Rosemary má děťátko / Stepfordské paničky
Ira Levin
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/125569/bmid_rosemary-ma-detatko-stepfordske-pan-e52-125569.jpg
4
420
420
Rosemary a její nový manžel Guy se stěhují do nového apartmánu v New Yorku ve slavné Park Avenue, kde se spřátelí se starším párem v sousedství a žijí spokojený život. Po čase se Guy s Rosemary rozhodnou mít dítě a mladá Rosemary prožívá běžné radosti a starosti nastávající maminky. Do světa Rosemary však záhy zasahují události, které se zdají narušovat její duševní rovnováhu. Zpočátku nevinné, zdánlivě bezvýznamné náhody a shody okolností se v její mysli začínají skládat v děsivý obraz, jemuž po dlouhou dobu nechce uvěřit. Objevuje se i nový problém - ochránit dítě, které čeká. Možná to ale nebude dítě, jenž bude potřebovat ochránit. Její obavy jsou tím intenzivnější, čím více se blíží narození dlouho očekávaného dítěte. Jsou její zlé předtuchy, které okolí považuje za výplod choré mysli, reálné? Stala se skutečně obětí pečlivě propracovaného plánu samotného Satana? A pokud ano, kdo je do tohoto zlovolného scénáře zapojen? Komu ještě může důvěřovat? Co se stane s jejím dítětem?... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno: 1989 , OdeonOriginální název:
Rosemary´s baby, The Stepford Wives, 1967
více info...
Přidat komentář
Rosemary má děťátko byla za mě docela dost kravina, velké zklamání. Já pořád čekal, kdy se staně "něco", ale nic. Příběh mě vůbec nechytl.
Levin je můj oblíbený autor (na rozdíl od čtenářky kalinkacz,). Má bezvadné nápady na témata, od čtení se nedá odtrhnout. Jedním slovem - výborné!
Při čtení jsem měla husí kůži, Rosemary má děťátko je perfektně napsaná knížka, která Vás vtáhne do děje a vy jen slepě tápáte zda jste ve snu, nebo zda se to vše děje doopravdy. Stepfordské paničky byly děsivé trochu jiným způsobem, ale také mi občas mrazilo v zádech.
Nejdříve jsem viděl film. Ten byl natolik kvalitní, že mě samozřejmě lákala i knižní předloha a navzdory očekávání film bohatě předčila. Napětí bylo dávkováno opravdu mistrovsky.
Dohromady hodnotím 80%. Oba příběhy jsou dobré, hlavní hrdinky jsou sympatické postavy, kterým čtenář vcelku přirozeně fandí. Levinův styl nechává čtenáři široký prostor pro vlastní úvahy a dedukování co se to děje a proč.
Určitě mohu doporučit.
Musela jsem dát 4*.. Rosemary absolutní paráda, hrozně jsem se do toho začetla - super. Ovšem Stepfordské paničky... Čekala jsem víc!
Mé první setkání s Levínem hodnotím takto : Rosemary je výborně napsaný příběh, Levinův přímočarý styl se mi líbí, bez zbytečné vaty si jde pěkně za svým a čtenář se horko těžko odpoutává od stránek. Kdysi před lety jsou tuto knihu a četl a nevím proč jsem měl v hlavě úplně jiný konec, nicméně i toto zakončení bylo skvělé, možná se dalo přihrát Rosemary ještě víc pochyb od ostatních postav, aby to vnitřního zmatku bylo při rozhodování ještě víc, ale jinak naprostá spokojenost. Druhá Levinova novelka o pilných domácích puťkách nemá ani zdaleka takové parametry jako první příběh. Námět neotřelý to Irovi neupírám, nicméně nedokázal mě k sobě připoutat, možná jsem čekal větší míru konfrontace, spekulací a hlavně jsem postrádal PROČ MUŽOVÉ ... Jako celek 75 %
Skvělý thriller, já jsem to zhltla. Mám Iru Levina ráda a tady jsem se začetla jedna dvě, aniž bych věděla, jak moc dobrý to bude! Obě knihy super!
Četl jsem teda kvůli Rosemary. Plynulé dílo, autor výborně nastiňuje atmosféru. Až do posledních chvil jsem se nemohl rozhodnout co je pravda a co je lež (a zda třeba nejde o psychozu), vlastně jsem to ani nechtěl vedět než k tomu dojdu, a to mě baví. :)
Rosemary mě trochu zklamala, film jsem neviděla, těšila jsem se na hororovou atmosféru, která se alespoň pro mě nějak nedostavila, možná trochu ke konci. Chvilkama mi přišlo, že nápovědy jsou od autora až moc okaté a Rosemary až moc naivní... Za ni bych dala dvě a půl hvězdičky + půlhvězdu navíc za konec, který mě (příjemně) překvapil, i když kdyby ho Ira Levin nechal trochu otevřený, abychom mohli přemýšlet, jestli Rosemary blázní, nebo má pravdu, bylo by to ještě o kapánek lepší...
Stepfordské paničky se mi líbili o moc víc, možná právě proto, že tam byl konec ponechán trochu víc na čtenářově fantazii... Dohromady tedy za čtyři, přečtení určitě nelituji :-)
Když se naivně hrdé "my dva proti světu" změní (subjektivně? skutečně? bylo někdy víc než iluzí?) na "ty s nimi proti mně". Jak se zpívá v té písni: proč vám to říkám, vždyť je to tak běžné. Tentokrát ve strašidláckém kabátku. Rosemary nezklamala, i když Stepfordských paniček si pro jejich větší civilnost a intenzivnější dvojznačnost cením víc.
Námitka k Cellině komentáři pode mnou: Ač mnoho let vdaná a v domácnosti, ač čekám dítko ve stejném termínu jako titulní postava a bude-li to kluk, mám pro něj dokonce stejné jméno, přečetla jsem knihu s potěšením a bez sebemenší újmy na zdraví :o)
Pro mě dost rozporuplný svazek. Na jednu stranu jsem oba příběhy přečetla se zájmem, na druhou jsem mírně rozpačitá z konce Rosemary - fakt by mě nenapadlo, že někdo takhle ukončí knížku :D. Stepfordské paničky dopadly přesně tak, jak dopadnout měly
Rosemary mě chytla hned po prvních pár stránkách. Celý příběh vlastně tušíte, že je tam něco temného. Kniha se mi moc líbila, akorát jsme čekala trochu jiný konec - trošku více krvavější :)
Knihu jsem dal své přítelkyni, tak moc se mi líbila. Jen nevím, jestli jsem udělal dobře:-)
Zajímavá myšlenka, hezky propletené a vymyšlené detaily. Skoro od začátku četby sem cítila takový tíživý pocit strachu a napětí, a čekala sem, co se z toho vyvrbí. Závěr knihy mě šokoval, dokonce sem si vyhledala obsah, jestli to tak skončit opravdu má a mě nechybí stránka. Nechyběla :D
Za Rosemary dávám 4 hvězdy, za paničky bych volil asi jen 3. Oba příběhy mají zajímavý nápad, ale Rosemary mě bavila víc kvůli atmosféře. Zkusím zkouknout také filmové verze.
K Rosemary má děťátko: No, trochu rozpaky.
Pozor, trochu SPOILER: Buď je to skutečně příběh o tom, jak hodná a důvěřivá manželka byla oklamána vlastním manželem a satanistickou skupinou s nadpřirozenými schopnostmi a opravdu porodila napůl Satana, a nebo je to možno vykládat tak, že by šlo o - v tom případě celkem skvělou - antologii rozvoje duševní nemoci, paranoie, kdy každý čin z okolí je chápán jako útok na vlastní osobu a nemocná osoba věří jen svým představám a nevnímá pravdu. Ta druhá možnost by se mi líbila mnohem, mnohem víc...
Stepfordské paničky: Dost zklamání. Řekla bych, že obě knihy - a zejména ta druhá - řeší něco, co je středoevropanům 21.století naprosto vzdálené: postavení amerických manželek 60.let, kdy bylo naprosto samozřejmé, že ženy byly v domácnosti a věnovaly se cele péči o domov, děti a jediná zábava bylo tlachání se sousedkami a smysl jejich života bylo dělat dokonalý doplněk a zázemí pracujícímu manželovi. Tak tenhle problém bych řekla, že nás trápit nemusí, takže se přiznám, že mě příběhy nijak mimořádně neoslovily.... .
Tři hvězdy za hutnou, dobře popsanou atmosféru podezírání a strachu, zejména v Rosemary.
Tato kniha mi byl doporučena a dána k narozeninám s tím, že je to nejlepší kniha vůbec. No nevím. Zajímavě vykreslená psychologie postav, ale celkově mě děj ani jedné povídky (?) příliš neohromil. Ale hezky se to čte, to zas jo.
Štítky knihy
New York zfilmováno horory těhotenství ďábel, satan Nová Anglie
Autorovy další knížky
| 1976 |  Rosemary má děťátko |
| 2010 | Stepfordské paničky |
| 1997 |  Rosemary a její syn |
| 1994 | Ten báječný den |
| 1982 | Rosemary má děťátko / Stepfordské paničky |
Budu hodnotit oba tituly dohromady, poněvadž toho mají hodně společného. A to hlavně psychologii postav a obě hlavní ženské hrdinky, které mají v podstatě stejné trable : začnou si myslet, že se proti nim všichni spikli, včetně jejich manželů a váhají, jestli nejsou poblázněné ony samy. V tomhle je Ira Levin opravdovej machr, jak postupně graduje atmosféru, napětí a psychické vyšinutí. V obou případech hlavním hrdinkám fandíte, ať to potom vše zvládnou a pořádně to pak protistraně natřou. Ale v obou případech to dopadá, jak to dopadá....Rosemary je hozená do satanského hororu, zatímco u Paniček převládá sci-fi hororová stránka. Obě díla ale spojuje jedno a to - zatraceně dobře napsaná, vypointovaná a dechberoucí četba. No nic, musím se poohlédnout po dalších dílech mistra Levina.