Rosemary a její syn
Ira Levin
Než odhalíte pravdu, může být pozdě… Z děsivě geniálního příběhu o zrození Satanova syna Rosemary má děťátko běhal čtenářům mráz po zádech. Ira Levin v něm zachytil detaily každodenního života na Manhattanu natolik věrohodně, že napínavý příběh o postupně narůstajícím zlu působí až děsivě uvěřitelně. Knížka Rosemary má děťátko se stala klasikou, stejně jako známý film. Román Rosemary a její syn začíná na úsvitu nového tisíciletí – v době, kdy naději lidstva zastiňuje vzrůstající strach a nejistota a svět zoufale potřebuje spasitele. A právě tady, na pozadí New Yorku roku 1999, se Rosemary znova shledá se svým synem. Právě tady se také odehraje bitva mezi dobrem a zlem na celosvětové úrovni – boj, který bude mít hrozivé a dalekosáhlé následky nejen pro Rosemary a jejího syna, ale pro celé lidstvo. Děsivý, provokativní a nezapomenutelný příběh Rosemary a jejího syna je výjimečný a napínavý thriller a zároveň představuje varování pro nadcházející tisíciletí. Vynikající načasování a mistrovská obratnost Iry Levina nás zve na cestu do temnoty – mezi znepokojivé síly, které se sváří v každém z nás. Rosemary a její syn je triumf vypravěčství a mistrovské dílo, fascinující kniha jednoho z nejnadanějších a nejoriginálnějších autorů.... celý text
Přidat komentář
Narozdíl od ostatních mi druhý díl nezkazil výborný dojem z prvního. Ten druhý mi připadal jako taková slátanina, že to s tím výborným prvním prostě nešlo dohromady. :)
Lituju, že jsem tuhle knihu vůbec četla.... zničilo mi to dojem z Rosemary :-( a ten konec? tak ten byl jak facka, nečekaný a nechtěný :-D a od autora nejspíš zoufalý
No první díl byl sice lepší a už tam není taková atmosféra jako v prvním díle, přesto kniha byla čtivá, se zajímavým koncem.
Profesorka češtiny mě od toho kdysi dávno zrazovala, že si tím zkazím dojem z prvního dílu....no neměla ona pravdu?? :D
První díl - výborný, druhý díl - zbytečný? Napsán opět poutavě, ale v určitých pasážích jsem měla pocit, že to autor už vážně přehnal. Kdo četl, pavděpodobně tuší, které mám na mysli. No a samotný závěr? K tomu nemám moc co říct. Nejsem si zrovna jistá, jestli jsem jej správně pochopila...
Tak moc jsem se po přečtení Rosemary má děťátko těšila na pokračování a asi proto je to tak velké zklamání. Kdyby Levin zůstal u jednoho dílu a nechal otevřený konec, udělal by líp. . . Přehnané, vynucené, těžící z úspěchu prvního dílu . . .
Myslím, že kdybych nečetla tento druhý díl, tak bych o moc nepřišla. Tím však nechci říct, že by pokračování Rosemary a její syn bylo nudné nebo pokazilo obrázek, který jsem si o tomto příběhu i spisovateli vytvořila. Kniha je právě docela pěkně ukončená, pro někoho možná dost násilně, ale to člověku alespoň dá důvod k zamyšlení.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1976 | Rosemary má děťátko |
2010 | Stepfordské paničky |
1997 | Rosemary a její syn |
1994 | Ten báječný den |
1982 | Rosemary má děťátko / Stepfordské paničky |
První díl byl skvělý. Druhý díl byl o malinko horší, dokud jsem se nedostala asi na poslední stranu knihy. Konec mi úplně zkazil oba dva díly, velká škoda. Otevřeným koncem by Levin vůbec nic nezkazil, ale tohle..? :(