Rok blba
Jiří Hnilička
Jmenuji se Adam Koza a jsem úspěšným držitelem červeného diplomu z oboru filozofie. Dokonce tak moc úspěšným, že jsem po dlouhém hledání práce nakonec skončil jako barman v kavárně. Ale nemyslete si, není to obyčejná kavárna. Říká se jí Svazarm a je hodně „retro“. Pracuji zde s mou milou kolegyní Maruškou, která se nikdy nesměje a pořád se jí chce umřít. Mou nejlepší kamarádkou je Beruška, která je něco jako baterka mého života, protože mě nabíjí pozitivní energií. Narozdíl od Marušky se Beruška směje pořád. Další z mých podivných kamarádů se jmenuje Tonda, což je přes den tvrdý chlap, pracující na stavbě, měnící se každý večer ve hvězdu pražských barů – zpěvačku a tanečnici Lolu. Taky nesmím zapomenout na svou matku. Je známou spisovatelkou a já jsem na ni hodně pyšný. Ona na mě ne. Myslí si totiž, že jsem úplný zoufalec. A můj otec? Nikdy jsem ho nepoznal a nemám ponětí, kdo to je. Usilovně po něm pátrám a slibuji, že ho najdu! No a pak jste tu vy! Právě držíte v ruce můj deník a jestli ho otevřete, čeká vás jeden rok v mém bláznivém životě. Prožijete se mnou každičký trapas (a že jich není málo), každý můj úspěch i pád a koneckonců i všechny moje lásky. Tak pěkné čtení! Rok blba je fiktivní deník mladého muže, kterého stíhá jeden trapas za druhým. Je to knížka, u které se budete smát nahlas a kterou přečtete jedním dechem.... celý text
Přidat komentář
Oddychová kniha, při které člověk nemusí moc přemýšlet. Jsou momenty, kdy jsem se i zasmála.
Po prvních pár kapitolách jsem si říkala "paráda, to se bude číst samo" a opak byl pravdou. Tento díl se četl dobře cca do září a pak se něco zlomilo a moje nadšení sláblo. Ke konci už jsem ji dočítala jen, abych se dozvěděla, jak celý tento bizár dopadne. Když se nad tím zamyslím, tak život sám o sobě je bizár a vidět to napsané do deníku, možná ještě větší :) Fajn oddechovka, přečtu si i pokračování. Ovšem jednou a stačí.
Na webu této "knihy" autor píše: Usiloval jsem také o co největší přístupnost pro dnešní generaci odkojenou facebookem. Lidé jsou ze sociálních sítí zvyklí číst krátké statusy a stručné příspěvky. Proto má Rok blba krátké kapitoly a je psán svižně, bez zbytečně dlouhého popisování a odboček.
Rozumím tomu tak, že zkusil napsat knihu pro lidi, kteří knihy nečtou. Podle toho to dopadlo. Silně mi to připomíná Kameňák. Dvě hvězdy jsem dal jenom proto, že jedna znamená odpad; takže za snahu.
Myslela jsem, že dám 5*. Je to vtipné, ten styl humoru, který mě baví.
Ale pak přišel konec října a zdálo se mi, že jsem přeskočila do nějaké jiné knihy nebo co. OMG WTF...
Do konce roku už jsem se s tím nějak nesrovnala... Takže za ten konec října, který se nějak dál už neřeší, strhávám jednu velkou hvězdu.
Ploché postavy bez emocí, hlavní “hrdina” zapšklý asociální loser, stereotyp vedle stereotypu odpovídající vkusu čtenáře Nedělního Aha!. Spíš k pláči, než k smíchu.
Naprosto výborné. Nečekané ideální čtení na dovolenou nebo deštivé večery. Vtipné a chytré. Trochu nechápu nízké hodnocení, kniha je zábavná, s báječnými narážkami mezi řádky. Zařazeno mezi oblíbenou četbu.
Pro mne to byla oddechová kniha, u které nemusíte nijak přemýšlet a chvílemi se i zasmějete.
Ke knize jsem přistupovala dost skepticky a bez většího očekávání, nakonec se mi to četlo hezky, taková odpočinková knížka. Nečekejte nějaký top zázrak s wow efektem, ale takovou pohodovou humornou literární jednohubku.
Neříkám, že je to úplná blbost, několikrát jsem se u toho zasmála, ale že bych knížku zrovna někomu doporučila, to opravdu ne. Většina postav jako vystřižená ze sci-fi filmu a některé věci mi bylo až trapné číst. Na můj vkus také zbytečně moc vulgarismů. Sečteno, podtrženo, přečíst se to dá, ale zrovná příjemné pocity si z knihy nenesu.
,,Úžasné! Nejvtipnější kniha tohoto roku!" ( informace na obálce knihy)
Opravdu...?
P.S: Pod ,,Nuselákem" se pro jistotu již nikdy procházet nebudu.
P.P.S: Do divadla bych já šla raději s Tondou...
Co se mě týče, docela se mi líbilo, že autor dal nahlédnout do mysli chlapa. I když ve vyprávění mi připadal pořád jako kluk, který se stále hledá a vůbec neví co se svým životem podniknout. Věci bral tak jak přišly a nijak se nedral za žádnou kariérou (i když měl titul), ani bohatstvím. Prostě chtěl jen holku co ho bude mít ráda, po práci v klidu si zalézt k telce s holkou a mít poklidný večery, nic závažného neřešit, prostě si jen tak plout životem. Né že bych se nad celou knihou hroutila smíchy, ale některé pasáže byly opravdu s úsměvem na rtech.
Možná je to tím, že jsem ( a nadosmrti zůstanu, protože tohle mi nikdo neodpáře a já si to hlavně odpárat nenechám) majitelkou dvou synů, kteří částečně s úspěchem částečně s neúspěchem, v každém případě s naprostou ztrátou mé soudnosti k jejich bezkonkurenčním kvalitám, vystudovali a světe div se, zapojili se do činnosti, kterou v období puberty naprosto odsuzovali a kterou pohrdali, jako k maloměšťáckému způsobu přežití civilizace - to jest:nějak si vydělat na chleba,... při oddechové četbě této knihy jsem si uvědomila, že ne všechno jsem dělala tak úplně blbě, jak jsem si doteď myslela. Ono to prostě ani jinak nešlo, protože jiná cesta prostě NEEXISTOVALA. Tak hurá. Proto dávám 5*. Smála jsem se od začátku do konce . Občas - dobře- bylo to trochu ujeté, ale v životě to je mnohdy ještě ujetější. Za mě super oddychovka
Původně jsem čekala, že autor bude popisovat každičký den v roce, čehož jsem se obávala, ale nebylo to tak. Příjemné a oddychové čtení.
Štítky knihy
humor česká literatura humoristické romány fiktivní deníky
Takhle kniha mi byla doporučena mým vlastním otcem, který říkal to si přečti je to takový ze života :-). Můžu říct, že měl pravdu. Kniha je psaná celkem vtipně v mluvené češtině. Nejde tam ani o nějaký příběh. Je to prostě deník běžného pracující mladého člověka. Obsahuje zážitky každodenního života. Kniha bych řekla, že je pro čtenáře, který nejsou zvyklý číst, ale občas mají záchvěv nadšení pro knihu.