale evidentně má stále co do sebe a dokáže upoutat i dnešní generaci...Takže za mě pět hvězdiček...
Robinson mně nikdy nelákal, až teď v dospělosti jsem si řekla, že takovou klasiku si musim přečíst a kupodivu mně velice překvapil. Líbí se mi styl psaní a popis výroby všech těch věcí, co si sám vytvořil. Dokonce se tam najde i pár filozofických a náboženských myšlenek, což mně taky zaujalo. Už vím, proč je to jedna z nejznámějších a nejoblíbenějších knih na světě. :-)
Tuto knihu jsem četla jako dítě a znovu jako dospělá. A opět mě příběh okouzlil. Nelze než obdivovat Robinsonovu touhu po životě, jeho vynalézavost a důvtip, Já se ocitnout sama na ostrově, nepřežiju noc :-). A on si tam postupně vybudoval slušné bydlení, včetně funkčního hospodářství... Je to knížka, která pobaví malé i velké a nelze než doporučit.
Moje nejoblíbenější povinná četba z doby povinné školní docházky. Strašně mě bavilo,když jsme si ji ve třídě s paní učitelkou četli.
Štítky knihy
boj o přežití trosečníci anglická literatura ztroskotání, potopení lodě klasická literaturaAutorovy další knížky
| 1975 |  Robinson Crusoe |
| 2022 |  Moll Flandersová |
| 1968 | Dobrodružný život kapitána Singletona |
| 1971 | Roxana |
| 1970 | Denník morového roku |
Četlo se docela težkopádně, na to o jak jde známý příběh, sem byl překvapen kolik let strávil na ostrově i jaký byl konec.