Romeo, Julie a tma
Jan Otčenášek
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29722/bmid_romeo-julie-a-tma-zlo-29722.jpg
4
3941
3941
Novela rozvíjí tragický příběh několikadenní lásky studenta a židovské dívky v dusné atmosféře Prahy za heydrichiády.
Přidat komentář
Nikdy jsem nečetla Romea a Julii od Shakespeara, jelikož je to tak ohrané. Když jsem ale v knihobudce zahlédla tuhle knížku, vzpomněla jsem si na to, že jsme ji měli v doporučené četbě na gymplu. A tak, přestože jsem si nedokázala vybavit, o čem má kniha být, jsem knížečku nacpala do batohu a jela do školy - a to bylo sakra dobré rozhodnutí.
Přečetla jsem ji za dva dny cest v autobuse, hltala jsem myšlenkové proudy... S postavami se nešlo nesžít, s tou jejich láskou a osudem, (*!SPOILER!*) který je spojil a zas odloučil.
Asi už nemám slov, ale určitě doporučuji i lidem, jako jsem já, kteří úplně nehltají a nevyhledávají romantiku. Protože tohle je něco jiného - žádné milostné trojúhelníky, žádné spory mezi rody. Realita. ❤️
Útlá knížečka jeden příběh skrývá, název knihy s Shakespearem ji poutá, neboť i zde je mladá láska. Ovšem s dějem se rozdvojí, tady se odehrává za nacistické doby. Dívka na lavičce sedí, kde mladíka její krása uchvátí. Skryje ji před světem v pokoji, aby její hvězdu neviděli. Překoná jejich láska i toto období nebo je čeká smrt jako Romea a Julií v Shakespearovi ?
Myslím, že v maturitním ročníku bych knihu přijala jaksi ... srdečněji. Bavil mne Otčenáškův jazyk i styl. Jen ten děj mne trochu nudil.
Hezká knížka, četla se příjemně, Otčenášek má specifický styl psaní. Ale i přes to kniha ve mně moc emocí nevzbudila. Často čtu knihy s tématikou války a často mi ještě dlouho leží v hlavě - Romeo, Julie a tma však není tento případ.
S touto knihou jsem se poprvé setkala v maturitním ročníku. Dostala se mi do rukou, ale dosud z neznámého důvodu jsem ji nikdy nedočetla do konce. Až teprve nedávno jsem měla cestu okolo naši místní knihobudky a našla jsem tam tento poklad. Nechápu člověka, který tuto knihu odložil, každopádně mi udělal velkou radost. Jsem neskutečně moc ráda, že mohu mít tento válečný, dojemný a strhující příběh ve své knihovně.
Kniha se četla krásně, rychle. Bylo to plné smutku, lásky, ale i radosti, závisti s povrchností. Já jen doufám, že se tento titul bude i nadále objevovat v seznamu povinné četby k maturitě! :))
Povinná četba. Obsah zná každý, kdo prošel střední školu. Ale...
Tak útlá knížečka a přece vtáhne čtenáře do protektorátní doby a do kůže mladých lidí, se všemi jejich prožitky a emocemi v bezvýchodné situaci! Tohle je zkrátka vyšší spisovatelská. Klobouk dolů, pane Otčenášku!
Celou knížku jsem četla jedním dechem. Začátek mě nadchnul při prvních stránkách. A konec byl na celé knize nejlepší.
Když jsem si přečetla ten název, má představa o knize byl uplně jiná. Poté jsem vše přehodnotila. Opravdu stojí za přečtení.
Nedokázala jsem si to u téhle knihy (kde jsem znala zhruba průběh i konec) představit, ale stalo se. Začetla jsem se a soucítila s postavami i přes krátkost knihy. Veliký dojem na mě udělalo také střídání časových obrazů. Mám pocit, že autor to zvládl dokonale nenuceně (narozdíl od některých nynějších autorů).
Věděla jsem předem, o čem příběh je a jak dopadne, přesto jsem trochu zklamaná... Knížka je krátká, takže je to dobrá volba pro ty, kteří chtějí k maturitě samé tenké knížečky. Mně ale vůbec nesedl autorův styl psaní. Když se něco dělo, probíhaly nějaké dialogy a tak, tak to bylo v pořádku, ale jakmile to byl jen sled myšlenek, začínala jsem se v tom ztrácet. A pak najednou autor přeskočil zase k něčemu jinému. Také jsem se nevyznala v postavách v krejčírně a i její umístění mi přišlo zmatené. Ani nemám moc v lásce takovéhle rychlé zamilování se, nepřijde mi to uvěřitelné... ale chápu, že v novelách a celkově krátkých příbězích to jinak nejde. Přesto všechno mi kupodivu čtení nevadilo z toho pohledu, že jsem se do toho nemusela nutit a utíkalo mi to rychle. A námět není špatný. K maturitě ovšem nevím, jestli bych doporučila... kromě délky další benefity moc nevidím.
Pane Jane Otčenášku, děkuji Vám za tuhle knížku. Tenhle krátký příběh je jeden z mála, na který nikdy nezapomenu...
Silný příběh dvou mladých lidí odkazující na fakt, že válka zbytečně ničí životy a bere štěstí všem lidem.
Knížka málo stránek, takže máte ji během dvou dnů přečtenou. Podle mě je nádherná, i když ve své podstatě smutná knížka. Ani na chvíli jsem se nenudila, autorův styl mě naprosto překvapil.
Z knihy mne mrazí pokaždé, když si na ni vzpomenu. Mladá láska, která si musí procházet velmi, velmi těžkou zkouškou a která je ohrožovaná ze všech stran, ale přesto je silná – to mne hodně zasáhlo. A ten konec byl hodně drsný. Otčenášek to napsal hodně sugestivně, bavil mne jeho vyprávěcí styl, který mne do knihy hned vtáhl. Obsahově je to hodně náročné čtení, ale je to tak krásně napsané!
Krásná kniha s nezapomenutelným kouzlem. Napsaná brilantně, atmosféra a pocity popsány skvěle. Kniha, ke které se zase jednou vrátím.
Nádherný Otčenáškův jazyk, tíživá atmosféra protektorátu, výborně vykreslená psychologie postav, srdcervoucí konec... Ohromný skvost na pouhých 160 stranách.
Příběh velké lásky Pavla a Ester na pozadí krutých válečných událostí z období heydrichiády. Pavel se rozhodne ukrývat Ester, aby se vyhnula nařízenému transportu do koncentračního tábora. Oba prožívají chvíle milostného vzplanutí jeden k druhému a zároveň obrovský strach z možného prozrazení úkrytu židovské dívky. Nabízí se otázka, jací by byli a jak byli žili Ester a Pavel, kdyby se nepotkali v době, ve které se potkali. Ale žádné kdyby není, píše se rok 1942.....
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Praha láska zfilmováno milostné romány česká literatura kolaborace Protektorát Čechy a Morava pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
| 1984 |  Romeo, Julie a tma |
| 1980 | Když v ráji pršelo |
| 1984 |  Kulhavý Orfeus |
| 1958 | Občan Brych |
| 1952 |  Plným krokem |
Velice krásně napsaná knížka. Příběh inspirován Shakespearem a odehrávajíc se v době Heydrichiády, přičemž je to tak dobře napsaná, že se to strašně rychle čte.