Román pro muže
Michal Viewegh
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/468522/bmid_roman-pro-muze-uYm-468522.jpg
3
675
675
Tři sourozenci středního věku (televizní publicistka, novinář regionálního listu a soudce) a mladá striptérka na společném lyžařském výletě, který jen díky náhodě neskončí vraždou — to je zápletka slavného románu Michala Viewegha. Rafinovaná kompozice, rychlý dějový spád, slovní a situační humor a v neposlední řadě i autorova schopnost empatie jsou už tradiční zárukou čtivosti jeho knih. Tentokrát je k přednostem Vieweghova psaní nutno přičíst i nekompromisní ráznost, s níž v románu otvírá dveře „třinácté komnaty“ mužského světa. Dobovou kulisu románu tvoří autentické výroky bývalých i současných českých politiků a nejvyšších státních činitelů, které z této fiktivní „pánské jízdy“ chtě nechtě dělají trpký příběh nás všech… Román pro muže je dvacátou knihou Michala Viewegha. Možná proto je nejen knihou o ženském zklamání ze světa řízeného přestárlými kluky, ale také bilancující, mnohdy až sebeironickou reflexí úspěšného spisovatelství.... celý text
Přidat komentář
Ještě, že jsem viděla před čtením filmové zpracování a představila jsem si herce, jinak bych knihu ani nedočetla.
Co na to říct... Bavil mě závěr, za něj dvě hvězdy, jinak jsem dlouho četl a dlouho četl a ono se nic nedělo a ono se nic nedělo...
Tak to bylo hodně špatné. Už dlouho bojuji s tím, že Viewegh se stává nečitelný (míněno nedá se to číst). Vhodné leda na zabití času do vlaku a následnému použití na založení ohně. Přečteno jen proto, že v době koronavirové byla nabízena e-kniha zdarma.
Ale jo. Je to prostě Viewegh. Od doby, co jsem viděla i film, nesmazatelně spojeno s panem Donutilem.
Místy jsem byla trochu rozpačitá a bylo tam na mě až moc vulgárních výrazů.
Po čem muži touží, o čem přemýšlejí a jací vlastně jsme. A tak trochu o tom,jak se píše román.
Kniha je čtivá, poutavá a vyvíjí se podle mužských představ a myšlenek. Najdeme zde i nádech erotiky.
Celkově bych řekla, že je to slabší dílo.
Pro mě osobně film o trošičku lepší než knížka. Ale je to asi proto, že mi vadilo jak autor vlastně do celého deje sam zasahoval..to jak vyprávěl že je v aule studentů a tak..nesedelo mi to do deje knihy
Knize jsem se vyhýbala, protoźe jsem vidéla v kinech film a nelíbil se mi. Protoźe ale jedna z hlavních postav nese mé jméno, hodila se mi kniha do výzvy. A překvapila mne, protože se mi líbila. Ze začtátku mi trochu vasilo utíká od děje k autorovi, ale autor tím krásně ukázal, jak jeho tvorba vzniká. Velmi to oceňuji. Byl to velmi zajímavý zážitek!
Nebýt čtenářské výzvy, nečtu. Vtipné to není, ale oceňuju, že to má spád. Tzv. ugly truth.
Kniha mě bavila více jak film.Tři sourozenci středního věku.Soudce,novinář,televizní publicistka.Jeden sourozenec se dozvídá o jeho vážné smrtelné nemoci.Domluví si společné lyžování jako rozloučení s bratrem.Navíc jako bonus dostává k ubytování v hotelu,lyžování i krásnou mladou striptérku.Kniha otvírá dveře "třinácté komnaty"mužského světa.Humor této knihy byl opravdu skvělý.
Tři sourozenci, tři životy a tři osudy, jejichž vzájemné propletení bylo zvláště po smrti rodičů silnější než u jiných sourozenců. Pohled do mužského světa a podrobné vykreslení charakterů jednotlivých aktérů knihy. Autor si nebral servítky a zvláště nejstaršího Cyrila při popisu jeho povahy opravdu nešetřil. Nakonec se však ukáže, že mít peníze, velký vliv, známosti a moc ovlivňovat druhé lidi snad není jen to, co světem vládne. Chtělo by se mi napsat, že mě to nebavilo tak jako Román proženy. Ale bavilo. Jen téma bylo smutné, bylo ze života. A po přečtení i zhlédnutí filmové verze příběhu zůstala spousta otázek a přemýšlení o smyslu života.
Tato kniha byla pro mě velkým zklamáním a zároveň první zkušenost s tímto spisovatelem. Byla přehnaně sprostá. Když se začlo mluvit o zfilmování , nevěřila jsem, ale je to snad poprvé, co mohu říct, že film je milionkrat lepší než kniha.
Tuto knihu jsem přečetl až po shlédnutí, dnes již kultovního stejnojmenného filmu. Což nepochybně udělalo mnoho dalších čtenářů, z toho plyne horší hodnocení zde a dílo nelze objektivně posoudit. A to z důvodu dokonalého ztvárnění hlavní postavy Miroslavem Donutilem a díky nesmírně šťastnému obsazení všech ostatních postav ve filmu. Je to mimořádně zdařilé zachycení lidských povah. Michal Viewegh patří právem k nejčtenějším autorům.
Jediným důvodem, proč jsem knihu četla, byl ten, abych pronikla do světa příslušníků mužského pohlaví. Mé očekávání bylo jakž takž naplněno, ačkoliv i přesto mi kniha připadala velmi povrchní. Líbilo se mi pojednání o tom, jak je těžké ustát zatěžkávací zkoušky vztahu(první dovolená, společné bydlení), dále o souvislosti vulgarismu v řeči muže a skutečných citech nebo vlastnostech tohoto muže. Opravdu mě pobavila strana 95, kde nejstarší poučuje své sourozence o promocích jakožto radostné události.
Uvědomuji si, že se u hodnocení zohledňují pouze záležitosti týkající se knihy. Chtěla bych tedy tímto alespoň bokem vyjádřit obdiv autorovi za to, jak si dokázal poradit ve velmi těžké chvíli (odvést děti k sousedům a zavolat si záchranku). Autorův žánr není úplně moje gusto, ale určitě si od něj ještě něco přečtu (snad vlivem oné prosincové události roku 2012).
Tak po knížce Román pro ženy jsem se celkem těšila, ale byla jsem zklamaná. Tato knížka se nepovedla. Nebyl to rozhodně můj šálek kávy!!!
kniha naprosto o ničem, akorát jedno sprosté slovo za druhým. Když se přišlo s tím, že se kniha zfilmuje, nemohla jsem tomu uvěřit, ale pozor, film je vážně mnohonásobně lepší než kniha.
svižné vtipné čtení, řekl bych, že kniha patří mezi čistý realismus - absolutně nešustí papírem. Hláška "oni mají své ceny (literární kritika), ty máš své volvo" je dokonale přesná.
Autorovy další knížky
| 2002 |  Báječná léta pod psa |
| 2006 |  Účastníci zájezdu |
| 2010 |  Biomanželka |
| 1994 | Výchova dívek v Čechách |
| 2011 | Mafie v Praze |
Tři sourozenci středního věku se společně s mladou striptérkou ocitnou na společném lyžařském výletě, který jen náhodoz neskončí vraždou.
Kniha o ženském zklamání ze světa řízeného přestárlými kluky. Bilancující a sebeironické.
(2008)