Robinson Crusoe (převyprávění)
Josef Věromír Pleva
Dobrodružný román o osudech trosečníka bojujícího o přežití na pustém ostrově, určený především starším dětem. Podle románu D. Defoe vypráví autor příběh odehrávající se v druhé polovně 17. století. Robinson se proti vůli svých rodičů vydává na moře na palubě trojstěžňového kupeckého korábu. Ten je přepaden piráty a Robinson se, s částí posádky, dostává do zajetí. Po dobrodružství na lodi kapitána pirátů je zachráněn španělskou kupeckou lodí. Po strašné bouři však tato loď ztroskotá. Robinson se ocitá na pevnině, pustém ostrově. Tady začíná zápas Robinsona o přežití: shání potravu, zařizuje si jeskyni, sestrojí sluneční hodiny a zřizuje si kalendář. Snaží se rozdělat oheň, vyrábí si oblek, začíná pěstovat zvířata. Do jeho života na ostrově zasahuje i příchod lidožroutů, nachází svého přítele Pátka. Text je doplněn ilustracemi Z. Buriana. V závěru knihy jsou připojeny vysvětlivky vybraných pojmů.... celý text
Přidat komentář
Ač Plevovo převyprávění může v určitých částech působit trošku zastarale, u mě vyhrává na plné čáře. Robinsonova vytrvalost, s níž krůček po krůčku vítězil nad nástrahami, které mu kladla jak divoká příroda, tak absence jakýchkoli civilizačních výdobytků, mě fascinovala od dětství. A navíc mi právě Plevův Robinson otevřel dvířka k dalším “robinsonádám” všeho druhu.
Robinsona v dětství lákaly lodě a námořnictví, ale jeho rodiče mu to zakazovali. Když povyrostl, rozhodl se, vydat na moře tajně se svým kamarádem a jeho tátou. Řekl, jim že tatínek je nemocný a potřebuje léky ze země za mořem. Zpátky plul s obchodníky, kteří ztroskotaly kvůli bouři. Robinson se probudil na pláži vedle ztroskotané lodě. Pak si začal hledat přístřeší, našel jeskyni a začal se zabydlovat. V jeskyni si postavil postel, pec, stůl a vše potřebné k životu. Vedle jeskyně si postavil stáj pro kozy. Při zkoumání ostrova zjistil, že většina ostrova je prales. Po několika dnech se rozhodl, že prales vypálí. A jestli Robinson vypálí ostrov nebo se stane něco jiného, to se musíte dozvědět sami.
Vánoční dárek a jedna z prvních dobrodružných knih mého dětství, byl jsem z ní nadšen a přečetl jsem ji jako kluk několikrát. Teprve v dospělosti jsem si přečetl původní verzi Daniela Defoe, která se přece jen dost liší od této převyprávěné, ale i tak se to převyprávění J. V. Plevovi povedlo a má místo v mé knihovně.
Na začátku čtení jsem měl velký problém Robinsona v některých věcech pochopit. Možná mě v tomto ovlivňuje můj věk, ale musím říct, že mě Robinsonova bezhlavá touha po dobrodružství dost otravovala. V momentě, kdy se rozhodl prosázet s námořníky všechny peníze se můj dojem ještě více utvrdil. Postupem času si mě Robinson získal svojí neuvěřitelnou moudrostí a vynalézavostí a já mu začal opravdu držet palce. Jakmile došlo k tomu, že Robinson opravdu začal přemítat nad svými chybnými rozhodnutími a došlo mu, že by dal naprosto cokoli, aby mohl získat zpět své rodiče mě naprosto obměkčil. S pokývnutím hlavou jsem si uvědomil, že za svoje chyby platí dost vysokou daň.
Také bych se rád vyjádřil k verzi pana Plevy. Již na začátku knihy se člověk dozví, že v podstatě změnil charakter původní postavy a konec celé knihy. Na jednu stranu chápu, že chtěl z Robinsona udělat příklad pro děti, ale stejně si myslím, že vymyšlení charakteristiky postav je důležitá součást tvůrčího procesu a nikdo by ji neměl takto radikálně měnit.
Právě jsem opět dočetla knihu už asi popatnácté! V minulosti jsem četla ještě původní verzi od D. Defoa a další zpracování příběhu F. Novotného. Musím přiznat, že ani jedna mě nezaujala natolik jako tato. Líbí se mi, jak autor detailně popisuje život na ostrově, včetně rozmanité fauny a flóry. Kdyby byla možnost, dala bych i více hvězdiček. Jsem si jista, že se ke knize zase brzy vrátím. :)
Peckovní četba. Jako malý jsem nejdřív viděl film, až potom jsem se rozhoupal si to přečíst a musím říct, že kniha nabízí mnohokrát víc než omezené filmové zpracování.
Nechápu, jak se tenhle soudruh Robinson mohl udržet. Z knihy zmizely hlavní myšlenky, rozměr, české děti neví nic o Robinsonovi.
Jedná se o hodně nepovedený překlad J. V. Plevy, který je bohužel poplatný době. Později jsem měla možnost přečíst některé pasáže v originále a byla to jiná káva. Rovněž jsem shlédla 2 filmová zpracování a to mě taky docela bavilo.
Pokud chcete po knize shlédnout velmi dobře kopírující film, tak doporučuji verzi z roku 1954.
Tato kniha patřila k nejčtenějším knihám mého dětství :-). Přečetla jsem ji nejméně 6x. Můj taťka nedokázal pochopit, že sotva ji dočtu, ihned začínám zase od začátku :-). Je pravda, že jako dospělá jsem se k ní nevrátila a moje starší dcera (vášnivá čtenářka) ji nedočetla, přestože jinak přečte tlustou bichli za 3 dny. Zatím vzdala jen dvě knihy: Robinsona a Babičku. Asi není pro dnešní mládež tak zajímavá, ale já osobně bych dala i více hvězdiček :-).
Pamatuji si,že bratr po přečtení knížky zabalil uzlíček a o prázdninách u tety,která bydlela na samotě kde jen rybník a o kus dál les .Hrál si tam na osamělého trosečníka a bude se živit jen lesními plody a lovem divé zvěře.Vydržel to jen 3 dny a řekl,že být odkázán sám na sebe je těžká práce.Na dálku ho ovšem sledovali teta a její muž hajný a tajně mu tam dali ovoce a další zásoby.
Mě se knížka moc líbila a podědila ji právě po našem rozumbradovi.
Robinson Crusoe je klasika, četli jsme ji ve škole a vždy mě bavil ten vyvíjející se příběh. Hrála jsem si pak tak i s barbínama :D
Příběh se odehrává na ostrově. Hlavní postavy jsou Robinson a Pátek. Zápletka je v tom, že Robinson plul na lodi a loď ztroskotala. Robinson si našel Pátka domorodce a žil s ním na ostrově a stavěli si přístřešek. Kniha se mi líbila, protože se mi dobře četla a měla pěkné ilustrace.
Štítky knihy
pro děti boj o přežití ostrovy trosečníci převyprávění, literární adaptace dobrodružné romány anglické rományAutorovy další knížky
1955 | Malý Bobeš |
1970 | Robinson Crusoe (převyprávění) |
1984 | Budulínek |
1968 | Hoši s dynamitem |
1960 | Kapka vody |
Jednou, když jsem se jako malá nudila na návštěvě u babičky, mi táta vložil do ruky „Robinsona". Varoval mě, že začátek bude nudný (ačkoli nebyl!), ale pak prý mě to bude strašně bavit. Bavilo. Přečetla jsem všechno včetně socialistické předmluvy o soudruhu Plevovi. Dodnes si pamatuji své rozhořčení: proč proboha Robinson učí Pátka angličtinu a katechismus, aniž by se o to nebohý domorodec prosil? Proč se sám nenaučil karibsky? Étos britského imperialismu ani civilizační misie mi tehdy nic neříkaly. :)
Jako patnáctiletá jsem si „Robinsona" přečetla znovu, abych si osvěžila, o čem byl. Tehdy mě zaujalo, jak v sobě hrdina nechává vyklíčit a vzrůst zárodek civilisace, obsažený podle osvícenské představy v každém člověku (ehm, Britovi?). Defoeův originál byl prý oblíbenou četbou Adolfa Hitlera proto, že rekapituluje antropogenezi a vznik kultury. Souhlasím, že právě v tom tkví působivost příběhu.
Jistě, ve světové literatuře existuje množství knih, které s „Robinsonem" z různých hledisek polemizují (od Goldingova „Pána much", kritizujícího idealizaci člověka, po Giraudauxovu „Zuzanku a Tichý oceán", vyčítající hrdinovi těžkomyslnost a úzkoprsost). Přesto v sobě má Robinsonův boj o civilisaci archetypální sílu a nepřestane lidi okouzlovat. Ať už jako dospělé v originále, nebo jako děti v Plevově převyprávění.