Romeo, Julie a tma
Jan Otčenášek
Novela o tragickém příběhu studenta Pavla a židovské dívky Ester v období heydrichiády. Pavel Ester potkává poté, co se nedostavila k odvozu do koncentračního tábora. Ze soucitu se ji u sebe rozhodne schovat.
Přidat komentář
Otcenaškův jazyk se mi neomrzí. "Povzdechla si vprostřed snu a po ústech se jí pokmitl kratičký, zpola dětský usmíválek."...
Četla jsem před lety asi jako povinnou četbu a v rámci Čtenářské výzvy jsem si zopakovala ... a opět rozpačitý dojem. Je to prostě válečný příběh, smutný a plný vážných úvah. Ostatně to ani o ničem jiném být nemůže.
Kniha dokázala úžasně vtáhnout do hrůzné válečné doby, ve které to dvěma milencům bohužel nevyšlo.
Za mě jinak skvělé čtení.
Knížka mě velmi bavila, děj měl spád. Ač mi bylo jasné podle názvu, že to nebude mít happyend, konec mě překvapil a trochu zklamal, je tam opět "kdyby". Do kánonu k maturitě i mimo školní lavice pro rozšíření literárních a historických obzorů určitě super. :)
Tady opět musím dát plný počet hvězdiček. Knihu mi doporučil manžel, zezačátku jsem jí moc šanci nedávala, protože patří do skupiny ,,válečné", které moc v oblibě nemám. Ale od okamžiku, co se Pavel s Ester potkali, mě příběh tak chytil, že jsem se začetla a nepřestala, dokud jsem se nedostala na konec :) Nejvíce se mi asi líbilo to, jak autor popisuje Petrův strach z války, z toho, aby se neprozradilo, kde se Ester ukrývá..to jsem četla se zatajeným dechem. Myslím, že by se o knize dobře mluvilo i u maturitní zkoušky.
O hrdinství i nehrdinství, všeobklopujícím strachu a první lásce, která přichází tak nečekaně a v nevhodnou chvíli.
Jedna z knih, kterou jsem si zvolila do maturitního seznamu a rozhodně jsem nelitovala. Hlavní dějovou linku si pamatuji i po několika letech. Vím, že mě čtení bavilo a to, že jsem měla knihu přečtenou ani ne za dva večery o tom něco dokládá.
Zřejmě první případ, kdy si nejsem úplně jistá, co mám říct. Možná to bude tím, že celkově mě příběh typu Romeo a Julie nikdy zvlášť neokouzlil, přesto, že to tu s tím vlastně nemá nic společného, ale přece. Je hezká a dobrá, jenže já čekala víc, nebo možná něco jiného. Nebo vlastně ani nevím, co jsem čekala, ale i když je to kvalitní, nic moc to se mnou neudělalo, čímž se to pro mě celé snižuje, a dva roky po přečtení ve mně moc nezůstalo. Možná je to stylem psaní, což pro mě u knih dělá hodně, takže mě to trochu mrzí, ale stejně ji chci aspoň pochválit a doporučit, pokud si to chcete u maturity ulehčit.
Líbil se mi ten čistý a nevinný rozpor mezi láskou a válkou, který je vyobrazen mile a nenáročně. Ale spíš než láska mě zaujaly popisy války, krutosti, prostého života a tak nějak celkového dění. Mně se vlastně líbil začátek a konec a prostředek jsem tak nějak prosvištěla a ne že bych si ho pamatovala. Nicméně četbou nikdo neudělá špatně, asi by měla být čtená.
Knihu jsem četla kvůli povinné četbě, ale naprosto mě okouzlil příběh, podle mě kniha, kterou by měl každý znát a číst.
Knihu jsem si přečetla kvůli povinné četbě a měla jsem velké očekávání. Nakonec mě trochu zklamal autorův styl psaní, kdy jsem jeho textu moc nerozuměla. Nicméně příběh mě opravdu dostal a určitě se ke knize jednou vrátím.
Klasický romantický a smutný příběh. Pavel a Ester by se možná jednoho dne vzali, nebo by se možná po pár dnech rozešli, a zůstali by jeden druhému jenom ve vzpomínkách. Jenomže tenhle příběh první lásky se odehrává ve špatné době a na špatném místě. A kdo ví, jak by se člověk zachoval, kdyby v té době žil.
Příběh dvou lidí, kteří se potkali v naprosto nevhodnou dobu (bohužel). Kniha je napsaná jednoduše, čtivě a ničím neruší. Tím, že autor zbytečně nenatahuje text knihy, příběhu podlehnete. Moc pěkná (i když smutná) kniha, kterou stojí za to číst.
Musím uznat, že se mi sice četla dobře, ale nudila mě, i když má v podstatě pár stránek. Otřesné stupňování napětí v Protektorátu, zatýkání, střelby a do toho se nám v krejčovně schovává Ester, které jsem tolik fandila, i když to bylo vcelku jasné. To, co udělala, jsem nepochopila, ale asi na to nemám právo, protože je těžké to zcela pochopit, zvlášť v takovém hrůzném období války.
Romeo a Julie jinak na mě čekala u maturity. Nedá se říct, že by příběh byl originální, avšak je napsán neskutečně čtivě a jednoduše, že nelze než číst dál. Kniha mě osobně bavila a čtení jsem si užila.
Pro mě obrovské zklamání.Děj mi nepřišel nijak zajímavý, často jsem se ve čtení ztrácela, autorův styl psaní se mi vůbec nelíbil:( Knihy s podobným tématem miluju, ale do čtení téhle jsem se musela nutit.
Knihu jsem četla na základce, na střední a klidně bych se k ní vrátila znovu. Je to prostě moje srdcovka. Klasický příběh z druhé světové a mladou láskou. Mile napsané a u konce jsem brečela.klasicky.
Tenká knížka, krásný a tragický příběh, který se přečte jedním dechem. Jedna z nejvíce silných pasáží pro mne byla, když Ester popisovala, jak se měnilo chování lidí vůči ní a její rodině....nejhorší na tom všem je, že to byla kdysi realita.
K prečítaniu novely ma motivoval rovnomenný brilantný československý film z roku 1959 (I. Mistrík, D. Smutná). Musím však konštatovať, že v tomto prípade sa (podľa môjho názoru) uplatňuje výnimka, kedy kinematografia prevyšuje literatúru.
V knihe oproti filmu absentuje zopár výrazných postáv a niekoľko menších (ale nemenej podstatných) scén. Nemôžem ani povedať, že by ma obzvlášť uchvátil štýl autora, pohyboval sa niekde medzi opismi a reflexiami, ktoré ma ale v tomto prípade nijako mimoriadne nezaujali. Keďže ide o novelu, dej je pochopiteľne slabý, čím kniha stráca aj v tomto ohľade.
Nepochybne sa ale zaoberá dôležitou témou, ktorú je potrebné si neustále pripomínať. Kniha mala aj silnejšie pasáže, úseky vedúce k zamysleniu a plne rozumiem, prečo patrí ku českej klasike.
Čisto z osobného hľadiska sa však vrátim zrejme už len k sfilmovanej podobe.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Praha láska zfilmováno milostné romány česká literatura kolaborace Protektorát Čechy a Morava pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
1984 | Romeo, Julie a tma |
1980 | Když v ráji pršelo |
1984 | Kulhavý Orfeus |
1958 | Občan Brych |
1952 | Plným krokem |
Kniha z povinné četby, která mě rychle chytla hodně se mi líbila. Řekl bych, že myšlenkově je mi dost blízká. Akorát jsem do té doby neznal příběh, takže mě dost hodně naštvalo, když měla paní Lenka Ščerbaničová potřebuje v předmluvě vyzradit děj. Nebýt ní by to bylo super, ale chápu, že to už není vina autora.