Román pro ženy
Michal Viewegh
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537874/bmid_roman-pro-zeny-66376e2856040.jpg
4
1109
1109
Žena, která sní o velké lásce a po mnoha peripetiích ji konečně nachází, to je nejčastější téma čtiva zvaného červená knihovna… Román pro ženy není vlastně o ničem jiném. Dvaadvacetiletá Laura, redaktorka populárního dámského týdeníku Vyrovnaná žena, a její předčasně ovdovělá matka Jana, povoláním překladatelka, také touží po vysněné lásce. Aby dosáhly svého, musí ovšem ze svých představ slevit. Michalu Vieweghovi se tento důvěrně známý námět podařilo povýšit na moderní, inteligentní a zábavnou prózu, určenou samozřejmě nejen ženám. V předloze, která byla také s úspěchem zfilmována, nechybí obvyklý vieweghovský humor, nejrůznější groteskní situace – a dokonce ani happy end! Michal Viewegh (1962) Jeho knih se prodalo již více než milión výtisků, byly přeloženy do více než dvaceti jazyků a dočkaly se několika filmových zpracování. Mezi nejznámější autorovy knihy patří Báječná léta pod psa (1992), Výchova dívek v Čechách (1994), Román pro ženy (2001), Případ nevěrné Kláry (2003), Povídky o lásce (2009), Mráz přichází z Hradu (2012) a Můj život po životě (2013). Dana Černá (1970) Už při studiu na pražské konzervatoři hostovala v divadle v Hradci Králové, po absolutoriu v roce 1990 nastoupila do angažmá ve Středočeském divadle Kladno – Mladá Boleslav. Po rozdělení divadel hrála v letech 1994–1998 v Městském divadle v Mladé Boleslavi. Od roku 2000 je členkou pražského Činoherního klubu, kde ztvárnila řadu výrazných postav. Kromě divadla se věnuje dabingu (např. role Charlotte v seriálu Sex ve městě) a patří k předním rozhlasovým herečkám. Pro Tympanum načetla audioknihy Dánská dívka a Román pro ženy.... celý text
Přidat komentář
Jelikož film jsem viděla několikrát, bála jsem se že si knihu tolik neužiju. Bohužel bylo to tak. Byla to fajn oddechovka, ale už jsem poznamenána filmem a i když se Oliver s Laurou poznali u moře, představovala jsem si při čtení Slovenské Tatry.
Čtivý příběh, vcelku i poutavý. Trochu mě mrzí, že jsem dříve viděla film, jenž je oproti knize trochu zkreslený. Závěr bych očekávala trochu rozvedenější a delší.
Jinak byla kniha skvělou oddychovkou, pro lepší náladu.
Mě se to líbilo,četla jsem ji už teda před nějakým časem.Ale za mě super oddechovka.
Paradoxně mě docela bavil film, ale knížku... Tu jsem ani nedočetl. Ta jedna hvězda je za dopisy, které psal Oliver, ty byly fajn, zbytek děje bohužel ne... Ale třeba je problém jen v tom, že nejsem žena.
Příjemný příběh, kniha se četla dobře, zasmála jsem se, oddechovka- není co vytknout.
Knížku jsem přečetla před několika lety v období, kdy jsem se pustila do četby knih M. Viewegha. Příběh pro mě neměl žádnou hlubší myšlenku, bylo to takové oddychové čtení. Více mi v paměti zůstalo filmové zpracování, které se mi líbilo více.
Sáhla jsem po knize jako po oddechové, protože mám ráda filmové zpracování. Jako oddechová četba je to super, kapitoly jsou krátké a člověk to přečte za jeden večer. Nicméně pro mě to je jedna z mála knih, u kterých musím konstatovat, že film je lepší.
Miluju filmovou verzi a proto jsem si chtěla přečíst i tu knižní. Mnoho dialogů ve filmu je formou ctrl c ctrl v přímo zkopírováno z knihy,což mě trochu mrzelo, nicméně kniha samotná je oddechový román, ve kterém nenajdete zbytečné popisy krajiny, místnosti či osob samotných. Jde zde o vyprávění příběhu a také o dialogy. Přestože vás kniha příjemně vtáhne do děje, nejedná se o naprostou pecku plnou nečekaných zvratů. Je to oddechové čtení. Jsem ráda že jsem knihu četla, ale příště si radši pustím film.
Až takový fanoušek Vieweghových knih nejsem, ale musím říct, že tohle mě bavilo. Předtím jsem četla ještě Biomanželku a Vybíjenou, ale Román pro ženy z toho vychází jednoznačně jako vítěz. Jako oddychovka super.
Po několika shlédnutí filmu, který mě hodně baví, jsem se rozhodla přečíst si i knižní předlohu. Bavila mě ještě o něco více, než film.
Michal Viewegh není právě můj nejoblíbenější autor, ale musím uznat, že tohle byla nejlepší a nejvtipnější kniha, které jsem od něho dosud četla. Možná i proto, že máme s hlavní hrdinkou slabost pro Pažouty, taky jsem s jedním takovým byla (naštěstí s mojí maminou jen kamarádil) :-D
Celkem dobrá oddechovka, když člověk potřebuje vypnout. Nenáročné dovolenkové čtení.
Nevím jak je to možné, ale knihy M.W. mám strašně ráda. Filmovou verzi miluji, ale knižní podoba zcela film zakopala pár metrů pod zem. Myslím, že mám lehce podobný příběh s hlavní hrdinkou, a tak lehce ke knize inklinuji. :)
Za mě asi zatim nejlepší kniha od p. Viewegha. Humorná a ctiva. Konečně také můžu říct, že je film natočen přesně podle knihy (samozřejmě až na pár detailu). Doufám, ale že další knihy mě nezklamou.
Myslím, že touto knihou se panu Vieweghovi podařilo velmi hezky vystihnout kousek ženského nitra. Každá žena ve skrytu duše doufá, že jednou v životě potká TOHO pravého muže, který ji bude milovat celý život. Ne všechny ženy však k tomuto faktu přistupují tak jako hlavní hrdinka knihy, Laura. Kniha je však přes to přese všechno napsaná velmi poutavě a čtenáři se velmi těžko odchází od rozečtené kapitoly.
Nejdřive jsem viděla film, který je úžasný a hned na to js si oblíbila i knihu.
Knihu jsem nedokázala zavřít.
Vtipná, čtivá a hezky napsaná.
" Ale já...vždyť ja jsem...
Není to tvoje vina, Rickie - říkám tiše jako ve filmu. Ale já už nám dva roky spořím na byt! - vybuchuje Rickie v návalu ukřivděnosti. S liškou!"
Viewegh je můj šálek čaje (kafe nepiju). Kdybych se nemrkla na obálku, myslela bych si, že knížku napsala žena. Miluju jak knihu, tak filmové zpracování. Vyhovuje mi styl autora, kurzíva, názvy a podnázvy kapitol... Dýchá na mě ta doba začátku 21. století, neskutečně mě to baví.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2002 |  Báječná léta pod psa |
| 2006 |  Účastníci zájezdu |
| 2010 |  Biomanželka |
| 1994 | Výchova dívek v Čechách |
| 2011 | Mafie v Praze |
Nedocteno.. důvod? Věty o lesbách nebo milostné scénky? Děkuji nechci, raději si prectu něco mnohem zajímavějšího. Viděla jsem film a chtěla jsem si přečíst i knihu jestli bude stejně srandovní jako film. Evidentně ne... už nikdy víc!