Romance pro křídlovku
František Hrubín
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/187764/bmid_romance-pro-kridlovku-vzH-187764.jpg
4
1004
1004
Ve verších díla se autor vrací k námětu studentské lásky k dívce, která zemřela jako velmi mladá.
Přidat komentář
Pro mě je to něco děsného. Knihu jsem četla dvakrát, film jsem viděla jednou. Zůstává nepochopena. Ale třeba se k ní někdy vrátím.
Jednoduše kouzelné.
"Navždy mne bude víc o tu noc,
kdy jsem tě vyvolával z měsíčných par
a popel na žhavém srdci chtěl držet tvar
něčeho, co už není, zatímco tys žila
a žiješ, ne přízrak, ne stín, jenž vstává z már,
ne bludička, ne bysta náměsíčně bílá,
ale láska, jež v krvi žil a cév
divoce tepá"
Asi jsem knihu úplně nepochopila, protože mě nijak zvlášť neoslovila. Nebyla špatná, některé pasáže se mi hodně líbili, ale celkově znám lepší díla.
Před 12 lety jsem ji musela přečíst za trest, protože jsem naštvala češtináře ... a on netušil, jak mě tím potěší. :)
Je to pěkné dílo, ale musím říct, že mě osobně nijak příliš neoslovuje. Jiné básně mě zasáhly přímo do srdce, ale tahle nějak nezabírá...
Přečteno jen z nutnosti k maturitě. Poezie není můj šálek čaje a asi ji proto neumím náležitě ocenit. Nicméně co mě zaujalo nebyl příběh nebo verše, byla to spousta kontrastů, které se v knize objevují a nad kterými se člověk musí zamyslet
Terina si stříhá vlasy sama jako před autodafé a miluje Františka.
František ale taky miluje svého dědečka.
Osudové letničky bolí a trápí, ale díky Hrubínovi tak krásně! Opravdová nádhera prodchnutá dusnou letní atmosférou, láskou, lehkým erotičnem, mládím, životem a hlavně smrtí.
To je taková krása!
už dnes je mne víc o hrůzu, s níž jednou lidé
uvidí šílený negativ svého díla,
už dnes je mne víc o město, jež se octne
jen na vteřinu a samo v nitru slunce
a vyjde s ňadry upálenými, bez klína,
už dnes je mne víc o ty nejzoufalejší,
pro něž budoucnost vždycky bude dar
nad veškeré lidské síly
...
Navždy mne bude víc o tu noc,
kdy jsem tě vyvolával z měsíčných par
a popel na žhavém srdci chtěl držet tvar
něčeho, co už není, zatímco tys žila
a žiješ, ne přízrak, ne stín, jenž vstává z már,
ne bludička, ne bysta náměsíčně bílá,
ale láska, jež v krvi žil a cév
divoce tepá.
Víte co? Tenhle způsob předávání lyriky jsem schopnej zkousnout. Skladba se navíc zdá celkem přímočará, čímž bude čtenáři dozajista okamžitě sympatická, ale nenechte se zmást, opakovaná čtení pomohou objevit nové hloubky pod tím zdánlivě jednoduchým romantickým příběhem. Pro tu stravitelnost hodnocení zlepšuju, na čem ale může knížka tratit je užití celkem experimentálního verše – ani tak volného, ten se přežije, ale celkově grafickou formou a vysunutím určitých řádků mě Romance vyloženě mátla. K čemu? Zajímalo by mě, jestli je někde publikace, která by to osvětlila, no já jsem žádnou nenašel ani se mi na to samotnýmu nepodařilo přijít. A že je poezii třeba číst pozorně, na to jsem si už zvyknul, ale neměla by čtenáře nutit ji analyzovat.
Člověk snáze pochopí, když ví, co Hrubín v mládí zažil... Podle mě nádherná knížka, ze které člověku jezdí mráz po zádech. Jen si říkám, že když při ní pláču teď na konci, za 50 let budu asi plakat už, když uvidím jen přebal. Báječná práce.
Přijde mi, že nerozumím poezii. Nebo fakt nevím. Jako verše hezké, příběh hezký, ale že bych z toho byla na větvi jako všichni ostatní, to těžko. Moje reakce po dočtení byla spíš "Chm, ok. Zajímavý." než "To je tak krásný a smutný a romantický, nejlepší knížka na světě."
Navždy mám tuto knihu spojenou s jednou milou osobou. Pro mne neopakovatelný zážitek :).
Tak tento žánr není vůbec šálek mého čaje. Samotný příběh je hezký, použití retrospektivy osvěžující, protože v té záplavě citů člověk může přemýšlet, ale ta naléhavost lásky umocněná opakováním veršů mě dusila.
Autorovy další knížky
| 1966 |  Romance pro křídlovku |
| 1978 |  Špalíček veršů a pohádek |
| 1958 | Pohádky z tisíce a jedné noci |
| 1990 | Dětem |
| 1987 | Malý špalíček pohádek |
Krásná... taková poezie je v dnešní době vzácnější než šafrán.